Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

PODZEMNÍ STAVBY Podzemní stavby Rozdělení Části, Pojmenování Ústav geotechniky.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "PODZEMNÍ STAVBY Podzemní stavby Rozdělení Části, Pojmenování Ústav geotechniky."— Transkript prezentace:

1 PODZEMNÍ STAVBY Podzemní stavby Rozdělení Části, Pojmenování Ústav geotechniky

2 Nomenklatura a umístění podzemních staveb v hloubce I

3 Nomenklatura a umístění podzemních staveb v hloubce II

4 Nomenklatura a umístění podzemních staveb v hloubce III Podle O. Vrby, upraveno

5 Primární a sekundární kolektor v Brně Podzemní stadion – OH Lillehammer

6 Podzemní ČOV Loket n/Ohří

7 Schéma kompresní elektrárny

8 Podzemní kaverna pro uskladnění ropných produktů Podzemní zásobník plynu Příbram - Háje

9 Podzemní úložiště nebezpečných a radioaktivních odpadů

10 Význam hlavních Geotechnických faktorů u podzemních staveb s ohledem na hloubku Podle O. Vrby

11 Nomenklatura podzemních staveb podle JKSP č. 825 (Jednotná Klasifikace Stavebních Prací – ceníkové položky)  Tunely  železniční  silniční  podzemních drah  plavební a říční  přívodní, obtokové a odpadní VD (vodních děl)  pro dopravníky  kolektorové  ostatní  Štoly  vodní tlakové  vodní s volnou hladinou  revizní a únikové  spojovací a eskalátorové pro podzemní stanice  průzkumné  ostatní

12 Nomenklatura podzemních staveb podle JKSP č pokračování  Podzemní halové objekty  objekty VD (vodních děl) – kaverny  hangáry, garáže, skladiště  podzemní čistící stanice (ČOV), nádrže, vodojemy  objekty CO  ostatní podzemní objekty  technické galerie kolektorových tras  Svislé a úklonné šachty  přístupové a průzkumné  větrací  dopravní, čerpací  vyrovnávací (u vodních děl)  ostatní neuvedené

13 Rozdělení podzemních staveb podle dispozice  Liniové (převládá délka)  Štoly (<16 m 2 )  Tunely (≥ 16 m 2 ) •ležaté, vodorovné (max. 10°od horizontály); •úklonové, úklonné, úpadní (10°až 60°od horizontály)  Šachty •svislé •šikmé, úklonné (60°až 90°od horizontály) Pozn.: ČSN nevhodně odlišuje šachtu a tunel úhlem 45°  Zvláštní typy (komíny, šibíky) v podzemním stavitelství řídké

14  Plošné (převládají vodorovné rozměry nad výškou)  Podzemní garáže; skladiště; úložiště 1 Vjezdový (výjezdový) portál 2 Horninové pilíře 3 Tunely (štoly) 4 Výklenek pro manipulaci či další rozšíření 5 Obslužný tunel (štola) 6 Přístupový tunel (štola)

15  Halové (s velkou půdorysnou plochou i výškou)  Kaverny PVE; hangáry; podzemní energetické zásobníky; vojenské objekty  Kombinované  Plošné či halovépropojené spovrchemsystémemliniových Kaverna VE Lipno

16 Rozdělení podzemních staveb podle způsobu provádění  Ražené: celá výstavba probíhá v podzemí, bez narušení nadloží. Obvykle ve větší hloubce  Hloubené: v otevřené jámě, svahované či pažené, posléze zasypané. Obvykle v malé hloubce  Kombinované: pažící nosné stěny, strop na zemní skruži, dobrání vnitřního prostoru při současné úpravě povrchu. Zaklenuté = tzv. želva  Protlačované: v zeminách. V malé hloubce  Speciální: spouštěné kesony; naplavované; vysouvané; přetlak vzduchu či štíty při ražení apod.  Mikrotunelované: ražené či protlačované malých Ø (do 800 [2 000] mm)

17 Podzemní stavby: - ražené - hloubené - kombinované

18 Rozdělení podzemních staveb podle příčiny – tj. překážek bránících realizaci nadzemní stavby  Tunely a štoly horské : dané reliéfem terénu (vrcholové; bázové; běžně v kombinaci s mosty)  Tunely a štoly městské : dané ochranou intravilánu (Paříž až 7 podzem. podlaží; „terratektura“, urbanismus)  Tunely a štoly pod vodou : nahrazující mosty (řeky, ústí řek, mořské úžiny; Nizozemí, Hamburg, N.Y., Hongkong ap.)  Podzemní stavby ochranné : při nevhodných terénních či klimatických podmínkách – laviny; extrémní teploty; uložení státních a energetických rezerv; enviromentální  Podzemní stavby záštitné : tzv. „speciál“ – bezpečnost a utajení; kryty; CO; opevnění; uložení zbraňových systémů ap.  Podzemní stavby jiné (zvláštní): skladování nebezpečných látek a úložiště odpadů; špionážní; dobývací ap.

