Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Schizofrenní poruchy MUDr. Helena Reguli. Psychóza Psychóza je závažný duševní stav, který lze definovat jako neschopnost chovat se a jednat v souladu.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Schizofrenní poruchy MUDr. Helena Reguli. Psychóza Psychóza je závažný duševní stav, který lze definovat jako neschopnost chovat se a jednat v souladu."— Transkript prezentace:

1 Schizofrenní poruchy MUDr. Helena Reguli

2 Psychóza Psychóza je závažný duševní stav, který lze definovat jako neschopnost chovat se a jednat v souladu s okolnostmi. Je to vlastně disociace mezi vnímáním, chováním a prožíváním. Mění se stav nemocného k realitě. Psychóza je závažný duševní stav, který lze definovat jako neschopnost chovat se a jednat v souladu s okolnostmi. Je to vlastně disociace mezi vnímáním, chováním a prožíváním. Mění se stav nemocného k realitě.duševní stavduševní stav Rozdíl mezi psychózou a neurózou spočívá v tom, že v psychóze postiženému chybí nadhled (svým bludům bezmezně věří), zatímco neurotický pacient si je změn ve vnímání vědom (a tyto vjemy je schopen alespoň částečně zpochybnit). Rozdíl mezi psychózou a neurózou spočívá v tom, že v psychóze postiženému chybí nadhled (svým bludům bezmezně věří), zatímco neurotický pacient si je změn ve vnímání vědom (a tyto vjemy je schopen alespoň částečně zpochybnit).neurózou

3 Základní údaje o schizofrenii (SCH) Závažné psychotické onemocnění Závažné psychotické onemocnění Významně snižuje kvalitu života a společenské uplatnění Významně snižuje kvalitu života a společenské uplatnění Zvyšuje mortalitu Zvyšuje mortalitu Pravděpodobně mnohočetná etiologie Pravděpodobně mnohočetná etiologie Silný sklon k chronicitě Silný sklon k chronicitě Na 9. místě v příčinách neschopnosti nemocného být produktivně činným Na 9. místě v příčinách neschopnosti nemocného být produktivně činným Riziko sebevraždy v prvních 10 letech je %, celoživotně 2-4% Riziko sebevraždy v prvních 10 letech je %, celoživotně 2-4%

4 Historie Schizofrenie je název starý 100 let Schizofrenie je název starý 100 let Poprvé ho použil švýcarský psychiatr Eugen Bleuler. Poprvé ho použil švýcarský psychiatr Eugen Bleuler. Popsaná Emilem Kraepelinem jako Popsaná Emilem Kraepelinem jako „dementia praecox“ „dementia praecox“ Schizofrenie – rozštěpení osobnosti ve smyslu rozštěpení myšlení, emocí a vůle na jednotlivé fragmenty původního celku. Schizofrenie – rozštěpení osobnosti ve smyslu rozštěpení myšlení, emocí a vůle na jednotlivé fragmenty původního celku. Současné projevy rozdílných postojů, motivací, emocí a myšlenek – jakoby patřící dvou osobnostem Současné projevy rozdílných postojů, motivací, emocí a myšlenek – jakoby patřící dvou osobnostem Dif. dg: alterující osobnost – dissociativní psychopatologický jev (Jackyl a Hyde) Dif. dg: alterující osobnost – dissociativní psychopatologický jev (Jackyl a Hyde)

5 Historie Kurt Schneider: definice symptomů prvního a druhého řádu Kurt Schneider: definice symptomů prvního a druhého řádu symptomy prvního řádu: symptomy prvního řádu: Ozvučování myšlenek Ozvučování myšlenek Slyšení rozmlouvavých hlasů Slyšení rozmlouvavých hlasů Slyšení komentující vlastní jednání Slyšení komentující vlastní jednání Tělesné prožitky ovlivňování Tělesné prožitky ovlivňování Odnímání myšlenek a jiné ovlivňování myšlenek Odnímání myšlenek a jiné ovlivňování myšlenek Rozšiřování a vysílání myšlenek Rozšiřování a vysílání myšlenek Bludné vnímání Bludné vnímání vše ovlivňované a způsobované zvnějšku – projevy pasivity (v oblasti citové, pudové a volní) vše ovlivňované a způsobované zvnějšku – projevy pasivity (v oblasti citové, pudové a volní) V 60. letech rozdílnost diagnostiky schizofrenie v USA a Evropě V 60. letech rozdílnost diagnostiky schizofrenie v USA a Evropě IPSS – International Pilot Study of Schizophrenia IPSS – International Pilot Study of Schizophrenia 70. léta – prosazování diagnostických kritérií do diagnostiky k zajištění diagnostické homogenity 70. léta – prosazování diagnostických kritérií do diagnostiky k zajištění diagnostické homogenity T. Crow: I. A II: typ SCH T. Crow: I. A II: typ SCH

