Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

ROSTLINNÁ PLETIVA ŠÁRKA VOPĚNKOVÁ 2012. VODIVÁ PLETIVA  Vodivou soustavu tvoří soubor cévních svazků  umožňuje transport vody a v ní rozpuštěných látek.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "ROSTLINNÁ PLETIVA ŠÁRKA VOPĚNKOVÁ 2012. VODIVÁ PLETIVA  Vodivou soustavu tvoří soubor cévních svazků  umožňuje transport vody a v ní rozpuštěných látek."— Transkript prezentace:

1 ROSTLINNÁ PLETIVA ŠÁRKA VOPĚNKOVÁ 2012

2 VODIVÁ PLETIVA  Vodivou soustavu tvoří soubor cévních svazků  umožňuje transport vody a v ní rozpuštěných látek v rostlinném organismu  Pravé cévní svazky mají část dřevní - xylém (z řec. xýlon = dřevo) a část lýkovou - floém (z řec. phloiós = lýko)  Xylém přivádí roztoky minerálních látek z půdy (vede transpirační proud) prostřednictvím kořenů a stonků do listů  Floém vede opačným směrem produkty fotosyntézy - asimiláty (vede asimilační proud), a to jak k místům potřeby, jako jsou vzrostlé vrcholy stonku či kořene, tak k místům jejich ukládání (cibule, hlízy, semena apod.)

3 VODIVÁ PLETIVA  Z prvotního meristému (prokambia) vznikají v cévním svazku prvotní xylém a prvotní floém  Jestliže se tímto způsobem celé prokambium diferencuje na trvalá pletiva, vzniká uzavřený cévní svazek, který druhotně již netloustne (u jednoděložných)  U většiny rostlin se však část prokambia zachovává a vytváří druhotné dělivé (mízní) pletivo – kambium  Kambium odděluje směrem k obvodu druhotné lýko a dovnitř druhotné dřevo  >> vzniká otevřený cévní svazek a stonek či kořen druhotně tloustnou

4 LETOKRUHY  U dřevin se aktivita kambia během roku mění, má periodický charakter  Z jara, při dostatečném zásobení vodou, odděluje tenkostěnné buňky s větším průměrem, později v létě vznikají dělivou činností kambia buňky tlustostěnné, s malým vnitřním průměrem  Zvlášť nápadné je to v druhotném dřevě; po hustém letním dřevě z předchozího roku, tvořeném relativně pomalu rostoucími buňkami s tlustšími buněčnými stěnami, následuje řídké jarní dřevo dalšího roku  Tak vzniká hranice mezi přírůstky jednotlivých let – letokruhy  Šířka letokruhů je závislá na druhu dřeviny a též vnějších podmínkách, např. v suchých letech bývají přírůstky užší  Zákonitostí tvorby letokruhů se využívá i při vysvětlování klimatických změn v minulosti, datování archeologických nálezů apod.

5 TYPY CÉVNÍCH SVAZKŮ Podle vzájemného postavení lýka a dřeva rozeznáváme čtyři základní typy cévních svazků: čtyři základní typy cévních svazkůčtyři základní typy cévních svazků 1) soustředné (koncentrické) - nejjednodušší typ, jedna část obklopuje druhou: a) lýkostředné - mnohé jednoděložné b) dřevostředné - plavuně a kapradiny 2) paprsčité (radiální) - oddělené dřevní a lýkové části se pravidelně střídají, výskyt hlavně v kořenech cévnatých rostlin 3) bočné (kolaterální) - dřevo a lýko jsou umístěny hned za sebou ve směru poloměru, rozšířeny ve stoncích a listech převážné většiny semenných rostlin 4) dvoubočné (bikolaterální) - mají dvě lýkové části, mezi nimiž se nachází dřevní část, např. lilkovité

6 FLOÉM Lýkovou část cévního svazku tvoří: a) sítkovice b) buňky lýkového parenchymu a lýkového sklerenchymu SÍTKOVICE:  U krytosemenných tvoří sítkovice řada protáhlých živých buněk (tzv. články sítkovic)  Živé buňky navzájem spojené proděravělými přepážkami, které připomínají síto  Činnost sítkovic je časově omezena a pouze výjimečně (např. u lípy) trvá déle než jedno vegetační období  Otvory v přepážkách se totiž ucpávají kalózou, látkou polysacharidové povahy, a tlakem okolních pletiv se deformují  Jejich funkci zjara převezmou nové sítkovice vytvořené kambiem  Sítkovicemi je veden proud asimilační z listů do rostoucích orgánů, zásobních pletiv apod

7 FLOÉM  Lýkový parenchym:  má převážně zásobní funkci  pomáhá rozvádět látky na krátké vzdálenosti  Lýková sklerenchymatická vlákna (s funkcí zpevňovací) dosahují u některých rostlin značných délek (např. u lnu až 120 mm); toho se využívá v textilním průmyslu.

