Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

NOVELIZOVANÝ INSOLVENČNÍ ZÁKON PTEJTE SE, NA CO CHCETE… Mgr. Jan Kozák Česká advokátní komora Praha 24.11.2011.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "NOVELIZOVANÝ INSOLVENČNÍ ZÁKON PTEJTE SE, NA CO CHCETE… Mgr. Jan Kozák Česká advokátní komora Praha 24.11.2011."— Transkript prezentace:

1 NOVELIZOVANÝ INSOLVENČNÍ ZÁKON PTEJTE SE, NA CO CHCETE… Mgr. Jan Kozák Česká advokátní komora Praha

2 K PÍSEMNÝM DOTAZŮM

3 Dotaz týkající se smlouvy o vzájemném plnění, která nebyla ještě v době prohlášení konkurzu zcela splněna ani dlužníkem ani druhým účastníkem smlouvy. Ve smyslu ust. § 253 odst. 2 pokud se insolvenční správce do 15 dnů od prohlášení konkurzu nevyjádří, že takovou smlouvu splní, platí, že od smlouvy odstupuje Otázka zní: jakých smluv o vzájemném plnění se ustanovení týká ? například smlouva nájemní nebo smlouva s jiným „opakujícím“ se plněním ? v případě uplatnění nevyvratitelné domněnky odstoupení správce - jakým způsobem se může druhá strana domáhat vrácení plnění v případě, že lhůta k uplatnění přihlášky pohledávky již v době prohlášení konkurzu uplynula – jako zapodstatové pohledávky ve smyslu ust. 168 odst. 2 IZ nebo z titulu náhrady škody ? Dotaz týkající se smlouvy o vzájemném plnění, která nebyla ještě v době prohlášení konkurzu zcela splněna ani dlužníkem ani druhým účastníkem smlouvy. Ve smyslu ust. § 253 odst. 2 pokud se insolvenční správce do 15 dnů od prohlášení konkurzu nevyjádří, že takovou smlouvu splní, platí, že od smlouvy odstupuje Otázky zní:

4 1)jakých smluv o vzájemném plnění se ustanovení týká ? například smlouva nájemní nebo smlouva s jiným „opakujícím“ se plněním ?

5 §§ smlouva o vzájemném plnění, fixní smlouva, výpůjčka § 253 (1) Nebyla-li smlouva o vzájemném plnění včetně smlouvy o smlouvě budoucí v době prohlášení konkursu ještě zcela splněna ani dlužníkem ani druhým účastníkem smlouvy, insolvenční správce může smlouvu splnit místo dlužníka a žádat splnění od druhého účastníka smlouvy nebo může od smlouvy odstoupit. (2) Jestliže se insolvenční správce do 15 dnů od prohlášení konkursu nevyjádří tak, že smlouvu splní, platí, že od smlouvy odstupuje; do té doby nemůže druhá strana od smlouvy odstoupit, není-li v ní ujednáno jinak. (3) Je-li druhý účastník smlouvy povinen plnit ze smlouvy jako první, může své plnění odepřít až do té doby, kdy bude poskytnuto nebo zabezpečeno plnění vzájemné; to neplatí, jde-li o smlouvu uzavřenou druhým účastníkem po zveřejnění rozhodnutí o úpadku. (4) Odstoupí-li insolvenční správce od smlouvy, může druhý účastník smlouvy uplatňovat náhradu tím způsobené škody přihláškou pohledávky. Pohledávky druhého účastníka z pokračování smlouvy po prohlášení konkursu jsou pohledávkami za majetkovou podstatou. (5) Druhý účastník smlouvy se nemůže domáhat vrácení částečného plnění, k němuž došlo před rozhodnutím o úpadku, proto, že za toto plnění neobdržel od dlužníka vzájemné plnění. § 254 Fixní smlouvy (1) Bylo-li dohodnuto, že předmět plnění, který má tržní nebo burzovní cenu, bude dodán v přesně určené době nebo v pevně určené lhůtě, a nastane-li doba plnění nebo uplyne-li tato lhůta teprve po prohlášení konkursu, nelze požadovat splnění závazku, nýbrž jen náhradu škody způsobené tím, že dlužník závazek nesplnil. (2) Škodou podle odstavce 1 se rozumí rozdíl mezi dohodnutou cenou a tržní nebo burzovní cenou, která se platí ke dni účinnosti prohlášení konkursu v místě určeném smlouvou jako místo plnění. Druhý účastník smlouvy může uplatňovat náhradu škody jako věřitel přihláškou pohledávky. § 255 Výpůjčka Uzavřel-li dlužník smlouvu o výpůjčce, je insolvenční správce po prohlášení konkursu oprávněn požadovat vrácení věci i před skončením stanovené doby zapůjčení