6 Diagnostika Vychází z charakteristické psychopatologie a funkčního narušení osobnosti nemocného Vychází z charakteristické psychopatologie a funkčního narušení osobnosti nemocného Pozorování nemocného a z analýzy jim sdělených prožitků Pozorování nemocného a z analýzy jim sdělených prožitků Neexistuje specifický test na SCH Neexistuje specifický test na SCH U části nemocných existují premorbidně známky vyšší „zranitelnosti“ U části nemocných existují premorbidně známky vyšší „zranitelnosti“ Prodromální pířznaky: Prodromální pířznaky: Pouze vystupňování schizoidních a schizotypálních rysů osobnosti Pouze vystupňování schizoidních a schizotypálních rysů osobnosti Zvýšený zájem o tělesné fungování a úzkostné sledování tělesných funkcí Zvýšený zájem o tělesné fungování a úzkostné sledování tělesných funkcí Rozlada, sklíčenost, nepřiměřená existenciální úzkost – možné Rozlada, sklíčenost, nepřiměřená existenciální úzkost – možné Častá je náhlá životní změna situace pacienta Častá je náhlá životní změna situace pacienta Plachost, přecitlivělost s podrážděností, nespolečenskost Plachost, přecitlivělost s podrážděností, nespolečenskost Zájem o okultní otázky, nadměrná hloubavost nad smyslem života Zájem o okultní otázky, nadměrná hloubavost nad smyslem života Bolesti hlavy a nespavost Bolesti hlavy a nespavost Změněný výklad skutečnosti se sklonem k magickému a symbolickému myšlení Změněný výklad skutečnosti se sklonem k magickému a symbolickému myšlení Pochybnosti o své identitě, derealizace, depersonalizace Pochybnosti o své identitě, derealizace, depersonalizace Ztráta dosavadních zájmů Ztráta dosavadních zájmů

7 Diagnostika Příznaky vlastní nemoci: Příznaky vlastní nemoci: Ambivalence Ambivalence Nepřiléhavost emocí i myšlenek Nepřiléhavost emocí i myšlenek Rozvolnění myšlenkového toku Rozvolnění myšlenkového toku Intenzivní prožitky derealizace a depersonalizace – pocity „inscenovanosti„ dění kolem a neschopnosti do něj zasahovat Intenzivní prožitky derealizace a depersonalizace – pocity „inscenovanosti„ dění kolem a neschopnosti do něj zasahovat Paranoidní forma: bludy a halucinace Paranoidní forma: bludy a halucinace Katatonní forma: motorické příznaky a porucha volního jednání Katatonní forma: motorické příznaky a porucha volního jednání Hebefrenní forma:nadměrná, nepřiléhavě hravá, nesladěná, jakoby náhodně generovaná aktivita a myšlení Hebefrenní forma:nadměrná, nepřiléhavě hravá, nesladěná, jakoby náhodně generovaná aktivita a myšlení Simplexní forma: stažení do sebe a otupění prožívání Simplexní forma: stažení do sebe a otupění prožívání

8 Diagnóza dle MKN 10 Přítomnost alespoň jednoho z následujících příznaků v trvání delším než 1 měsíc: 1.slyšení vlastních myšlenek a intrapsychické halucinace 2.bludy kontrolovatelnosti a ovlivňování, případně prožitky pasivity a přesvědčení o tom, že je subjekt ovládán psychotickými prožitky 3.halucinované hlasy, které komentují chování pacienta, případně o něm rozmlouvají 4.bludná přesvědčení, která se vymykají dané kultuře Pokud není přítomen některý z předchozích příznaků, je třeba, aby byly přítomny alespoň dva z příznaků následujících: 5.přetrvávající halucinace 6.formální poruchy myšlení (inkoherence, zárazy, neologismy) 7.katatonní projevy 8.negativní příznaky v podobě apatie, alogie (ochuzení řeči, autismus, emoční oploštění až vyhaslost) 9.nápadné změny v chování (ztráta citových vztahů, zájmů, sociální stažení, nečinnost, bezcílnost …)

