Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Gymnázium a obchodní akademie Chodov Smetanova 738, 357 35 Chodov Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0376 Šablona: BOTANIKA Pořadí šablony a sada: 4. Botanika.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Gymnázium a obchodní akademie Chodov Smetanova 738, 357 35 Chodov Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0376 Šablona: BOTANIKA Pořadí šablony a sada: 4. Botanika."— Transkript prezentace:

1 Gymnázium a obchodní akademie Chodov Smetanova 738, Chodov Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Šablona: BOTANIKA Pořadí šablony a sada: 4. Botanika Materiál: VY_32_INOVACE_BOT.4 Vytvořený ve školním roce: 2013 Téma: Pletiva Předmět a třída: BIOLOGIE, kvinta osmiletého gymnázia Anotace: Materiál je určen pro výklad učiva Pletiva.. Je potřeba PC s internetem, projektor, microsoft powerpoint. Je vhodné, ale ne nutné, aby měli PC k dispozici i žáci. Autor: Mgr. Lucie Koudelková Klíčová slova: trvalé pletivo, meristém, cévní svazky Ověřený dne:

2 Pletiva

3 Co jsou to pletiva? Soubor buněk tvořící morfologický a funkční celek HISTOLOGIE= nauka o pletivech Obr. 11

4 Klasifikace pletiv A.Podle původu a způsobu vzniku B.Podle tvaru buněk a tloušťky buněčné stěny C.Podle buněčného obsahu D.Podle ontogenetického vývoje

5 A) podle původu a způsobu vzniku Pletiva pravá Pletiva nepravá Pletiva smíšená

6 A) podle původu a způsobu vzniku Pletiva pravá – vznikla z buněk, které po rozdělení zůstaly spolu a jsou spojeny střední lamelou Obr. 1

7 A) podle původu a způsobu vzniku Pletiva nepravá – Vznikají druhotným seskupením buněk př.: kolonie řas Pediastrum Obr. 9

8 A) podle původu a způsobu vzniku Pletiva smíšená – Vznikají propletením a druhotným srůstem pravých pletiv (př. Plektenchym houbových hyf) Obr. 10 Obr. 2

9 B) podle tvaru buněk a tloušťky BS Parenchym Merenchym Aerenchym Aktinenchym Prosenchym Kolenchym Sklerenchym Úkol: V učebnici či na internetu vyhledej charakteristiku výše jmenovaných pletiv.

10 B) podle tvaru buněk a tloušťky BS Parenchym – tenkostěnné buňky kubického tvaru – DĚLENÍ  Merenchym – kulovitý tvar a mezibuněčné otvory  Aerenchym – provzdušňovací, interceluláry vyplněné kyslíkem  Aktinenchym – aerenchymatické pletivo s hvězdicovitě protaženými buňkami

11 Parenchym Obr. 11

12 Aerenchym Obr. 8

13 B) podle tvaru buněk a tloušťky BS Prosenchym – Soubor tenkostěnných a tlustostěnných buněk protáhlého tvaru, šikmé příčné přepážky Obr. 15

14 B) podle tvaru buněk a tloušťky BS Kolenchym – Soubor buněk s nerovnoměrně ztloustlou buněčnou stěnou Obr. 16

15 B) podle tvaru buněk a tloušťky BS Sklerenchym – Soubor buněk s výrazně ztloustlou buněčnou stěnou Obr. 17

16 C) Podle buněčného obsahu Chlorenchym – soubor buněk obsahujících chloroplasty Amylenchym – Zásobní pletivo jehož buňky obsahují škrob

17 D) Podle ontogenetického vývoje Pletiva – Dělivá (meristémy) – Trvalá Krycí Vodivá, zpevňovací Základní

18 D) Podle ontogenetického vývoje Pletiva dělivá (meristémy) – Pletiva tvořená parenchymatickými buňkami, které mají dělivou schopnost – Dělení A.Podle uložení v těle B.Podle posloupnosti vzniku

19 D) Podle ontogenetického vývoje Meristémy A.Podle uložení v těle 1)Meristém difúzní  Nepravidelně rozmístěný 2)Meristém vrcholový  Na vrcholech stonků nebo kořenů 3)Meristém vmezeřený  Mezi trvalými pletivy, těsně pod kolénky trav

