Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

ENERGETICKÉ VLASTNOSTI OBVODOVÝCH PLÁŠŤŮ ENERGETICKÉ VLASTNOSTI OBVODOVÝCH PLÁŠŤŮ Národní konference České komory lehkých obvodových plášťů Praha 15. května.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "ENERGETICKÉ VLASTNOSTI OBVODOVÝCH PLÁŠŤŮ ENERGETICKÉ VLASTNOSTI OBVODOVÝCH PLÁŠŤŮ Národní konference České komory lehkých obvodových plášťů Praha 15. května."— Transkript prezentace:

1 ENERGETICKÉ VLASTNOSTI OBVODOVÝCH PLÁŠŤŮ ENERGETICKÉ VLASTNOSTI OBVODOVÝCH PLÁŠŤŮ Národní konference České komory lehkých obvodových plášťů Praha 15. května Ing. Jaroslav Šafránek,CSc Centrum stavebního inženýrství a.s. Praha

2 CHARAKTERISTIKA LEHKÝCH OBVODOVÝCH PLÁŠŤŮ •PODLE ČSN : - plošná hmotnost vrstev od vnitřního líce k tepelně izolační vrstvě do 100 kg/m 2 dřevěné obvodové konstrukce, stěny s vnitřními dodatečnými tepelnými izolacemi - smontované sestavy včetně nosných prvků s průsvitnou výplní

3 Lehké obvodové pláště

4

5 Boletické panely

6 Lodžiové stěny

7 TEPELNĚ TECHNICKÉ POŽADAVKY ČSN :07 •nejnižší vnitřní povrchová teplota a teplotní faktor vnitřního povrchu •součinitel prostupu tepla konstrukce •difúze a kondenzace vodní páry •tepelná setrvačnost v zimním a letním období •průvzdušnost spár a netěsností obvodového pláště budovy •prostup tepla obvodovým pláštěm budovy

8 Vývoj požadavků na tepelné odpory konstrukcí podle ČSN

9 SOUČINITEL PROSTUPU TEPLA SOUČINITEL PROSTUPU TEPLA LOP •smontované sestavy včetně nosných prvků s průsvitnou výplní otvoru o poměrné ploše: - f w = A w /A.. pro f w ≤ 0,5 → U = 0,3 +1,4 f w - f w = A w /A.. pro f w ≥ 0,5 → U = 0,7 +0,6 f w A w – plocha prosklené části A – celková plocha pláště

10 ZÁVISLOST U N na f w AwAw AA w /AUNUN 120,51,00 0,820,40,86 0,620,30,72 0,420,20,58 0,220,10,44 0,120,050, ,30 PRO A w /A ≤ 0,5

11 ZÁVISLOST U N na f w AwAw AA w /AUNUN 120,51,00 1,220,61,06 1,420,71,12 1,620,81,18 1,820,91,24 2,021,01,30 PRO A w /A ≥ 0,5

12 ZÁKLADNÍ KRITERIA NEJNIŽŠÍ VNITŘNÍ POVRCHOVÁ TEPLOTA KONSTRUKCE Θ si ≥ Θ si,N = Θ si,cr + Δ Θ si TEPELNÝ ODPOR VRSTVY R = s i / λ i SOUČINITEL PROSTUPU TEPLA U = 1/ (R i + R + R e )

13 Součinitel prostupu tepla stanovený pro celou konstrukci „ U“ odpovídá průměrné povrchové teplotě U = (θ ai – θ sim )/R si. (θ ai – θ e ) nebo U = (1 – f Rsim )/ R si f Rsim je průměrný teplotní faktor vnitřního povrchu

14 PRŮMĚRNÝ TEPLOTNÍ FAKTOR VNITŘNÍHO POVRCHU f Rsim = (θ si – θ e )/ (θ ai – θ e ) θ si je průměrná vnitřní povrchová teplota θ ai – vnitřní výpočtová teplota θ e – vnější výpočtová teplota

15 POŽADOVANÉ HODNOTY f Rsim,CR

16 Požadavek ČSN :07 •Součinitel prostupu tepla LOP se stanovuje včetně vlivu rámů a nosných prvků tvořících tepelné mosty a tepelné vazby v sestavě.

