1 3. Ekonomika … od „Pán Bůh vám to zaplať“ po neviditelnou ruku trhu (a zpět)

Prezentace na téma: "1 3. Ekonomika … od „Pán Bůh vám to zaplať“ po neviditelnou ruku trhu (a zpět)"— Transkript prezentace:

1 1 3. Ekonomika … od „Pán Bůh vám to zaplať“ po neviditelnou ruku trhu (a zpět)

2 2 Co je člověk?  Základem každé odbornosti je znalost materiálu, se kterým zachází.  V případě ekonomiky je tímto materiálem člověk, o kterém toho však s vědeckou akribií lze říci velmi málo.  Většina jeho vlastností, které se dosazují do úvah je spíš „postulována“, tedy stanovena či deklarována a vše je „na vodě“

3 3 To málo, co je jisté  Člověk ke svému životu potřebuje m.j. nezbytné materiální statky – potravu, případně oděv a příbytek  Málo co z toho nalezne v přírodě v použitelném množství a podobě.  Cesta k potřebným statkům vede prací (která je obvykle těžká, namáhavá, ubíjející, banausní)

4 4 Úžasný lidský vynález  B. Franklin definuje člověka jako tvora, vyrábějícího nástroje. Pěkná definice, ale to dělají i opice.  Člověk je jediný tvor, který je natolik prefikaný, že se dokáže práci vyhnout a svrhnout ji na jiné. To žádné jiné zvíře nedokáže.

5 5 Dvě stránky lidského bytí  Stinné  Ubíjející práce  Riziko škod na zdraví  Snížená kvalita a leckdy i délka života  Společenský handicap  Světlé  Dostatek statků  Možnost koupit si cokoliv (konkrétně cokoliv)  Kulturní rozhled, všestranná péče  Společenská prestiž

6 6 Přirozená a vrozená tendence  Člověk se ze své přirozenosti (vyplývající již z pudu sebezáchovy) snaží zbavit se v co největší míře toho ubíjejícího a strhnout na sebe co nejvíce toho příjemného.  Celé dějiny ekonomiky jsou toliko dějinami cest a prostředků, kterými se člověk snaží tohoto cíle dosáhnout a výsledek ospravedlnit.  Součástí pudu sebezáchovy je pud shromažďovací

7 7 Koincidence s dalším fenoménem  Rozrůznění člověkova postavení je do jisté míry působeno i pozitivním fenoménem, kterým je dělba práce. Člověk, zajišťující koordinaci lidského úsilí vyžaduje k splnění svého úkolu jistý odstup, který může být rovněž vnímán jako „nečinnost“  Práce těžší a lehčí, stejně nezbytné

8 8 Biblické poselství  Biblické poselství se k této oblasti lidské existence nevyjadřuje přímo a systematicky.  Nejsou zde tedy „hotové odpovědi“ na otázky, které se v různých dobách stávaly aktuální.  Bibli je možno použít (zneužít) k obhajobě čehokoliv

9 9 Existuje tedy něco směrodatného?  Směrodatný je sám vztah mezi člověkem – stvořením a Bohem – stvořitelem.  Bůh, o kterém se mluví v Bibli je suverénním pánem a vlastníkem všeho jsoucího. Člověk je stvoření, vybavené hřivnami, avšak závislé na božím díle i milosti.  Růst obilí není výlučnou zásluhou člověka, i kdyby to byl on, kdo pole obdělával.  Právo člověka k dílu jeho rukou není absolutní.

10 10 Lidská rovnost  Deklarace Hospodina jako boha vší země ruší základní nerovnost, projevující se v rozlišování My – Oni. Tím je zrušen i základní titul k nerovnému rozdělování statků.  Zjevnost této nové situace se projevuje v dějinném vývoji od rovnosti v rámci kmene (domácí – příchozí) až po univerzalistické pojetí u proroků.

11 11 Ekonomika vystupuje v podobě „sociálních tónů“  Proroci (Amos) vystupují proti ekonomické exploataci, která z hlediska lidského práva byla zcela v normě. Milosrdenství chci, ne oběti.  Milosrdenstvím je nazývána dobrovolná ochota člověka sdílet svěřené statky s potřebnými (příchozí v branách, vdova, sirotek)

12 12 Míra a rovnováha  Nejde o absolutní rovnost a rozdání všeho – je nutno mít na osetí pole a na případné nepřízně či inovace.  Zásadní rozdíl mezi nomádskou a zemědělskou kulturou, a posléze pak již takřka kupeckým kapitálem v novozákonní době. Abrahamovo bohatství je jiné než bohatého mládence

13 13 Paradigmatické příběhy a normy  Seslání many – nikdo neměl nedostatek a nikomu nepřebývalo, nebylo možno ji konzervovat a skladovat.  „Zajištěnost“ probouzí v člověku pocit „nezávislosti“ na bohu i na lidech, sobectví a bezohlednost.  Chléb náš vezdejší dej nám dnes (chléb na tento den)

14 14 Zákaz lichvy  Lichva, nesnadno odlišitelná od úroku je základním ospravedlňujícím titulem pro vykořisťování a parazitování na lidské bídě. Zakázána absolutně, zákaz dodržován a prosazován (spíše marně) i ve středověku.  Moderní metody lichvy nelze nazvat jinak, než jako zákonem tolerovaným hyenismem.