6 §§ výpověď nájemní smlouvy, nemožnost výpovědi nájemní smlouvy dlužníku § 256 (1) Insolvenční správce je po prohlášení konkursu oprávněn vypovědět nájemní smlouvu nebo podnájemní smlouvu uzavřenou dlužníkem ve lhůtě stanovené zákonem nebo smlouvou, a to i v případě, že byla sjednána na dobu určitou; výpovědní lhůta však nesmí být delší než 3 měsíce. Ustanovení občanského zákoníku o tom, v kterých případech a za jakých podmínek může pronajímatel vypovědět nájem bytu, tím nejsou dotčena.. (2) Jestliže by výpovědí nájemní smlouvy sjednané na určitou dobu, v níž je dlužník pronajímatelem, byl nájemce nepřiměřeně dotčen ve svých oprávněných zájmech nebo by tím utrpěl či mohl utrpět značnou škodu, může nájemce do 15 dnů od doručení výpovědi navrhnout insolvenčnímu soudu zrušení výpovědi. Jestliže bude zajištěno, že nájemce koupí předmět nájmu při zpeněžení majetkové podstaty za cenu obvyklou, vyhoví insolvenční soud takovému návrhu vždy. (3) Právo na nájemné nebo jinou úhradu za dobu před prohlášením konkursu může druhý účastník smlouvy uplatnit pouze přihláškou pohledávky. Totéž platí, jde-li o nájemné nebo jinou úhradu zaplacenou předem; tuto pohledávku je nutné přihlásit jako pohledávku podmíněnou. § 257 Nájemní nebo podnájemní smlouvu, kterou dlužník uzavřel jako nájemce nebo podnájemce, nemůže druhý účastník smlouvy po rozhodnutí o úpadku vypovědět nebo od ní odstoupit pro prodlení dlužníka s placením nájemného nebo jiné úhrady, ke kterému došlo před rozhodnutím o úpadku, anebo pro zhoršení majetkové situace dlužníka.

7 §§ odstoupení od nájemní smlouvy, leasingové smlouvy, výhrada vlastnictví § 258 Nebyl-li v době prohlášení konkursu ještě předán předmět nájmu, podnájmu nebo výpůjčky, může insolvenční správce i druhý účastník smlouvy od smlouvy odstoupit; učiní-li tak insolvenční správce, může se druhý účastník smlouvy domáhat náhrady škody způsobené předčasným ukončením smlouvy přihláškou pohledávky. Každá ze smluvních stran je povinna druhému účastníku smlouvy do 10 dnů poté, co k tomu byla vyzvána, sdělit, zda od smlouvy odstupuje; jestliže tak neučiní, právo odstoupit od smlouvy podle tohoto ustanovení jí zaniká. § 259 Leasingové smlouvy Ustanovení § 256 až 258 platí přiměřeně i pro leasingové smlouvy a smlouvy o koupi najaté věci. § 260 Výhrada vlastnictví (1) Jestliže dlužník před prohlášením konkursu věc prodal s výhradou vlastnictví a kupujícímu ji předal, může kupující věc vrátit nebo trvat na smlouvě. (2) Jestliže dlužník před prohlášením konkursu koupil a převzal věc s výhradou vlastnictví, aniž by k ní nabyl vlastnické právo, nemůže prodávající uplatňovat vrácení věci, jestliže insolvenční správce splní povinnosti podle smlouvy bez zbytečného odkladu poté, co k tomu byl prodávajícím vyzván.

8 Usnesení Vrchního soudu v Olomouci č.j. 12 Cmo 2/ ze dne ve věci KSBR 26 INS 4436/2008 Smlouva o koupi osobního motorového vozidla, kterou uzavřeli dne dlužník jako prodávající a žalobce jako kupující se řídí ust. § 409 a násl. obchodního zákoníku a odvolací soud ji hodnotí jako smlouvu platnou. … V této souvislosti nelze pominout, že kupní smlouva je smlouvou synallagmatickou, tedy smlouvou o vzájemném plnění (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , sp. zn. 2 Cdon 1356/96, uveřejněný v časopise Soudní judikatura č. 13, ročník 1998, pod č. 89). Dále nutno reflektovat, že Nejvyšší soud ČR v rozsudku sp. zn. 29 Odo 1170/2006 ze dne , publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 42 v roce 2008 při výkladu ust. § 14 odst. 4 zákona o konkursu a vyrovnání, dospěl k závěru, že toto ustanovení nahrazuje za trvání konkursu na majetek účastníka smlouvy o vzájemném plnění ta ustanovení hmotného práva, jež smluvním stranám dovolovala odstoupit od takové smlouvy pro její neplnění v době před prohlášením konkursu. Možnost odstoupit mají účastníci smlouvy jen za předpokladu, že ke dni prohlášení konkursu na majetek účastníka takovou smlouvu dosud vůbec nebo zčásti nesplnily obě smluvní strany. Tyto závěry Nejvyššího soudu ČR jsou podle názoru odvolacího soudu plně aplikovatelné i při výkladu ust. § 253 odst. 1 IZ. Bylo tedy třeba posoudit, zda kupní smlouva byla či nebyla smluvními stranami zcela nebo zčásti splněna.

