Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Chudoba Sociální vyloučení Nezaměstnanost.  Chudoba spolu s nemocí a ztrátou živitele jsou nejstaršími sociálními událostmi.  Chudoba je pro sociální.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Chudoba Sociální vyloučení Nezaměstnanost.  Chudoba spolu s nemocí a ztrátou živitele jsou nejstaršími sociálními událostmi.  Chudoba je pro sociální."— Transkript prezentace:

1 Chudoba Sociální vyloučení Nezaměstnanost

2

3  Chudoba spolu s nemocí a ztrátou živitele jsou nejstaršími sociálními událostmi.  Chudoba je pro sociální politiku a pro politiku vůbec mimořádně významnou kategorií, protože vztah k chudobě, volba nástrojů, kterými se řeší její existence a důsledky, jakož i míra prostředků, které se k tomu účelu přerozdělují, jsou kritériem pro odlišení jednotlivých sociálních kultur a doktrín.

4 Tradičně je chudoba chápána jako stav:  kdy nedostatek hmotných prostředků omezuje možnosti spotřeby,  kdy nedostatek peněz neumožňuje zabezpečovat důležité (základní) životní potřeby na přiměřené úrovni.

5  Je stav, který je důsledkem nerovného přístupu k rozdělování bohatství ve společnosti, k jejím materiálním zdrojům.

6  Je stav, kdy životní podmínky a uspokojení životních potřeb není v potřebné míře zabezpečeno dostatečnými zdroji (příjmy, statky) a kdy tyto příjmy nelze z nějakých objektivních příčin zvýšit (stáří, invalidita, péče o dítě aj.)  Stav, kdy občan nedisponuje ani jinými zdroji či majetkem, který by mu umožnil získat prostředky ve výši uznané společností za minimální.

7  Společensko-ekonomický vývoj moderní společnosti toto hodnocení akceptuje, ale dává mu jinou kvantitativní dimenzi:  především rozděluje chudobu na absolutní a relativní,  zabývá se sociálními důsledky chudoby.

8 Koncepty chudoby je možno rozlišit na:  subjektivní  objektivní 1. absolutní 2. relativní

9  Souvisí především s vnímáním chudoby.  U každého člověka závisí na řadě okolností jak chudobu vnímá např:  co chce, čeho chce dosáhnout  co si myslí, že si zaslouží  co si myslí, že skutečně potřebuje  co mají druzí apod.

10  Vychází z analýz sociálně ekonomických informací o souborech domácností.  Umožňuje vést zřetelnou dělicí čáru v příjmové distribuci obyvatelstva a oddělit chudé od nechudých.

11  Jako absolutní chudobu lze charakterizovat stav, kdy nedostatek (popř. absolutní nedostatek) prostředků neumožňuje uspokojovat základní životní potřeby (střecha nad hlavou, oděv, jídlo) do té míry, že je ohrožena sama existence člověka a hrozí mu smrt.

12  Relativní chudobou je stav, v němž jedinec, rodina nebo sociální skupina uspokojuje své potřeby na výrazně nižší úrovni, než je průměrná úroveň v dané společnosti (státě).Tedy na relativně nižší úrovni.

13  Chudoba se měří, hodnotí a konstatuje na základě srovnání s celkovou životní úrovní dané země.  v návaznosti na konstatování chudoby u zjištěné části společnosti jsou rozvíjeny sociální programy a redistribuce hmotných prostředků,  významnou otázkou je stanovení relativního vztahu spotřeby ve stavu chudoby ke spotřebě průměrné.

14  Východiskem pro hodnocení je analýza sociálních důsledků chudoby.  Všeobecně se dochází k závěru, že chudoba přináší sociální izolaci a stav nouze.

15  Chudoba vzniká v podstatě ze tří hlavních skupin důvodů:  z nízkých výdělků plynoucích ze zaměstnání,  z nedostatku zaměstnání tj. z nezaměstnanosti,  z rozdílů ve vlastněném bohatství.

16 Chudoba se nejčastěji sleduje pomocí dvou nástrojů:  spotřeby, tzn. měření je založeno na přímé spotřebě statků a služeb, resp. jiných nezbytných výdajů (např. pojištění). Tímto způsobem měříme chudobu přímo.  příjmů,tzn. že rozhodující je výše příjmů a předpokládá se, že nedostatečné příjmy vedou i k nedostatečné spotřebě a naopak. Pomocí příjmů měříme chudobu nepřímo. Rozhodující je disponibilní příjem.

17  Existuje i celá řada jiných nástrojů – vybrané ukazatele způsobu života tzv. indikátory deprivace.

18  Standardní postupy  Sebehodnocení

19  Standardní postup měření chudoby používá: 1. absolutní metodu, která se opírá buď:  o rozbor základních potřeb  nebo minimalizované spotřební koše 2. relativní metodu (metodu příjmů) o V praxi se absolutní a relativní metody kombinují.

20  vychází z šetření a sond, v nichž jednotlivci odpovídají na otázky týkající se jejich životních podmínek.

21 rozlišují se :  opatření preventivního charakteru  opatření, která řeší až následky.

22  může být definována jako stav pozorovatelného a prokazatelného znevýhodnění ve vztahu k lokální komunitě či širší společnosti nebo národu, k nimž jedinec, rodina nebo skupina náleží.

23  představuje nejen fyzické či psychické strádání, ale i nedostatek něčeho, co je v daném společenství obecně považováno za hodnotu. Například je to:  adekvátní příjem,  úcta či dobré zdraví.

24  nemusí být průvodním znakem chudoby (ne všichni deprivovaní jsou chudí a ne všichni chudí jsou deprivovaní).