9 Formy onemocnění Paranoidní schizofrenie (F20.0) Paranoidní schizofrenie (F20.0) Častá Častá Především bludy – perzekuční i velikášská s častým vlivem na chování nemocného a symbolickému nebo magickému myšlení Především bludy – perzekuční i velikášská s častým vlivem na chování nemocného a symbolickému nebo magickému myšlení Halucinace nejčastěji sluchové Halucinace nejčastěji sluchové Průměrný věk začátku vyšší Průměrný věk začátku vyšší Lepší premorbidní adaptace Lepší premorbidní adaptace Hebefrenní schizofrenie (F20.1) Hebefrenní schizofrenie (F20.1) Dezorganizovaný typ SCH Dezorganizovaný typ SCH Vznik v adolescenci (15-25 let) Vznik v adolescenci (15-25 let) Špatná prognóza vzhledem k rychlém vývoji negativních příznaků Špatná prognóza vzhledem k rychlém vývoji negativních příznaků Necílená, bizardní aktivita Necílená, bizardní aktivita Bludy a halucinace prchavého charakteru Bludy a halucinace prchavého charakteru Nepřiměřené a nevypočitatelné projevy Nepřiměřené a nevypočitatelné projevy Manýrované chování Manýrované chování Oploštělé a nepřiměřené emoce Oploštělé a nepřiměřené emoce Nápadnosti v oblečení Nápadnosti v oblečení Přehnané projevy nedospělosti Přehnané projevy nedospělosti Premorbidní osobnost bývá plachá a samotářská Premorbidní osobnost bývá plachá a samotářská

10 Formy onemocnění Simplexní schizofrenie (20.6): Simplexní schizofrenie (20.6): Prognosticky závažná forma Prognosticky závažná forma Málo častá Málo častá Časný a plíživý vznik Časný a plíživý vznik Chronický průběh Chronický průběh V popředí úpadek vůle, zlhostejněním, zpovrchněním, ztrátou zájmů, zploštěním emocí V popředí úpadek vůle, zlhostejněním, zpovrchněním, ztrátou zájmů, zploštěním emocí Katatonní schizofrenie (F20.2) Katatonní schizofrenie (F20.2) Zejména poruchy motoriky Zejména poruchy motoriky Forma produktivní: Forma produktivní: Katatonické vzrušení Katatonické vzrušení Nadměrná, někdy až extrémní a násilná aktivita Nadměrná, někdy až extrémní a násilná aktivita Před elektrokonvulzivní léčbou často fatální Před elektrokonvulzivní léčbou často fatální Forma stuporózní: Forma stuporózní: Motorická retardace až stupor Motorická retardace až stupor Mutismus Mutismus Negativismus Negativismus Vosková ohebnost (flexibilitas cerea) Vosková ohebnost (flexibilitas cerea) Povelový automatismus Povelový automatismus Možné střídaní obou stavů Možné střídaní obou stavů Katatonie Katatonie Katatonie

11 Další formy schizofrenie Nediferencovaná SCH Nediferencovaná SCH Které nelze zařadit Které nelze zařadit Příznaky všech kategorií Příznaky všech kategorií Postschizofrenní deprese Postschizofrenní deprese Depresivní ataka po odeznění schizofrenní psychózy Depresivní ataka po odeznění schizofrenní psychózy Přetrvávají psychotické příznaky, ale nepřevládají Přetrvávají psychotické příznaky, ale nepřevládají Zvýšené riziko suicidia Zvýšené riziko suicidia Reziduální schizofrenie Reziduální schizofrenie Chronické stadium Chronické stadium Následuje po odeznění několika psychotických atak Následuje po odeznění několika psychotických atak Dlouhodobě negativní příznaky Dlouhodobě negativní příznaky

12 Nová typologie schizofrenie Příznaky schizofrenního onemocnění lze rozdělit na negativní a pozitivní, případně i kognitivní a afektivní. Od počátku 80. let se obvykle používá rozdělení schizofrenií podle pozitivních a negativních symptomů (dle T. Crowa) negativnípozitivní nedostatky v řeči halucinace afektivní oploštěnost bludy apatie bizarní chování anhedonie - asocialita porucha platného společenského myšlení narušená pozornost Andreasen N.C., Roy M.-A., Flaum M.: Positive and negative symptoms. In: Schizophrenia, Hirsch S.R. and Weinberger D.R., eds., Blackwell Science, pp , 1995