20 D) Podle ontogenetického vývoje Meristémy B.Podle posloupnosti vzniku 1)Meristém počáteční (PROTOMERISTÉM) Nahosemenné rostliny = jednovrstevný Krytosemenné rostliny = vícevrstevný  rozlišen na plášť a korpus

21 D) Podle ontogenetického vývoje Meristémy B.Podle posloupnosti vzniku 2)Meristém prvotní (PRIMÁRNÍ) Vzniká činností protomeristému Základ pro tvorbu trvalých pletiv 3 vrstvy  Protodermkrycí pletiva  Prokambiumprimární svazky cévní  Základní meristémzákladní trvalá pletiva

22 D) Podle ontogenetického vývoje Meristémy B.Podle posloupnosti vzniku 3)Meristém druhotný (SEKUNDÁRNÍ) Zakládá se z buněk trvalého pletiva, která se začnou dělit FELOGÉN  z primární kůry, dává vznik sekundárnímu krycímu pletivu KAMBIUM  z buněk mezi prvotním dřevem a lýkem a z prokambia

23 Felogén (7) a kambium (5) Obr. 12

24 D) Podle ontogenetického vývoj Pletiva trvalá (definitivní) – Tvarově i funkčně diferencovaná, ztratily dělivou schopnost – Dělení A.Krycí B.Vodivá a zpevňovací C.Základní

25 D) Podle ontogenetického vývoje Trvalá pletiva A.Krycí pletiva Ochrana rostliny před vnějšími vlivy Vznikají z protodermu nebo z felogénu DĚLENÍ  PRIMÁRNÍ  Epidermis - pokožka u nadzemních částí rostliny krytá kutikulou (obsahuje průduchy, chlupy, výčnělky)  Rizodermis – pokožka kořene bez kutikuly

26 Krycí pletiva primární Epidermis rhizodermis Obr. 13 Obr. 7

27 D) Podle ontogenetického vývoje Trvalá pletiva A.Krycí pletiva  SEKUNDÁRNÍ  Suberoderm (korek) – tvořen buňkami produkovanými felogénem směrem ven  Felogén (korkotvorné pletivo) – sekundární meristém produkující sekundární trvalá pletiva  Feloderm (zelená kůra) – tvořen buňkami produkovanými felogénem směrem dovnitř, buňky obsahují chloroplasty BORKA – tvořena buňkami odumřelých sekundárních krycích pletiv = kůra stromů

28 Krycí pletiva sekundární Obr. 14

29 D) Podle ontogenetického vývoje Trvalá pletiva B.Vodivá a zpevňovací pletiva Soustava trvalých pletiv zajišťujících rozvádění látek v rostlinném těle Vznikla s přechodem na souš LÝKO – zajišťuje asimilační proud (= rozvod asimilátů z fotosyntetizujících orgánů) DŘEVO – zajišťuje transpirační proud (= rozvod minerálních látek z kořene)

30 D) Podle ontogenetického vývoje Trvalá pletiva B.Vodivá a zpevňovací pletiva DĚLENÍ  LÝKO (floém)  Sítkovice – hlavní vodivá složka lýka  Lýkový parenchym – zajišťuje rozvod látek na krátké vzdálenosti  Buňky průvodní – funkce zásobní a vyživovací  Lýkový sklerenchym – zajišťuje lýku pevnost v tahu

31 D) Podle ontogenetického vývoje Trvalá pletiva B.Vodivá a zpevňovací pletiva DĚLENÍ  DŘEVO (xylém)  Cévy – vodivé dráhy u krytosemenných rostlin z mrtvých buněk, které mají rozpuštěné příčné přepážky  Cévice – vodivé dráhy u vyšších rostlin z mrtvých buněk, které mají příčné přepážky  Dřevní parenchym – zajišťuje rozvod látek na krátké vzdálenosti  Dřevní sklerenchym – zajišťuje dřevu pevnost v tahu

