Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Úvod  Lékař se často rozhoduje zda pokračovat nebo farmakoterapii, zda jí přerušit nebo zda s ní začít právě v těhotenství  Nedostatek validních informací.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Úvod  Lékař se často rozhoduje zda pokračovat nebo farmakoterapii, zda jí přerušit nebo zda s ní začít právě v těhotenství  Nedostatek validních informací."— Transkript prezentace:

1 Úvod  Lékař se často rozhoduje zda pokračovat nebo farmakoterapii, zda jí přerušit nebo zda s ní začít právě v těhotenství  Nedostatek validních informací  Většinou je uvedeno, že lék lze podat pouze v případě, kdy potenciální riziko převažuje nad potenciálním rizikem pro plod  Vlastní kvantifikace a konkretizace však chybí  Tato skutečnost vede k podání nevhodného léku a naopak k přehnané opatrnosti, nepoužití či vysazení indikovaného farmakoterapeutického postupu  Další nebezpečnou skutečností je, to že více než polovina všech těhotenství není plánováno  Plod je nejzranitelnější právě v prvních týdnech těhotenství.

2 Úvod  Prvním impulsem k bezpečné farmakoterapii byla thalidomidová aféra v 50.letech  Thalidomid byl původně uveden jako bezpečný lék určený k léčbě ranní nevolnosti těhotných žen  Počet poškozených plodů není přesně znám  Thalidomidová aféra ozřejmila dva důležité poznatky  1)nedokonalá prediktivní hodnota experimentálních modelů  2) existence teratogenního okna, okamžik maximální zranitelnosti vyvíjejícího se plodu, ve které stačí jednorázové podání teratogenu k vyvolání příslušné malformace

3 Epidemiologie  Farmakoepidemiologické studie ukazují, že používání léčiv těhotnými ženami je realitou a pohybuje se někde mezi 40 a 90 % všech těhotných žen.  Nejvíce se používají antibiotika, chemoterapeutika, analgetika, antipyretika, hypnotika, antiemetika  Procenta žen v těhotenství užívajících alespoň jeden lék na předpis  Dánsko 44%, Holandsko 68%, Německo 85 %, Švédsko 42%, Španělsko 62%, USA 86%

4 Stanovení rizika  Stanovení rizika je obtížné a často neetické  Teratogenita má na rozdíl od toxicity špatnou prediktivní hodnotu z doby preklinických studii  Až postupně se kumulující informace a zkušenosti o používání léku v klinické praxi přináší jistotu o bezpečnosti používání léčiva v těhotenství  Prvními signály jsou kazuistiky a kohortové studie, z nichž již lze získat statistické odhady rizika  Obecně je tento proces velmi pomalý a nové léčivo dlouho zůstává v zóně nejistoty, kdy nemáme jistotu o bezpečnosti ani o riziku daného léku

5 Kategorie rizik podle FDA  A – kontrolované studie u těhotných neprokázaly riziko poškození, např. levothyroxin, liothyronin  B - studie na zvířatech neprokázaly riziko a kontrolované studie u žen nebyly provedeny, např. paracetamol  B - studie na zvířatech neprokázaly riziko a kontrolované studie u žen nebyly provedeny, např. paracetamol  C – prokazatelně teratogenní nebo embryocidní u zvířat a žádné studie u žen nebo nejsou dostupné údaje u zvířat ani u žen, např. theofylin, amlodipin  D - existují doklady rizika pro lidský plod, ale z důvodu nenahraditelnosti v kritických situacích může být podán, např. beta-blokátory, ACEI (III. trimestr)  X - riziko jednoznačně převažuje nad prospěchem, např. perorální kontraceptiva, statiny

6 Průchod léčiv placentou  Podle současných informací není pro drtivou většinu léčiv placenta významnou bariérou a do fetálního oběhu prostupují prakticky všechny léky  Výjimkou jsou pouze léky s velkou molekulovou hmotností jako je např. heparin a insulin  Problémem zůstává, že průchod léku placentou se stanovuje po jednorázovém podání, není jistota, že se průchod placentou po opakovaném podání nemění ( nezvětšuje ???)  Dále bohužel existuje možnost, že propustnost placenty se během těhotenství mění  Placentou velmi dobře proniká jak lipofilní tak hydrofilní léčiva

7 Teratogenní léčiva v prvním trimestru Prevalence fetálních malformací v běžné populaci se pohybuje okolo 2 % všech těhotenství a ve většině případů není možné určit příčinu Zmíněné „malformační pozadí“ je třeba brát v úvahu při interpretaci teratogenního účinku léčiv Je důležité si uvědomit, že v různé fázi intrauterinního vývoje je zárodek či plod různě citlivý k působení exogenní noxy. Před implantací zárodku do děložní sliznice nastává situace „všechno nebo nic“, zárodek tedy zaniká nebo se vyvíjí dále bez poškození. Nejzranitelnější je mezi 20. až 55. dnem těhotenství v období organogeneze, kdy se morfologicky vyvíjí všechny důležité tělesné orgány. V tomto období si však většinou budoucí matka není vědoma svého těhotenství a nemůže tedy aktivně zabránit případně škodlivému vlivu farmakoterapie