13 Průběh Proměnlivý Proměnlivý Vliv mnoha faktorů Vliv mnoha faktorů Vlastní chorobný proces Vlastní chorobný proces Osobnost nemocného (jeho adaptivita) Osobnost nemocného (jeho adaptivita) Sociální prostředí Sociální prostředí Intenzita stimulace Intenzita stimulace Nejvíce proměnlivé období na začátku onem. Nejvíce proměnlivé období na začátku onem. Důležité období léčby a průběhu onem. V prvních 5 letech Důležité období léčby a průběhu onem. V prvních 5 letech

14 Průběh Začátek v adolescenci a časné dospělosti Začátek v adolescenci a časné dospělosti Vrchol výskytu v ČR mezi lety Vrchol výskytu v ČR mezi lety Věkové rozdíly v začátku onemocněni Věkové rozdíly v začátku onemocněni Průměrný věk prvních psychotických známek je 26 let pro muže a 31 let pro ženy Průměrný věk prvních psychotických známek je 26 let pro muže a 31 let pro ženy Druhý vrchol incidence u žen v 35. letech Druhý vrchol incidence u žen v 35. letech Celoživotně je poměr pohlaví 1:1, v dětském věku se schizofrenie vyskytuje o něco častěji u chlapců. Celoživotně je poměr pohlaví 1:1, v dětském věku se schizofrenie vyskytuje o něco častěji u chlapců. Spouštěcí faktory - emoční krize, ztráta blízké osoby, izolace, nemoc, trauma, užívání drog Spouštěcí faktory - emoční krize, ztráta blízké osoby, izolace, nemoc, trauma, užívání drog

15 Průběh Premorbidní stadium Premorbidní stadium Většinou nenápadné Většinou nenápadné Drobné odchylky v pozornosti, neuropsycholog. testech, sociálním stažením Drobné odchylky v pozornosti, neuropsycholog. testech, sociálním stažením Prodromální období Prodromální období Kolísavá úzkost Kolísavá úzkost Depresivní ladění Depresivní ladění hloubavost hloubavost Zvláštní vnímání Zvláštní vnímání První psychotická epizoda První psychotická epizoda Náhlá změna ve vztahu ke skutečnosti Náhlá změna ve vztahu ke skutečnosti Častá hospitalizace pacienta Častá hospitalizace pacienta Dobrá prognóza: Dobrá prognóza: Plná remise 75% Plná remise 75% Remise s rezidui 12% Remise s rezidui 12% Medián trvání ataky 12 týdnů Medián trvání ataky 12 týdnů 15-22% - pouze jedna ataka 15-22% - pouze jedna ataka Období relapsů a remisí Období relapsů a remisí Období stabilizace s různou měrou reziduálních příznaků Období stabilizace s různou měrou reziduálních příznaků

16 A – jediná epizoda s úplnou remisí B – v atakách s úplnými remisemi C – v atakách se stabilním defektem D – v atakách s postupným defektem E – chronický, s postupnou deteriorací

17 Průběh Účinná léčba délku epizody zkracuje, navozuje remisi a brání vzniku nových epizod Účinná léčba délku epizody zkracuje, navozuje remisi a brání vzniku nových epizod umění muže se schizofrenií umění muže se schizofrenií umění muže se schizofrenií umění muže se schizofrenií

18 Epidemiologie Schizofrenie se vyskytuje na celém světě ve všech kulturách asi u 1% lidí. Schizofrenie se vyskytuje na celém světě ve všech kulturách asi u 1% lidí. Incidence schizofrenie u dospělých je 2-4 případy na 10 tisíc osob v jednom roce Incidence schizofrenie u dospělých je 2-4 případy na 10 tisíc osob v jednom roce Patří mezi 10 nejzávažnějších příčin pracovní neschopnosti Patří mezi 10 nejzávažnějších příčin pracovní neschopnosti Snižuje plodnost Snižuje plodnost Zvyšuje mortalitu (dvojnásobná proti běžné populaci) Zvyšuje mortalitu (dvojnásobná proti běžné populaci) Trend k familiárnímu výskytu je u katatonní formy a schizoafektivní psychózy. Trend k familiárnímu výskytu je u katatonní formy a schizoafektivní psychózy. Vysoká komorbidita návykových látek Vysoká komorbidita návykových látek Nižší výskyt revmatoidní arthritídy Nižší výskyt revmatoidní arthritídy Řada neurovývojových abnormit Řada neurovývojových abnormit Depresivní epizoda po první překonané atace u 15-24% nemocných Depresivní epizoda po první překonané atace u 15-24% nemocných Riziko suicidálního jednání – celoživotní rizik dokonaného suicidia je 10% Riziko suicidálního jednání – celoživotní rizik dokonaného suicidia je 10% Invalidizující onemocnění Invalidizující onemocnění Příznivější výsledek onemocnění je u žen, lidí sezdaných, jedinců s dobrou sociální přizpůsobivostí před vypuknutím onemocněni a kratším trváním psychózy s průběhem v atakách. Příznivější výsledek onemocnění je u žen, lidí sezdaných, jedinců s dobrou sociální přizpůsobivostí před vypuknutím onemocněni a kratším trváním psychózy s průběhem v atakách.