17 TEPELNÝ ODPOR KONSTRUKCE TEPELNÝ ODPOR : R = Σ s i /λ i Λ ekv = a 1. λ 1 + a 2. λ Λ ekv = 0,998*0,04+0,002*175 = 0,390 W/mK

18 TEPLOTNÍ POLE DVOUROZMĚRNÉ TEPLOTNÍ POLE

19 Teplotní pole LOP zasklení sklem HM - Schüco řady FW 60+ HI Izoterma 10,7 °C Podklady fy STOPTERM

20 Teplotní pole LOP zasklení IZ trojsklem - Schüco řady FW 60+ HI Izoterma 10,7 °C Podklady fy STOPTERM

21 VLIV TEPELNÝCH MOSTŮ •LINEÁRNÍ ČINITEL PROSTUPU TEPLA Ψ k Ψ k = L 2D - Σ U j.b j U j je součinitel prostupu tepla L 2D – lineární tepelná propustnost b j - rozměr konstrukce, kde dochází k dvourozměrnému vedení tepla

22 VLIV TEPELNÝCH MOSTŮ •BODOVÝ ČINITEL PROSTUPU TEPLA χ j χ k = L 3D - Σ U j.A j L 3D = prostorová tepelná propustnost A j = plocha konstrukce hodnocená prostorovým teplotním polem

23 POŽADAVKY ČSN :07

24 STANOVENÍ TEPELNÉ PROPUSTNOSTI IZOLAČNÍCH SKEL •ČSN EN 673 1/U = 1/h e + 1/h t + 1/h i h i, h e – součinitele přestupu tepla 1/h t = Σ 1/h s + Σd j.r j 1/h s = h r + h g h r – radiační vodivost h g – tepelná propustnost plynu

25 VÝPOČET SOUČINITELE PROSTUPU TEPLA OKEN A g. U g + A t. U t + l g. ψ g •U W = A g + A t U g součinitel prostupu tepla zasklení U t součinitel prostupu tepla rámů Ψ g lineární činitel prostupu tepla tepelnými vazbami mezi zasklením a rámy

26 LINIOVÝ ČINITEL PROSTUPU TEPLA Ψ e = - 0,015 Ψ oi = 0,05 Ψ i = 0,05

27 •Kladný lineární činitel prostupu tepla znamená, že prostup tepla stanovený přesnější metodou by byl o vypočtené množství tepla vyšší a zjednodušený výpočet tepelných ztrát bez zahrnutí tepelných vazeb mezi konstrukcemi by byl příliš optimistický. Záporný činitel prostupu tepla ukazuje na nižší prostup tepla oproti zjednodušenému výpočtu, který by byl při výpočtu zjednodušenou metodou na straně bezpečnosti.

28 LINEÁRNÍ ČINITELÉ PODLE ČSN EN ISO

29

30

31 NEUSTÁLENÝ TEPLOTNÍ STAV •TEPELNÁ SETRVAČNOST V ZIMNÍM OBDOBÍ •TEPELNÁ SETRVAČNOST V LETNÍM OBDOBÍ •TEPELNÁ JÍMAVOST PODLAHOVÝCH KONSTRUKCÍ

32 NEUSTÁLENÝ TEPLOTNÍ STAV TEPELNĚ AKUMULAČNÍ VLASTNOSTI •POKLES VÝSLEDNÉ TEPLOTY PŘI PŘERUŠENÍ VYTÁPĚNÍ Θ r,opt = Θ i + Θ rp Θ r,opt, = 38 – 52 °C Θ r,min, = 32 °C MINIMÁLNÍ TEPLOTA VZDUCHU NA KONCI OTOPNÉ PŘESTÁVKY Θ i,min = 17 °C

33 Tepelně akumulační vlastnosti

34 POKLES VÝSLEDNÉ TEPLOTY MÍSTNOSTI

35 TEPELNÁ SETRVAČNOST V LETNÍM OBDOBÍ •ŠKOLNÍ OBJEKTY θ i,max = 35 – 42 °C •KANCELÁŘSKÉ OBJEKTY BEZ KLIMATIZACE θ i,max = 35 – 45 °C • BYTOVÉ STAVBY θ i,max = 30 – 38 °C

36 HODNOCENÍ V LETNÍM OBDOBÍ Q max = 193 W Δt a,max :0.6 °C Q max = 788 W Δt a,max :5,7 °C TĚŽKÉ KONSTRUKCE LEHKÉ KONSTRUKCE