25  přímo -jako něco, co vážně narušuje životní pohodu člověka) nebo  nepřímo - jako soubor příčin či důsledků tohoto narušení životní pohody:  nezaměstnanost,  špatný zdravotní stav,  nízké vzdělání).

26

27  je chápáno jako odraz ztráty lidské důstojnosti a sebeúcty jednotlivců nebo celých skupin obyvatelstva a vzniká v důsledku nerovnosti v participaci lidí na životě společnosti.

28  odráží nerovnost jednotlivců nebo celých skupin obyvatelstva při jejich participaci na životě společnosti.  tato nerovnost je výsledkem nedostatku příležitostí pro všechny,kteří mají zájem participovat na životě společnosti.  je důsledkem jejich izolace a odtržení od společnosti.

29  Na sociální vyloučení je nahlíženo jako na odraz nerovného přístupu k pěti základním zdrojům společnosti:  k zaměstnání  ke zdravotní péči  ke vzdělání  k bydlení  k sociální ochraně

30  Pojem sociální vyloučení je spojován s vyloučením z účasti na životě společnosti (ztráta sociálního místa ve společnosti).  Mezi chudobou a sociálním vyloučením může a nemusí být souvislost.  Je možné být chudý nebo sociálně vyloučený, ovšem ohrožené skupiny obyvatelstva mají velmi často zkušenost s obojím.

31  je chápána jako proces integrace jednotlivců nebo skupin obyvatelstva do života společnosti, přičemž se vychází z tzv. trojúhelníku blahobytu (welfare triangle), který obsahuje tři neoddělitelné body:  stát (tj.legislativa)  tržní hospodářství (zejména trh práce)  občanská společnost (tj.rodina, dobrovolné nestátní neziskové organizace).

32 Občanská společnost trhstát

33  Jednotlivé body představují integrační roviny, jejichž prostřednictvím jsou jednotlivci nebo skupiny obyvatelstva integrováni do společnosti.

34 Sociálním vyloučením jsou ohroženi ti jednotlivci nebo skupiny obyvatelstva, jejich vazba nejméně k jedné z integračních rovin je oslabena.

35  s oslabenou vazbou ve vztahu ke státu : např. migranti (ilegální), kteří z hlediska svého práva v hostitelské zemi neexistují,  s oslabenou vazbou na trh práce: lidé nejrůznějším způsobem znevýhodněni na trhu práce (mladí lidí, starší pracovníci, zdravotně postižení, nízkokvalifikovaní a další,  s oslabenou vazbou k občanské společnosti: lidé izolovaní, jedinci s poruchami chování a další.

36  Mezi ohrožené skupiny obyvatelstva sociálním vyloučením v ČR se řadí:  Romské etnikum  Osoby se zdravotním postižením  Migranti  Izolovaní jedinci

37

38  Nezaměstnanost můžeme definovat jako nerealizovatelnou nabídku práce na trhu práce.  Jedná se o stav nerovnováhy na trhu práce:  kdy nabídka převládá nad poptávkou nebo  kdy struktura nabídky neodpovídá struktuře poptávky.

39 Je definována:  Nedobrovolným charakterem (nemožnost získat zaměstnání).  Pracovní schopností (způsobilost být zaměstnán).  Připraveností (disponibilita) pro výkon zaměstnání.  Aktivním hledáním zaměstnání (docházení na úřad práce).

40  K vymezení nezaměstnaného jedince nestačí konstatování, že jde o osobu, která nepracuje.  Přiznání statutu nezaměstnaného je podmíněno několika dalšími skutečnostmi, přičemž jednotlivé instituce mají nastavený vlastní soubor kritérií vymezujících nezaměstnanou osobu.

41 Podle definice ILO jsou stanoveny následující podmínky:  věk – starší 15 let,  postavení na trhu práce – není v placeném zaměstnání či sebezaměstnání,  aktivnost – aktivně hledá zaměstnání prostřednictvím úřadů práce, soukromých agentur práce, inzerce, příbuzných,přímým oslovováním zaměstnavatelů nebo podnikáním kroků vedoucích k založení vlastní firmy,  připravenost nastoupit do zaměstnání okamžitě nebo nejpozději do 14 dnů.

42  Příčin vedoucích k nezaměstnanosti existuje mnoho například jde o:  dynamiku ekonomiky a střídání hospodářských cyklů,  strukturální změny,  nesoulad mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce,  demografické vlivy,  mzdovou politiku a nepružnost mezd,  vývoj inflace,  státní zásahy na trhu práce,  chování odborů,  imobilitu pracovní síly.

43  K poznání problému nezaměstnanosti a přístupům k jejímu řešení slouží různé typologie nezaměstnanosti.  Rozlišují se různé typy nezaměstnanosti, z nichž lze usuzovat na jejich příčiny, závažnost a odvozovat podle toho i možné způsoby řešení.

44  Nezaměstnanost se může rozlišovat podle různých hledisek.  Podle délky trvání:  krátkodobá nezaměstnanost  dlouhodobá nezaměstnanost  Ekonomická teorie rozlišuje:  frikční nezaměstnanost  strukturální nezaměstnanost  cyklickou nezaměstnanost

45  Další typy nezaměstnanosti:  technologická nezaměstnanost,  sezonní nezaměstnanost,  skrytá nezaměstnanost  podzaměstnanost neboli neúplná zaměstnanost

46  Pojištění nebo hmotná pomoc pro případ nezaměstnanosti.  Sociální podpora nebo sociální pomoc nezaměstnaným, kteří nemají nárok na dávky z pojištění.  Aktivní politika zaměstnanosti.


Stáhnout ppt "Chudoba Sociální vyloučení Nezaměstnanost.  Chudoba spolu s nemocí a ztrátou živitele jsou nejstaršími sociálními událostmi.  Chudoba je pro sociální."

Podobné prezentace


Reklamy Google