Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Botanika – nejmenší 2010 Milan Štech, Jan Kučera cvičení – Tereza Stachová, Pavel Kúr, Jiří Košnar.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Botanika – nejmenší 2010 Milan Štech, Jan Kučera cvičení – Tereza Stachová, Pavel Kúr, Jiří Košnar."— Transkript prezentace:

1 Botanika – nejmenší 2010 Milan Štech, Jan Kučera cvičení – Tereza Stachová, Pavel Kúr, Jiří Košnar

2 Náplň kurzu  Systematika - stromečky  Ekologie a biologie - pohádky  Morfologie a anatomie – jak a proč, k čemu *opravdu, ale opravdu jen ty základní pojmy  Poznávačka  Písemná zkouška Požadavky

3 Základní literatura  Obrázky kytek *Hísek K. et Deyl M. (2003): Naše květiny. – Academia, Praha.  Pohádky o kytkách *Briggs D. et Walters S. M. (1997): Plant Variation and Evolution. – Cambridge University Press, Cambridge. (též český překlad – Proměnlivost a evoluce rostlin 2001, Olomouc)  Systém *Mártonfi P. (2003): Systematika cievnatých rastlín. – Univerzita P. J. Šafárika v Košiciach, Košice.  Prezentace přednášek *http://botanika.bf.jcu.cz/materials/materialy.php?

4 Další literatura  Systém *Judd W. S., Campbell C. S., Kellog E. A. et Stevens P. F. (2007): Plant Systematics, 3nd. ed. – Sinauer Associates, Inc. Publishers, Sunderland, Messachusetts. *Soltis D. S., Soltis P. S., Endress P. K. and Chase M. W. (2005): Phylogeny and Evolution of Angiosperms. – Sinauer Associates, Inc. Publishers, Sunderland, Messachusetts. *Ehrendorfer F. (1998): Evolution und Systematik: Moose und Gefässpflanzen. – In: Lehrbuch der Botanik für Hochschulen, ed. 34, p. 647–828., G. Fischer Jena et Stuttgart.

5 Další literatura  Paleobotanika *Willis, J. C. McElwain (2002): The Evolution of Plants. – Oxford Univ. Press, Oxford. *Kvaček Z. et al. (2000): Základy systematické paleontologie I. – učební texty Univerzity Karlovy v Praze, Praha.  Určovací literatura *Kubát K. et al. (2002): Klíč ke květeně České republiky. – Academia, Praha. *Hejný S. et Slavík B.; Slavík B.; Slavík B. et Štěpánková J. [eds] (1988–2005): Květena ČR 1–7. – Academia, Praha.  Užitkové rostliny *Valíček P. et al. (2002): Užitkové rostliny tropů a subtropů. 2. vydání – Academia, Praha.

6 Webové stránky  prezentace z přednášek a systematika vyšších rostlin prezentace z přednášek a systematika vyšších rostlin  Krytosemenné *Angiosperm Phylogeny WebsideAngiosperm Phylogeny Webside *Delta (charakteristika čeledí)Delta (charakteristika čeledí)

7 Tracheophyta cévnaté rostliny

8 Tracheophyta – cévnaté rostliny  tradiční skupina  nezahrnuje některé vymřelé typy  v současném vymezení velmi pravděpodobně monofyletická skupina *pravé orgány a cévní svazky *převaha sporofytu *lignin v buněčných stěnách – složitá polyfenolická látka  pravá pletiva  orgány  kořen, stonek + listy (prýt) – zákonité uspořádání

9

10

11 Vstup rostlin na souš  Pravděpodobný výchozí stav: *nízký vzrůst *jednoduchý, primitivní vodivý systém *bez kořenů a bez listů *jednoduché reprodukční orgány na koncích vzdušných větví Potřebné změny:  vývoj kotvícího a absorpčního aparátu  kořenový systém  vývoj systému na vedení vody a asimilátů  prevence vysoušení a zajištění výměny plynů  epidermis, kutikula, průduchy  vývoj specializovaného fotosyntetizujícího pletiva  chlorenchym – listy  obrana spor proti vysušení  sporopolenin (složitý biopolymer – mastné kyseliny, fenylpropanoidy a další) Aglaophyton major

12 Pletiva  dělivá – meristémy – dávají vznik všem dalším pletivům *malé tenkostěnné buňky *velká jádra *velký podíl cytoplazmy  primární *protoderm (epidermis) *základní meristém (základní pletivo) *prokambium (cévní svazek)  sekundární – sekundární tloustnutí *kambium (cévní svazek) *felogen (sekundární krycí pletiva)

13

14

15 Základní pletiva  parenchym  kolenchym  sklerenchym

16 Krycí pletiva  epidermis *deskovité buňky bez chloroplastů *kutikula (kutin – derivát mastných kyselin) + epikutikulární vosky *průduchy (stomata) – svěrací buňky *trichomy  rhizodermis *kořenové vlásky (rhiziny)

17

18

19 Vodivá pletiva  primární – vznik činností prokambia *primární xylém (protoxylém, metaxylém) – rozvod vody a rozpuštěných minerálů tracheidy – mrtvé buňky –původní vodivé elementy, nestejnoměrně ztlustlé stěny (kruhovitě, šroubovitě, schodovitě, síťovitě, dvůrkatě) –úzké, bez navazujících otvorů v příčných stěnách tracheje – mrtvé buňky (pouze krytosemenné rostliny) –cévní elementy, vývojově pokročilejší, pouze u krytosemenných rostlin –širší buňky, částečně nebo zcela rozpuštěné příčné přehrádky dřevní sklerenchymatická vlákna (libriform) – mrtvé buňky dřevní parenchym