8 Prokázané teratogeny v I. trimestru těhotenství  fenytoin, karbamazepin, valproát - defekty neurální trubice (spina bifida)  lithium - srdeční malformace  warfarin - kostní deformity, chondrodysplasie, defekty CNS  retinoidy - defekty CNS, srdce, končetin, jater  danazol a ostatní androgeny - virilizace, pseudohermafroditismus  cytostatika (fluorouracil, methotrexat, cyklofosfamid, busulfan,...) - malformace končetin a CNS  Je-li nějaká léčivá látka označena za teratogen, neznamená to, že bude malformace přítomna ve všech případech expozice.

9 Léčiva ve fetálním období  Léčiva používaná v době fetálního oběhu způsobují funkční změny, které se projevují často až v průběhu psychomotorického vývoje inhibitory  ACE -renální selhání, oligohydramnion  beta-blokátory (atenolol) - zpomalení růstu  thyreostatika (karbimazol, thiamazol, propylthiouracil) - hypothyreóza  benzodiazepiny, barbituráty, opioidy - vznik závislosti, útlum CNS  nesteroidní antirevmatika - konstrikce ductus arteriosus  anticholinergika - novorozenecký mekoniový ileus  tetracykliny - porucha vývoje skloviny, kostní hmoty  warfarin - intrakraniální krvácení  kyselina acetylsalicylová (ve vyšších dávkách) - neonatální krvácení  perorální antidiabetika - novorozenecká hypoglykémie  cytostatika

10 Některé mýty  Přehnané obavy z léčiv v období těhotenství však mohou vést k poškození matky a následně také plodu. Příkladem je neoprávněná obava z kortikosteroidů, které sice působí rozštěpy patra u experimentálních zvířat, ale dlouhodobá zkušenost nedokládá podobný vliv na lidské plody. Přestože existuje malé riziko poškození vývoje CNS u žen s bronchiálním astmatem a autoimunními chorobami, mají kortikosteroidy nezastupitelnou roli. Ještě donedávna byl pokládán přesah používání perorálních kontraceptiv do období raného těhotenství za výrazné riziko pro zárodek. Souhrnná metaanalýza však tyto obavy nepotvrdila  Přehnané obavy z léčiv v období těhotenství však mohou vést k poškození matky a následně také plodu. Příkladem je neoprávněná obava z kortikosteroidů, které sice působí rozštěpy patra u experimentálních zvířat, ale dlouhodobá zkušenost nedokládá podobný vliv na lidské plody. Přestože existuje malé riziko poškození vývoje CNS u žen s bronchiálním astmatem a autoimunními chorobami, mají kortikosteroidy nezastupitelnou roli. Ještě donedávna byl pokládán přesah používání perorálních kontraceptiv do období raného těhotenství za výrazné riziko pro zárodek. Souhrnná metaanalýza však tyto obavy nepotvrdila

11 Pravidla předepisování léků těhotným ženám  Při každém předepsání léku ženě ve fertilním věku je třeba myslet na možné těhotenství a volit bezpečnější medikaci.  Při chronické farmakoterapii (např. epilepsie, diabetes, hypertenze) je před početím nutné posoudit medikaci z hlediska rizika pro plod.  Tam, kde nedostatečně léčené onemocnění může být pro plod větším rizikem než pokračující terapie, zvažte bezpečnější varianty, a pokud nejsou k dispozici, pokračujte v současné účinné farmakoterapii.  Lépe je zvolit lék, se kterým jsou dlouholeté zkušenosti než nový lék, přestože se „tváří“ bezpečně. Jednoduše z důvodu, že zkušenosti s léky u těhotných žen se kumulují dlouhodobě.  Je doporučeno pohybovat se při dolní mezi dávkovacího intervalu, přestože změněné farmakokinetické poměry v pozdním těhotenství toto někdy neumožňují.  Těhotným ženám je třeba opakovaně zdůrazňovat, aby neužívaly volně prodejné léčivé přípravky bez konzultace s lékařem

