Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Anatomie II a morfologie rostlin s využitím následujících literárních zdrojů:  Votrubová O. (1997): Anatomie rostlin. Karolinum, Praha.  Kincl L. et.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Anatomie II a morfologie rostlin s využitím následujících literárních zdrojů:  Votrubová O. (1997): Anatomie rostlin. Karolinum, Praha.  Kincl L. et."— Transkript prezentace:

1 Anatomie II a morfologie rostlin s využitím následujících literárních zdrojů:  Votrubová O. (1997): Anatomie rostlin. Karolinum, Praha.  Kincl L. et al. (1997): Biologie rostlin. Fortuna, Praha. Další doporučená literatura:  Kubát a kol. (2003): Botanika. Scientia, Praha

2 Rostlinná pletiva Strukturní a funkční specializace jednotlivých částí rostlinného těla. Podle složení: A) Jednoduchá pletiva (jeden typ buněk) B) Složená pletiva (více typů buněk) Podle schopnosti se dělit: A) Dělivá (schopnost se dělit) B) Trvalá (bez schopnosti se dělit)

3 Jednoduchá pletiva Parenchym – nejmenší úroveň specializace, základní pletivo - zvláštním typem je aerenchym Kolenchym - mechanická funkce, tvořen živými buňkami s nerovnoměrně ztloustlou buněčnou stěnou (přesto charakter primární buněčné stěny) Sklerenchym - mechanická funkce, rovnoměrně ztlustlá buněčná stěna, vyvinuta sekundární buněčná stěna, buněčná stěna může lignifikovat, protoplast často odumírá - sklerenchymatická vlákna, skleroidy

4 Složená pletiva 1) Meristémy - dělivá pletiva, zajišťují vznik nových buněk a tím i růst rostliny - růst rostlin omezen na ohraničené oblasti nedochází u nich k difusnímu růstu - růst je neomezený 2) Vodivá pletiva 3) Krycí pletiva

5 Meristémy a) Apikální (vrcholový) - na vrcholu kořene či prýtu b) Laterální meristémy sekundárního růstu, neboli druhotného tloustnutí kambium – sekundární vodivá pletiva, činné po celý život felogen – sekundární krycí pletiva, u některých skupin zastavuje po čase činnost a zakládá se znovu hlouběji c) Interkalární (vmezeřené) – jsou mezi trvalými pletivy d) Bazální – na bázi orgánu, při růstu listu e) Marginální – na jeho okraji, při růstu listu

6 Vodivá pletiva specializovaná na dálkový transport dvě části: floém a xylém Xylém dřevní část vodivých pletiv rozvod minerálních látek a vody (na jaře i organických látek z rezervních pletiv) vzestupný proud vodivé dráhy = cévní elementy a) tracheidy (zachovány příčné přehrádky) – vývojově původnější (nahosemenné, většina kapraďorostů) b) tracheje (příčné přehrádky zcela nebo částečně rozpuštěny) – vývojově odvozené (krytosemenné rostliny)

7 Vodivá pletiva Xylém 1) tracheje i tracheidy - odumřelé buňky, lignifikované, nerovnoměrně ztlustlé 2) sklerenchymatická vlákna, parenchym  Floém - přenos asimilátů (organických látek) z listů do nefotosyntetizujících částí rostlin a do zásobních pletiv - vodivé elementy = sítkové elementy - propojení mezi elementy tvoří sítka s plazmodesmami krytosemenné – sítkovice

8 Vodivá pletiva Floém 1) sítkové elementy 2) parenchym, sklerenchym, Vodivá pletiva tvoří pruhy = cévní svazky Podle uspořádání floému a xylému cévní svazky: a) kolaterální (většina semenných rostlin v nadzemní části) b) bikolaterální (Cucurbitaceae, Solanaceae) c) radiální (kořen) d) koncentrické (hadrocentrické (kapradiny), leptocentrické (oddenky jednoděložných rostlin)

9 Vodivá pletiva

10 Krycí pletiva - tvoří povrch těla, ohraničují jej vůči vnějšímu prostředí - primárním krycím pletivem rostliny je pokožka (epidermis – kutin, vosky, ztlustlé buňky; rhizodermis) - nad epidermis ještě kutikula (vosky, kutin) - chlupy čili trichomy (vznikají z pokožkových buněk, pokud se na jejich vzniku podílí i podpokožkové buňky = emergence)

11 Trichomy A) krycí B) žlaznaté (sekreční struktury) C) žahavé D) absorpční (absorbují vodu event. minerální látky)

12 Průduchy

13 Organologie Kořen - hlavní a postraní (laterální) – odvozeny z radikuly embrya, postraní kořeny vznikají činností pericyklu - adventivní čili náhradní – nejčastěji z jiných částí než je kořen (převážně ze stonku), pokud z kořene, tak se na jejich vzniku nepodílí pericykl Stonek List Květ

14 Kořen

15 Stonek

16 List

17 Květ

18 Semeno vzniká po oplození vajíčka, obsahuje zárodek rostliny (embryo), živné pletivo a osemení

19 Plod vzniká přeměnou pestíku po oplození pokud se na jeho vzniku podílejí i jiné části květu = plody nepravé plod uzavírá jedno nebo více semen, ty se buď uvolňují (pukavé plody) nebo se šíří v obalu (nepukavé plody)

20 Plod Pravé plody A) Suché 1) pukavé – měchýřek, lusk, šešule, šešulka, tobolka (otvírá se zuby – prvosenka, děrami – mák, víčkem – jitrocel, nepravidelným rozpadem) 2) nepukavé a) jednosemenné – oříšek (líska, lípa, habr), nažka, obilka (Poaceae) b) vícesemenné (poltivé)– poltí se v jednosemenné plůdky – dvojnažky (javor, svízel, slézovité, kakostovité), tvrdky (hluchavkovité, brutnákovité)

21 Plod B) Dužnaté - bobule (větší počet semen), peckovice (jednosemenná) Nepravé plody - malvice

22 Plod

23 Souplodí versus plodenství Souplodí – soubor plodů, který vznikl z jednoho květu s apokarpním gyneceem (složen např. z měchýřků, nažek, peckovic – blatouch, jahoda, šípek, malina) Plodenství – soubor plodů vzniklých na společném stonku z květenství


Stáhnout ppt "Anatomie II a morfologie rostlin s využitím následujících literárních zdrojů:  Votrubová O. (1997): Anatomie rostlin. Karolinum, Praha.  Kincl L. et."

Podobné prezentace


Reklamy Google