9 2) v případě uplatnění nevyvratitelné domněnky odstoupení správce - jakým způsobem se může druhá strana domáhat vrácení plnění v případě, že lhůta k uplatnění přihlášky pohledávky již v době prohlášení konkurzu uplynula – jako zapodstatové pohledávky ve smyslu ust. 168 odst. 2 IZ nebo z titulu náhrady škody ?

10 §§ smlouva o vzájemném plnění, fixní smlouva, výpůjčka § 253 (1) Nebyla-li smlouva o vzájemném plnění včetně smlouvy o smlouvě budoucí v době prohlášení konkursu ještě zcela splněna ani dlužníkem ani druhým účastníkem smlouvy, insolvenční správce může smlouvu splnit místo dlužníka a žádat splnění od druhého účastníka smlouvy nebo může od smlouvy odstoupit. (2) Jestliže se insolvenční správce do 15 dnů od prohlášení konkursu nevyjádří tak, že smlouvu splní, platí, že od smlouvy odstupuje; do té doby nemůže druhá strana od smlouvy odstoupit, není-li v ní ujednáno jinak. (3) Je-li druhý účastník smlouvy povinen plnit ze smlouvy jako první, může své plnění odepřít až do té doby, kdy bude poskytnuto nebo zabezpečeno plnění vzájemné; to neplatí, jde-li o smlouvu uzavřenou druhým účastníkem po zveřejnění rozhodnutí o úpadku. (4) Odstoupí-li insolvenční správce od smlouvy, může druhý účastník smlouvy uplatňovat náhradu tím způsobené škody přihláškou pohledávky. Pohledávky druhého účastníka z pokračování smlouvy po prohlášení konkursu jsou pohledávkami za majetkovou podstatou. (5) Druhý účastník smlouvy se nemůže domáhat vrácení částečného plnění, k němuž došlo před rozhodnutím o úpadku, proto, že za toto plnění neobdržel od dlužníka vzájemné plnění.

11 Dotaz týkající se schvalování reorganizačního plánu věřiteli I. ust. § 340 odst. 2 IZ stanoví povinnost uvést v reorg. plánu též jak je zajištěno splnění pohledávek, o kterých dosud nebyl skončen incidenční spor. Má věřitel s nezjištěnou pohledávkou (tedy pohledávkou přihlášenou a následně popřenou, o níž dosud nebylo rozhodnuto v incidenčním sporu) právo hlasovat o ne/přijetí organizačního plánu ?

12 § 340 obsah reorganizačního plánu (1) Reorganizační plán obsahuje vždy a) rozdělení věřitelů do skupin, s určením, jak bude nakládáno s pohledávkami věřitelů v jednotlivých skupinách, b) určení způsobu reorganizace, c) určení opatření k plnění reorganizačního plánu, zejména z hlediska nakládání s majetkovou podstatou, a s určením osob, které s ní mohou nakládat, včetně rozsahu jejich práv k nakládání s ní, d) údaj o tom, zda bude pokračovat provoz dlužníkova podniku nebo jeho části a za jakých podmínek, e) uvedení osob, které se budou podílet na financování reorganizačního plánu nebo převezmou některé dlužníkovy závazky anebo zajistí jejich splnění, včetně určení rozsahu, v němž jsou ochotny tak učinit, f) údaj o tom, zda a jak reorganizační plán ovlivní zaměstnanost v dlužníkově podniku, a o opatřeních, která mají být v tomto směru uskutečněna, g) údaj o tom, zda a jaké závazky vůči věřitelům bude mít dlužník po skončení reorganizace. (2) V reorganizačním plánu musí být též uvedeno, jak je zajištěno splnění pohledávek, ohledně kterých dosud nebyl skončen incidenční spor, a pohledávek vázaných na odkládací podmínku, jaká je výše částky určené k uspokojení těchto pohledávek pro každou skupinu věřitelů, do které byly zařazeny, a jaká je celková výše částky určené k uspokojení těchto pohledávek podle reorganizačního plánu. (3) Reorganizační plán musí být sestaven tak, aby údaje v něm obsažené věrně zobrazovaly ekonomické a právní možnosti dlužníka.

