Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Fiskální politika. O čem to bude?  Minule  Měnová politika  Monetární expanze a restrikce  Funkce centrální banky  Dnes  Fiskální politika  Státní.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Fiskální politika. O čem to bude?  Minule  Měnová politika  Monetární expanze a restrikce  Funkce centrální banky  Dnes  Fiskální politika  Státní."— Transkript prezentace:

1 Fiskální politika

2 O čem to bude?  Minule  Měnová politika  Monetární expanze a restrikce  Funkce centrální banky  Dnes  Fiskální politika  Státní rozpočet  Státní dluh 2

3 Fiskální politika  Fiskální politiku provádí vláda, a to prostřednictvím příjmové a výdajové stránky veřejných rozpočtů (hlavní složkou je státní rozpočet).  Cílem fiskální politiky je zajistit makroekonomickou stabilitu, tj. stabilní ekonomický růst, nízkou nezaměstnanost, stabilní cenovou hladinu, vnější rovnováhu (tzv. magický čtyřúhelník). 3

4 Funkce rozpočtu  Alokační (Soustřeďuje finanční prostředky k zabezpečení produkce veřejných statků jako je obrana, bezpečnost apod. a k řešení externalit.)  Redistribuční, tj. přerozdělovací (Je nástrojem regulace nerovností v důchodech.)  Stabilizační, tj. fiskální (Je využívána k usměrňování makroekonomického vývoje prostřednictvím příjmové i výdajové stránky státního rozpočtu.) 4

5 Veřejné finance  Státní rozpočet (SR)  Finance státních podniků (např. pošt, železnic, ČEZ apod.)  Centrální finanční fondy (např. fond dopravy, bydlení, zdravotního pojištění aj.)  Rozpočty obcí, měst a krajů  Státní pokladna (shromažďuje příjmy a provádí výdaje SR) 5

6 Státní rozpočet „Státní rozpočet je celostátní bilance (rozvaha) předpokládaných příjmů a výdajů státu za jeden rok“ 6

7 Příjmy státního rozpočtu  Daně (přímé a nepřímé)  Cla  Sociální pojištění (důchodové, nemocenské, příspěvky na politiku zaměstnanosti atd.)  Příjmy z dříve poskytnutých úvěrů, příjmy z pronájmu majetku apod.  Příjmy z prodeje státního majetku (privatizace)  Přijaté úvěry a emise státních obligací 7

8 Výdaje státního rozpočtu  Sociální (sociální transfery vlády domácnostem)  Vládní nákupy (běžné a investiční výdaje ve školství, zdravotnictví, ve veřejné správě, pro armádu, policii, soudy apod.)  Transferové platby podnikům (subvence dopravy, zemědělství, bankovnictví, těžebního průmyslu, k podpoře exportu apod.)  Splátky úvěrů a vyplácený úrok z veřejného dluhu 8

9 Výdaje státního rozpočtu (dle účelu)  Sociální zabezpečení  do ekonomiky (např. dotace podnikům aj.)  na kulturu  na školství  na obranu a bezpečnost  na zdravotnictví  na státní správu a řízení  na splácení státního dluhu 9

10 Daňová soustava ČR 1/2 I. Přímé daně: A. Daně z důchodu (příjmu)  Fyzických osob  Právnických osob B. Daně z majetku  Daň z nemovitostí včetně půdy  Daň z dědictví  Daň darovací  Daň z převodu nemovitostí  Daň silniční  Daň k ochraně životního prostředí 10

11 Daňová soustava ČR 2/2 II. Nepřímé daně A.Daň spotřební  z uhlovodíkových paliv a maziv  z lihu a destilátů  z piva a vína  z tabáku a tabákových výrobků B.Daň z přidané hodnoty C.Cla (dovozní, vývozní, tranzitní) 11

12 Celkové daňové zatížení  Souhrnným ukazatelem daňového zatížení v určité zemi je tzv. složená daňová kvóta, která vyjadřuje podíl celkových daňových výnosů (včetně příspěvků na sociální a zdravotní pojištění) na HDP. 12

13 Deficit státního rozpočtu, státní dluh a veřejný dluh 1/2  Přebytek SR (aktivní saldo) vzniká při převaze příjmů státního rozpočtu nad výdaji.  Deficit (schodek, pasivní saldo) SR je způsoben vyššími výdaji, než jsou příjmy.  Státní dluh je součtem všech deficitů SR v minulosti.  Veřejný dluh zahrnuje státní dluh a deficity rozpočtů orgánů místní správy. SR = státní rozpočet 13

14 Deficit státního rozpočtu, státní dluh a veřejný dluh 2/2  Deficit SR není možné obecně považovat za nežádoucí a vyrovnaný SR či jeho přebytek za pozitivní.  Deficit SR a veřejný dluh, který vznikl v důsledku vyšších výdajů státu např. na urychlení výstavby infrastruktury (dálnic, bytů aj.), modernizaci a restrukturalizaci výroby, podporu exportu, vědy, vzdělání apod. vede k multiplikovanému růstu celé ekonomiky. SR = státní rozpočet 14

