Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

R OSTLINNÁ PLETIVA Biologie 1. ročník. P LETIVA  jsou soubory buněk vykonávají stejné funkce mají přibližně stejný tvar a velikost  rozdělují se podle.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "R OSTLINNÁ PLETIVA Biologie 1. ročník. P LETIVA  jsou soubory buněk vykonávají stejné funkce mají přibližně stejný tvar a velikost  rozdělují se podle."— Transkript prezentace:

1 R OSTLINNÁ PLETIVA Biologie 1. ročník

2 P LETIVA  jsou soubory buněk vykonávají stejné funkce mají přibližně stejný tvar a velikost  rozdělují se podle tloušťky buněčné stěny a mezibuněčných prostor parenchym, mezenchym, aerenchym prozenchym kolenchym, sklerenchym podle schopnosti dělení a diferenciace pletiva dělivá (meristémy) pletiva trvalá krycí vodivá základní

3 P ARENCHYM  tenkostěnné buňky  četné mezibuněčné prostory  vyplňují prostory mezi krycími a vodivými pletivy

4 M EZENCHYM  tenkostěnné buňky kulovitého tvaru  četné mezibuněčné prostory  vyskytují se v měkkých, mladých částech orgánů a v zásobních pletivech

5 A ERENCHYM  tenkostěnné buňky  mezibuněčné prostory mají větší objem než buňky  vodní rostliny

6 P ROZENCHYM  protáhlé buňky se šikmými příčnými přepážkami  buněčné stěny ke stáří tloustnou  ve svazcích cévních

7 K OLENCHYM  nepravidelně ztloustlé buněčné stěny  v rozích - rohový kolenchym, ztloustlá jedna stěna - deskový kolenchym  buňky najdeme ve stonky dvouděložných rostlin (hrany, žebra)

8 S KLERENCHYM  stěny buněk rovnoměrně ztloustlé, buňky časem odumírají  buňky mají kanálky s jemnými plazmatickými vlákny (plasmodesmy)  ve stéblech trav, pecky (broskví, meruněk,…), ve stonku lnu

9 P OZNEJ DRUHY ZÁKLADNÍCH PLETIV

10 D ĚLIVÁ PLETIVA  původní meristém (protomeristém) vzrostný vrchol stonku a kořene, růstové zóny listu, zárodky  prvotní (primární) meristém vzniká z protomeristému dceřiné buňky postupně ztrácejí dělivou schopnost a diferencují se v buňky trvalých pletiv  druhotný (sekundární) meristém vzniká obnovením dělivé funkce trvalého pletiva např. felogén, kambium  utajený (latentní) meristém buňky jsou mezi buňkami trvalých pletiv, uchovávají si dělivou schopnost např. pericykl, perikambium

11 D ĚLIVÁ PLETIVA původní mer. prvotní mer. kambium felogén

12 T RVALÁ PLETIVA  buňky ztratily schopnost se dělit  vykonávají určitou funkci a jsou k tomu přeměněny (diferenciace)  rozlišujeme trvalá pletiva krycí vodivá základní

13 K RYCÍ PLETIVA  pokožka nadzemních částí (epidermis) obvykle jednovrstevná, buňky k sobě těsně přiléhají, vnější stěna bývá kryta kutikulou buňky pokožky se mohou přeměnit v průduchy dvě svěrací buňky s průduchovou štěrbinou regulace výdeje vody a plynů vodní skuliny (hydatody) nemají schopnost se uzavírat vylučují vodu v kapalném stavu (gutace) chlupy a emergence krycí chlupy (např. maceška, protěž) žlaznaté chlupy (např. šalvěj, mateřídouška tentakule (emergence u hmyzožravých rostlin) žahavé chlupy (např. kopřiva) absorpční chlupy (na listech tropických tilandsií, kořenové vlásky (rhizoidy))

14 P OKOŽKA NADZEMNÍCH ČÁSTÍ

15 P RŮDUCHY A HYDATODY

16 T RICHOMY

17 K RYCÍ PLETIVA  pokožka kořene (rhizodermis) nemá kutikulu a ani vnější ztloustlou buněčnou stěnu kořenové vlášení  druhotná kůra (periderm) vzniká na orgánech vytrvalých rostlin (z korku) je tvořena felogénem výměnu plynů zajišťují čočinky (lenticely) Pozn. Vrstva odumřelých krycích pletiv se ozn. jako borka (rhytidoma).

18 K OŘENOVÉ VLÁSKY, ČOČINKA, KŮRA 1 2 3

19 V ODIVÁ PLETIVA  lýko (floem) vede asimiláty z míst jejich tvorby nebo hromadění na místa spotřeby vedení zajišťují sítkovice  dřevo (xylém) vedení roztoků minerálních látek z kořenů do těla rostliny vedení zajišťují cévice a cévy  svazky cévní dřevní (traspirační proud) lýková část (asimilační proud) doprovodná pletiva o průvodní buňky (rozvod látek do stran) o podpůrné buňky (ztloustlé buněčné stěny)

20 S ÍTKOVICE, CÉVY

21 T YPY SVAZKŮ CÉVNÍCH  soustředné (koncentrické ) dřevostředný (vranečky) lýkostředný (konvalinka)  paprsčité (radiální) vranečky, leknín, kořeny většiny rostlin  bočné (kolaterální) přesličky, jehličnany, dvouděložné rostliny  d vojbočné (bikolaterální) lilkovité, tykvovité

22 T YPY SVAZKŮ CÉVNÍCH

23 Z ÁKLADNÍ PLETIVA  asimilační pletivo parenchymatické buňky s velkým množstvím chloroplastů v listech (palisádový, houbový parenchym)  zásobní pletivo buňky s velkými vakuolami, obsahují cukry, lipidy, oleje a bílkoviny hlízy, oddenky, vodní pletivo (u kaktusů)  vyměšovací pletivo vylučuje látky, např. silice, pryskyřice, třísloviny, alkaloidy,..., nektária (květy), hydatody (voda), mléčnice (latex)  absorpční pletivo kořenové vlásky, haustoria parazitických rostlin  provzdušňovací pletivo mezibuněčné prostory jsou spojeny s vnějším prostředím  mechanické pletivo kolenchym (lodyhy hluchavkovitých), skleroidy (okolí jádřince hrušky)

24 Z ÁKLADNÍ PLETIVA

25 Z DROJE  OBK/BioBookflowers.html  anatomy.htm anatomy.htm  J. Jelínek, V. Zicháček: Biologie pro gymnázia, Olomouc, nakladatelství Olomouc 2005  L. Kincl akol.: Biologie rostlin, Olomouc, nakladatelství Fortuna 1993  S. Rosypal a kol.: Přehled biologie, Praha, Scientia, 1994


Stáhnout ppt "R OSTLINNÁ PLETIVA Biologie 1. ročník. P LETIVA  jsou soubory buněk vykonávají stejné funkce mají přibližně stejný tvar a velikost  rozdělují se podle."

Podobné prezentace


Reklamy Google