13 § 347 hlasování jednotlivých skupin věřitelů (1) Jestliže se pro přijetí reorganizačního plánu vyslovila většina hlasujících věřitelů skupiny, jejíž pohledávky představují nejméně polovinu celkové jmenovité hodnoty pohledávek věřitelů této skupiny, platí, že tato skupina věřitelů reorganizační plán přijala. (2) Jde-li o skupinu věřitelů uvedených v § 335, platí, že tato skupina přijala reorganizační plán, jestliže se pro jeho přijetí vyslovila většina společníků nebo členů dlužníka; u dlužníka se základním kapitálem musí souhrnný podíl těchto společníků nebo členů dlužníka současně představovat alespoň dvě třetiny základního kapitálu dlužníka. (3) Má-li věřitel více pohledávek zařazených do různých skupin, hlasuje prostřednictvím každé takové pohledávky v těchto skupinách zvlášť. (4) Skupina věřitelů, jejichž pohledávky nejsou reorganizačním plánem dotčeny, se vždy považuje za skupinu, která reorganizační plán přijala; obdobně to platí pro jednotlivé věřitele této skupiny. (5) Pokud hlasující věřitel přijal nebo odmítl reorganizační plán v důsledku jednání, které je v rozporu se zákonem nebo jej obchází, rozhodne insolvenční soud, jestliže dosud neschválil reorganizační plán, i bez návrhu a po jednání, že se k hlasu tohoto věřitele nepřihlíží. Rozhodoval-li tento hlas o přijetí nebo odmítnutí reorganizačního plánu, nařídí insolvenční soud nové hlasování o přijetí reorganizačního plánu.

14 §§ rozhodnutí o hlasovacím právu, přezkum hlasovacího práva, zákaz hlasování § 51 (1) Věřitelé, jejichž pohledávka byla popřena, mohou v rozsahu popření hlasovat, usnese-li se na tom schůze věřitelů. V rozsahu, v němž takové usnesení není přijato, rozhodne o hlasovacím právu insolvenční soud. (2) Pro pohledávky věřitelů vázané na odkládací podmínku platí odstavec 1 obdobně. (3) Popření pohledávky přihlášeným věřitelem nemá vliv na hlasovací právo věřitelů, jejichž pohledávka byla popřena (4) Nejde-li o případy uvedené v odstavcích 1 a 2, rozhodne o hlasovacím právu věřitelů, jejichž pohledávka nebyla ještě zjištěna nebo je sporná, insolvenční soud. Učiní tak jen na návrh dlužníka, insolvenčního správce nebo některého z věřitelů. Návrh lze podat i přede dnem konání schůze věřitelů. § 52 (1) Hlasovací právo zkoumá insolvenční soud u každého z věřitelů jednotlivě. (2) Proti rozhodnutí insolvenčního soudu o hlasovacím právu věřitelů není přípustný opravný prostředek. Tímto rozhodnutím není insolvenční soud pro další schůzi věřitelů vázán. § 53 Nejde-li o volbu věřitelského výboru, nesmí žádný z věřitelů hlasovat ve vlastní věci nebo ve věci osoby věřiteli blízké anebo osoby, která tvoří s věřitelem koncern.

15 Usnesení Vrchního soudu v Praze č.j. 1 VSPH 343/2009-B-103 ze dne ve věci KSCB 28 INS 2880/2008 (I.) Z uvedeného ustanovení se podává, že pro přijetí reorganizačního plánu zákon současně vyžaduje splnění dvou kritérií; jednak splnění kritéria minimálního počtu věřitelů, jednak splnění kritéria minimální výše pohledávek. Toto pravidlo platí pro každou skupinu věřitelů, s výjimkou skupiny věřitelů nedotčených pohledávek. Kritérium minimálního počtu věřitelů je splněno, jestliže pro přijetí reorganizačního plánu hlasuje většina hlasujících věřitelů, tj. většina z věřitelů, kteří hlasují buď na schůzi věřitelů, nebo s využitím písemných hlasovacích lístků mimo schůzi věřitelů a jsou podle reorganizačního plánu zařazeni do téže skupiny.

