Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

KOORDINAČNÍ SCHOPNOSTI. Struktura přednášky –Charakteristika koordinačních schopností –Taxonomie koordinačních schopností –Biologické předpoklady –Ontogeneze.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "KOORDINAČNÍ SCHOPNOSTI. Struktura přednášky –Charakteristika koordinačních schopností –Taxonomie koordinačních schopností –Biologické předpoklady –Ontogeneze."— Transkript prezentace:

1 KOORDINAČNÍ SCHOPNOSTI

2 Struktura přednášky –Charakteristika koordinačních schopností –Taxonomie koordinačních schopností –Biologické předpoklady –Ontogeneze –Diagnostika –Rozvoj

3 Rozdělení (Meinel & Schnabel) Kondiční schopnosti jsou determinovány převážně energetickými procesy. Koordinační schopnosti jsou determinovány procesy řízení a regulace pohybu. Motorické Schopnosti Kondiční Koordinační Rychlostní schopnosti Obratnostní Rytmické Rovnováhové Pohyblivostní Orientační Další

4 Rozdělení Novější pojetí členění motorických schopností uvádí Bös (1986): Motorické schopnosti KondičníKoordinační Pasivní systémy Energeticky determinované Informačně determinované Přenosu energie Pohyblivost (Flexibilita) Rychlostní Koordinační Čas Přesnost Reakce

5 Koordinační – obratnostní schopnosti Obratnostní schopnosti – Chytráčková starší pojem, komplex schopností spojovaných s problematikou řízení a regulace motoriky Koordinační schopnosti – Meinel a Schnabel chápány jako psychomotorické vlastnosti osobnosti Někdy je pojem obratnost nadřazen ostatním schopnostem Koordinační schopnost je chápána jako vnitřní nutná podmínka

6 POJEM „OBRATNOSTNÍ SCHOPNOST” (Chytráčková) Předpoklad přesně realizovat složité časoprostorové struktury pohybu. Předpoklad přiblížit vlastní průběh pohybu modelovému (ideálnímu) tvaru.

7 POJEM „KOORDINAČNÍ SCHOPNOST“ Měkota 1982: Koordinační schopnosti jsou třídou motorických schopností, které jsou primárně podmíněny koordinačně a spjaty s procesy regulace a řízení pohybové činnosti.

8 STRUKTURA OBRATNOSTNÍCH SCHOPNOSTÍ

9 STRUKTURA OBRATNOSTNÍCH SCHOPNOSTÍ (ČELIKOVSKÝ 1990) Precentrální motorická kůra Pohybová soustava RnRn R R R R pokyn Schopnost řešit časovou strukturu pohybu Schopnost řešit prostorovou strukturu pohybu ostatní orientační schopnost rytmická rovnováhová kinesteticko diferenciační Vlivy vnějšího a vnitřního prostředí

10 3 okruhy komplexu motorické schopnosti obratnost (ČELIKOVSKÝ 1990) I. Oblast vlastností regulátorů – senzomotorické vlastnosti a) kinestetická diferenciační schopnost b) rovnováhová schopnost c) rytmická schopnost d) orientační schopnost e) další schopnosti II. Oblast vlastností regulované soustavy – pohyblivostní sch. III. Oblast regulovaného pohybu – vlastní projev obratnosti a) schopnost řešit prostorovou strukturu pohybu b) schopnost řešit časovou strukturu pohybu

11 Koordinační schopnosti – hierarchické uspořádání (Hirtz) Motorická učenlivost Motorická schopnost řízení Motorická schopnost přizpůsobení a přestavby Rychlostně koordinační schopnost Vytrvalostně koordinační schopnost Reakční schopnost Rytmická schopnost Rovnováhová schopnost Prostorová orientační schopnost Kinestetická diferenciační schopnost

12 Projevy koordinačních schopností v závislosti na přesnosti, rychlosti a proměnlivosti pohybu (Raczek a Mlynarsky) Přesnost Přesnost + rychlost Přesnost + proměnlivost Přesnost + rychlost + proměnlivost Kinest.difer. sch. Orientační sch. Rovnováhová sch. Rytmická sch. Reakční rychlostní sch. Sch. přizpůsobení a přestavby

