Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Úvod do studia geografie. Geografie – jedna z nejstarších věd, jejíž počátky sahají do období antiky (zahrnovala veškeré tehdejší poznatky člověka o okolním.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Úvod do studia geografie. Geografie – jedna z nejstarších věd, jejíž počátky sahají do období antiky (zahrnovala veškeré tehdejší poznatky člověka o okolním."— Transkript prezentace:

1 Úvod do studia geografie

2 Geografie – jedna z nejstarších věd, jejíž počátky sahají do období antiky (zahrnovala veškeré tehdejší poznatky člověka o okolním prostředí – existenční a mocenské důvody). V průběhu dějin se z ní vyčleňovaly jednotlivé přírodní a společenské vědní disciplíny (fyzika, chemie, geologie,biologie, antropovědy, …). Věda – cílevědomá výzkumná činnost vytvářející nové poznatky Každá věda má objekt a předmět výzkumu – u geografie to je Země, krajinná sféra. Krajinná sféra – zemská kůra s reliéfem, hydrosféru, dolní část atmosféry, pedosféru, biogeosféru, kryosféru a socioekonomickou sféru. Je to specifická geosféra (obal Země). Všechny její části navzájem souvisejí a vytváří jediný celek. Geografie se tedy zabývá studiem krajinné sféry a její diferenciací (a integrací) v prostoru a čase. Rozdělení dnešní geografie: a)Fyzickogeografická (uspořádání a vztahy v přírodním prostředí) b)Socioekonomická (uspořádání a vztahy vyplývající z lidské činnosti) c)Regionální (vztahy FG a SEG v jednotl.oblastech-regionech) – komplex. věda d)Teoretická(nejobecnější zákonitosti kraj.sféry) - komplexní věda

3 Země je složena z vrstev koncentricky uspořádaných podle klesající hustoty kolem přibližně kulového zemského jádra –obaly neboli geosféry: a) zemské jádro –zemský plášť–zemská kůra (litosféra –zemská kůra a část pláště, pod ní astenosféra) b) zemský reliéf (georeliéf) –pedosféra- hydrosféra –kryosféra–biosféra c) Atmosféra b) + spodní atmosféra = fyzickogeografická sféra Člověk + jeho aktivity = socioekonomická sféra FGS+SES=krajinná sféra

4 Sluneční soustava a okolní vesmír

5 Sluneční soustava =soubor všech kosmických těles obíhajících v gravitačním poli kolem svého energetického zdroje, Slunce, v protáhlém diskovitém útvaru (tzn.Slunce, planety a jejich družice, asteroidy, komety a meteory, hvězdný prach…). Slunce - jedna z menších hvězd Galaxie přibližně v polovině svého života •tvar koule průměru 1,4 mil km •soustřeďuje 99,8% hmoty celé sluneč.soustavy, zbytek připadá na planety • je složeno hlavně z plynů – vodíku a helia •teplota na jeho povrchu dosahuje kolem 6000°C, ve středu asi až °C •energie vzniká vnitru hvězdy řetězovými termonukleárními reakcemi (každou sekundu se mění 564 mil.tun vodíku v 560 mil.helia a zbývající 4 mil. tun se vyzáří v podobě elektromagnetic. záření do meziplanetárního prostoru, zářivý výkon je 3,8x1026W,množství solární energie dopadající na horní hranici atmosféry - sluneční konstanta=1354 W/m2) •Je rozhodujícím zdrojem energie pro fyzikální, chemické a biologické procesy na zemském povrchu •vzdálenost od Země 150 mil.km (sluneč.paprsek dorazí na Zemi za 8 min. rychlostí km/s))

6 Planety – ovládány přitažlivou silou obíhají po eliptických drahách kolem Slunce - nesvítí vlastním světlem (i když mají také svoje vnitřní zdroje energie), odrážejí, rozptylují a částečně pohlcují záření od Slunce - mají přibližně kulovitý tvar - otáčejí se kolem vlastní osy - kolem většiny z nich obíhají přirozené satelity (Známý počet měsíců ve sluneč.soustavě je dosud 166 (Mars 2,Jupiter 63, Saturn 60, Uran 27, Neptun 13, Pluto 1) - Podle vlastností a vzdáleností od Slunce rozdělujeme planety na vnitřní (terestrické, zemského typu)-M,V,Z,M a na vnější (velké, typu Jupitera) – J,S,U,N - vnitřní:menší hmotnost i rozměry, vyšší hustota - vnější: větší hmotnost, nízkou hustotu a plynné složení podobné Slunci, rychle se otáčejí kolem osy, mají početné rodiny měsíců a prstence

7

8 Měsíc - vznikl pravděpodobně jako úlomek mladé Země, poté, co se srazil s jinou vznikající planetou - po Zemi nejlépe zmapovaným a prozkoumaným kosmickým tělesem - Svým průměrem 3476 km (0,27 průměru Země) a hmotností by se mohl vmísit mezi planety - Průměrná vzdálenost od Země je km (kolísá mezi km a km) - Kolem Země obíhá rychlostí 3680 km/h (1,02 km/s). Kvůli malé velikosti vykazuje slabou gravitační sílu a proto si neudržel atmosféru -teploty na jeho povrchu tak kolísají od +130°C ve dne do -150°C v noci.