16 Usnesení Vrchního soudu v Praze č.j. 1 VSPH 343/2009-B-103 ze dne ve věci KSCB 28 INS 2880/2008 (II.) To znamená, že přichází v úvahu, aby toto kriterium bylo splněno i tehdy, jestliže pro přijetí reorganizačního plánu hlasovala pouze část věřitelů, jejichž podíl na celkovém počtu věřitelů je menší než polovina. Jak výše uvedeno, pro účely zjištění počtu hlasujících věřitelů se z povahy věci nemohou započítávat hlasy věřitelů, ke kterým nelze přihlédnout podle § 346 odst. 2 IZ, ani hlasy věřitelů popřených nebo podmíněných pohledávek, kterým nebylo umožněno hlasovat podle § 51 IZ.

17 Usnesení Vrchního soudu v Praze č.j. 1 VSPH 343/2009-B-103 ze dne ve věci KSCB 28 INS 2880/2008 (III.) Kritérium minimální velikosti pohledávek je splněno, jestliže pro přijetí reorganizačního plánu hlasují věřitelé, jejichž pohledávky zařazené do téže skupiny představují nejméně polovinu celkové jmenovité hodnoty pohledávek skupiny. Pro splnění kritéria postačí nejméně polovina z celkové jmenovité hodnoty, tj. nevyžaduje se většinová část z celkové jmenovité hodnoty. Jmenovitou hodnotou je nutno rozumět jistinu; k úrokům přirostlým v průběhu insolvenčního řízení se nepřihlíží. Se zřetelem k výše uvedenému je i u tohoto kriteria nutno vykládat slova „celkové jmenovité hodnoty„ tak, že jde o celkovou výši pohledávek zařazených do téže skupiny po odečtení pohledávek, u nichž nebyl skončen incidenční spor nebo podmíněných pohledávek, kterým nebylo umožněno hlasovat podle § 51 IZ.

18 Dotaz týkající se schvalování reorganizačního plánu věřiteli II. Má předkladatel reorganizačního plánu povinnost zařadit takovéto věřitele, (věřitel s nezjištěnou pohledávkou (tedy pohledávkou přihlášenou a následně popřenou, o níž dosud nebylo rozhodnuto v incidenčním sporu) do skupin (k hlasování o přijetí reorg. plánu)? Pokud nebude věřitel s dosud nezjištěnou pohledávkou (viz výše) zařazen, ačkoliv zařazen být měl, jak se může proti tomu bránit ?

19 Usnesení Vrchního soudu v Praze č.j. 3 VSPH 441/2010-B-81 ze dne ve věci KSPL 27 INS 1573/2009 V insolvenčním řízení mají insolvenční správce i dlužník právo vyslovit se k jednotlivým pohledávkám, které jsou v tomto řízení vůči dlužníku uplatňovány. Pokud jde o pohledávky, které podléhají přezkoumání, a které mohou být v rámci zvoleného způsobu řešení dlužníkova úpadku uspokojovány, jen pokud budou zjištěny (§ 201 IZ), vyjadřuje insolvenční správce a dlužník své stanovisko k přezkoumávané pohledávce jejím uznáním či popřením (§ 192 odst. 1 IZ). Jestliže, jako je tomu v dané věci, soud rozhodl, že dlužníkův úpadek bude řešen reorganizací (obdobně jako v případě schválení oddlužení - § 410 odst. 2 IZ), má dlužníkovo popření na zjištění pohledávky tytéž účinky jako popření pohledávky insolvenčním správcem (§ 336 odst. 2 IZ). Z § 340 odst. 2 IZ pak vyplývá, že pokud do doby rozhodování o reorganizačním plánu nebyl ohledně takto popřené pohledávky skončen incidenční spor (pohledávka je zatím sporná), reorganizační plán - pro případ následného zjištění této pohledávky - musí v rámci skupiny věřitelů, do níž pohledávka náleží, s jejím uspokojením počítat, a to s tím, že musí obsahovat údaj o celkové výši částky určené k jejímu uspokojení a o tom, jak je toto uspokojení (splnění pohledávky) zajištěno.

