Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Chris Gardiner Mezinárodní organizace pěstounské péče Preambule Úmluvy OSN o právech dítěte: „Rodina.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Chris Gardiner Mezinárodní organizace pěstounské péče Preambule Úmluvy OSN o právech dítěte: „Rodina."— Transkript prezentace:

1 Chris Gardiner Mezinárodní organizace pěstounské péče Preambule Úmluvy OSN o právech dítěte: „Rodina [je] základní jednotka společnosti a přirození prostředí pro růst a blaho všech svých členů a zejména dětí … musí dítě vyrůstat v rodinném prostředí, v atmosféře štěstí, lásky a porozumění.“

2 „Aby se děti vyvíjely, jak mají, aby byly zdravé, měly zdravé sebevědomí a byly platnými členy společnosti, musejí být co nejvíce chráněny před poškozením. Měly by žít v takovém rodinném prostředí, které jim zajistí nezbytné podněty. Tyto podněty musejí být různorodé a rozmanité a musejí odpovídat stádiu jejich rozvoje. Tyto podněty by spolu s okolním prostředím měly pro děti tvořit smysluplný svět prodchnutý láskou v rodině a zbavený nejistoty, strachu a nebezpečí. V harmonickém rodinném prostředí by si děti měly vytvářet své první a nejdůležitější citové vazby a měly by získat ten důležitý pocit, že něco znamenají pro lidi kolem nich. Jde o pozitivní identitu, uvědomění si vlastního já a vlastní hodnoty. Pro správný rozvoj je také nezbytné respektovat potřebu dítěte mít otevřenou budoucnost, čímž se rozumí schopnost těšit se na něco nebo něco očekávat. Všechny tyto potřeby dětí by měly být a jsou splněny, pokud děti žijí s lidmi, k nimž patří a kteří patří jim. Pokud některá z těchto potřeb není splněna, není to pro dítě dobré.“ Profesor Zdenek Matějček

3 Stockholmské prohlášení Druhá mezinárodní konference o dětech v ústavní péči konaná ve Stockholmu 12. – 15. května 2003 pod záštitou švédského Ministerstva zahraničí a Švédské agentury pro mezinárodní rozvoj a spolupráci (SIDA) jednala o situaci dětí dlouhodobě umístěných v ústavní péči. Existují nepopiratelné důkazy o tom, že ústavní péče má negativní důsledky jak pro jednotlivé děti, tak pro společnost obecně. Těmto negativním důsledkům by se mělo předcházet úpravou státní politiky na podporu rodiny a dětí, studiem přínosů různých typů komunitní péče, snižováním míry využívání institucí, stanovením standardů veřejné péče a sledováním zbývajících institucí. Účastníci konference – více než 600 zástupců vlád, občanské společnosti a výzkumných pracovníků z 80 zemí – se dohodli na následujícím:

4 Zásady Vlády zemí, které ratifikovaly Úmluvu o právech dítěte, mají určité závazné povinnosti, mimo jiné přímou primární odpovědnost za děti, kterým se nedostává rodinné péče. Tyto povinnosti zavazují i další členy společnosti, kteří mohou svými činy ovlivnit uplatňování práv dítěte. Pokud je dítě připraveno o rodinnou péči, patří k těmto povinnostem: Zabránit, aby děti byly připravovány o péči své rodiny, a to bojem proti diskriminaci a podporou vhodných služeb pro rodiny. Využívat ústavní péči pouze jako poslední a dočasné řešení. Rozvíjet, financovat, provádět a monitorovat alternativní systémy péče založené na zásadě zajištění rodinného prostředí pro děti. Regulace a monitoring zbývajících institucí pro děti ve veřejné péči v souladu s dohodnutými mezinárodními a národními standardy a CRC. V rámci veškerých kroků brát v úvahu hlas mladých a zajistit účast dětí a rodin, kterých se tyto kroky dotýkají.

5 Praktické kroky Aby tyto zásady mohly být převedeny na praktické kroky, apelujeme na vlády, aby: Restrukturalizovaly systém péče veřejných orgánů a snížily tak míru využívání ústavů a rozvíjely alternativní přístupy k péči a posilovaly účinné preventivní a ochranné sociální služby poskytované v rámci komunity. Posílily legislativní rámec v souladu s ÚPD a zajistily, aby byla naplňována práva všech dětí, které byly připraveny o rodinnou péči, včetně dětí ve vězení. Bojovaly proti diskriminaci, která přivádí děti do péče veřejných orgánů – včetně pohlaví, postižení, etnickému původu či nákaze virem HIV dětí nebo členů jejich rodiny. Přijaly standardy veřejné péče a vytvářely řádné monitorovací procesy. Přesunuly financování ve prospěch preventivní a alternativní péče.