19 Příčina schizofrenie etiologie schizofrenie není známa; předpokládá se multifaktoriální etiologie a mnohočetné patogenetické vlivy etiologie schizofrenie není známa; předpokládá se multifaktoriální etiologie a mnohočetné patogenetické vlivy obecný rámec tvoří teorie zátěže a dispozice: Dědičná nebo získaná vloha disponuje k selhání adaptivních funkcí duševního života, což vede k nepřizpůsobivému prožívání a chování při zátěži; to prohlubuje snížení odolnosti jedince a nakonec vyústí do klinické manifestace onemocnění. obecný rámec tvoří teorie zátěže a dispozice: Dědičná nebo získaná vloha disponuje k selhání adaptivních funkcí duševního života, což vede k nepřizpůsobivému prožívání a chování při zátěži; to prohlubuje snížení odolnosti jedince a nakonec vyústí do klinické manifestace onemocnění.

20 Etiologie Genetické faktory: Genetické faktory: dědičné genetické faktory jsou významné v etiologii schizofrenie, i když přesný způsob dědičnosti nemoci zůstává nejasný dědičné genetické faktory jsou významné v etiologii schizofrenie, i když přesný způsob dědičnosti nemoci zůstává nejasný riziko morbidity schizofrenie u příbuzných je oproti běžné populaci výrazně zvýšeno: riziko morbidity schizofrenie u příbuzných je oproti běžné populaci výrazně zvýšeno: cca 1% - normální populace cca 1% - normální populace cca 13% - děti pacienta se schizofrenií cca 13% - děti pacienta se schizofrenií cca 10% - sourozenci cca 10% - sourozenci cca 48% - děti dvou schizofrenních rodičů cca 48% - děti dvou schizofrenních rodičů 35-58% - monozygotní dvojčata 35-58% - monozygotní dvojčata 9-27% - dvouvaječná dvojčata 9-27% - dvouvaječná dvojčata 9-16% riziko u dětí, kterých jeden rodič je nemocný SCH, bez ohledu na to, zda je biologický nebo adoptivní 9-16% riziko u dětí, kterých jeden rodič je nemocný SCH, bez ohledu na to, zda je biologický nebo adoptivní

21 Etiologie předpoklad, že schizofrenie má neurochemický základ, vychází z pozorování účinků různých psychofarmak, která jsou schopna vyvolat, zlepšit či zhoršit symptomy onemocnění předpoklad, že schizofrenie má neurochemický základ, vychází z pozorování účinků různých psychofarmak, která jsou schopna vyvolat, zlepšit či zhoršit symptomy onemocnění tzv. dopamínová hypotéza: tzv. dopamínová hypotéza: Psychotické symptomy u schizofrenie jsou vztaženy k dopaminergní hyperaktivitě v mozku. Hyperaktivita dopaminergních systémů spojená se schizofrenií je důsledkem zvýšení citlivosti a počtu dopaminových D2 receptorů. Tato zvýšená aktivita se může týkat jen určité oblasti mozku. Psychotické symptomy u schizofrenie jsou vztaženy k dopaminergní hyperaktivitě v mozku. Hyperaktivita dopaminergních systémů spojená se schizofrenií je důsledkem zvýšení citlivosti a počtu dopaminových D2 receptorů. Tato zvýšená aktivita se může týkat jen určité oblasti mozku.