20 § 337 rozdělení věřitelů dlužníka do skupin ( 1) Pro potřeby určení rozsahu uspokojení zjištěných pohledávek a hlasování věřitelů o přijetí reorganizačního plánu se věřitelé dlužníka při reorganizaci rozdělují do skupin, a to tak, aby v každé skupině byli věřitelé se zásadně shodným právním postavením a se zásadně shodnými hospodářskými zájmy. Rozdělení věřitelů do jednotlivých skupin obsahuje reorganizační plán, v němž se vždy uvede, podle jakých kritérií k rozdělení věřitelů došlo. (2) Samostatnou skupinou jsou zejména a) každý zajištěný věřitel, b) věřitelé uvedení v § 335, c) věřitelé, jejichž pohledávky nejsou reorganizačním plánem dotčeny. (3) Pohledávkou nedotčenou reorganizačním plánem je pohledávka, jejíž výši, splatnost ani další její vlastnosti a práva s ní spojená reorganizační plán nemění, nebo pohledávka, o které věřitel písemně uznal, že není reorganizačním plánem dotčena. (4) Pohledávkou nedotčenou reorganizačním plánem je i pohledávka, u které v důsledku prodlení dlužníka došlo ke ztrátě sjednané výhody splátek, jestliže reorganizační plán a) stanoví splatnost jistiny včetně úroků stejně jako před prodlením dlužníka, b) nemění žádná další práva spojená s pohledávkou, s výjimkou práv věřitele spojených s účinky zahájení insolvenčního řízení nebo s již nastalým prodlením dlužníka, c) stanoví, že všechny splátky jistiny a úroku, které měl dlužník zaplatit před svým prodlením do dne účinnosti reorganizačního plánu, budou uhrazeny neprodleně po účinnosti reorganizačního plánu. (5) Odůvodněnost a vhodnost rozdělení věřitelů do jednotlivých skupin posoudí insolvenční soud při schvalování reorganizačního plánu. (6) Na základě návrhu dotčeného věřitele nebo předkladatele reorganizačního plánu může insolvenční soud rozhodnout o zařazení věřitele do jiné skupiny; učiní tak před schválením reorganizačního plánu. Proti jeho rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.

21 Problematika: věřitel poskytl dlužníkovi úvěr na základ písemné smlouvy a tento byl zajištěn tzv. zajišťovacím převodem vlastnického práva k nemovitostem dlužníka a na základ této smlouvy byl proveden zápis do katastru nemovitostí ve prospěch věřitele. S ohledem na skutečnost, že dlužník úvěr řádně a včas nesplácel proběhla v souladu se smlouvou o zajišťovacím převodu vlastnického práva a příslušnými předpisy veřejná dražba dobrovolná, a na základ udělení příklepu nabyl věřitel vlastnické právo k předmětným nemovitostem, a to řádově několik měsíc před podáním návrhu na insolvenci dlužníka.

22 Otázky (1.) a) může insolvenčí správce zahrnout do majetkové podstaty nemovitosti, které věřitel nabyl příklepem (nikoli tedy převodem od dlužníka) ve veřejné dražbě dobrovolné? b) z jakého důvodu tak může případně učinit? c) má věřitel i jinou možnost obrany než žalobu na vyloučení věci z majetkové podstaty?

23 NEPLATNÉ A NEÚČINNÉ PRÁVNÍ ÚKONY

24 Vztah neplanosti a neúčinnosti § 234 IZ: Byla-li zjištěna neplatnost právního úkonu týkajícího se majetku nebo závazků dlužníka, který lze současně považovat za neúčinný, postupuje se podle § 233 IZ. NEPLATNOST MÁ PŘEDNOST PŘED NEÚČINNOSTÍ

25 KSUL 70 INS 2162/ VSPH 170/2008 Protože z obsahu spisu plyne, že ohledně bezúplatného převodu nemovitého majetku dlužnice na její dceru podal insolvenční správce dne incidenční odpůrčí žalobu dle § 235 odst. 2 IZ, jíž se domáhá vyslovení neúčinnosti tohoto právního úkonu, považoval odvolací soud za potřebné poznamenat, že tento převod majetku dlužnice byl uskutečněn po zahájení insolvenčního řízení, a proto je nutno ho posoudit z hlediska omezení dlužníkových dispozic s majetkem náležejícím do majetkové podstaty zakotvených v § 111 IZ s tím, že neúčinnost dlužníkových právních úkonů učiněných v rozporu s těmito omezeními (a s ní spojený důvod k soupisu předmětu dlužníkova plnění do podstaty) není založena teprve úspěšným odporem insolvenčního správce, ale nastává ze zákona (viz § 111 odst. 3 IZ).

26 Neplanost právních úkonů I. §§ 231, 232 IZ - ROZHODNUTÍ O NEPLATNOSTI PRÁVNÍHO ÚKONU: Insolvenční soud není vázán rozhodnutím jiného soudu či jiného orgánu, kterým v průběhu insolvenčního řízení došlo ke zjištění neplatnosti právního úkonu týkajícího se majetku nebo závazků dlužníka, ani jiným způsobem tohoto zjištění. V průběhu insolvenčního řízení posoudí neplatnost takového právního úkonu pouze insolvenční soud, a to buď jako otázku předběžnou nebo v incidenčním sporu, jehož předmětem je tato otázka. Byla-li neplatnost právního úkonu týkajícího se majetku nebo závazků dlužníka zjištěna rozhodnutím soudu, které nabylo právní moci před zahájením insolvenčního řízení, považuje se právní úkon, jehož se rozhodnutí týká, za neplatný i v insolvenčním řízení.

