Ekologický právní servis ww.eps.cz The Environmental Law Service (EPS) is a non-governmental, non-profit, and non-political public interest.

Prezentace na téma: "Ekologický právní servis ww.eps.cz The Environmental Law Service (EPS) is a non-governmental, non-profit, and non-political public interest."— Transkript prezentace:

1 Ekologický právní servis ww.eps.cz brno@eps.cz The Environmental Law Service (EPS) is a non-governmental, non-profit, and non-political public interest law organization that gathers together lawyers and law students. We see public interest law (PIL below) to mean the participation of lawyers in activities that contribute to the protection of the public interest and human rights. EPS works for free to defend the rights of citizens and the environment in the Czech Republic. In the course of our work, we try to achieve among others the following: * effective protection for the rights of citizens and the associations they form to a good environment * better access to the courts for citizens who use the law to protect the public interest and human rights * better legal awareness among the public * the opening up of discussion on burning issues surrounding legal protection of public interests and human rights, and how to move towards their solution

2 Program Transport The program’s aim is to contribute to a state where transport structures’ negative impact on the environment is minimized. The program’s intent is to achieve this goal primarily by offering legal aid to non-governmental environmental organizations that systematically cover the transportation issue, and by offering handing of occasional key, precedential cases. Program Rigth to Clean Environment This program’s aim is to offer legal aid to citizens and communities in cases of ongoing or planned projects that damage their environment or otherwise represent a serious burden for them. The program also includes a “Consulting Center for the Environment”.

3 EPS a hluk v životním prostředí: Cíle: - podpořit občany v jejich aktivní (sebe)obraně zdravých životních podmínek a příznivého životního prostředí - vytvořit tlak na „internalizaci externalit“ - náklady spojené s dopravou má nést ten, kdo je za dopravu odpovědný (tj. např. provozovatel průmyslové zóny, stát tj. my všichni kteří dopravu přímo či nepřímo využíváme) a nikoliv ten, kdo je shodou okolností v sousedství komunikace - přispět k tomu aby si společnost uvědomila skutečnou cenu současného řešení problému dopravy a na základě úplných informací zvažovala jeho důsledky a alternativy Aktivity: - řešíme případy občanů obtěžovaných hlukem (cca 4 větší případy a v několika dalších jen základní poradenství) - publikace Hluk ve vnějším prostředí – právní rádce obtěžovaného občana (první verze)

4 Ve zkratce projdeme několik kroků v roli občana - majitele nemovitosti obtěžovaného hlukem z komunikace v jeho sousedství. Krok 1.: jaké jsou povinnosti provozovatele zdroje hluku Krok 2.: získat informace o zdroji hluku Krok 3.: jaké jsou pravomoci orgánů ochrany veřejného zdraví? Krok 4.: řešení problému - udělení výjimky! Krok 5.: (ne)účast dotčeného občana v řízení o výjimce

5 Krok 1.: jaké jsou povinnosti provozovatele zdroje hluku Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví v § 30: Provozovatel zdroje hluku má povinnost technickými, organizačními a dalšími opatřeními zajistit, aby hluk nepřekračoval hygienické limity (upravené nařízením vlády). Limity hluku upravuje nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací: pro vnitřní prostory staveb: v denní době 45 dB v noční době 35 dB pro venkovní prostory staveb a venkovní prostor: základ 50 dB + 5 dB: hluk z pozemní dopravy na veřejných komunikacích + 10 dB: hluk v okolí hlavních pozemních komunikací + 20 dB: stará hluková zátěž

6 Problém: korekce na tzv."starou zátěž" + 20 (tzn. výsledný limit 70 dB) - stará hluková zátěž z pozemních komunikací a drážní dopravy - korekce zachována i po rekonstrukci nebo opravě komunikace, při rekonstrukci nesmí dojít ke zhoršení stávající hlučnosti (- rekonstrukce = např. i položení nového povrchu, rozšíření vozovek) - limit 55 dB (tj. limit bez korekce na "starou hlukovou zátěž") je stanoven s ohledem na zdravotní účinky expozice hlukem - navýšení limitu o „starou zátěž“ je politický kompromis na úkor občanů kteří v postižených lokalitách bydlí