12 VVV  Se vyskytují u 2,6% živě narozených dětí  Od posledních letech ( ) byl u nás pozorován nárůst relativního počtu prenatálně a postnatálně diagnostikovaných případů vrozených vad. Současně dochází neustále k zvyšování četností případů dětí s více než jednou vrozenou vadou.  dochází k nárůstu některých srdečních vad - Fallotovy tetralogie, transpozice velkých cév, syndrom hypoplastického levého srdce  - narůstají případy redukčních deformit končetin, vrozených vad jícnu (atrézie, stenózy), anorektálních malformací a urogenitálních malformací (hypospádie) Od posledních letech ( ) byl u

13 Nejčastější a nejznámější vrozené vady v ČR  Hypospádie,  Polydaktylie  microtia  rozštěp rtu  Downův syndrom  cystické ledviny  anorektální atrézie  redukční deformity končetin

14 KYSELINA LISTOVÁ (ACIDUM FOLICUM)  Látka ze skupiny B – vitamínů  Výrazné embryoprotektivní účinky  Prochází snadno placentou  Obsažena především v listové zelenině (špenát, brokolice)  Ani při vysokém příjmu není toxická, snadno se vylučuje močí  Je důležitá u rychle se dělících buněk, podílí se na dělení a syntéze DNA  Označuje se jako vit. B9

15 Embryoprotektivita  Poprvé byl embryoprotektivní účinek u lidí popsán v roce 1968  nejvyšší riziko vzniku závažných vrozených vad u lidí je v 4. – 7. týdnu těhotenství.  nejvyšší riziko vzniku závažných vrozených vad u lidí je v 4. – 7. týdnu těhotenství.  U embrya se utváří základy budoucí nervové soustavy (mícha, mozek), kardiovaskulární soustavy, skeletu (základy končetin), aj.  Efektivní embryoprotektivní vliv kyseliny listové byl popsán u poruch neurální trubice, ochranný efekt u jiných VVV zatím nebyl popsán

16 Fortifikace potravin kyselinou listovou  - zdravé těhotné ženy nemusí užívat tablety s kys. listovou  - je zajištěn přísun kys. listové i u neplánovaných těhotenství, tj. v době kdy žena ještě neví, že je těhotná (embryogenezi)  - zajištěn příjem i pro sociálně slabší skupiny obyvatelstva se špatnou výživou  - prokázána redukce výskytu nízkých porodních hmotností   - kys. listová navíc snižuje hladiny homocysteinu v krvi a tím snižuje riziko kardiovaskulárních onemocnění v celé populaci  - kyselina listová má zřejmě i vliv na kognitivní funkce, zlepšuje náladu (zlepšení), klesá riziko depresí a Alzheimerovy choroby  - snižuje riziko tvorby polypů a karcinomu tlustého střeva, ulcerativní kolitidy, Crohnovy choroby  - zabraňuje vzniku zánětů dásní, paradentózy aj.  - prevence dysplazie děložního krčku  - kys. listová vhodná při užívání hormonální antikoncepce

17 Farmakoterapie hypertenze  CENTRÁLNĚ PUSOBÍCÍ α2 AGONISTÉ  Klonidin - pouze I. a II.trimestr  Methyldopa – lze podávat  BLOKÁTORY VÁPNÍKOVÉHO KANÁLU  Nifedipin, Verapamil  INHIBITORY ANGIOTENZIN - KONVERTUJÍCÍHO ENZYMU  Kontraindikovány  BLOKÁTORY RECEPTORŮ PRO ANGIOTENZIN II kontraindikovámy  BETABLOKÁTORYbetablokátory s ISA, například pindolol.  Alfa a betablokátory - Labetalol -lze podávat, Karvedilol – kontraindikován  DIURETIKA - Hydrochlorothiazid, Furosemid – lze použít  LÁTKY S PŘÍMÝM VAZODILATAČNÍM ÚČINKEM - Dihydralazin - II.a III.trimestr  HYPOTENZIVA S CENTRÁLNÍM ÚČINKEM - Prazosin – II.a III.trimestr 

18 Farmakoterapie DM  Léčba pouze insulinem

19 Analgetika v těhotenství  Kodein – pouze jednorázově a výjimečně  Tramadol – KI  Kyselina acetylsalicylová – pouze výjimečně  Celekoxib – KI  Diklofenak – KI  Ibuprofen – lze podat

20 Antibiotika - I.trimestr  Penicilin – poškození plodu je vyloučeno  Cefalosporiny  Linkosamidy

21 II. a III. trimestr  Peniciliny  Cefalosporiny  Linkosamidy  Makrolidy volbu až po poradě s neonatologem

22 Kontraindikace  Tetracykliny  Aminoglykosidy pouze 5 dní  Metronidazol pouze vaginálně


Stáhnout ppt "Úvod  Lékař se často rozhoduje zda pokračovat nebo farmakoterapii, zda jí přerušit nebo zda s ní začít právě v těhotenství  Nedostatek validních informací."

Podobné prezentace


Reklamy Google