Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Lexikologie 2012 Hana Marešová. Průběh předmětu Lexikologie a slovotvorba 12 Slovotvorba (otázky č. 2, 6, 7, 8, 9) 3 Otázky č. 14–20 Samostudium 2. seminář.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Lexikologie 2012 Hana Marešová. Průběh předmětu Lexikologie a slovotvorba 12 Slovotvorba (otázky č. 2, 6, 7, 8, 9) 3 Otázky č. 14–20 Samostudium 2. seminář."— Transkript prezentace:

1 Lexikologie 2012 Hana Marešová

2 Průběh předmětu Lexikologie a slovotvorba 12 Slovotvorba (otázky č. 2, 6, 7, 8, 9) 3 Otázky č. 14–20 Samostudium 2. seminář 1. seminář Otázky č. 1, 3, 4, 5, 10–13

3 Obsah Úvod do lexikologie 1 Analýza vybraných aspektů 2 Cvičení 3 Doporučení pro zkoušku 4

4 Úvod Jazykové roviny RovinaJednotka v jazykovém systému FunkceJednotka v projevu Funkce Fonologická/ fonetická fonémdistinktivníalofonaktualizovaná distinktivní funkce Morfologická/ morfematická morfémvýznam třídy/funkce (alo)morfvýznam funkce/třídy Lexikálnílexémvýznam/sémém(alo)lexvýznam, smysl, kontext Kolokačníkolokace (kolokační frazém) významkolokacesmysl Větnávěta/propozicevýznam/funkcevýpověďsmysl Textovátextémvýznam/funkcetextsmysl

5 Úvod Lexikologie = nauka o slovní zásobě disciplíny lexikologienáplň sémaziologienauka o významu (lexikální sémantika) sémantikanauka o významu a jeho změnách (pragmatika)(jaké okolnosti provázejí užití významu) onomaziologienauka o pojmenování onomastikanauka o vlastních jménech frazeologienauka o frazeologických jednotkách etymologienauka o původu slov lexikografienauka o slovnících - související obory: sémiotika (teorie znaků), psychologie, kybernetika ad.

6 Lexikální rovina  Lexém – základní jednotka slovní zásoby jazyka.  Sém – distinktivní významový prvek, rys, který ve vztahu s dalšími vymezuje význam lexikální jednotky.  Sémém – seskupení základních významových prvků (sémů). + místo k bydlení, + vymezeno zdmi dům Lexém, sém, sémém Co je to dům? Stodola je dům, s podmínkou, že v něm bydlíme. Ale jestliže fakt sídlení vytváří podstatu domu spíše než architektonicky styl, pak je ptačí hnízdo dům. Kritériem není, že je obsazen lidmi, neboť psi mají také svůj dům. A také materiál není kriteriem, poněvadž Eskymáci maji domy ze sněhu. A tak dvě věci tak pozitivně odlišné jako Bily dům ve Washingtonu a skořápka kraba se jeví jako souměrné.“ (Jacques Bergier, Louis Pauwels: Jitro kouzelníků)

7 Lexikální rovina  Lexém – základní jednotka slovní zásoby jazyka.  Sém – distinktivní významový prvek, rys, který ve vztahu s dalšími vymezuje význam lexikální jednotky.  Sémém – seskupení základních významových prvků (sémů). + místo k bydlení, + vymezeno zdmi dům Lexém, sém, sémém Co je to dům? Stodola je dům, s podmínkou, že v něm bydlíme. Ale jestliže fakt sídlení vytváří podstatu domu spíše než architektonicky styl, pak je ptačí hnízdo dům. Kritériem není, že je obsazen lidmi, neboť psi mají také svůj dům. A také materiál není kriteriem, poněvadž Eskymáci maji domy ze sněhu. A tak dvě věci tak pozitivně odlišné jako Bily dům ve Washingtonu a skořápka kraba se jeví jako souměrné.“ (Jacques Bergier, Louis Pauwels: Jitro kouzelníků)