9 - Jeden oběh kolem Země trvá 27, dne = siderický měsíc Za stejnou dobu se také otočí kolem své osy (vázaná rotace) → pozorujeme stále stejnou stranu M. - Se změnou polohy Slunce, Země a Měsíce v prostoru se mění i velikost osvětlené plochy Měsíce – mluvíme o tzv.měsíčních fázích (nov,1.čtvrť, úplněk, poslední čtvrť, nov) - Všechny podoby (fáze) Měsíce se vystřídají za 1 synodický měsíc = 29, dnů

10 Měsíc je tvořen dvěma základními typy krajin – moři a pevninami. Moře jsou ploché, tmavě zbarvené a plošně rozsáhlé prohlubně. Vznikla patrně pokrytím dřívějšího povrchu lávovými příkrovy – jsou proto mladším stupněm vývoje měsíční kůry. (obr.: přivrácená strana Měsíce)

11 Pevniny jsou převládajícím typem měsíč.krajiny. Jejich povrch je modelován krátery a horskými hřebeny. Měsíc je kromě Země jediné kosmické těleso, po kterém se procházel člověk. Celkem po Měsíci chodilo 12 lidí v rámci amerického kosmického programu Apollo v letech 1969 až 1972, prvním byl Neil Armstrong 21. července (obr.:odvrácená strana Měsíce)

12 vznik Země: vznik Měsíce: ochrana NASA před dopadem asteroidů: prevention komety: meteorit z Marsu: the-sky---alh vznik Země: vznik Měsíce: ochrana NASA před dopadem asteroidů: prevention komety: meteorit z Marsu: the-sky---alh vznik Země: vznik Měsíce: ochrana NASA před dopadem asteroidů: prevention komety: meteorit z Marsu: the-sky---alh vznik Země: vznik Měsíce: ochrana NASA před dopadem asteroidů: prevention komety: meteorit z Marsu: the-sky---alh elektromagnetická apokalypsa :

13 Zatmění Slunce

14

15

16

17 Zatmění Měsíce

18

19

20 Malá tělesa Sluneční soustavy Planetoidy (planetky) jsou drobná planetární tělesa, které obíhají kolem Slunce převážně v oblasti mezi Marsem a Jupiterem. Vznikly patrně rozpadem jedné větší nebo několika menších planet. Komety jsou nepravidelná a nestálá kosmická tělesa, která se skládají z malého jádra o průměro 1-20 km, složeného zejména ze zmrzlé vody, amoniaku, metanu, CO2, drobných úlomků a prachu. Vznikají na okraji sluneční soustavy v pásmu za Neptunem. Když se komety přiblíží ke Slunci, začnou se zahřívat a z odpařených plynů se kolem jádra vytvoří mlžný obal – koma a někdy i ohon. Tento ohon je působením tlaku sluneč.záření odvrácen od Slunce a dosahuje délky až stamiliónů km. Meteorická tělesa vznikají v meziplanetárním prostoru rozpadem komet. Většinou jsou seskupena v meteorické roje (meteoroidy), které se pohybují po parabolických drahách, po nichž kdysi putovaly komety. Mnohá křižují dráhu Země a srážejí se s ní. Většina těles shoří ve výšce 80 km nad Zemí. Vzniklý světelný jev se nazývá meteor. Jen malá část větších a odolnějších se při průletu atmosférou vypaří jen částečně a spadne na zemský povrch – meteority. Většina z nich pocházejí z úlomků planetek z oblasti mezi Marsem a Jupiterem.