37 NEJVYŠŠÍ DENNÍ VZESTUP TEPLOTY

38 DIFÚZE VODNÍ PÁRY

39 STANOVENÍ OBLASTI KONDENZACE g k = 0 (DŘEVĚNÉ KONSTRUKCE) g k < g v g k < 0,10 kg/m 2 střechy,DTI g k < 0,50 kg/m 2 stěny

40 ŠÍŘENÍ VZDUCHU KONSTRUKCÍ SOUČINITEL SPÁROVÉ PRŮVZDUŠNOSTI VÝPLNĚ OTVORŮ ODDĚLUJÍCÍCH BYTY, SCHODIŠTĚ A ZÁDVEŘÍ OD VNĚJŠÍHO PROSTŘEDÍ MUSÍ SPLŇOVAT POŽADAVEK i LV.10 4 < 0,85 [m 3 /(s.m.Pa 0,67 )] INTENZITA VÝMĚNY VZDUCHU V MÍSTNOSTECH n N = 0,50 h -1 obytné místnosti n N = 0,35 h -1 občanské budovy, ostatní místnosti obytných budov n N = 0,25 h -1 ostatní budovy

41 VÝMĚNA VZDUCHU VE STAVBÁCH se uskutečňuje •INFILTRACÍ SPÁRAMI MEZI OKENNÍM RÁMEM A KŘÍDLEM •POHYBEM VZDUCHU VYVOLANÝM VENTILAČNÍMI KOMÍNOVÝMI PRŮDUCHY •VENTILAČNÍM ZAŘÍZENÍM PRACUJÍCÍM NA PRINCIPU NUCENÉ VÝMĚNY VZDUCHU •TECHNICKÝMI ÚPRAVAMI OKEN (VĚTRACÍ ŠTĚRBINY, 4. POLOHA KLIKY)

42 ŠÍŘENÍ VZDUCHU KONSTRUKCEMI A BUDOVOU •PRŮVZDUŠNOST FUNKČNÍCH SPÁR OTVORŮ

43 PRŮVZDUŠNOST OBVODOVÝCH PLÁŠŤŮ BUDOV DOPORUČENÉ CELKOVÉ INTENZITY VÝMĚNY VZDUCHU n 50,N Větrání v budověn 50,N (h -1 ) přirozené≤ 4,5 nucené≤ 1,5 nucené se zpětným získáváním tepla≤ 1,0 nucené se zpětným získáváním tepla v budovách se zvláštně nízkou spotřebou tepla na vytápění ≤ 0,6

44 POŽADOVANÁ VÝMĚNA VZDUCHU

45 POŽADOVANÉ VÝMĚNY VZDUCHU VE ŠKOLÁCH

46 POŽADAVKY NA VÝMĚNU VZDUCHU 1) ČSN :07 ……….. n = 0,3 – 0,5 1/h 2) ČSN EN ……….. n = 0,5 1/h 3) WchVo 2002 ………. n = 0,8 1/h

47 VÝMĚNA VZDUCHU V MÍSTNOSTECH •NEUŽÍVANÁ MÍSTNOST n min ≤ 0,1 h -1 •UŽÍVANÁ MÍSTNOST n min ≤ 0,3 - 0,6 h -1 •PRO HODNOCENÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOV n min = 0,5 h -1 PŘI VYŠŠÍCH VÝMĚNÁCH VZDUCHU SE DOPORUČUJE REALIZACE REKUPERACE TEPLA Z ODPADNÍHO VZDUCHU

48 VÝMĚNA VZDUCHU V BYTECH požadavek ČSN :02 … n = 0,3 – 0,5 1/h Součinitel i LV (m 3 /m.s.Pa 0,67 ) Délka okenních spár (m) Výměna vzduchu V (m 3 /h) Násobnost výměny 1/h 0,1 x ,8 14,85 0,081 0,3 x ,8 44,56 0,242 0,5 x ,8 74,29 0,404 0,7 x ,8 103,98 0,565 1,0 x ,8 148,58 0,807 1,4 x ,8 208,00 1,134

49 Výměny vzduchu v místnostech v závislosti na těsnosti budovy Třída stíněníVíce než jedna exponovaná fasáda – těsnost budovy Jedna exponovaná fasáda těsnost budovy nízkástřednívysokánízkástřednívysoká Bez stínění1,20,70,51,00,60,5 Průměrná0,90,60,50,70,5 Významné stínění 0,60,5