8 Lexikální rovina Vztah formy a významu

9 Lexikální rovina Vztah formy a významu

10 Lexikální rovina Vztah formy a významu

11 Lexikální rovina Vztah formy a významu

12 Lexikální rovina Vztah formy a významu

13 Lexikální rovina Vztah formy a významu

14 Slovní zásoba Aktivní = zahrnuje slova užívaná v běžné ústní i písemné komunikaci; jde asi o 5000 slov. Slovní zásoba = souhrn všech slov daného jazyka Pasivní = zahrnuje slova, jimž uživatelé rozumějí, ale nepoužívají jich. Prům. uživatel s odborným středoškolským vzděláním = slov (Příruční slovník jazyka českého obsahuje asi hesel).

15 Lexikální rovina  Způsoby obohacování:  Tvořením nových slov (odvozování, skládání, zkracování).  Přenášením slovního významu (metaforicky – koncertní hvězda i metonymií – watt).  Spojováním slov v sousloví (Poslanecká sněmovna).  Přejímáním slov z jiných jazyků (magistrála, lobby). Slovní zásoba

16 Lexikální rovina  příslušností k jiným útvarům národního jazyka (slova nářeční, obecná, slangová, argotická);  původem (domácí, cizí a přejatá);  časovou platností (archaismy, historismy, neologismy);  frekvencí užití (slova frekventovaná a řídká, ojedinělá);  slohovými příznaky (slova knižní, hovorová, poetismy, termíny aj.);  citovostí (slova s kladnými a zápornými citovými příznaky). Vrstvy slovní zásoby

17 Lexikální rovina  Slovní zásoba celonárodní může být:  A) spisovná (spisovný jazyk, hovorový jazyk) nebo  B) nespisovná (nářeční varianty spisovných slov, slova obecné češtiny společná hovorovému stylu a dialektům).  Slovní zásoba omezená:  A)územně (slova obecné češtiny, regionalismy, interdialekty, dialektismy) nebo  B) sociálně (slova slangová, profesionalismy, slova argotická). Vrstvy slovní zásoby

18 Lexikální rovina  Prostředky hovorové = mluvené projevy, př. mažu, skáču, píšu, péct, říct, z něj, do něj aj., a syntaktické, př. infinitivní konstrukce je vidět Sněžka x je vidět Sněžku; relativní věty s co, př. Chlapec, co kopal do míče., proti neutrálnímu který; věty se zájmenným podmětem při elipse, př. Já to tušil., aj., (z hlediska vývojových tendencí např. mlíko).  Prostředky neutrální = společné pro mluvený i psaný jazyk a tvoří centrální vrstvu spisovného jazyka, př. můžu (dříve mohu), …který kopal do míče…  Prostředky knižní = psané projevy, př. maži, skáči, píši, péci, říci,  neutralizace původně hovorových tvarů, př. peču - pečou - peč, zatímco původní neutrální variantní tvar se přesouvá do oblasti knižní (oproti peku - pekou - pec). Vrstvy slovní zásoby

19 Lexikální rovina  Jádro slovní zásoby = historicky jako vývojově stabilní jádro lexikální zásoby (základní pojmenování přírody, prostoru, času, lidského těla, potravy, obydlí, oděvů, rodinných vztahů, činností, pohybů, práce aj.).  centrum současného lexikálního systému; lexikální jednotky užívané všemi členy národního společenství (aktivní slovní zásoba).  prajazyková doložená s určitými hláskovými obměnami i v jiných indoevropských jazycích (matka, bratr, sestra, syn, ovoce, dům, moře, víno, sůl aj.);  praslovanská nebo jen západoslovanská (pole, řeka, stůl, kůň, sad, železo, dřevo, nevěsta, žito, pšenice, ječmen, muž, lid, ryba, medvěd, mír);  pračeská (hebký, hejno, pouhý, nádoba, obloha, stín, trpaslík, povaha);  přejatá z jiných jazyků ve staré době a zdomácnělá (růže, škola, křída, tabule, kostel, páv, papír, kabát, klobouk, sobota, mistr);  přejatá později a později vzniklá (vzduch, příroda, automobil, elektřina, časopis, noviny). Centrum a periférie