22 Etiologie Neurovývojový model: Neurovývojový model: předpokládá se vznik malé „mlčící léze“ v časném vývoji mozku (příčina genetická či vnější), která se začne projevovat až v adolescenci, kdy jsou zvýšené nároky na integraci předpokládá se vznik malé „mlčící léze“ v časném vývoji mozku (příčina genetická či vnější), která se začne projevovat až v adolescenci, kdy jsou zvýšené nároky na integraci neurovývojová hypotéza: významná část osob s diagnózou schizofrenie získanou v dospělém věku prodělala poruchu vývoje mozku desítky let před symptomatickou fází onemocnění. Narušení vývoje mozku může způsobit buď: neurovývojová hypotéza: významná část osob s diagnózou schizofrenie získanou v dospělém věku prodělala poruchu vývoje mozku desítky let před symptomatickou fází onemocnění. Narušení vývoje mozku může způsobit buď: 1. takové poškození mozku, které se v dospělosti vlivem interakcí s dosud neznámými faktory projeví vznikem psychotických symptomů, nebo 2. toto časné poškození CNS vede k ovlivnění dalšího vývoje mozku a vzniku náchylnosti ke schizofrenii v pozdějším věku. Sociální a psychologické hypotézy schizofrenie: Sociální a psychologické hypotézy schizofrenie: psychosociální hypotézy předpokládají, že vlivem vyvolávajícím onemocnění jsou určité komplexní sociální požadavky - stres je spouštěcí, ale ne rozhodující faktor vzniku onemocnění. Byla formulována 4 kritéria pro stres indukující schizofrenii: psychosociální hypotézy předpokládají, že vlivem vyvolávajícím onemocnění jsou určité komplexní sociální požadavky - stres je spouštěcí, ale ne rozhodující faktor vzniku onemocnění. Byla formulována 4 kritéria pro stres indukující schizofrenii: 1. situace vyžadující akci nebo rozhodnutí 2. složitost, dvojznačnost či nejasnost informací poskytovaných k vyřešení úkolu 3. situace vyžadující akci nebo rozhodnutí přetrvává, aniž byla vyřešena 4. osoba nemá možnost „úniku“ sociální teorie, že schizofrenie se vyskytuje více ve slabších sociálních třídách, nebyla potvrzena sociální teorie, že schizofrenie se vyskytuje více ve slabších sociálních třídách, nebyla potvrzena

23 Etiologie Infekční hypotéza: zvýšený titr virových infekcí, který se nalézá u nemocných. Infekční hypotéza: zvýšený titr virových infekcí, který se nalézá u nemocných. Nebyla prokázána Nebyla prokázána Teorie schizofrenní rodiny Teorie schizofrenní rodiny Schizofrenní matka Schizofrenní matka Dvojná vazba Dvojná vazba

24 Celoživotní léčba U pacientů s anamnézou mnohočetných relapsů. U pacientů s anamnézou mnohočetných relapsů. Při dvou epizodách schizofrenie během pěti let. Při dvou epizodách schizofrenie během pěti let. Při přetrvávání reziduálních příznaků. Při přetrvávání reziduálních příznaků. McIntyre et al., APA Practice Guidelines, 2004 McIntyre et al., APA Practice Guidelines, 2004

25 Cíle léčby 1. Akutní – cíl: redukce psychotických příznaků a stabilizace s obnovením normálního fungování - začít co nejdříve léčbu NL v monoterapii dostatečnou dobu (4-6 týdnů) v dostatečné dávce - začít co nejdříve léčbu NL v monoterapii dostatečnou dobu (4-6 týdnů) v dostatečné dávce 2. Dlouhodobá – cíl: dosažení remise, její udržení a prevence relapsu - kontinuální, monoterapeutická, co nejnižší efektivní dávka - kontinuální, monoterapeutická, co nejnižší efektivní dávka

26 Léčba schizofrenie léčba schizofrenie je založena především na farmakoterapii antipsychotiky (dříve se označovala jako neuroleptika) léčba schizofrenie je založena především na farmakoterapii antipsychotiky (dříve se označovala jako neuroleptika) chlorpromazin = první neuroleptikum ????rok??? chlorpromazin = první neuroleptikum ????rok??? nežádoucí účinky klasických neuroleptik: nežádoucí účinky klasických neuroleptik: 1. akutní extrapyramidové příznaky (parkinsonská hypokineze, rigidita, tremor, dystonie, akatizie) 2. pozdní (tardivní) extrapyramidové motorické poruchy (dyskineze, dystonie) atypická antipsychotika (antipsychotika 2. generace) – od počátku 90. let – nepůsobí farmakogenní ztuhlost atypická antipsychotika (antipsychotika 2. generace) – od počátku 90. let – nepůsobí farmakogenní ztuhlost elektrokonvulzivní terapie – při léčbě katatonní schizofrenie, při výrazné depresivní symptomatice a maligním neuroleptickém syndromu elektrokonvulzivní terapie – při léčbě katatonní schizofrenie, při výrazné depresivní symptomatice a maligním neuroleptickém syndromu