50 HODNOCENÍ BUDOV Z HLEDISKA SPOTŘEBY ENERGIE •HODNOTÍ SE SPOTŘEBA ENERGIE NA VYTÁPĚNÍ, VĚTRÁNÍ, CHLAZENÍ, KLIMATIZACI, OHŘEV TEPLÉ VODY, PROVOZ SPOTŘEBIČŮ A NA OSVĚTLENÍ

51 SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2002/91/ES PODPOROVAT SNIŽOVÁNÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOV SMĚRNICE STANOVUJE NÁSLEDUJÍCÍ POŽADAVKY:  OBECNÝ RÁMEC METODY VÝPOČTU ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOV  UPLATNĚNÍ POŽADAVKŮ MINIMALIZUJÍCÍCH ENERGETICKOU NÁROČNOST NOVÝCH BUDOV A BUDOV, KTERÉ JSOU PŘEDMĚTEM VĚTŠÍ RENOVACE  ENERGETICKOU CERTIFIKACI BUDOV  PRAVIDELNOU INSPEKCI KOTLŮ A KLIMATIZAČNÍCH SYSTÉMŮ V BUDOVÁCH

52 POŽADAVKY NA NOVÉ BUDOVY •ČLENSKÉ STÁTY PŘIJMOU NEZBYTNÁ OPATŘENÍ K TOMU, ABY NOVÉ BUDOVY SPLŇOVALY MINIMÁLNÍ POŽADAVKY NA ENERGETICKOU NÁROČNOST BUDOV

53 NOVÉ BUDOVY •U NOVÝCH BUDOV S CELKOVOU UŽITNOU PODLAHOVOU PLOCHOU VĚTŠÍ NEŽ 1000 m 2 (cca 14 bytů à 72,0 m 2 ) • ZAJISTÍ ČLENSKÉ STÁTY, ABY PŘED ZAHÁJENÍM VÝSTAVBY BYLY ZVAŽOVÁNY A VZATY V ÚVAHU TECHNICKÉ, ENVIRONMENTÁLNÍ A EKONOMICKÉ MOŽNOSTI PROVEDITELNOSTI ALTERNATIVNÍCH SYSTÉMŮ JAKO JSOU: •OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE •CHP (KOGENERACE) •DÁLKOVÉ NEBO BLOKOVÉ CHLAZENÍ •TEPELNÁ ČERPADLA

54 POŽADAVKY NA STÁVAJÍCÍ BUDOVY •ČLENSKÉ STÁTY PŘIJMOU NEZBYTNÁ OPATŘENÍ K TOMU, ABY SE U BUDOV S CELKOVOU PODLAHOVOU PLOCHOU VĚTŠÍ NEŽ 1000 m 2 U KTERÝCH PROBÍHÁ VĚTŠÍ RENOVACE, SNÍŽILA ENERGETICKÁ NÁROČNOST S CÍLEM SPLNIT MINIMÁLNÍ POŽADAVKY NA ENERGETICKOU NÁROČNOST, POKUD JE TO TECHNICKY, FUNKČNĚ A EKONOMICKY PROVEDITELNÉ

55 PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI •ČLENSKÉ STÁTY ZAJISTÍ, ABY BYL PŘI VÝSTAVBĚ, PRODEJI ČI PRONÁJMU BUDOV VLASTNÍKOVI NEBO NÁJEMCI PŘEDLOŽEN PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY. •PLATNOST PRŮKAZU NESMÍ PŘEKROČIT 10 ROKŮ

56 PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI •PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI MUSÍ OBSAHOVAT REFERENČNÍ HODNOTY, JAKO JSOU PLATNÉ PRÁVNÍ POŽADAVKY A KRITERIA A UMOŽŇOVAT TAK SPOTŘEBITELŮM POROVNÁNÍ A POSOUZENÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY. •PRŮKAZ MUSÍ BÝT DOPLNĚN DOPORUČENÍMI NA SNÍŽENÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI, KTERÉ JSOU EFEKTIVNÍ VZHLEDEM K VYNALOŽENÝM NÁKLADŮM

57 ZÁKON 406/2000 Sb. ve znění pozdějších úprav.. Zpracovává příslušné předpisy Evropských společenství a stanoví: některá opatření pro zvyšování hospodárnosti užití energie a povinnosti fyzických a právnických osob při nakládání s energií pravidla pro tvorbu Státní energetické koncepce požadavky na ekodesign energetických spotřebičů pravidla na účinnost užití energie požadavky na energetickou náročnost budov

58 ZÁKON 406/2000 Sb. •Energetická náročnost budovy u existujících staveb je množství energie skutečně spotřebované, u projektů nových staveb nebo projektů změn staveb, na něž je vydáno stavební povolení, vypočtené množství energie pro splnění požadavků na standardizované užívání budovy, zejména na vytápění, přípravu teplé vody, chlazení, úpravu vzduchu větráním a úpravu parametrů vnitřního prostředí klimatizačním systémem a na osvětlení.