27 Neplanost právních úkonů II. AKTIVNÍ LEGITIMACE K PODÁNÍ ŽALOBY NA NEPLATNOST PR. ÚKONU: a) účastníci insolvenčního řízení s výjimkou dlužníka, nejde-li o dlužníka s dispozičními oprávněními, b) insolvenční správce (je-li k neplatnosti právního úkonu nutné, aby ten, kdo je takovým úkonem dotčen, se jeho neplatnosti dovolal, může tak učinit i insolvenční správce.) c) státní zastupitelství. Žalobcem nebo žalovaným musí být vždy insolvenční správce.

28 Neplanost právních úkonů III. § 233 IZ – VYDÁNÍ PLNĚNÍ NA ZÁKLADĚ NEPLATNÉHO PR. ÚKONU Je-li pravomocným rozhodnutím zjištěna neplatnost právního úkonu týkajícího se majetku nebo závazků dlužníka, musí být vydán majetkový prospěch získaný plněním z neplatného právního úkonu. Insolvenční správce může odmítnout plnění vydat, - jestliže nedošlo k obohacení majetkové podstaty nebo je-li požadováno více, než činí toto obohacení. -odmítne-li insolvenční správce vydat majetkový prospěch získaný plněním z neplatného právního úkonu nebo nevyřídí-li žádost o jeho vydání v přiměřené lhůtě, vylučovací žaloba nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy insolvenční správce osobě, doručil žadateli písemné vyrozumění o odmítnutí její žádosti; právo na náhradu škody tím není dotčeno. PLATNOST SMLUV, KTERÝMI DOŠLO KE ZPENĚŽENÍ PLNĚNÍ, JEHOŽ SE TÝKÁ NEPLATNÝ PRÁVNÍ ÚKON: lze napadnout jen žalobou podanou u insolvenčního soudu nejpozději do skončení insolvenčního řízení; jde o incidenční spor (§ 159 odst. 1 písm. f/ IZ)

29 Neúčinnost právních úkonů I. § 235 IZ – DEFINICE NEÚČINNOSTI: 1. právní úkony nebo též dlužníkovo opomenutí, kterými dlužník : a)zkracuje možnost uspokojení věřitelů nebo b)zvýhodňuje některé věřitele na úkor jiných. 2. úkon naplňuje některou ze „skutkových podstat“ vymezených v §§ 240 až 242 IZ § 235 ODST. 2 IZ - DEFINICE ODPŮRČÍ ŽALOBY: Odpůrčí žaloba = žaloba, kterou bylo odporováno dlužníkovým právním úkonům § 239 odst. 1 IZ - AKTIVNÍ LEGITIMACE K ODPŮRČÍ ŽALOBĚ: - pouze insolvenční správce - proti osobám, které mají povinnost vydat dlužníkovo plnění z neúčinných právních úkonů do majetkové podstaty (nebo přiměřenou náhradu – viz § 236 odst. 2 IZ) ; - jde o incidenční spor (§ 159 odst. 1 písm. d) IZ) řízení na základě odpůrčí žaloby jiné osoby - nelze v něm až do skončení insolvenčního řízení pokračovat.

30 Neúčinnost právních úkonů II. SKUTKOVÁ PODSTATA PRÁVNÍ ÚKON BEZ PŘIMĚŘENÉHO PROTIPLNĚNÍ § 240 IZ Definice – odst. 1 a 2: právní úkon, jímž se dlužník zavázal, v době kdy byl v úpadku nebo pokud úkon vedl k dlužníkovu úpadku, poskytnout plnění bezúplatně nebo za protiplnění, jehož obvyklá cena je podstatně nižší než obvyklá cena plnění, k jehož poskytnutí se zavázal dlužník. Negativní vymezení (definice) – odst. 4 Časové vymezení pro napadnutelné úkony – odst. 3: 3 roky před zahájením ins. řízení – osoby blízké (nebo subj. z koncernu) 1 rok před zahájením ins. řízení – ostatní

31 Neúčinnost právních úkonů III. SKUTKOVÁ PODSTATA PRÁVNÍ ÚKON ZVÝHODŇUJÍCÍ § 241 IZ Definice – odst. 1,2 a 3: právní úkon, v jehož důsledku se některému věřiteli, v době kdy byl dlužník v úpadku nebo pokud úkon vedl k dlužníkovu úpadku, dostane na úkor ostatních věřitelů vyššího uspokojení, než jaké by mu jinak náleželo v konkursu. odst. 3 – demostrativní výčet Negativní vymezení (definice) – odst. 5 Časové vymezení pro napadnutelné úkony – odst. 3: 3 roky před zahájením ins. řízení – osoby blízké (nebo subj. z koncernu) 1 rok před zahájením ins. řízení – ostatní