27 Rozdělení antipsychotik Rozdělení konvenčních antipsychotik (neuroleptik) na bazální (sedativní) a incizivní ztrácí na významu. Důležité jsou nežádoucí účinky, vliv na kognitivní funkce a na negativní příznaky schizofrenie. Rozdělení konvenčních antipsychotik (neuroleptik) na bazální (sedativní) a incizivní ztrácí na významu. Důležité jsou nežádoucí účinky, vliv na kognitivní funkce a na negativní příznaky schizofrenie. 1.konvenční antipsychotika bazální (sedativní) antipsychotika: chlorpromazin, chlorprotixen, clopenthixol, levopromazin, periciazin, thioridazin bazální (sedativní) antipsychotika: chlorpromazin, chlorprotixen, clopenthixol, levopromazin, periciazin, thioridazin incizivní antipsychotika: droperidol, flupentixol, fluphenazin, fluspirilen, haloperidol, melperon, oxyprothepin, penfluridol, perphenazin, pimozid, prochlorperazin, trifluoperazin incizivní antipsychotika: droperidol, flupentixol, fluphenazin, fluspirilen, haloperidol, melperon, oxyprothepin, penfluridol, perphenazin, pimozid, prochlorperazin, trifluoperazin 2.atypická antipsychotika amisulprid, sulpirid, klozapin, olanzapin, quetiapin, risperidon, sertindol, ziprasidon) amisulprid, sulpirid, klozapin, olanzapin, quetiapin, risperidon, sertindol, ziprasidon)

28 Nežádoucí účinky atypických neuroleptik Neurologické – ris Neurologické – ris Metabolický syndrom – klo, ola Metabolický syndrom – klo, ola Přírůstek hmotnosti – ola, klo Přírůstek hmotnosti – ola, klo Diabetes, hyperlipidémie – klo, ola Diabetes, hyperlipidémie – klo, ola Hyperprolaktinémie, sexuální dysfunkce – ris, ami Hyperprolaktinémie, sexuální dysfunkce – ris, ami Hypotenze a ortostatismus – klo Hypotenze a ortostatismus – klo Kardiální - zip Kardiální - zip

29 Strategie psychosociální léčby Včasné zjištění a zásah Včasné zjištění a zásah Podpora farmakoterapie Podpora farmakoterapie Techniky léčby hospitalizovaných pacientů Techniky léčby hospitalizovaných pacientů Zvládání stresu orientované na další kariéru Zvládání stresu orientované na další kariéru Trénink životních dovedností Trénink životních dovedností Zajištění sociálních potřeb Zajištění sociálních potřeb Rodinná terapie: edukace a nácvik komunikace s úzkou emotivnístí Rodinná terapie: edukace a nácvik komunikace s úzkou emotivnístí Psychoterapie je nedílnou součástí léčby, zejména po odeznění akutní symptomatiky: Psychoterapie je nedílnou součástí léčby, zejména po odeznění akutní symptomatiky: Psychoedukace – spoupráce a důvěra pacienta Psychoedukace – spoupráce a důvěra pacienta nácvik sociálních dovedností nácvik sociálních dovedností Kognitivně - behaviorální terapie: zvládání reziduálních příznaků Kognitivně - behaviorální terapie: zvládání reziduálních příznaků Pracovní terapie: udržení jistoty o dovednostech a hledání skrytých dovedností Pracovní terapie: udržení jistoty o dovednostech a hledání skrytých dovedností

30 Diferenciální diagnózy jiné psychotické poruchy jiné psychotické poruchy poruchy nálady poruchy nálady nepsychotické poruchy osobnosti nepsychotické poruchy osobnosti psychotické poruchy navozené abuzem drog (amfetaminy, marihuana, halucinogeny, kokain) psychotické poruchy navozené abuzem drog (amfetaminy, marihuana, halucinogeny, kokain) psychotické poruchy organické ( temporální epilepsie, tumory, ictus, úraz, infekce, autoimunitní choroby, roztroušená skleróza) psychotické poruchy organické ( temporální epilepsie, tumory, ictus, úraz, infekce, autoimunitní choroby, roztroušená skleróza)