59 ZÁKON 406/2000 Sb. •§6a Stavebník, vlastník budovy musí zajistit splnění požadavků na energetickou náročnost budovy a splnění požadavků stanovených příslušnými harmonizovanými českými technickými normami

60 Vyhláška MPO ČR č. 148/2007 Sb. •Požadavky na energetickou náročnost budovy podle §6a odst. 1 zák. jsou splněny, je-li energetická náročnost hodnocené budovy stanovená podle § 5 nižší než energetická náročnost referenční budovy při dodržení obecných technických požadavků na výstavbu

61 Vyhláška MPO ČR č. 148/2007 Sb. •Energetická náročnost referenční budovy je celková roční dodaná energie v GJ, která se stanoví bilančním hodnocením referenční budovy podle § 5. •Při změně dokončené budovy se pro výpočet celkové požadované roční dodané energie v GJ zadávají požadované vstupní údaje pouze pro systémy nebo prvky budovy, jichž se změna týká a ostatní vstupy jsou shodné jako u hodnocené budovy

62 Vyhláška MPO ČR č. 148/2007 Sb. •Při nesplnění požadavků podle odst. 1 se pro hodnocenou budovu navrhnou technicky a ekonomicky vhodná opatření ke snížení energetické náročnosti budovy na požadovanou úroveň.

63 Vyhláška MPO ČR č. 148/2007 Sb. •Porovnávací ukazatele jsou splněny, když budova, její stavební konstrukce a jejich styky jsou navrženy a provedeny tak, že:  stavební konstrukce a jejich styky splňují požadavek na tepelný odpor a nemožnost kondenzace vodní páry na jejich vnitřním povrchu .. mají nejvýše požadovaný součinitel prostupu tepla a lineární či bodový činitel prostupu tepla  uvnitř stavebních konstrukcí nedochází ke kondenzaci vodní páry  Funkční spáry vnějších výplní otvorů mají nejvýše požadovanou průvzdušnost

64 Vyhláška MPO ČR č. 148/2007 Sb.  ostatní konstrukce a spáry obvodového pláště budovy jsou téměř vzduchotěsné s požadovaně nízkou celkovou průvzdušností obálky budovy  podlahové konstrukce mají požadovaný pokles dotykové teploty, zajišťovaný jejich tepelnou jímavostí a teplotou na vnitřním povrchu  místnosti mají požadovanou tepelnou stabilitu v zimním i letním období, snižující riziko jejich přílišného chladnutí a přehřívání  budova má nejvýše požadovaný průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy.

65 Vyhláška MPO ČR č. 148/2007 Sb Vyhláška MPO ČR č. 148/2007 Sb. •Porovnávací ukazatele jsou splněny když technická zařízení budovy pro vytápění, větrání, chlazení, klimatizaci,, přípravu teplé vody a osvětlení a jejich regulace zajistí:  Požadovanou dodávku užitečné energie pro požadovaný stav vnitřního prostředí  Dodávku energie s požadovanou energetickou účinností  Požadovanou osvětlenost s nízkou spotřebou energie na sdružené a umělé osvětlení  Nízkou energetickou náročnost budovy

66 Hodnocení podle vyhlášky MPO ČR

67 Metoda stanovení energetické náročnosti budovy •Energetická náročnost budovy se stanovuje výpočtem celkové roční dodané energie v GJ potřebné na vytápění, větrání, chlazení, klimatizaci, přípravu teplé vody, a osvětlení při jejich standardizovaném užívání •Bilanční hodnocení se provádí nejlépe intervalovou výpočtovou metodou nejlépe s měsíčním obdobím.. •Celková roční dodaná energie se při bilančním hodnocení stanoví jako součet jednotlivých vypočtených dílčích spotřeb dodané energie pro všechny časové intervaly v roce a pro všechny vytápěné či klimatizované zóny budovy. Výpočet se provádí s rozlišením podle energonositelů