6 Apelujeme na občanskou společnost, aby: Pomáhala v rozvoji strategií na deinstitucionalizaci péče o děti a vytvářela alternativy. Podporovala zásady nediskriminace, především pokud jde o děti s virem HIV, jiného etnického původu či s postižením, mezi rodinami, komunitami, pečovateli a poskytovateli služeb a vládami. Mobilizovala komunity, aby podporovaly rodiny a zabránily tak tomu, že děti budou připraveny o rodinnou péči. Tlačila vlády k tomu, aby plnily své závazky vyplývající z ÚPD vůči dětem v péči veřejných orgánů. Předávala dovednosti a zkušenosti místním partnerům a dokumentovala a šířila osvědčené postupy. Vytvářela příležitosti pro zapojení dětí, mládeže a rodin do rozhodování.

7 Apelujeme na vědeckou obec, aby: Pomohla při vytváření systémů dokumentace a monitorování dětí v péči veřejných institucí. Našla systém společných indikátorů pro umisťování dětí. Prováděla dlouhodobé studie o důsledcích různých forem veřejné péče o děti a jejich ceně, finanční i sociální.

8 Apelujeme na financující partnery na národní i mezinárodní úrovni, aby: Rozdělovali prostředky v souladu se zásadami a kroky obsaženými v tomto dokumentu. Podporovali rozvoj preventivních iniciativ a alternativních systémů péče tím, že budou pomáhat rozvíjet zkušenosti a schopnosti. Podporovali úzkou spolupráci mezi vládou a občanskou společností při poskytování podpory dětem, které byly připraveny o rodinnou péči.

9 Apelujeme na osoby z praxe, aby: Dále rozvíjely komunitní přístupy a prosazovaly jejich implementaci. Zajišťovaly, aby přístupy k dětem v péči veřejných orgánů byly založené na právech. Zajistily účast dětí a rodin na vytváření programu a na rozhodování o záležitostech, které se jich přímo týkají. My, účastníci Stockholmské konference o dětech v ústavní péči prohlašujeme, že přijímáme závazek pracovat k naplnění těchto zásad a kroků.

10 Počty dětí v ústavní péči (v tisících) Česká republika19,019,221,321,821,922,022,622,922,622,722,823,323,5 Maďarsko14,012,69,28,98,39,68,88,68,88,38,58,38,1 Polsko62,964,877,076,576,477,676,979,261,459,557,456,855,8 Slovensko9,08,69,3 8,8 9,2 8,58,99,59,0 Slovinsko1,8 1,4 1,2 1,6 1,7 1,91,6 Počty dětí v ústavní péči (na obyvatel let) Česká republika682,3704,4893,3945,0985,11015,91068,31108,51117,31143,21168,21215,51240,9 Maďarsko537,1488,4393,7392,0373,9441,3415,8413,8428,4412,9428,1423,5418,1 Polsko554,0572,7723,8734,5751,2785,0799,6848,2682,0687,3687,2702,0709,1 Slovensko559,7536,8626,1644,8658,5639,7655,7708,2720,3691,5747,8821,0791,6 Slovinsko363,5365,0315,1317,9274,1287,5401,3419,8413,6464,9466,8528,0450,1

11 Počety handicapovaných dětí ve veřejné institucionální péči Počty dětí Počet na vrstevníků Česká republika ,633,440,442,3 Maďarsko ,910,87,89,6 Polsko ,619,219,021,0 Slovensko ,721,018,119,7 Slovinsko ,419,618,320,3

12 Mezinárodní organizace pěstounské péče Příspěvek pro den pro všeobecnou diskusi na schůzce Výboru OSN pro práva dítěte v Ženevě dne „Malé děti (od 0 do 3 let) umístěné v ústavní péči bez rodičů jsou ohroženy poškozením ve formě neschopnosti připoutání, zpomaleného vývoje a nervové atrofie v rozvíjejícím se mozku. Zanedbávání a poškození způsobené upřením rodičovské péče v ranném věku se rovná násilí páchanému na malém dítěti.“ Tento citát pochází z exekutivního shrnutí výzkumného projektu EU/WHO „Mapování počtu a charakteristiky ohrožených dětí do 3 let v ústavech v evropských zemích.”


Stáhnout ppt "Chris Gardiner Mezinárodní organizace pěstounské péče Preambule Úmluvy OSN o právech dítěte: „Rodina."

Podobné prezentace


Reklamy Google