Přehled vývoje na našem území

Prezentace na téma: "Přehled vývoje na našem území"— Transkript prezentace:

1 Přehled vývoje na našem území
Zemědělská výroba Přehled vývoje na našem území

2 Základní charakteristika
historicky nejstarší výrobní činnost výroba biologická výroba rostlinná podmiňuje výrobu živočišnou rostlinná výroba zahrnuje využívání kulturních rostlin (ekonomicky či esteticky významné, záměrně pěstované, šlechtěné) a užitkových rostlin (volně rostoucí druhy společně s kulturními)

3 hlavní výrobní prostředek – půda (zemědělsky využita asi 1/3 povrchu zemské souše)
zemědělství ovlivněno přírodními, biologickými procesy, podnebím a počasím – vliv na sezónnost výroby, kolísání sklizní, nerovnoměrné rozložení práce věda a technika – uplatnění věd přírodních i speciálních zemědělských věd

4 Počátky zemědělství před lety – oblast tzv. úrodného půlměsíce (Izrael, Libanon, Sýrie, část Turecka a Iráku) – nejpříznivější klimatické podmínky neolitická revoluce – sběr a lov nahrazen uvědomělou výrobní činností první zemědělci na našem území – 4. až 3. tisíciletí př. n. l. (pšenice, ječmen, proso, bob, hrách, čočka, tur, vepř, kozy, ovce) nejprimitivnější forma – kopaničářství ( stol. př. n. l.) – dřevěný kyj, zakřivená větev, paroh, vynález motyky, později první oradla, srpy, sýpky; zvířete k tahu, dopravě

5 doba laténská – železné nástroje, v době usídlení Germánů úpadek, překonán až po příchodu Slovanů (5./6. stol. – 9. stol.; obilniny, proso, hrách, mák, řepa, len, jabloně, třešně; chov dobytka, koz, ovcí, drůbeže) půda získávána žďářením, výsev přímo do popela, po 3. letech hledání nových dílů oradlo z kmene stromu

6 Raně feudální zemědělství (10.–12.stol.)
většina obyvatelstva na venkově, obchod provozován cizinci, stěhování národů – zpřetrhání obchodních vazeb – snaha o samostatnost dvojhonný systém obdělávané půdy – oradla: souměrné radlice podoby rovnoramenného trojúhelníku – půda pouze kypřena, rozmělněna, neobrácena (později radlice okovaná), šíře radlic 10 – 15 cm odpovídá hospodářství s výměrou cca 10 ha; brány: oklestěný kmen, rám se zuby (10 – 30 ks)

7 Vrcholný feudalismus (13. – 16. stol.)
zlepšení výrobních podmínek – přebytek – města, řemesla město centrem trhu změna poměrů – dědičné držení půdy, odvod peněžních dávek, naturální směna nahrazena peněžní velká kolonizace (12. a 13. stol.) – nové vesnice a města, využití výše položených oblastí; asymetrické oradlo – pluh, ostří na jedné straně, větší tah (tří- i čtyřspřeží) – chomout

8 od 16. stol. – vícehonné hospodářství, válce, srpy, kosa
trojhonný systém od 16. stol. – vícehonné hospodářství, válce, srpy, kosa obilniny (ozimé žito, pšenice, jará oves, ječmen), rozvoj pivovarnictví, luštěniny, len, konopí, zelenina (zelí, řepa, mrkev petržel, ředkev, cibule, česnek), ovocnářství ( jabloně, hrušně, třešně, višně, švestky, ořechy), chmel, vinařství rybníkářství, hovězí a vepřový dobytek, koně, ovce (úhorová pastva), drůbež – slepice, husy I. hon II. hon III. hon 1. rok ozim jař úhor 2. rok 3. rok

9 Pozdní feudalismus (17. - ½ 19. stol.)
finančně náročný život šlechty – robota, podnikání v rybníkářství, včelařství, chovu ovcí, pivovarnictví, hornictví, hutnictví přechod úhorového hospodaření k střídavému systému – pícniny: jetel, vojtěška; brambory, cukrová řepa ustájení dobytka, vyšší produkce chlévské mrvy, zvýšení produkce

10 ruchadlo – bratranci Veverkové (1827)
posunutí drnu, přepadání do brázdy, rozmělnění půdy zvětšení počtu radlic, změna tažné síly konec 18. stol. – secí stroje, nákladné, těžké, u rolníků až po 1. světové válce

11 Kapitalistické zemědělství (1848 – 1948)
snížení osevu obilnin – nárůst ploch okopanin a pícnin, průmyslových plodin hnojení: 30. léta 19. stol. kostní moučka, guano, 80. léta 19. stol. umělá hnojiva – vápnění, draselné soli (konstrukce rozmetadel) meliorace, semenářství, rajonizace, zkrmování odpadů zemědělského průmyslu (řízky, melasa), pokles chovu ovcí

12 2. pol. 19. stol. - celokovové brány, celoželezné válce, kultivátory, plečky, obilní žací stroje, samovazy, obraceče a shrnovače, první mlátičky (doposud cep), vyorávače brambor a řepy počátek 20. stol. – spalovací motory – traktorová orba 1. světová válka – řízené hospodářství, zpomalení mechanizace – krize 30. let; 2. světová válka – odvody produktů, nedostatek potravin, sucho

13 Socialistické zemědělství (1948-1989)
Hradecký program (Julius Ďuriš) x kolektivizace 1949 nařízení o posilování státních strojních stanic – nucený výkup strojů zpomalení mechanizace, nucený vstup do ZD (konfiskace, vězení) překonání krize JZD x státní statky

14 Tržní kapitalistický systém (1990-2010)
změna politického systému – změna hospodaření státu obnova soukromého vlastnictví – restituce, transformace, privatizace 2004 vstup ČR do EU – schopnost konkurence růst dovozu základních potravin vývoz nezpracované suroviny x finalizace výrobků

15 Shrnutí neřízený přechod k tržnímu hospodářství pokles soběstačnosti, závislost na dovozu úbytek pracovních příležitostí, snižování životní úrovně zemědělců infrastruktura a dopravní obslužnost úbytek orné půdy pokles výkonnosti zemědělství nevyužívání stájových míst neobdělané pozemky – plevele, alergeny

16

17 Literatura TOMAN, Miroslav, CODL, Stanislav a TUČEK, Petr. České zemědělství: očima těch, kteří u toho byli. Praha: Národní zemědělské muzeum Praha, s.ISBN KNOB, Stanislav a ZÁŘICKÝ, Aleš. Nástin dějin výroby od pravěku po současnost. Část 1, Energetika, zemědělství a průmysl. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, s. Studijní texty. ISBN