68 Průkaz energetické náročnosti budovy •Pro vzájemné porovnání energetické náročnosti budov stejného typu se stanovuje měrná roční spotřeba energie budovy, vyjádřená poměrem celkové roční dodané energie na jednotku celkové podlahové plochy budovy v kWh/m 2 •Průkaz energetické náročnosti budovy tvoří protokol prokazující energetickou náročnost budovy a grafické znázornění energetické náročnosti budovy

69 Průkaz energetické náročnosti budovy •Protokol obsahuje vždy: a) Identifikační údaje budovy, kterými jsou:  údaje o hodnocené budově, zejména adresa, kód katastrálního území a číslo parcely na které budova stojí  údaje o provozovateli, vlastníku či stavebníku b) Typ budovy c) Užití energie v budově

70 Průkaz energetické náročnosti budovy d) Technické údaje budovy, kterými jsou:  popis objemů a ploch budovy  tepelně technické vlastnosti stavebních konstrukcí a obálky budovy  základní vlastnosti energetických systémů budovy  dílčí energetická náročnost prvků technických zařízení budovy  celková energetická náročnost hodnocené budovy  referenční hodnoty  vyjádření ke splnění požadavků na energetickou náročnost budovy  celková měrná roční spotřeba energie na celkovou podlahovou plochu hodnocené budovy a měrné spotřeby energie na vytápění, chlazení, větrání, přípravu teplé vody a osvětlení vztažené vždy na celkovou podlahovou plochu  klasifikační třída energetické náročnosti hodnocené budovy

71 Průkaz energetické náročnosti budovy e) energetickou bilanci budovy f) Výsledky posouzení proveditelnosti alternativních zdrojů energie g) Doporučená opatření: - modernizace opatření ve stavební části - opatření na zdokonalení obsluhy a provozu budovy a technických zařízení budovy - klasifikační třídu energetické náročnosti budovy po provedení doporučených opatření h) Dobu platnosti průkazu, jméno a identifikační číslo osvědčení osoby oprávněné vypracovat PENB

72 Průkaz energetické náročnosti budovy TŘÍDA ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI SLOVNÍ VYJÁDŘENÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY AMIMOŘÁDNĚ ÚSPORNÁ BÚSPORNÁ CVYHOVUJÍCÍ DNEVYHOVUJÍCÍ ENEHOSPODÁRNÁ FVELMI NEHOSPODÁRNÁ GMIMOŘÁDNĚ NEHOSPODÁRNÁ

73 POŽADOVANÉ HODNOTY v kWh/m 2,a DRUH BUDOVYABCDEFG rodinný dům< < 286 bytový dům< < 245 hotel a restaurace< < 590 administrativní< < 345 nemocnice< < 625 školní budovy< < 265 sportovní zařízení< < 297 obchodní budovy< < 362

74 BUDOVY S LOP Vstupy energetického hodnocení •přerušované vytápění •řízené větrání •chlazení a klimatizace •provoz spotřebičů •vyšší spotřeba na osvětlení •nižší spotřeba TV •solární zisky v topném období •zisky od osob a spotřebičů

75 Energetické hodnocení budov s LOP •Administrativní budova: - vytápění ………………… 116 kWh/m 2 - ohřev TV ……………….. 12 kWh/m 2 - chlazení a klimatizace … 42 kWh/m 2 - osvětlení ……………….. 22 kWh/m 2 Celková přípustná hodnota 179 kWh/m 2 Přepočet podle denostupňové metody: E = 116 kWh/m 2 → Q = 54 W → U prům = 0,9 – 1,3 W/m 2 K

76 Provádění LOP

77

78

79

80 Závady LOP Měření fy STOPTERM

81 Závady LOP Měření fy STOPTERM

82 Závady LOP Měření fy STOPTERM

83 DĚKUJI ZA POZORNOST Ing. Jaroslav Šafránek,CSc Centrum stavebního inženýrství a.s. Praha


Stáhnout ppt "ENERGETICKÉ VLASTNOSTI OBVODOVÝCH PLÁŠŤŮ ENERGETICKÉ VLASTNOSTI OBVODOVÝCH PLÁŠŤŮ Národní konference České komory lehkých obvodových plášťů Praha 15. května."

Podobné prezentace


Reklamy Google