31 Další psychotické poruchy Schizotypní porucha Schizotypní porucha Příznaky které se mohou vyskytovat i u SCH, ale jejich intenzita a rozvratný vliv na psychiku je menší Příznaky které se mohou vyskytovat i u SCH, ale jejich intenzita a rozvratný vliv na psychiku je menší Vágní, plané a stereotypní myšlení Vágní, plané a stereotypní myšlení Sklon k obřadnostem Sklon k obřadnostem Nepřiléhavá a neúčelná obřadnost Nepřiléhavá a neúčelná obřadnost Nevýpravné, těkavé nebo ruminující myšlení Nevýpravné, těkavé nebo ruminující myšlení Bez přítomnosti bludů Bez přítomnosti bludů Depresonalizace a derealizace Depresonalizace a derealizace Sociální stažení Sociální stažení Působí chladně a povzneseně Působí chladně a povzneseně Nejistota a podezřívavost Nejistota a podezřívavost Možné krátké epizody psychózy Možné krátké epizody psychózy Podobné prodromům nebo reziduím SCH Podobné prodromům nebo reziduím SCH Trvání aspoň 2 roky Trvání aspoň 2 roky Dif dg\. Dekomp. Smíšená porucha osobnost, simplexní SCH Dif dg\. Dekomp. Smíšená porucha osobnost, simplexní SCH

32 Další psychotické poruchy Trvalé duševní poruchy s bludy (F22) Trvalé duševní poruchy s bludy (F22) Jeden nebo více dobře formovaných bludů Jeden nebo více dobře formovaných bludů Bludy perzekuční, inventorní, erotomanické, žádlivecké, hypochondrické, kverulantská – pocit ublíženosti a snaha o zadostučinění, dysmorfofobické, hypochondrické Bludy perzekuční, inventorní, erotomanické, žádlivecké, hypochondrické, kverulantská – pocit ublíženosti a snaha o zadostučinění, dysmorfofobické, hypochondrické Možná přítomnost syntonních halucinací Možná přítomnost syntonních halucinací Integrovaná osobnost bez poruch emotivity Integrovaná osobnost bez poruch emotivity Dif. Dg. Disociační poruchy, poruchy osobnosti Dif. Dg. Disociační poruchy, poruchy osobnosti Akutní přechodná psychotická porucha (F 23) Akutní přechodná psychotická porucha (F 23) Akutní začátek bez prodromů a rozvoj během 2 dnů Akutní začátek bez prodromů a rozvoj během 2 dnů Na začátku onem. V nanamnéze stres Na začátku onem. V nanamnéze stres Rychle se střídající polymorfní psychotické příznaky Rychle se střídající polymorfní psychotické příznaky Bez negativních příznaků Bez negativních příznaků Léčba: Léčba: odstranění stresu odstranění stresu Antipsychotická v nízkých dávkách po krátkou dobu Antipsychotická v nízkých dávkách po krátkou dobu

33 Další psychotické poruchy Schizoafektivní porucha (F 25) Schizoafektivní porucha (F 25) Současné známky poruchy nálady a schizofrenní poruchy Současné známky poruchy nálady a schizofrenní poruchy Bludy, které se neshodují obsahem s náladou Bludy, které se neshodují obsahem s náladou Chorobně zvýšená nebo skleslá nálada Chorobně zvýšená nebo skleslá nálada Nesouvislé myšlení Nesouvislé myšlení Neologismy Neologismy Manýrování Manýrování Ambivalence Ambivalence Intrapsychické halucinace Intrapsychické halucinace Zveřejňování myšlenek Zveřejňování myšlenek Možné poruchy vědomí: zmatenost, delirium nebo oneiroidní stav Možné poruchy vědomí: zmatenost, delirium nebo oneiroidní stav Většinou nejsou mezi atakami reziduální symptomy Většinou nejsou mezi atakami reziduální symptomy Depresivní, manický, smíšený typ Depresivní, manický, smíšený typ Dif dg: deprese s psychotickými příznaky, deprese u schizoidní osobnisti, smíšený typ – dekopenzace poruchy osobnosti hraničního typu. Dif dg: deprese s psychotickými příznaky, deprese u schizoidní osobnisti, smíšený typ – dekopenzace poruchy osobnosti hraničního typu. Indukovaná porucha s bludy Indukovaná porucha s bludy


Stáhnout ppt "Schizofrenní poruchy MUDr. Helena Reguli. Psychóza Psychóza je závažný duševní stav, který lze definovat jako neschopnost chovat se a jednat v souladu."

Podobné prezentace


Reklamy Google