15 Nežádoucí důsledky veřejného dluhu  Úspory odčerpávané vládou k financování vládních výdajů nemůže využít soukromý sektor k financování nákupu kapitálových statků (soukromý kapitál je nahrazován veřejným dluhem).  Omezuje to ekonomický růst (podobně jako efekt vytěsňování). Musíme však vzít v úvahu, že řada výdajů vlády nebo transferů podnikům má investiční povahu. 15

16 Nástroje (formy) fiskální politiky  Automatické (vestavěné) stabilizátory fungují samočinně (např. progresivní daňový systém vede v recesi s poklesem důchodu k poklesu míry zdanění, a tedy k poklesu C, ale současně se mění hodnota výdajového multiplikátoru, a tím i účinnost autonomních výdajů). Dále sem patří pojištění a podpory v nezaměstnanosti, sociální dávky apod.  Diskreční politika (fiskální politika s volným rozhodováním) je spojena s rozhodnutím vlády či parlamentu o použití určitého nástroje (např. vládní výdaje na investice do dálnic, změna daňových sazeb aj.). 16

17 Expanzivní fiskální politika  V krátkém období vede expanzivní fiskální politika (např. snížení daní, růst výdajů) k posunu AD vpravo nahoru, k růstu reálného produktu Y, k poklesu nezaměstnanosti a k růstu cenové hladiny. 17

18 Expanzivní fiskální politika 18 E1E1 P Y Y1Y1 Y2Y2 Y*Y* AD 1 E2E2 AD 2 SRAS

19 Dlouhodobý efekt fiskální expanze  V případě dlouhodobé expanzivní fiskální politiky dochází k neustálému navracení zaměstnanosti na úroveň tzv. plné zaměstnanosti a produktu na úroveň Y*. Výsledkem je pouze růst cenové hladiny.  S růstem cenové hladiny pracovníci požadují vyšší mzdy, rostou výrobní náklady (křivka SAS se posouvá vlevo nahoru, Y se vrací na Y*).  Současně vzniká popř. narůstá rozpočtový deficitu. 19

20 Dlouhodobý efekt fiskální expanze 20 P1P1 LRAS E1E1 AD 1 Y*Y*Y P P2P2 E2E2 AD 2

21 Restriktivní fiskální politika  V krátkém období vede restriktivní fiskální politika (posun AD vlevo dolu) k poklesu reálného produktu Y, k růstu nezaměstnanosti a k poklesu cenové hladiny.  Z hlediska dlouhého období dochází pouze k poklesu celkové cenové hladiny. (S růstem nezaměstnanosti klesají nominální mzdy, klesají náklady firem, křivka SAS se posouvá vpravo dolů, Y se vrací na Y*.) 21

22 Skutečný, strukturální a cyklický rozpočet (saldo)  Skutečný rozpočet jsou skutečné naměřené příjmy, výdaje a saldo.  Strukturální rozpočet jsou příjmy, výdaje a saldo za předpokladu tzv. plné zaměstnanosti (vyjadřuje opatření aktivní, diskreční fiskální politiky).  Cyklický rozpočet = Skutečný rozpočet - strukturální rozpočet (vliv cyklického vývoje a působení automatických stabilizátorů na rozpočet)  Skutečné saldo = Strukturální + Cyklické 22

23 Lafferova křivka  Růst sazby t vede ke zpomalení růstu Y, a tím i ke zpomalení růstu daňového výnosu.  Po překročení určité hranice (tzv. zakázaná zóna) vysoké zdanění odrazuje od ekonomické aktivity (investic, úspor a práce), vede k poklesu Y, a tím i k poklesu objemu vybraných daní.  Pokles daňové sazby krátkodobě vede k poklesu sumy vybraných daní, ale dlouhodobě stimulací růstu Y vede k růstu daňového výnosu.  Závislost mezi snižováním daňového zatížení a růstem daňových výnosů se v praxi nepotvrdila. 23

24 Lafferova křivka- závislost daňového výnosu na míře zdanění 24 Daňový výnos míra zdanění (T)X 0 % 100 %

25 Problémy uplatňování fiskální politiky – vytěsňovací efekt  Efekt vytěsňování spočívá v tom, že důsledky expanzivní fiskální politiky v podobě růstu nominálního produktu se projeví též na peněžním trhu v podobě růstu poptávky po penězích, a tedy i v růstu úrokové sazby. V důsledku růstu klesají i plánované výdaje (především I, ale i C, G financované úvěrem popř. čistý export při prosazení změny i do pohyblivých měnových kurzů). I = investice, G = výdaje státu, C = výdaje domácností 25