13 Biologický základ koordinačních schopností 1) Procesy zrání 2) Dozrávání smyslových a receptorových orgánů 3) Stav regulované soustavy

14 Biologický základ koordinačních schopností Mechanismy řízení a regulace pohybu: Kvalita nervových drah Druh a kvalita analyzátoru Citlivost receptoru a efektoru... Analyzátory I.druhu: a) zrakový: - zraková ostrost (statická, pohybová), která je důležitá především ve sportovní střelbě a závisí na přesném rozlišení předmětů v klidu a v pohybu - prostorové vidění (hloubkové vidění), které je důležité především ve sportovních hrách. Je prokázáno že fyzická zátěž narušuje více odhad vertikálních souřadnic než horizontálních.

15 Biologický základ koordinačních schopností Analyzátory I.druhu: b) sluchový: - podmiňuje kvalitu transportu zadaného pohybového úkolu přenos zpětné vazby a dalších verbálních informací během pohybu c) vestibulární: - zachycuje polohu a pohyby hlavy v prostoru a je důležitý pro rovnováhovou schopnost d) kinestetický: - rozlišování silových, prostorových a časových parametrů pohybu v CNS e) somatosenzorické: - tlakový, dotykový, tepelný "senzor" v kůži (pomocí tlakového senzoru v kůži můžeme rozlišovat napětí příslušných svalových partií) f) časový: - rozlišovací (časoměrná funkce CNS)

16 Biologický základ koordinačních schopností Analyzátory II.druhu: - mají vyšší rozlišovací schopnost a) svalová vřeténka b) Golgiho šlachová tělíska c) Ruffiniho tělíska v kolenním kloubu d) Pacciniho tělíska v kloubních vazech

17 Vývoj úrovně koordinačních schopností během školní docházky

18 Diagnostika koordinačních schopností Celkové testování obratnostní schopnosti provádíme hodnocením úrovně provedení složitějších pohybových úkolů. Při tvorbě těchto testů nebo testových baterií je kladen důraz na některou z následujících oblastí: 1) složitost pohybu kterou proband ještě zvládne 2) přesnost provedení pohybu (hod na cíl) 3) rychlost splnění zadaného pohybového úkolu 4) učenlivost (docilita): za jak dlouho dokáže proband provést předem neznámý pohyb 5) uchování (retence): zda je proband schopen provést naučený pohyb znovu s určitým časovým odstupem

19 Popisy testů Měkota,K. a Blahuš,P. Motorické testy v tělesné výchově. Praha: SPN, Testy číslo: T 34 - T89

20 Metody rozvoje koordinačních schopností Obecné zásady pro rozvoj obratnosti 1) vysoký objem opakování, přiměřená intenzita, na kvalitativně vysoké úrovni 2) od nejjednodušších ke složitějším cvičením (kotoul....dvojné salto) 3) od stálých podmínek k proměnlivým (uvnitř, venku, případně po různých prvcích)

21 Metody rozvoje koordinačních schopností 4) provádět cvičení v různých obměnách (kotoul na 100 způsobů) 5) procvičovat kombinace již dříve osvojených a dokonale zvládnutých prvků (vazby) 6) cvičení provádět pod tlakem (časová tíseň, rozhodování,...) 7) cvičení s dodatečnými informacemi: omezení nebo naopak vyzdvižení funkce jednoho z analyzátorů ( cvičení se zavázanýma očima, cvičení složitějších - asymetrických pohybů před zrcadlem).

22 Rovnováhové schoposti Předpoklad udržet tělo nebo předmět v relativně stabilní (resp. vratké) poloze Případy: 1) malá oporná plocha 2) velké, náhlé změny těžiště 3) rotační pohyby a jejich zakončení

23 Rozdělení rovnováhových schopností Rovnováhové schopnosti Statická rovnováhová schopnost Schopnost balancování předmětu Dynamická rovnováhová schopnost

24 Limitující vlivy 1) Kvalita vestibulárního aparátu 2) Zraková kontrola 3) Percepce rovnováhy - pocit rovnováhy, jistota stability, „pocit skluzu“,...

25 Diagnostika rovnováhové schopnosti Rovnováhové schopnosti testujeme buď laboratorně (stabilometrie, pedografie) nebo pomocí motorických testů kde hodnotíme čas výdrže nebo trvání výkonu.