20

21 Primární vodivá pletiva *primární floém (protofloém, metafloém) – rozvod asimilátů sítkovice – živé buňky –příčné proděravělé stěny (sítko) - kalóza –průvodní buňky (sesterské buňky sítkovic – pouze u krytosemenných rostlin) lýkový parenchym sklerenchymatická lýková vlákna („tvrdé lýko“)

22

23 Cévní svazky  dřevní + lýková část  sklerenchymatická pochva  klasifikace cévních svazků *podle vzájemného postavení kolaterální bikolaterální koncentrické –(hadrocentrické, leptocentrické) radiální (kořen)

24

25 Sekundární meristémy  kambium *fascikulární, interfascikulární *sekundární xylém (deuteroxylém) *sekundární floém (deuterofloém)  felogen *felem (korek) – centrifugálně *feloderm – centripetálně *borka

26

27 Orgány cévnatých rostlin  kořen, stonek, list

28 Kořen  pozitivně geotropický, neomezený růst  nečlánkovaný, bez výrůstků (jen kořenové vlášení)  endogenní větvení  vznik adventivní (fylogeneticky původní) nebo z radikuly  kořenová čepička (kalyptra) kryje vzrostný kořenový vrchol  sloupek (kolumela) – přesýpavý škrob  pásmo prodlužovací, pásmo absorpční, pásmo větvení  rhizodermis – jednovrstevná, bez kutikuly a průduchů, kořenové vlášení  primární kůra *exodermis, mesodermis, endodermis – Caspariho proužky  střední válec (stélé) *pericykl (perikambium) – postranní a adventivní kořeny, adventivní pupeny *jediný radiální cévní svazek  symbiosa  přeměny kořene

29 Ne vše pod zemí je kořen  oddenek  kořen

30 Stonek  negativně geotropický, převážně neomezený růst  článkovaný – nody, internodia  exogenní větvení  vývoj *iniciála nebo skupina iniciál *protoderm, základní meristém, prokambium  epidermis, kutikula  odlišná stavba – jednoděložně × dvouděložné  primární kůra – hypodermis, mesodermis, endodermis  střední válec, stélé – dřeň, cévní svazky *pericykl – latentní meristém, adventivní kořeny *různé typy stélé centrální – protostélé, aktinostélé, plektostélé; sifonostélé, solenostélé (+ floem), diktyostélé eustélé, arthrostélé, aktinostélé  přeměny stonku

31 Stelární teorie

32 List  postranní výrůstek stonku  zpravidla omezený růst  exogenní vznik  postavenní stonku *listy střídavé, vstřícné, přeslenité  části listu *pochva, palisty, řapík, čepel  listy jednoduché × složené  bifaciální a unifaciální listyy  pokožka, kutikula, vosky – průduchy  listový mezenchym *palisádový parenchym a houbový parenchym

33 Není list jako list  opakovaný vznik  mikrofyly × megafyly  listové stopy a mezery (gapy)

34 List – přeměny a proměny  listeny, listence  zákrov, plevy, pluchy  obal, obalíček  trny  cibule

35 Reprodukce  heteromorfní rodozměna  sporofyt – sporangium (výtrusnice) – meioza – spora – gametofyt (prothalium) – gametangium (antheridium, archegonium) – gameta [spermatozoid (spermatida), vaječná buňka] – oplodnění – zygota – sporofyt

36

37 Vznik a členění  prvními možnými známkami existence suchozemských rostlin jsou spory *střední ordovik ( mil. let)  první zbytky vodivých pletiv *svrchní ordovik ( mil. let)  skutečné makroskopické nálezy těl cévnatých rostlin *svrchní silur a spodní devon ( mil. let)  dnes členění na 2 základní vývojové linie a řadu samostatných oddělení

38

39 Cycadophyta Lyginopteridophyta „Progymnospermae“ Rhyniové rostliny milionů let Lycopodiophyta Equisetophyta Polypodiophyta Pinophyta Ginkgophyta Gnetophyta Magnoliophyta

40 Rhyniové rostliny

41

42  zcela vymřelá skupina - počátky svrchní silur (420–410), hlavní rozvoj spodní devon (410–390) a nejpokročilejší typy až počátek karbonu (360)  zřejmě výrazně diferencovaná a značně nesourodá skupina – ne všechny lze ještě považovat za cévnaté rostliny (Aglaophyton – skupina Polysporangiophyta)  výskyt na rozhranní vody a souše (brakické i sladkovodní vrstvy) Charakteristika:  samostatný sporofyt a gametofyt ± podobného vzhledu  rhizomoidy s rhizoidy, mezomy, telomy – nemají pravé kořeny ani listy  různě vyvinuté cévní svazky – protostélé (různé typy tracheid)  sporofyt nese eusporangiátní sporangia, gametofyt pohárkovitá gametangia  spory jedné velikosti, s triletní jizvou

43

44 svrchní silur spodní devon Protracheophyta svrchní devon Rhyniophyta Trimerophyta Zosterophyllophyta Lycopodiophyta „Progymnospermae“, Spermatophyta, (Euphyllophyta) Equisetophyta,Polypodiophyta,


Stáhnout ppt "Botanika – nejmenší 2010 Milan Štech, Jan Kučera cvičení – Tereza Stachová, Pavel Kúr, Jiří Košnar."

Podobné prezentace


Reklamy Google