Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Tato prezentace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Tato prezentace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky."— Transkript prezentace:

1 Tato prezentace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

2 Peter Stoličný Některé priority cestovního ruchu v ČR (Turistické značení)

3 Největším problémem našeho cestovního ruchu jsou, jak se zdá, nedostatečné incomingové aktivity. Hoteliéři si stěžují a satelitní účet cestovního ruchu u ČSÚ tomu dává zapravdu, že se počet nocí strávených u nás příchozími návštěvníky České republiky stále snižuje. Jaký je důvod, co může náš cestovní ruch návštěvníkům nabídnout, i zamyšlení nad tím, je-li to opravdu tak špatné, že se u nás zahraniční návštěvník zdrží tak málo – tomu všemu by se měla věnovat tato, byť stručná stať.

4 Pokud k nám přijede turista z Německa nebo Rakouska se záměrem, projít si nějakou turistickou trasu, Těžce po něm můžeme chtít týdenní pobyt. Nám je však turista na jeden den málo zajímavý. Skoro nic u nás neutratí. Jak by taky mohl, když na celé Šumavě například, najde jenom jednu restauraci na turistické trase. Chybí stánky s občerstvením, toalety, tekoucí voda, prostě chybí infrastruktura, která je na německé straně pohoří samozřejmostí. Úplným nedostatkem je potom síť hotelů na jednodenní přenocování – v Evropě Etap hotel (450 zařízení v Evropě), Ibis hotel (800 zařízení v Evropě) apod.

5 Z nepochopitelných důvodů je snaha zřizovatelů i turistických centrál převychovat návštěvníky, aby u nás pobyli déle. Je to samozřejmě cesta na zvýšení návštěvnosti. Ale pokud guru marketingu pan Kotler říká, že na prvním místě jde o uspokojování potřeb zákazníka, tak proč se o to nesnažíme. Proč dostatečně neuspokojujeme potřebu jednodenního ubytování?

6 Věnujme se jednomu, stále oblíbenějšímu segmentu cestovního ruchu. Jde o pěší turistiku a o cyklo turistiku. Každým rokem se tento typ rekreačního sportu rozšiřuje, zasahuje doslova všechny generace, všechny sociální a národnostní skupiny. A opět stačí podívat se za naše hranice a poučit se, jak se TO dělá. Cyklotryp Donauradweg (Linz – Krems – Vídeň) je poset sítí služeb. Od opraven a půjčoven kol, přes malé kempy a penziony, po bufety s regionálním občerstvením. (Od piva a vína po Apfel spritzer)

7 Na druhé straně hranice máme také skoro utajenou zajímavost. Jde o trasu na místě bývalé státní hranice. Je to asfaltka Železná ruda, Modrava, Bučina, Strážný, Nové údolí, až po Přední Zvonkovou a Horní Planou. Nádherných 100 kilometrů přírody. Na trase je pět vyznačených tábořišť, kde si smíte rozdělat oheň a je tam dokonce latrína. Na celé trase však není jediný bufet, cykloservis, prostě NIC, co by turistu, cyklistu lákalo svým bezpečím a pohodlím, které dnešní návštěvník rekreačního sportování vyžaduje. (Na rakouské straně dokonce nabízí u některých bufetů zdarma slunečníky a lehátka – u nás by se hodily také – vím to z vlastní zkušenosti. Po ujetých 50 km by to každý uvítal.) Dokonce je výše zmíněná česká trasa až tak utajena, že nemá svůj název! Najdete jenom na webu npsumava.cz heslo: Přenocuj a jdi dál.

8 Národní pýcha, turistické značení Počátky značení turistických tras spadají do konce 19. Století. V roce 1888 byl založen skupinou vlastenců kolem již v té době světoznámého cestovatele Vojty Náprstka Klub českých turistů. Rychle se rozrostla síť ubytoven, horských přenocoven, síť značených turistických tras.