26 Úplný vytěsňovací efekt  Předpokládáme peněžní trh s nulovou nebo nízkou citlivostí poptávky po penězích na úrokovou míru (křivka MD je vertikální nebo silně strmá). Růst cenové hladiny vede k růstu poptávky po penězích, a to má za následek silné zvýšení úrokové míry a pokles výdajů na úrokovou míru citlivých (poklesne podíl I a vzroste podíl G).  Daný model předpokládá takový růst i, při kterém probíhá úplné nahrazení investic vládními nákupy (tzv. úplný vytěsňovací efekt). Růst G vede k růstu W a P, ale ve stejném rozsahu se W a P snižuje vlivem poklesu I. P se nezmění a AD zůstane ve své původní poloze. MD = poptávka 26

27 Problémy uplatňování fiskální politiky – časové zpoždění  Časová zpoždění způsobují nejistotu v účincích fiskální politiky (např. při financování investiční výstavby z rozpočtu, při daňových reformách apod.).  Fiskální expanze tak může začít působit až v době, kdy je recese již překonána a to povede k inflaci. 27

28 Fiskální politika v systému fixního měnového kurzu  Růst G vede k růstu AD a produktu Y.  Roste úroková míra i a příliv kapitálu.  Růst poptávky po korunách tlačí na zhodnocování domácí měny.  Centrální banka intervenuje. Nakupuje devizy a zvyšuje nabídku CZK.  Roste peněžní zásoba, investice I a produkt Y.  V systému fixního měnového kurzu je fiskální politika v malé otevřené ekonomice účinná. 28

29 Fiskální politika v systému flexibilního měnového kurzu  Růst G vede k růstu AD a produktu Y.  Roste úroková míra i a příliv kapitálu.  Růst poptávky po korunách vede ke zhodnocování domácí měny.  Centrální banka neintervenuje.  Klesá export a roste import.  Produkt klesá na výchozí úroveň.  V systému flexibilního měnového kurzu je fiskální politika v malé otevřené ekonomice zcela neúčinná. G = výdaje vlády 29

30 Koordinace měnové a fiskální politiky (policy mix)  Vychází z následujících kritérií:  Makroekonomická regulace je zaměřena na ovlivňování AD, a to její stimulací, kdy je cílem růst zaměstnanosti a produktu nebo jeho omezování (v případě stlačování inflace). Např. účinnost fiskální expanzivní politiky může být zesílena expanzivní měnovou politikou. AD = agregátní poptávka 30

31 Koordinace měnové a fiskální politiky (policy mix)  Makroekonomická regulace je zaměřena na strukturu produktu. (Např. při expanzivní politice měnová politika stimuluje výdaje citlivé na úrokovou sazbu, zejména I. Naopak fiskální politika se zaměřuje na růst úrokové sazby, a tím omezení výdajů.)  Expanzivní měnová politika spolu s restriktivní fiskální politikou umožní pokles úrokové sazby, a tím i růst soukromých investičních výdajů. 31

32 Shrnutí 1/3  Cílem fiskální politiky je dosažení makroekonomické stability v podobě nízké míry nezaměstnanosti, stabilního růstu reálného produktu a stabilní cenové hladiny  Deficit rozpočtu vzniká pokud výdaje převýší příjmy. Přebytek je naopak  Deficity státního rozpočtu vedou k růstu stát. dluhu. Úroky z vládních dluhopisů vydaných na krytí stát. dluhu zpětně negativně působí na saldo stát. rozpočtu.  Veřejné rozpočty v sobě vedle stát. rozpočtu zahrnují zejména rozpočty měst a obcí, rozpočty krajů, mimorozpočtových fondů a rozpočty zdravotních pojišťoven. 32

33 Shrnutí 2/3  Vestavěné stabilizátory automaticky zmírňují cyklické výkyvy ekonomiky. Vestavěnými stabilizátory jsou zejména podpory v nezaměstnanosti a progresivní míra zdanění.  Progresivní míra zdanění znamená, že přírůstky příjmu jednotlivce jsou zdaňovány vyšší sazbou.  Diskreční politika je politikou volného rozhodování vlády ohledně vládních výdajů a příjmů.  Fiskální expanze povede v krátkém období k růstu reálného produktu, cenové hladiny a k poklesu nezaměstnanosti.  Fiskální restrikce povede v krátkém období k poklesu reálného produktu, cenové hladiny a k růstu nezaměstnanosti. 33

34 Shrnutí 3/3  Skutečné saldo rozpočtu je dáno součtem strukturálního a cyklického salda rozpočtu.  Strukturální saldo rozpočtu je dosaženo, pokud ekonomika pracuje na potenciálním produktu. Výše ovlivněna diskreční politikou.  Cyklické saldo vzniká z důvodu cyklického kolísání ekonomiky. Jeho výše je ovlivněna působením vestavěných stabilizátorů.  Lafferova křivka udává závislost daňového výnosu na míře zdanění. Daňový výnos roste pouze do určité výše míry zdanění.  Vytěsňovací efekt znamená, že vládní výdaje prostřednictvím zvýšení úrokové míry vytlačují soukromé investice. 34


Stáhnout ppt "Fiskální politika. O čem to bude?  Minule  Měnová politika  Monetární expanze a restrikce  Funkce centrální banky  Dnes  Fiskální politika  Státní."

Podobné prezentace


Reklamy Google