19

20 Části tunelu po obvodu a v příčném řezu

21 Části tunelu v podélném řezu při postupu ražby

22 Konstrukční části tunelu

23 Konstrukční části tunelu - kruhový Ø

24 Práce při tunelování  Tunelování Rubání (výlom) Z pohledu geometrie Z pohledu technologie Plný (výlom, profil) Členěný, dílčí (výlom, profil) Trhavinami (trhací prací) Mechanizovaně (TBM, frézy, impaktory, rypadla apod.) Vystrojení (vestavění konstrukce spolupůsobící s horninovým prostředím) Provizorní (dočasné, primární) Definitivní (trvalé, sekundární) Ostění, obezdívka, výstroj Souhrn prací: Výlom + Odsun rubaniny + Provizorní vystrojení = Ražení, ražba Pobírání = pořadí a postup (členění) prací v příčném a podélném řezu; obvykle je aktuální pouze u velkých Ø

25 Členění tunelového profilu Moderní členění Tunel Mlčechvosty Klasické pobírání Rakouská tunelovací soustava (tzv. „moderní“)

26 Další termíny týkající se P.S.  Tunelový pas = část tunelu vymezená dělícími (dilatačními) spárami. Velmi aktuální u sekundární obezdívky. Délka pasů 3 až 10 m  Tunelový prstenec = část tunelu délky obvykle 1 až 1,5 m, max. 3 až 4 m, vylamovaná a vystrojovaná při novodobých pracovních postupech najednou  Horninová klenba = pásmo zvýšených napětí v horninovém masívu vzniklé v okolí výrubu v důsledku redistribuce z primárního stavu napjatosti ve stav sekundární. Nakypřená rozrušená hornina pod horninovou klenbou zatěžuje výstroj horninovým tlakem  Nadloží tunelu = výška horninového masívu mezi rubem ostění a terénem (resp. bází kvartéru)

27  Tunelový portál = vnější část ukončující či zahajující tunelovou troubu (rouru). Zachycuje podélné síly z horninového masívu a čelní a boční tlaky v předzářezu. Dříve sestával z portálového pasu, portálového věnce, čelní portálové zdi a křídel. Musí splňovat i architektonická hlediska Klasický portál

28 Moderní portály Klasický portál

29  Výrubní profil = plocha výlomu v hornině kolmá k ose tunelu (díla)  Nadvýlom, vícevýlom = výlom v hornině nad uvažovaný výrubní profil  Světlost tunelu = čistá světlá š. a v. od ostění k ostění, od záklenku k niveletě dna (počvy)  Délka tunelu = vzdálenost mezi líci portálů měřená ve výšce 1 m nad niveletou dna (počvy)  Kolektor = liniová P.S. sdružující inženýrské sítě

30  Galerie = „polotunel“, ochranná konstrukce v úsecích (obvykle komunikace) ohrožených bočními sesuvy zemin, skalním řícením, sněhovými lavinami. Obvykle v úbočních odřezech

31 Faktory ovlivňující realizaci podzemní stavby geologiegeometrie technologie ekonomie ekologie P.S.  Mezi jednotlivými faktory jsou velmi složité vztahy dané vzájemnými závislými vazbami  Z hlediska inženýrského je realizace P.S. velmi náročná  Zahrnutím nutné bezpečnosti během provádění i během provozu se zařazují P.S. (spolu s VD) mezi nejnáročnější inženýrská díla vůbec!! (P.S. jsou cca 3x až 5x dražší než stavby pozemní; vedle vysokých pořizovacích nákladů přistupují u některých typů i vysoké÷ velmi vysoké náklady provozní) (Obecně jsou P.S. považovány za jedny z nejvíce ekologických)


Stáhnout ppt "PODZEMNÍ STAVBY Podzemní stavby Rozdělení Části, Pojmenování Ústav geotechniky."

Podobné prezentace


Reklamy Google