9 První pěší turistická trasa KČT vznikla 11. května 1889, kdy „označovací družstvo“ spojilo červenou značkou Štěchovice a Svatojánské proudy. Ještě v tomto roce byly vyznačeny další trasy na Karlštejn, Skalku a Rač a délka tras tak dosáhla 55,5 km. V roce 1912 bylo dokončeno značení první dálkové trasy z Prahy přes Brdy na Šumavu. Značené trasy pak rychle přibývaly, v roce 1920 jich bylo v tehdejším Československu km, v roce 1938 již km. Vojta Náprstek, zakladatel KČT

10 Brzy po roce 1989 bylo provedeno i vyznačení sítě turistických tras v dlouhá léta nepřístupném pásmu při rakouské a německé hranici a její celkový rozsah na území České republiky tak překročil km. Finanční náklady značení jsou od roku 1997 hrazeny z rozpočtu odboru Cestovního ruchu Ministerstva pro místní rozvoj ČR. V současné době se Klub českých turistů zabývá nejen značením pěších tras, ale i tras lyžařských a spolu s dalšími organizacemi i tras cyklistických a cykloturistických. Dnes má stále fungující klub více než členů. Od roku 2005 se podílí i na značení hipotras, tedy jezdeckých stezek pro turistiku na koni.

11 Na konci roku 2008 bylo v České republice vyznačeno celkem km pěších tras. Je v tom zahrnuto i 3093 km lyžařských tras (563 km vyznačených lyžařskou značkou a zbytek přelepkou lyžaře na směrovkách pěších tras). Je na nich vyvěšeno směrovek a tabulek, instalováno 3262 směrovníků a 1641 vývěsních laminovaných map ve stojanech nebo rámech. O obnovu značení a údržbu informačních prvků na trasách se v roce 2008 staralo 1437 značkařů, kteří při tom odpracovali více než hodin. Společně s jinými organizacemi se členové KČT podílejí i na značení tras pro cyklisty. V loňském roce jejich celková délka v ČR dosáhla již km.

12 Vytvořená síť pěších značených tras je svoji hustotou, kvalitou a také tím, že pokrývá beze zbytku celé území republiky, hodnocena jako nejlepší v Evropě. Dne 9. listopadu 2007 byl Klubu českých turistů udělen úřadem pro harmonizaci ve vnitřním trhu EU v Alicante certifikát pro průmyslový vzor turistického značení. Všechny prvky turistického značení podléhají ochraně na území všech států EU. Všechny státy EU se zavázaly rozšiřovat národní turistické značení podle vzoru značení v České republice.

13 Kdo umí navazovat své vědění na tradici, má v konkurenčním prostředí vyhráno. A právě to se děje v České republice. Nejenom že máme nejlepší značení v Evropě (mnozí turisté, kteří prošli i jiné světadíly tvrdí, že je to nejkvalitnější značení na světe!). Našlo se u nás pár šikovných jedinců, kteří tuto naši výhodu ještě povýšili, když tradiční značení propojili s digitálními technologiemi současnosti. Mezi nejdůležitější je nutné jmenovat iniciativu „Doháje“. (www.dohaje.cz)

14 Další významnou oblastí je augmentovaná realita. (augmentet reality - AR). Jde o rozšířenou realitu. (RR) Je to označení používané pro reálný obraz světa doplněný počítačem vytvořenými objekty. Jinak řečeno jde o zobrazení reality (např. budovy nebo objektu přírody nasnímané fotoaparátem v mobilním telefonu) a následné přidání digitálních prvků (třeba informací o daném objektu, o přírodní památce). Marketéři již začínají využívat AR ve své reklamní praxi.

15 V Evropě se tato technologie rychle rozšiřuje a nabízí se jako přidaná hodnota, jako lákadlo ke stávajícím turistickým destinacím. U nás, bohužel, jsme na tom v této oblasti velmi špatně. Při tom je to práve onen zázrak moderních technologií, který k naši památkám, přírodním i architektonickým může přilákat turisty z příhraničních oblasti i z jiných koutů zeměkoule.

16 Ovšem marně by jste pátrali po našich hradech, zámcích a přírodních krásách po virtuálních informacích, které by se pomocí AR vkládaly do hledáčku chytrých telefonů. Nic takového prozatím u nás není.