15 15 Milostivé léto  Milostivé léto, ve kterém se přibližně jednou za generaci vrátí statky opět do původních rukou mají být vyrovnány rozdíly, způsobené tolerovatelnými přesuny majetku. Každá generace má začínat přibližně ze stejné startovní čáry.  Nebylo dodržováno, existuje spíše jako ideál.

16 16 Zacházení s nesvobodnými  Normy zákona umožňují vymanění se služebníka (otroka) z jeho postavení. Člověk není věc ani dobytče.  Patriarchální otroctví se liší od běžných představ – „koupení za stříbro“ žijí na stejné úrovni jako svobodní. Nemají ovšem „díl“, avšak vztahuje se ne ně Hospodinova ochrana

17 17 Ježíšova radikalizace  Odsouzení bohatství – spíše velbloud projde uchem jehly….  Blahoslavení chudých – boháč a Lazar  Peníz vdovy – relativita  Možnost „vyprání“ peněz? – „čiňte si přátele z mamony nepravosti“  Co je císařovo císaři…..  Cokoliv jste udělali jednomu z těchto…

18 18 Vše společné  Modus vivendi ve světle milosti – majetek pozbývá význam  Ananiáš a Zafira  Sbírka na Jeruzalémské  Kdo nepracuje, ať není  Svatá večeře jako nová ekonomická realita, prožívaná kolem božího stolu

19 19 Epištola Filemonovi  Apoštol Pavel posílá křesťanu Filemonovi uprchlého otroka a k němu „průvodní dopis“. V něm ho nabádá, aby svého otroka přijal jako bratra v Kristu.  Křesťanství nevidělo svůj úkol v měnění společenských struktur, nýbrž vztahů, obsahu, náplně.  Pohoršlivá teze Pia XIII.

20 20 Je cílem chudoba?  Nezdá se, že by cílem toho všeho byla všeobecná chudoba, nýbrž rovnost příležitostí i podílů, a to nikoliv absolutní, ale moudře a funkčně odstupňovaná.  Jde spíše o cílenou re-distribuci statků ve prospěch posledních a na chléb milosrdenství odkázaných.  „Chudí v duchu“ – co to znamená?

21 21 Nový fenomén – poklad v nebi  Křesťanovo vnímání „bohatství“ spočívá v jeho rozdělení na to, co má zde, co je relativní, pomíjivé a svým způsobem nebezpečné a poklad v nebi, který je bezpečný a věčný. Tuto koncepci nelze ani „dokázat“, ani vnutit nebo nařídit (a to dokonce ani v kostele).  Zaplať vám to pánbůh – platná deviza

22 22 Další cesty a pády  Ekonomický život Evropy (považující se donedávna za křesťanskou kulturu) byl vlivy a normami biblického poselství poznamenán pouze nepřímo, částečně a tedy spíše neúspěšně.  Mnohem větší vliv měla vikingská deviza „čeho se můžeš zmocnit, toho se zmocni!“

23 23 Hereze chudoby  Odpovědí na pocit, že se církev nedrží Ježíšových slov a příkladu bylo několik hnutí, hodnocených jako heretická. Valdenští, lyonští chudí, novokřtěnci  Sv. František z Asissi – protiváha heretických proudů, žebravé řády, chudoba jako „evangelijní rada“. Nezávazné doporučení, které nemusí poslechnout všichni.

24 24 Spravedlivá mzda a cena  Jedním ze středověkých dogmatických postulátů, vztahujících se k ekonomice, byla spravedlivá mzda a cena.  Spravedlivá mzda měla zajistit živobytí dělníka (tovaryše atp.) „přiměřené jeho stavu“  Spravedlivá cena se skládala z reálných nákladů a příspěvku na živobytí, opět „přiměřené….“ mezi spravedlivou a tržní cenou je zjevný rozdíl.  Mnich a jeho kalich

25 25 Konec středověku  Středověká společnost s ekonomikou, podvázanou církevními dogmaty nebyla dlouhodobě udržitelná, byť dobře míněná. Direktivní řízení není ono…  Rozmach obchodu, který disponoval reálnou silou a mocí – penězi.  Renesance – bohatství ztrácí punc podezřelosti

26 26 Reformační obrat  Kalvínovy revoluční (opovážlivé) teze a jejich důsledky.  Povolení úroku – odměna za zdrženlivost.  Absolutní důraz na boží suverenitu, nezávislou na lidských činech, ústí v učení o predestinaci – kdo je určen k vyvolení a kdo k zatracení je předem dáno a projeví se podobou jejich života.  Znakem vyvolenosti je úspěch, znakem nevyvolenosti lenost a chudoba.