8 XYLÉM Dřevní část cévního svazku tvoří:  cévice (tracheidy)  cévy (tracheje)  >>vedoucí transpirační proud  dřevní parenchym  dřevní sklerenchym (dřevní vlákna) s obdobnými funkcemi jako v lýkové části Cévice:  vývojově původnějším typem vodivých elementů, dosahují délky jen několik mm  Mají protáhlý tvar s výrazně zešikmenými konci  na příčném řezu bývají typicky pěti- či šestihranné  v období vlastní činnosti jsou již mrtvé

9 XYLÉM CÉVY Cévy  tvoří dlouhé řady trubicovitých buněk (u lián až několik metrů dlouhé)  příčné přepážky se rozpustily  zpevněny kruhovitými, šroubovitými nebo síťovitými vyztuženinami  přítomnost cév > vývojově výše postavené skupiny rostlin  nevyskytují se např. u jehličnanů, které mají anatomickou stavbu vodivých pletiv jednodušší než listnaté dřeviny

10 PLETIVA ZPEVŇOVACÍ  neboli mechanická pletiva zajišťují pevnost, pružnost  podílejí se na zabezpečení transportu látek cévními svazky (chrání např. vodivé buňky před nežádoucími deformacemi)  Mechanická pletiva : kolenchym a sklerenchym  nejméně jsou tato pletiva rozšířena u vodních rostlin, které jsou nadnášeny vodou  nejvíce vyvinutá bývají u dřevin

11 PLETIVA ASIMILAČNÍ  Tato pletiva slouží k fotosyntetické asimilaci oxidu uhličitého  Jsou tenkostěnná, parenchymatická, s bohatým obsahem chloroplastů  fotosyntéza u vyšších rostlin probíhá zpravidla v listech  >> umístění asimilačního pletiva těsně pod pokožkou listu (palisádový parenchym)  asimilační funkci mají také mladé stonky, nezralé plody apod.

12 PLETIVA ZÁSOBNÍ  slouží rostlinám k ukládání zásobních látek, především cukrů, tuků a bílkovin  jsou tvořena parenchymem a sklerenchymem  např. vodní pletiva kaktusů  zejména v oddencích, hlízách, cibulích, bulvách, živném pletivu či dělohách semen, plodech, kořenech i ve stoncích

13 PLETIVA PROVĚTRÁVACÍ  zprostředkovávají spojení rostlinných pletiv s okolím  umožňují výměnu plynných látek (CO2, O2, H2O) při fotosyntéze, dýchání a výparu vody (transpiraci)!!!!!  Z hlediska výměny plynů jsou důležitou součástí těchto pletiv i mezibuněčné prostory (interceluáry), které prostupují rostlinné tělo  Silně vyvinutý systém interceluár je znám u bažinných rostlin  U nižších rostlin dostačuje difúze plynů buněčnými stěnami  U vyšších rostlin - průduchy a čočinky

14 Průduchy (stomata)  jsou ve všech mladých zelených částech vyšších rostlin  řasy ani houby průduchy nemají  hlavně na spodní straně listů  u vodních rostlin jsou průduchy na svrchní straně listové čepele  průduchy vznikají rozdělením jedné buňky mateřské  mezi oběma dceřinnými svěracími buňkami vznikne skulina průduchu, umožňující přímý styk rostliny s okolním prostředím  Svěrací buňky jsou ledvinovitého tvaru a obsahují vždy chloroplasty  Vnitřní, vydutá stěna svěracích buněk je ztloustlá  vnější stěna je tenká

15  Mechanismus otevírání a uzavírání průduchů je velmi složitý  souvisí zejména s obsahem vody ve svěracích buňkách  Nasávají-li svěrací buňky vodu, dochází ke změně jejich tvaru a průduch se otevírá  snížení obsahu vody ve vakuolách naopak vede k uzavření průduchové skuliny  Zda je průduch otevřen či uzavřen ovlivňuje řada faktorů:  hlavně regulační látky, světlo, koncentrace některých iontů (K+) aj  !!!!! Hlavním smyslem průduchové regulace je umožnit maximální přísun CO2 do listu za únosných ztrát vody.

16  Pokud se vytváří místo pokožky druhotné krycí pletivo, korek, je část průduchů nahrazena čočinkami (lenticelami)  Zvláště nápadné čočinky : bříza nebo bez černý  drobné hnědavé jizvičky i na bramborových hlízách  na zimu se čočinky uzavírají vrstvou zkorkovatělých buněk  na jaře se obnoví funkce lenticely  na rozdíl od průduchů se čočinky nemohou dočasně uzavírat a v létě zůstávají trvale otevřeny!!!!

