Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Rostlinná pletiva Biologie 1. ročník.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Rostlinná pletiva Biologie 1. ročník."— Transkript prezentace:

1 Rostlinná pletiva Biologie 1. ročník

2 Pletiva jsou soubory buněk rozdělují se vykonávají stejné funkce
mají přibližně stejný tvar a velikost rozdělují se podle tloušťky buněčné stěny a mezibuněčných prostor parenchym, mezenchym, aerenchym prozenchym kolenchym, sklerenchym podle schopnosti dělení a diferenciace pletiva dělivá (meristémy) pletiva trvalá krycí vodivá základní

3 Parenchym tenkostěnné buňky četné mezibuněčné prostory
vyplňují prostory mezi krycími a vodivými pletivy

4 Mezenchym tenkostěnné buňky kulovitého tvaru
četné mezibuněčné prostory vyskytují se v měkkých, mladých částech orgánů a v zásobních pletivech

5 Aerenchym tenkostěnné buňky
mezibuněčné prostory mají větší objem než buňky vodní rostliny

6 Prozenchym protáhlé buňky se šikmými příčnými přepážkami
buněčné stěny ke stáří tloustnou ve svazcích cévních

7 Kolenchym nepravidelně ztloustlé buněčné stěny
v rozích - rohový kolenchym, ztloustlá jedna stěna - deskový kolenchym buňky najdeme ve stonky dvouděložných rostlin (hrany, žebra)

8 Sklerenchym stěny buněk rovnoměrně ztloustlé, buňky časem odumírají
buňky mají kanálky s jemnými plazmatickými vlákny (plasmodesmy) ve stéblech trav, pecky (broskví, meruněk,…), ve stonku lnu

9 Poznej druhy základních pletiv

10 Dělivá pletiva původní meristém (protomeristém)
vzrostný vrchol stonku a kořene, růstové zóny listu, zárodky prvotní (primární) meristém vzniká z protomeristému dceřiné buňky postupně ztrácejí dělivou schopnost a diferencují se v buňky trvalých pletiv druhotný (sekundární) meristém vzniká obnovením dělivé funkce trvalého pletiva např. felogén, kambium utajený (latentní) meristém buňky jsou mezi buňkami trvalých pletiv, uchovávají si dělivou schopnost např. pericykl, perikambium

11 Dělivá pletiva kambium původní mer. prvotní mer. felogén

12 Trvalá pletiva buňky ztratily schopnost se dělit
vykonávají určitou funkci a jsou k tomu přeměněny (diferenciace) rozlišujeme trvalá pletiva krycí vodivá základní

13 Krycí pletiva pokožka nadzemních částí (epidermis)
obvykle jednovrstevná, buňky k sobě těsně přiléhají, vnější stěna bývá kryta kutikulou buňky pokožky se mohou přeměnit v průduchy dvě svěrací buňky s průduchovou štěrbinou regulace výdeje vody a plynů vodní skuliny (hydatody) nemají schopnost se uzavírat vylučují vodu v kapalném stavu (gutace) chlupy a emergence krycí chlupy (např. maceška, protěž) žlaznaté chlupy (např. šalvěj, mateřídouška tentakule (emergence u hmyzožravých rostlin) žahavé chlupy (např. kopřiva) absorpční chlupy (na listech tropických tilandsií, kořenové vlásky (rhizoidy))

14 Pokožka nadzemních částí

15 Průduchy a hydatody

16 Trichomy

17 Krycí pletiva pokožka kořene (rhizodermis)
nemá kutikulu a ani vnější ztloustlou buněčnou stěnu kořenové vlášení druhotná kůra (periderm) vzniká na orgánech vytrvalých rostlin (z korku) je tvořena felogénem výměnu plynů zajišťují čočinky (lenticely) Pozn. Vrstva odumřelých krycích pletiv se ozn. jako borka (rhytidoma).

18 Kořenové vlásky, čočinka, kůra
1 3 2

19 Vodivá pletiva lýko (floem)
vede asimiláty z míst jejich tvorby nebo hromadění na místa spotřeby vedení zajišťují sítkovice dřevo (xylém) vedení roztoků minerálních látek z kořenů do těla rostliny vedení zajišťují cévice a cévy svazky cévní dřevní (traspirační proud) lýková část (asimilační proud) doprovodná pletiva průvodní buňky (rozvod látek do stran) podpůrné buňky (ztloustlé buněčné stěny)

20 Sítkovice, cévy

21 Typy svazků cévních soustředné (koncentrické) dřevostředný (vranečky)
lýkostředný (konvalinka) paprsčité (radiální) vranečky, leknín, kořeny většiny rostlin bočné (kolaterální) přesličky, jehličnany, dvouděložné rostliny dvojbočné (bikolaterální) lilkovité, tykvovité

22 Typy svazků cévních

23 Základní pletiva zásobní pletivo vyměšovací pletivo absorpční pletivo
 asimilační pletivo parenchymatické buňky s velkým množstvím chloroplastů v listech (palisádový, houbový parenchym) zásobní pletivo buňky s velkými vakuolami, obsahují cukry, lipidy, oleje a bílkoviny hlízy, oddenky, vodní pletivo (u kaktusů) vyměšovací pletivo vylučuje látky, např. silice, pryskyřice, třísloviny, alkaloidy, ..., nektária (květy), hydatody (voda), mléčnice (latex) absorpční pletivo kořenové vlásky, haustoria parazitických rostlin provzdušňovací pletivo mezibuněčné prostory jsou spojeny s vnějším prostředím mechanické pletivo kolenchym (lodyhy hluchavkovitých), skleroidy (okolí jádřince hrušky)

24 Základní pletiva

25 Zdroje  http://www.emc.maricopa.edu/faculty/farabee/BI OBK/BioBookflowers.html anatomy.htm J. Jelínek, V. Zicháček: Biologie pro gymnázia, Olomouc, nakladatelství Olomouc 2005 L. Kincl akol.: Biologie rostlin, Olomouc, nakladatelství Fortuna 1993 S. Rosypal a kol.: Přehled biologie, Praha, Scientia, 1994


Stáhnout ppt "Rostlinná pletiva Biologie 1. ročník."

Podobné prezentace


Reklamy Google