21 Vesmír Složitý soubor všech kosmických těles a látky, které na sebe vzájemně působí(hvězdy, planety, planetky,komety, prach…) Hvězdy –základní stavební prvek vesmíru -plynné kulovité objekty složené z plazmy, v nichž probíhají termonukleární reakce – jsou zdrojem záření (nejen světla). -Vznikají z mlhovin – mezihvězdných oblaků prachu a plynu -Seskupují se do soustav (systémů) – dvojhvězd, trojhvězd, …hvězdokup, galaxií (prům.100 mld.hvězd) -Naše Sluneční soustava je součástí Galaxie (Mléčné dráhy) – všechny hvězdy, které můžeme pozorovat. -Ve vesmíru svítí jen asi 1% látky, zbytek připadá na tzv. skrytou hmotu -Vzdálenosti používané v astronomii: -AU(astronomická jednotka)=střední vzdálenost Země od Slunce -1AU=1, x m -Parsec=vzdálenost, ze které se jeví 1AU pod úhlem 1sec -1pc=3, x m -LY(Světelný rok)=dráha, kterou urazí světelný paprsek za 1 rok -1LY=9,4605 x m1 LY = 0,307 pc -1pc = ,8 AU = 3,26 LY

22 Vznik Sluneční soustavy Je spojen se vznikem Slunce, které se zrodilo asi před 4,7 mld.let z jedné tehdejších mlhovin. Exploze hvězdy, nebo mladá masivní hvězda vyvrhla látku, která část této mlhoviny stlačila – tím se vytvořil shluk, který se gravitační silou smršťoval a vířivými pohyby posléze rozdělil na více částí. Jedna z těchto částí, sluneční mlhovina, se stala zárodkem sluneční soustavy. V jejím středu vyrůstalo mohutné jádro – budoucí Slunce. Smršťováním sluneční mlhoviny vedlo k vytvoření tenkého disku složeného z prachu a plynu. Prachová zrníčka se shlukovala ve větší a větší kusy, které dosáhly tisícikilometrových velikostí – vznikly protoplanety. Spojováním protoplanet se rodily planety. Slunce vznikalo postupně s planetami. Smršťováním se zahřívalo a začalo zářit.

23 Vznik a vývoj Země

24 Shlukováním protoplanet byl její růst dokončen před 4,6 mld.roků. Četné byly srážky Země s menšími tělesy, které zbyly po období vzniku planet – hojně pokrytá krátery. Srážkou s větším tělesem vznikl Měsíc. V roztavené Zemi se diferencují látky podle hustoty, která klesá směrem k povrchu Země. Vznikají jádro – plášť – kůra. Odplyněním hornin se vytváří prvotní atmosféra (CO2,H2O,N). Postupným ochlazováním povrchu Země klesne i teplota ovzduší a vodní pára se začíná srážet – v lijácích prší miliony let – vznik oceánů, souvislá vrstva oblačnosti se trhá, na Zemi svítí Slunce – nastává počátek života na Zemi. Časová posloupnost vývoje geosfér: zems.kůra→atmo- →hydro- → biosféra

25 Otázky 1)Vysvětli pojem věda 2)Je geografie vědecká disciplína? Proč ano/ne? 3)Co je předmětem zájmu fyzické geografie? 4)Co je předmětem zájmu socioekonomické geografie? Uveď konkrétní příklad ze života. 5)Může být G považována za komplexní vědu? Proč ano/ne? 6)Charakterizuj předmět G. 7)Vysvětli pojmy: vesmír, galaxie, hvězdy, planety, př.oběžnice, mlhovina, souhvězdí. Seřaď je podle existenční posloupnosti. 8)Vysvětli pojem Sluneční soustava. Jaký má pro člověka význam její poznání? 9)Jaký je rozdíl mezi Galaxií a Mléčnou dráhou? 10)Uveď základní údaje o Zemi jako vesmírném tělese a porovnej ji s ostatními planetami. 11)Jakou část zářivého výkonu Slunce zachycuje Země (porovnej s energetickou spotřebou lidstva =10 13 W) 12)Co je podstatou gravitace a jaký má vliv na uspořádání vesmíru (Sluneč.soustavy) 13)Seřaď jednotlivé geosféry do časové řady podle vzniku. 14)Proč pozorovatel ze Země vidí stále tutéž stranu Měsíce? 15)Vysvětli a porovnej zatmění Slunce a Měsíce. 16)Načrtni všechny měsíční fáze z pohledu ze Země a pohledu pozorovatele, který je nad Zemí. 17)Proč se fáze Měsíce střídají po 29,3 dnech a ne po 27,5 dnech, za které se Měsíc otočí kolem své osy a oběhne Zemi? 18)Jak starý(pozemských let) bys byl/a, kdybys strávil 1 rok na Merkuru, Venuši….. 19)Jak dlouho trvá na Měsíci sluneční den (od svítání po setmění)? 20)V čem je Země jako vesmírné těleso výjimečná a proč?


Stáhnout ppt "Úvod do studia geografie. Geografie – jedna z nejstarších věd, jejíž počátky sahají do období antiky (zahrnovala veškeré tehdejší poznatky člověka o okolním."

Podobné prezentace


Reklamy Google