17 PLETIVA NASÁVACÍ  Koncová část kořene je kryta pokožkou (rhizodermis)  Rhizodermis nemá nikdy průduchy, ani kutikulu a obvykle v ní chybějí i plastidy  buňky pokožky vytvářejí jednobuněčné kořenové vlásky  jsou tenkostěnné, dobře prostupné pro vodné roztoky živin  !!! mnohonásobně se zvětšuje absorpční plocha kořene  Životnost kořenových vlásků je omezena jen na několik dní  Mezi nasávací pletiva lze řadit i haustoria parazitických rostlin (např. jmelí) >>paraziti získávají živiny z cévních svazků hostitele

18 PLETIVA VYMĚŠOVACÍ Slouží k vylučování nebo hromadění různých produktů metabolismu rostlin 1) vodní skuliny (hydatody):  stejná stavba jako průduchy  vytlačuje se přebytečná voda v kapalném stavu  nemají možnost se uzavírat  na listech kontryhele, kde se brzy zrána tvoří na okrajích malé kapky vytlačené vody (gutační kapky), které nakonec stečou do středu listu. 2) medníky  v květech speciální žlázky >>vylučují sladké cukerné roztoky (nektar), lákající hmyzí opylovače 3) mléčnice:  charakteristický znak pryčcovitých, mákovitých, zvonkovitých  obsahují v centrální vakuole mléčnou šťávu (latex)  latex některých rostlin je velmi vzácnou surovinou, např. u kaučukovníku pro výrobu přírodního kaučuku  Mléčnice jsou známy též u některých skupin hub, např. ryzců.

19 PLETIVA DĚLIVÁ = MERISTÉMY  zachovávají si trvale či dočasně schopnost dělení buněk  buňky přiléhající těsně sobě  velké jádro  značné množství cytoplazmy  vysoká intenzita látkové přeměny 1) prvotní (primární) meristémy:  ve vegetačních vrcholech kořenů a stonků, v listech  dělivé pletivo v kolénkách trav podmiňuje známé napřimování polehlých stébel 2) druhotné (sekundární) meristémy !!!!!  mají velký význam  kambium (mízní pletivo) a felogén (korkotvorné pletivo)  vyskytující se u druhotně tloustnoucích rostlinných orgánů.

20 PLETIVA KRYCÍ  Pokrývají povrch rostlinných orgánů  chrání rostlinu proti nepříznivým vlivům vnějšího prostředí  !!!!!! Prvotním krycím pletivem je pokožka pokožka  Pokožka nadzemních orgánů se nazývá epidermis  pokožka kořene rhizodermis (z řec. rhiza= kořen)  Pokožku většinou tvoří jediná vrstva těsně k sobě přiléhajících buněk bez chloroplastů (s výjimkou průduchů)  Na povrchu pokožky nadzemních částí je kutikula  Kutikula je tvořena látkou tukovité povahy – kutinem  Na povrchu může být pokryta i vosky (ve formě zrníček i souvislého povlaku, např. ojínění některých plodů)  Po kutikule s tímto voskovým povlakem voda snadno stéká. Současně kutikula výrazně snižuje ztráty vody výparem.

21 Chlupy = trichomy hlupy = trichomyhlupy = trichomy Trichomy rozlišujeme podle funkce na: 1) krycí :  papily dodávají korunním plátkům rostlin charakteristický sametový vzhled (violky, růže)  chlupy hvězdovité (hlošina) či přeslenitě větvené (divizna)  umožňují rozšiřování semen a plodů živočichy či větrem. 2) žláznaté - slouží k vyměšování některých látek, např éterických olejů (máta), pryskyřic (žlázky na šupinách pupenů jírovce maďalu) 3) žahavé - obranná funkce - odlomení koncové části vede k uvolnění pálivé tekutiny (často kyselina mravenčí), např. u kopřivy. 4) trávicí (digesční) - u masožravých rostlin  Přeměnou trichomů vznikají ostny (růže, ostružiník, angrešt aj.), které lze poměrně malým bočním tlakem odloupnout.

22 korek  !!!!!!Druhotným krycím pletivem je korek!!!!  Pokožka se při ztloustnutí stonku trhá a je nahrazena mnohovrstevným korkovým pletivem  Pod pokožkou se zakládá druhotný meristém zvaný felogén, který směrem dovnitř stonku vytváří živé buňky zelené kůry (obsahují četné chloroplasty) a na vnější stranu odděluje buňky korku  Ztloustnutím buněčných stěn korkové buňky odumírají a postupně jsou vyplněny vzduchem  vynikající vlastnosti korku:  tepelná a mechanická ochrana vnitřních pletiv  omezení výparu vody a propustnosti plynů  ochrana před bakteriemi či houbovými infekcemi, před některými živočichy  kryjí např. jizvy po opadlých listech

23 Druhotná krycí pletiva  vznikají činností felogénu  vytvářejí na povrchu druhotně tloustnoucích orgánů druhotnou kůru  většina dřevin pod prvním felogénem zakládá další felogény  všechna pletiva ležící vně odumírají  tloustnutím a vysycháním se trhají a vytvářejí tzv. borku

24 ZDROJE  KINCL, Lubomír, Miloslav KINCL a Jana JAKRLOVÁ. Biologie rostlin: pro 1. ročník gymnázií. 4., přeprac. vyd. Praha: Fortuna, 2006, 302 s. ISBN


Stáhnout ppt "ROSTLINNÁ PLETIVA ŠÁRKA VOPĚNKOVÁ 2012. VODIVÁ PLETIVA  Vodivou soustavu tvoří soubor cévních svazků  umožňuje transport vody a v ní rozpuštěných látek."

Podobné prezentace


Reklamy Google