20 Přestupy mezi centrem a periférií ČSR ČSSR ČSFR hasič hejtman policista požárník předseda KNV příslušník VB hasič hejtman policista

21 Lexikální rovina Polysémie a homonymie

22 Lexikální rovina Homonyma

23 Lexikální rovina Homonyma

24 Lexikální rovina Homonyma

25 Lexikální rovina Homonyma

26 Lexikální rovina Homonyma

27 C v i č e n í

28

29

30

31

32

33

34

35

36

37

38

39

40

41

42

43

44

45 občanka - slovnědruhová, obyvatelka země, občanský průkaz, občanská nauka, úplná typ C v i č e n í

46 ???

47 Lexikální rovina  Podle rozsahu:  úplná (absolutní), př. hezký - pěkný, louže - kaluž, nerost - minerál, mluvnice - gramatika;  částečná: a) ideografická - nejsou ve všech kontextech zaměnitelná, př. kaz - vada (materiálu, charakteru, ALE: zubní kaz x vada výslovnosti), b) stylistická - liší se stylovými příznaky (mluvit - pravit, jaro - vesna, naříkat - lkát), c) expresivní (zajíc - ušák, slepice - pipka), d) dobová - představují k neutrálním pojmenováním pojmenování archaická (nýbrž - anobrž, protože - anžto, severní - půlnoční), e) frekvenční - liší se četností výskytu (táti - jihnouti, paprsek - prokmit).  Podle struktury pojmenování: a) jednoslovná (bída - nouze), b) víceslovná, souslovná (milovat - mít rád), c) frazeologická (výjimka - bílá vrána, problém - tvrdý oříšek, dřímat - tlouci špačky). Synonyma

48 Lexikální rovina  Antonyma (opozita) = slova opačného významu a) kontradiktorické dvojice se navzájem vylučují, př. rub - líc, b) kontrární (protikladné) dvojice se nevylučují a předpokládají existenci středního členu, př. velký - (prostřední) - malý, bílý - (šedý) - černý. Lexikální antonyma = tvořena slovy nepříbuznými (pravda - lež, mír - válka, mluvit - mlčet, moudrý - hloupý). Slovotvorná antonyma = tvořena slovy příbuznými, odvozeninami a složeninami, př. předponami: ne- (přízvučný - nepřízvučný, přípustný - nepřípustný, kov - nekov, plavec - neplavec), ni- (čí - ničí, kdo - nikdo, kudy - nikudy, jak - nijak), bez- (charakterní - bezcharakterní, motorový - bezmotorový), proti- (jed - protijed, hráč - protihráč, lidový - protilidový) a cizími předponami a-/an- (typický - atypický, organický - anorganický), anti- (humanistický - antihumanistický), kontra- (indikace – kontraindikace).  Antonymita složenin vyplývá a je odvozena z antonymity jejich prvních částí (pravotočivý - levotočivý, slaboproudý - silnoproudý). Antonyma

49 Lexikální rovina  Metafora -na základě vnější podobnosti denotátů: př. zub v ústech x zub pily (podobnost tvaru), cihlový dům x cihlová barva (podobnost v barvě), pata nohy x pata hory (podobnost v umístění) apod. -přenášení vlastností: zvířat na rostliny (kočičky, lišky) nebo osoby (slon, liška); věcí na osoby (klacek, buchta), části těla (bubínek, stolička); částí těla na věci (hlava, ucho, krk, rameno, hrdlo); zvířat na věci (beran, kůň) aj. -lexikalizace metafor – neutrální (oční jamky, bubínek v uchu, kohoutek u vodovodu) -pojmenování osob podle postav biblických (lazar, jidáš), antických (xantipa, ganyméd), středověkých (ahasvér, donchuán), literárních děl (seladon z Céladon, tartyf z Tartuffe); podobně mluvíme o metuzalémském věku, oblomovštině, kondelíkovštině, švejkovštině apod. -slovesné metafory: děti štěbetaly, čas utíká, den se probouzel aj. Přenášení významu

