Výuková centra Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/01.0057.

Prezentace na téma: "Výuková centra Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/01.0057."— Transkript prezentace:

1 Výuková centra Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/

2 ROSTLINNÁ PLETIVA

3 Pletiva = soubory buněk, které mají
přibližně stejný tvar i velikost, mají stejné funkce - Buňky v pletivech propojeny ( plasmodesmy) - Vznik pletiv je odrazem výrazné specializace buněk u vývojově pokročilejších rostlin Věda zkoumající pletiva = HISTOLOGIE. Vznik:- dělením buněk dělivých pletiv – pravá pletiva - druhotným seskupením buněk – nepravá pletiva (plektenchym hub)

4 Dělení pletiv podle: Vzniku: pravá nepravá Schopnosti dělení: dělivá
trvalá Převládající funkce: dělivá krycí vodivá zásobní provětrávací zpevňovací

5 Dělení pletiv: A) podle tvaru, existence mezibuněčných
Dělení pletiv: A) podle tvaru, existence mezibuněčných prostor a tloušťky buněčných stěn: 1)parenchym:BS neztlustlá, buňky s mezibuněčnými prostory nebo těsně přiléhající pokožka

6 2)prosenchym: protáhlé, tenkostěnné buňky s šikmými přehrádkami

7 3) sklerenchym: BS ztloustlé v celém rozsahu, někdy protáhlé,
3) sklerenchym: BS ztloustlé v celém rozsahu, někdy protáhlé, (sklerenchymatická vlákna)

8 4) kolenchym- protáhlé buňky, BS ztloustlé v lištách (na průřezu v rozích)

9 5) aerenchym-(patří do parenchymu, oválné buňky, s mezibuněčnými prostory, které jsou vyplněné vzduchem (častá adaptace u vodních rostlin)

10 B)Dělivá pletiva -(meristémy)
-Trvalá či dočasná schopnost dělení buněk.Z dělivého pletiva vznikají prvotní (primární) meristémy (na vrcholcích stonků a kořenů) - zajišťuje rostlině růst. Obnovením dělivé funkce u trvalých pletiv vzniká druhotné (sekundární) meristémy (nejdůležitější je - kambium – mízní pletivo - felogen– korkotvorné pletivo umožňují druhotné tloustnutí stonku dvouděložných rostlin -letokruhy dřevin).

11 Druhotná kůra: FELOGEN
Druhotné dřevo a lýko: KAMBIUM

12 Na povrchu epidermis je kutikula (ne u kořene), bývá pokryta vosky.
C) Krycí pletivo Je na povrchu rostlinných orgánu, chrání rostlinu, reguluje výměnu látek s prostředím Prvotním krycím pletivem je pokožka,ta se u nadzemních orgánu nazývá epidermis, u kořene rhizodermis. Pokožka je tvořena jedinou vrstvou těsně k sobě přiléhajících buněk bez chloroplastů (výjimka jsou průduchy u epidermis). Na povrchu epidermis je kutikula (ne u kořene), bývá pokryta vosky.

13 EPIDERMIS RHIZODERMIS

14

15 Útvary na epidermis: Chlupy -trichomy (metamorfózou vznikají ostny)
Podle funkce - žahavé - žlaznaté - krycí - absorpční

16 Krycí trichomy

17 Absorpční trichomy (láčkovka)

18 Žahavé trichomy (kopřiva dvoudomá) Náchylná na poškození – při dotyku se konec ulomí - vznik podráždění kůže

19 b) Průduchy – stomata-hospodaření s vodou, výměna plynů včetně páry (transpirace),kontrola teploty (termoregulace), v důsledku měnícího se napětí buněk (turgoru) se průduchová štěrbina otvírá a zavírá

20 Vyrovnává rozdíl mezi vlhkostí v rostlině a okolí.
Turgor = napětí v rostlině Vyrovnává rozdíl mezi vlhkostí v rostlině a okolí. SUCHO

21 = slzení = vytlačování vody z rostliny (v kapalném stavu ) hydatodami
c)Vodní skuliny (hydatody): vylučují kapalnou vodu gutace = slzení = vytlačování vody z rostliny (v kapalném stavu ) hydatodami

22 d) Druhotná krycí pletiva (druhotná kůra, periderm)
- Felogen = druhotná kůra, vzniká působením druhotného dělivého pletiva, jeho činností je tvořena směrem dovnitř zelená kůra, směrem ven je oddělován korek (silná, rozpraskaná povrchová vrstva korku – borka)- izolace proti chladu a vysychání čočinky (lenticely) - umožňují kontakt s vnějším prostředím , funkce provětrávací

23 Borka (dub letní) Hladká kůra (buk lesní)

24

25 D) Pletiva vodivá a zpevňovací
- u nižších rostlin nevyvinuta - funkce - rozvádění roztoků v rostlině (výživa). vodivá pletiva tvoří provazce – cévní svazky Cévní svazek: 1. část dřevní - xylém -cévice: protáhlé buňky se šikmými přepážkami, bývají u rostlin nahosemenných -cévy: širší rourky tvořené protáhlými buňkami s částečně, nebo úplně zaniklými přepážkami, postupně zaniká též živý obsah těchto buněk, u rostlin krytosemenných Dřevní části cévního svazku je veden transpirační proud (roztoky anorganický látek z kořenů k listům).

26 2.část lýková - floém - sítkovice: protáhlé, tenkostěnné buňky s proděravělými přepážkami, v činnosti jen 1sezónu Lýkovou částí cévního svazku je veden asimilační proud (roztoky organických látek z listů ke kořenům nebo plodům).

27 Cévní svazky Z části dřevní a lýkové. Dřevo - cévice a cévy (XYLÉM) Lýko - sítkovice (FLOÉM) Vznik: - z prvotního dělivého pletiva Prokambia - uzavřené cévní svazky (jednoděložné rostliny, stonek netloustne) - z druhotného dělivého pletiva Kambia - otevřené cévní svazky (dvouděložné rostliny, stonek druhotně tloustne)

28 (podle postavení xylému a floému)
Typy cévních svazků (podle postavení xylému a floému) Soustředné = koncentrické - (a,b) Paprsčité = radiální (e) Bočné = kolaterální (d) Dvojbočné = bikolaterální (c)

29 E) Systém základních pletiv
parenchymatické buňky vyplňující prostory mezi předchozími typy pletiv Jde o pletiva s funkcí: - asimilační (hlavně v listech) - zásobní (v oddencích, semenech apod.) - vodní (shromažďují vodu v listech nebo ve stoncích) - vyměšovací (mléčnice, pryskyřičné a siličné kanálky) - hojivou (při poranění tvoří zával – kalus)

30 1.Histologie 2.Meristémy 3.Rhizodermis 4.Turgor 5.Gutace Opakování
Vysvětli pojmy: 1.Histologie 2.Meristémy 3.Rhizodermis 4.Turgor 5.Gutace

31 Opakování 1.Histologie - věda zkoumající pletiva 2.Meristémy
- dělivá pletiva 3.Rhizodermis - krycí pletivo u kořene 4.Turgor - napětí v rostlině 5.Gutace - vylučování vody z rostliny (slzení)

32 Výuková centra Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/