32 Xylém a floém dřen protoxylem xylem floem Sclerenchym cortex epidermis Obr. 6

33 B.Vodivá a zpevňovací pletiva CÉVNÍ SVAZKY  Soubor složek lýkové a dřevní části vodivých pletiv Primární lýko a primární dřevo vzniká z prokambia Sekundární lýko a sekundární dřevo vzniká z kambia D) Podle ontogenetického vývoje Trvalá pletiva

34 B.Vodivá a zpevňovací pletiva CÉVNÍ SVAZKY Typy CS  Úplné – obsahují dřevo i lýko  Neúplné – obsahují pouze jednu složku  Otevřené – mezi dřevem a lýkem je kambium  Uzavřené – nemají kambium  Podle polohy složek  soustředné (lýko x dřevostředné), paprsčité, bočné (lýko I dřevo), dvojbočné (lýko I dřevo I lýko)… D) Podle ontogenetického vývoje Trvalá pletiva

35 Cévní svazky Obr. 3 Obr. 5 Obr. 4

36 D) Podle ontogenetického vývoje Trvalá pletiva C.Základní pletiva Vyplňují prostor mezi krycími a vodivými pletivy Funkce: zásobovací, fotosyntetická, dýchací DĚLENÍ  Buňky vyměšovací – uzavírají zplodiny látkové přeměny  Mléčnice – obsahují oranžové emulze tříslovin, latexu, bílkovin, kaučuku  Interceluláry – mezibuněčné prostory různého původu a funkce  Hojivá pletiva – podílejí se na zacelování mechanicky poškozených místech rostlin

37 Opakování 1.Vysvětli pojem kolenchym, prosenchym, parenchym… 2.Jaký je rozdíl mezi trvalými pletivy a meristémy? 3.Jaké pletivo zajišťuje druhotné tloustnutí? 4.Jaké znáš typy vodivých pletiv? 5.U jakých organismů se vyskytují pletiva nepravá? 6.U jakých organismů se vyskytují pletiva smíšená? (správnost odpovědí si zkontroluj podle výpisků)

38 1.User:Micropix. File:Cyperus alternifolius, stalk, Etzold green 9.jpg [online]. [cit ]. Dostupný na www: 2.Tony Wills. Gymnopilus_junonius-02.jpg [online]. [cit ]. Dostupný na www: 3.Frank Vincentz. Aptenia cordifolia2 ies.jpg [online]. [cit ]. Dostupný na www: 4.Frank Vincentz. Celery cross section.jpg [online]. [cit ]. Dostupný na www: 5.Frank Vincentz. Armoracia rusticana ies.jpg[online]. [cit ]. Dostupný na www: Internetové zdroje

39 6.SuperManu. Stem histology cross section tag.svg [online]. [cit ]. Dostupný na www: 7.Chippolito. Root xs.jpg [online]. [cit ]. Dostupný na www: 8.User:Bb Aerenchyma2.JPG [online]. [cit ]. Dostupný na www: 9.Luis Fernández García. Pediastrum.jpg [online]. [cit ]. Dostupný na www: 10.Andreas Kunze. Hyphae with septa.jpg [online]. [cit ]. Dostupný na www: 11.User:Micropix. Tradescantia[online]. [cit ]. Dostupný na www: 12.Autor neuveden. Kambium.png[online]. [cit ]. Dostupný na www: Obr. 13, 14, 15, 16, 17 vlastní

40 Použitá literatura ČABRADOVÁ, V. HASCH, F., SEJPKA, J. VANĚČKOVÁ, I. Přírodopis 7, učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia. FRAUS, 2005, ISBN DOSTÁL, P. Anatomie a morfologie rostlin v pojmech a nákresech. Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Praha, 2004, ISBN SKÝBOVÁ, J. Stručný přehled systému a ekologie vyšších semenných rostlin. Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Praha, 2003, ISBN KINCL, M. KINCL, L. JAKRLOVÁ, J. Biologie rostlin pro gymnázia. Fortuna, 2008, ISBN


Stáhnout ppt "Gymnázium a obchodní akademie Chodov Smetanova 738, 357 35 Chodov Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0376 Šablona: BOTANIKA Pořadí šablony a sada: 4. Botanika."

Podobné prezentace


Reklamy Google