27 27 Nadějná aplikace  Nadějná aplikace evangelijního a biblického pojetí člověka na ekonomický život je obsažena ve specifické roli THE GOOD´S STEWARD THE GOOD´S STEWARD ”But if anyone has the world’s goods and sees his brother in need, yet closes his heart against him, how does God’s love abide in him?” (1 John 3:17, ESV) ”But if anyone has the world’s goods and sees his brother in need, yet closes his heart against him, how does God’s love abide in him?” (1 John 3:17, ESV)

28 28 Dvě podoby liberalismu  Po zhroucení direktivní středověké ekonomiky je zřejmo, že se rozmáhající se obchod nenechá regulovat „zhora“  Dvě podoby liberalismu – kalvinisticko- puritánská, vnitrosvětská askeze božích šafářů, kteří chápou své bohatství jako svěřený statek a s vědomím zodpovědnosti ho spravují

29 29 A ta druhá:  Klasická ekonomie vznikla na náboženské půdě, formované deismem.  Deismus je „moderní“ podoba víry, předpokládající, že bůh svět stvořil a seřídil tak dokonale, že do něj nemusí zasahovat. Je seřízen tak, že všechno, co je možné, je zároveň i správné – máš jít tam, kde vyděláš víc.  „Proč to neděláte také?“  Jaké peníze přinesou do chalupy štěstí?

30 30 Ještě jedna okolnost:  I Adam Smith, mluvící o roli vlastního zájmu v ekonomickém rozhodování předpokládá jistou míru spontánních ohledů a zodpovědnosti.  Z jeho spisů nevyplývá zcela jednoznačně, že by chtěl právě to, co je mu připisováno a jak je jeho učení běžně chápáno – že člověk má dát zcela volný průchod svému egoismu a neviditelná ruka trhu to srovná.

31 31 Současná situace  Anonymní vlastníci, odvozující svá práva na lví podíl z výnosů, který připisují svému vloženému kapitálu.  Ztráta vědomí sounáležitosti – 13 000 firem v ČR působících neplatí daně zde, nýbrž v daňových rájích. Kdyby u nich hořelo… („daňové vlastenectví“ ve Skandinávii) („daňové vlastenectví“ ve Skandinávii)  Lidé se mají stěhovat za prací…  Problém zbytečných…..

32 32 Co dále?  Evropský člověk je nešťastná bytost, která svými možnostmi přerostla svou barbarskou mravní zakrnělost. Žádná změna systému mu nepomůže.  Kalvínský kapitalismus s vědomím zodpovědnosti za svěřenství je patrně jediný systém, který by mohl udržitelně fungovat, nelze ho však „zavést“

33 33 Dvě myšlenky  Snaž se mít vždy takovou bilanci, abys dal víc, než kolik přijímáš. Na to pamatuj, dokud jsi při síle, protože jednou třeba budeš odkázán na jiné….  Co je úspěch? …nechat ten kousek světa, na kterém žiješ, o něco hezčí, vědět, že se někomu díky tobě na světě lépe dýchalo, tomu říkám úspěch.

34 34 A především  Myšlenka „pokladu v nebi“ je pro křesťana ekonomickým faktorem, který může jeho myšlení ovlivňovat velmi výrazně.  Náš život není podnikem v naší režii, jsme zde pro něco, k čemu se hodíme právě my. Odměna je v jiné dimenzi než v Kč nebo Eurech.

35 Třeba takto: 35

36 36 Kritická situace tohoto světa  Vláda peněz je ztotožněna se svobodou, nadnárodní společnosti a jejich zájmy jsou mocnější než státy a jejich vlády, mamon a bezohledná ziskuchtivost se nezastavuje ani před lidskými životy, myšlení nastupujících generací je již od dětství orientováno tak, že cílem života je brát co nejvíce za co nejméně………….

37 37 Jaký byste vydal v této situaci rozkaz?  Helm ab, zum Gebet!  …ale jedna moudrost říká, že je lépe zapálit malou svíčku, než hořekovat nad temnotou. Za pozornost i za všechno, co křesťanského pro tento svět uděláte Vám jménem zmateného lidstva děkuje Milan Klapetek Milan Klapetek