50 Lexikální rovina  Metonymie - přenášení významu slova na základě vnitřní souvislosti: hlídka (hlídání x lidé, kteří hlídají), psaní (děj x dopis), samota (osamělost x opuštěný dům), pekařství (dílna x prodejna) - metonymie strukturní. - přenášení významu slova na základě věcné souvislosti: místní (celý dům se seběhl = všichni lidé), časová (Hromnice - kdy se světily hromnice; 28. říjen - vznik republiky), způsobová (mít husí kůži = strach), příčinnostní: jméno původce se přenáší na výtvor (číst Máchu, hrát Dvořáka; ampér, volt; sendvič - Earl of Sandwich, rentgen - MUDr. W. C. Roentgen aj.), látkovou: jméno látky se přenáší na výrobek (plechy - hudební nástroje, králík - kožešina) a symbolickou (podat ruku = uzavřít manželství, vstoupit na trůn = být nastolen, vítězství půlměsíce = mohamedánství).  Synekdocha (druh metonymie) = zaměňuje pojmenování celku a části, př. květ - rostlina, malina - rostlina; vejít pod rodnou střechu, nepřišla tam ani noha aj. Přenášení významu

51 Lexikální rovina * Inherentní expresivita:  hlásková: čučet, čochtat, hňup, nekňuba, ďobat, ťululum, ňouma, fňukat; chrchlat, mlejn, mejlit se, ouplněk, ouřad, vodprejsknout, vokno…  slovotvorná: pruďas, čahoun, hubeňour, štěkna, drbna, chlubna, kopálista, pisálek, přítelíček, učitýlek, sousedíček, doktůrek, románek, uměníčko, dlouhanánský,  lexikálně sémantická: fuj, brr, hle, hybaj, krá, vrkú, frnk, buch, frčet, krákorat, krákorka, pitomec, hlupák, osel, vůl, trouba, tele, motovidlo… * Adherentní expresivita: Chléb tvrdne. x Celé odpoledne tvrdla v cukrárně. Slízl zmrzlinu. x Ten to slízl! * Kontextová expresivita. Celé Dánsko je uděláno z netto obzoru, bez srážky. Okolojdoucí z nás museli mít strašné trauma. Expresivita slov

52 Lexikální rovina  Historismy: halapartna, kratiknot, palcát, brnění, krejcar, čeledín…  Slova zastaralá a zastarávající – lučba - chemie, silozpyt – fyzika), hasič - požárník - hasič; policie - veřejná bezpečnost – policie…  Archaismy: lexikální (šlojíř - závoj, famfrnoch - střapec, pinta - stuha), hláskové (birýt - baret, ohořalý, šenkéř, mučedlník), slovotvorné (kabátec, praporec, lahvice, dřevce) - archaická je např. přípona -stvo (přátelstvo, manželstvo, hrdinstvo), sémantické (branný - hlídač v bráně, loket - délková míra, znamenitý - sloužící jako znamení aj.), slovesná vazba (sednout na kůň)…  Archaismům jsou blízké biblismy (oltář, svatyně, zvěstovat, den sváteční);  Neologismy: skluz, nárůst, dopad, bytovka, galapřehlídka, pokojová stěna…  Autorské neologismy: pábitelé, robot…  Okazionalismy: rozchýlit se. Dynamika slovní zásoby


Stáhnout ppt "Lexikologie 2012 Hana Marešová. Průběh předmětu Lexikologie a slovotvorba 12 Slovotvorba (otázky č. 2, 6, 7, 8, 9) 3 Otázky č. 14–20 Samostudium 2. seminář."

Podobné prezentace


Reklamy Google