7 Krok 2.: získat informace o zdroji hluku - existují měření dokládající splnění nebo nesplnění hygienických limitů hluku? Problém: - hygienik odmítá informace zpřístupnit s tím že jde o majetek investora (měření, model) - hygienik provede měření ale informuje o něm v předstihu provozovatele zdroje hluku - hygienik měření neprovede

8 Krok 3.: jaké jsou pravomoci orgánů ochrany veřejného zdraví? - orgán ochrany veřejného zdraví má ze zákona povinnost uplatnit své pravomoci tam, kde zjistí porušení zákona Orgán ochrany veřejného zdraví může: - zakázat činnost, kterou byly porušeny povinnosti v ochraně veřejného zdraví (§ 84 odst. 1 písm. b)) - zakázat provoz zdroje hluku, je-li to nezbytné k ochraně veřejného zdraví (§ 84 odst. 1 písm. l) - odejmout povolení vydaná mj. podle § 31 odst. 1 (tj. povolení k provozu nadlimitního zdroje hluku) - uložit určení a měření faktorů životních podmínek ke zjištění, zda není ohroženo veřejné zdraví (§ 84 odst. 1 písm. o) - uložit pokutu do výše 2 000 000 Kč za nesplnění povinností stanovených zákonem nebo rozhodnutím úřadu - uložit pokutu do výše 3 000 000 Kč došlo-li k poškození zdraví fyzických osob

9 Krok 4.: řešení problému - udělení výjimky! - provoz nadlimitního zdroje hluku může být povolen (§ 31 zákona 258/2000 Sb.) Problém: formulace podmínek tohoto povolení (porovnáváno se stavem před novelou zákona o veřejném zdraví zákonem 274/2003 Sb.) - provozovatel zdroje hluku nemá povinnost prokazovat že hluk byl omezen na rozumně dosažitelnou míru, ale pouze že takto omezen bude - novela vypustila podmínku, že provozem zdroje hluku nebude ohroženo veřejné zdraví! - „rozumně dosažitelná míra“ se posuzuje i s ohledem na počet fyzických osob exponovaných nadlimitnímu hluku - zde ale zákonodárce nerespektuje ústavně zaručené právo každého občana na zdraví a příznivé životní prostředí - praxe: úřední povolení není prvním ale posledním krokem k skutečnému řešení problému

10 Krok 5.: (ne)účast dotčeného občana v řízení o výjimce dotčena jsou ústavně zaručená práva občana na - ochranu vlastnického práva - ochranu zdraví - příznivé životního prostředí (srovnání: obecná úprava správních řízení - účastníkem řízení je mj. ten, jehož práva mohou být rozhodnutím přímo dotčeny) zákon 258/2000 Sb.: sousedící občan se nemůže účastnit správního řízení o povolení provozu nadlimitního zdroje hluku, ze zákona je účastníkem řízení pouze provozovatel zdroje hluku....sousedící občan stojí zcela mimo řízení (navrhovat doplnění důkazů, pořízení znaleckého posudku, alternativy k navrhovaným opatřením, odvolat se k vyšší instanci) tato úprava odporuje - čl. 11 Listiny (rovnost v ochraně vlastnictví) - čl. 31 Listiny ( právo na ochranu zdraví) - čl. 35 Listiny (právo na příznivé životní prostředí)

11 Možnosti obrany - shrnutí: před správními orgány: - důsledné vymáhání informací - podněty k využití pravomocí hygienika (měření, pokuty, zastavení provozu zdroje hluku) - mimořádné opravné prostředky (uplatnit je může i neúčastník řízení) pro přezkum rozhodnutí o povolení nadlimitního zdroje hluku

12 Možnosti obrany - shrnutí: správní soudy: - správní žaloba proti rozhodnutí o povolení nadlimitního zdroje hluku z důvodů a) věcných b) procesních - osobám dotčeným ve svých právech je znemožněna účast v řízení (Ústavní soud) civilní soudy: - soukromoprávní sousedská žaloba podle § 127 občanského zákoníku má každý povinnost zdržet se obtěžování vlastníka sousedního pozemku nad míru přiměřenou poměrům. Soud na základě občanskoprávní žaloby může nařídit provozovateli zdroje hluku aby se zdržel obtěžování hlukem Problémy: - nevyzkoušená právní strategie - důkazní břemeno nese žalobce