26 Rytmická schopnost Dynamicko časové členění pohybu Ryt.S. Je předpoklad vyjádřit a postihnout rytmus daný z vnějšku nebo obsažený v pohybové činnosti Schopnost rytmické percepce realizace

27 Diagnostika rytmické schopnosti Rytmickou schopnost diagnostikujeme pomocí odpovědí na verbální, vizuální, taktilní či kinestetické podněty. Například rychlost a přesnost provádění neznámého pohybového vzorce. Test nerytmické bubnování

28 Pohyblivostní schopnost Předpoklad vykonávat pohyby v náležitém rozsahu a amplitudě. Limitující jsou anatomické předpoklady – vlastnosti pohybové soustavy

29 Vlastnosti pohybové soustavy Kloubní pohyblivost: optimální rozsah pohybu v jednotlivých kloubních spojeních je nutným předpokladem správného provedení u většiny obratnostně zaměřených pohybových úkolů. Svalový tonus: agonisté a antagonisté jsou ovládáni tzv. gama inervací, která zabezpečuje napětí a uvolnění svalů - při rozvoji pohyblivosti by měl být sval uvolněný tzn. gama aktivita co možná nejmenší. Optimální aktivita reflexního systému (řídí pohyb – napětí agonistů a antagonistů): řízení na základě receptorů (svalová vřeténka – reagují bezprostředně, šlachová tělíska – reagují pouze při mohutnějších kontrakcích či protaženích - ochranná funkce – PREVENCE ZRANĚNÍ).

30 Vlastnosti pohybové soustavy Ochranný útlum: - vzniká při mohutné kontrakci u agonistů (impuls vychází ze šlachových tělísek a vede k ochabení napínaného svalu – obrana před přetržením šlachy) - toho se využívá především u postizometrických metod, kdy je sval po kontrakci ještě určitou dobu ochablý. - vzniká při mohutnějším výdechu, který obyčejně oznamuje konec cvičení a začátek uvolnění - umožní ještě zvýšit kloubní rozsah již protahovaného svalu. Napínací reflex: vzniká při náhlém pohybu natahujícím sval, svalová vřeténka vyvolávají určitou reflexní kontrakci natahovaného svalu (antagonista) a zároveň dochází ke zmírnění aktivity v agonistech - při rozvoji kloubní pohyblivosti používat především tahová cvičení bez náhlých a silných svalových kontrakcí (nebude tak docházet k napínacímu reflexu).

31 Pohyblivostní schopnosti aktivní pasivní

32 Metody rozvoje PS Metody aktivního cvičení: 1) Aktivní dynamická cvičení: měkce prováděné hmity, švihy se zvyšujícím se výkyvem a zmenšujícím se zpětným výkyvem. Doporučuje se ukončit krátkodobou výdrží v krajní poloze. Počet opakování ) Aktivní statická cvičení ( strečink ): setrvání v krajních polohách ( s), opakování jednoho cvičení x.

33 Metody rozvoje PS Metody pasivního cvičení: 1) Pasivní dynamická cvičení: pro natažení svalů se využívá působení partnera, gravitace.. 2) Pasivní statická cvičení: dosažení krajních poloh a výdrže v nich s využitím vnějších sil.

34 Metody rozvoje PS Metody využívající ochranného útlumu: 1) Postizometrická metoda: využívá ochranného útlumu (uvolnění svalu po předchozím napětí). Kontrakce, relaxace, natažení. 2) Postexpirační metoda: v průběhu protahování se využívá ochranného útlumu po maximálním výdechu.

35 Metody rozvoje PS Metody uvolňovacích (relaxačních) cvičení: 1) Jednoduché metody: protřepávání, poskoky. 2) Složitější metody: střídáme napětí a uvolnění svalů a snažíme se vnímat a rozpoznat stupeň uvolnění a kontrakce. Tím je možno se naučit úplné uvolnění vybrané svalové skupiny ( princip autogenního tréninku ).

36 Děkuji za pozornost


Stáhnout ppt "KOORDINAČNÍ SCHOPNOSTI. Struktura přednášky –Charakteristika koordinačních schopností –Taxonomie koordinačních schopností –Biologické předpoklady –Ontogeneze."

Podobné prezentace


Reklamy Google