17 Průnik digitálních technologií do světa cestovního ruchu je v ČR pomalý a těžkopádný. Pokud by si někdo myslel, že lídry budou střediska cestovního ruchu ve velkých městech, je na omylu. Pražská PIS (poznámka - ještě jedno „es“ a je z toho močení – marně na to turisté upozorňují, městští páni neslyší) ani TIC v Brně nebo v Jihlavě se o digitalizaci informací ani nepokouší. Ale přijdete-li do Tábora, na náměstí v TICu i před ním máte informační tabuli, jak se díky běžným telefonům dostat k informacím. Buď přes wi-fi, nebo dokonce i přes Bluuetooth – vše samozřejmě zadarmo. Informace, ke kterým se tak dostanete 24 hodin denně v češtině, němčině i angličtině.

18 Digitální technologie v informačních službách cestovního ruchu tedy uplatnit lze a bez velkých nákladů. Jde jenom o talent, kreativitu a pracovitost těch, kteří se na informatice v cestovním ruchu podílejí.

19 Výuka cestovního ruchu na vysokých školách Naše současné vysoké školství trpí v oblasti cestovního ruchu chronickým nedostatkem odborníků, kteří by byli v této oblasti habilitováni. Například profesor Wahla, výborný specialista na geografii CR je profesorem přírodních věd, který se v rámci geografie začal specializovat na cestovní ruch. Docent Stoličný je zase Art doktorem, kterého původní odbornost je mediální kultura a přes medializaci a reklamu a PR se dostal i k cestovnímu ruchu. A tak bychom mohli pokračovat. Pokud jde o obor hotelnictví, tak jenom pro zajímavost, ve středná Evropě není jediný habilitovaný pedagog s touto odborností. Ale vraťme se k cestovnímu ruchu, kde je situace přece jenom o trošku lepší. Je vyučován na mnohých vysokých školách, od ekonomických fakult veřejných VŠ, po soukromé školy, jako je Vysoká škola hotelová v Praze, Vysoká škola obchodní a hotelová v Brně, nebo Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Ti mohou čerpat av budoucnosti určitě čerpat budou ze zdrojů jediné vysoké školy která má akreditaci na habilitaci docentů a profesorů. Je to již 35 let stará Univerzita Matěje Belu v Banské Bystrici kde na ekonomické fakultě je Katedra cestovného ruchu a veřejného stravovania.

20 Nedivme se potom, že obor cestovního ruchu u nás v edukační fázi stagnuje. Nevyvíjí se. Navíc tlakem akreditační komice MŠMT, aby byli habilitovaní pracovníci pedagogy na 100% a jenom na jediném pracovišti vzniká situace, že posluchače oboru cestovního ruchu na vysokých školách nebude mít kdo učit. A to je v přímém rozporu s požadavky resortu Ministerstva pro místní rozvoj na profesionalizaci cestovního ruchu. Když má sama profese pedagoga v oboru cestovního ruchu takové problémy, jak se může věnovat novým technologiím, novým koncepčním přístupům v cestovním ruchu? Kdo a jak bude učit naše studenty? Kdo bude pořádat konference a semináře o nových formách v marketingu cestovního ruchu? Kdy a kde zaplní pracovní místa v oboru mladí specialisté, kteří posunou knowledge management cestovního ruchu požadovaným směrem? Hodně otázek, žel málo odpovědí.

21 Perspektiva rozvoje cestovního ruchu v oblasti edukace není příznivá. Ale v české kotlině to bylo vždy tak, že lidská vynalézavost, jistá fantazie vyvěrající z nedostatku jiných zdrojů, přinášela často nečekané hodnoty. (Nouze naučila Dalibora housti.) Příkladem může být jak staroslavný Klub českých turistů, tak moderní portál a jeho praktický dopad na turistické značení, nebo turistické informační centrum města Tábor. Takže úplně skeptičtí být nemusíme.

22 Doc. Mgr. Peter Stoličný, ArtD. Vysoká škola obchodní a hotelová Bosonožská 9, Brno gsm: Děkuji za pozornost


Stáhnout ppt "Tato prezentace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky."

Podobné prezentace


Reklamy Google