32 K § 241 IZ Usnesení Vrchního soudu v Olomouci č.j. 13 Cmo 2/ ze dne ve věci sp.zn. KSOS 22 INS 1796 / 2008

33 Neúčinnost právních úkonů IV. SKUTKOVÁ PODSTATA PRÁVNÍ ÚKON ÚMYSLNĚ ZKRACUJÍCÍ § 242 IZ Definice – odst. 1 a 2: právní úkon, kterým dlužník úmyslně zkrátil uspokojení věřitele, byl-li tento úmysl druhé straně znám nebo jí se zřetelem ke všem okolnostem musel být znám. u úmyslně zkracujícího právního úkonu učiněného ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern = presumpce znalosti dlužník ova úmysl u u této osoby. Negativní vymezení (definice) – chybí Časové vymezení pro napadnutelné úkony – odst. 3: 5 let před zahájením ins. řízení – bez rozdílu

34 Neúčinnost právních úkonů V. VYDÁNÍ PLNĚNÍ Z NEÚČINNÉHO PRÁVNÍHO ÚKONU - § 237 IZ: -osoby, v jejichž prospěch byl neúčinný právní úkon učiněn nebo které z něho měly prospěch, -d ědici nebo právní nástupci : a) jestliže jim v době, kdy toto plnění nabyli, musely být známy okolnosti, které odůvodňují právo dovolávat se neúčinnosti nebo b) jde -li o osoby, které tvoří s dlužníkem koncern, anebo o osoby dlužníku blízké. VRÁCENÍ POSKYTNUTÉHO PLNĚNÍ DO MAJ. PODSTATY – odst. 3 a 4: a)po skončení insolvenčního řízení domáhat jeho vrácení, jen nebylo-li použito k uspokojení věřitelů nebo nebylo-li s ním nakládáno jiným zákonem povoleným způsobem, b)při vzájemném plnění - n ení-li plnění poskytnuté dlužníku těmito osobami v majetkové podstatě rozpoznatelné nebo se v ní nenachází, považuje se pohledávka, která těmto osobám poskytnutím plnění dlužníku vznikla, za přihlášenou pohledávku a uspokojí se stejně jako tyto pohledávky.

35 Usnesení Vrchního soudu v Praze č.j. 1 VSPH 109/2009-P3-7 ze dne ve věci KSUL 69 INS 4837/2008 Jestliže, jako je tomu v dané věci, insolvenční správce zapsal plnění, které podle něho mělo být předmětem neplatného právního úkonu, do majetkové podstaty, může plnění (peněžitou náhradu) na základě žádosti o jeho vydání z majetkové podstaty vyjmout a vydat tomu, na jehož úkor se dlužník obohatil. Nevyhoví-li insolvenční správce takové žádosti, je jedině přípustným právním prostředkem pro vydání plnění žaloba o vyloučení majetku z majetkové podstaty (vylučovací žaloba) podaná podle § 225 IZ. Jak vyplývá z obsahu spisu, tuto žalobu věřitel řádně a včas podal. Případný věřitelův nárok z rozhodnutí o vylučovací žalobě insolvenční správce vypořádá postupem podle § 233 odst. 1, 2 IZ. Z uvedeného vyplývá, že je pojmově vyloučeno uvažovat o nároku věřitele tak, že má být uplatněn přihláškou. Jestliže i přesto věřitel svůj tvrzený nárok z titulu bezdůvodného obohacení ve výši zaplacené kupní ceny přesto uplatnil tzv. podmíněnou přihláškou, není žádného důvodu spojovat s takovým uplatněním důsledky plynoucí z opožděně podané přihlášky (§ 185 IZ)

36 Otázky (2.) Je povinnost zveřejňovat zápisy ze schůze věřitelského výboru v insolvenčním rejstříku? Pokud ne, kde mají být uloženy a u koho se má věřitel domáhat možnosti nahlédnutí do těchto zápis a možnosti pořídit si z nich kopie?

37 § 58 činnost věřitelského výboru (1) Věřitelský výbor chrání společný zájem věřitelů a v součinnosti s insolvenčním správcem přispívá k naplnění účelu insolvenčního řízení. (2) Věřitelský výbor zejména a) dohlíží na činnost insolvenčního správce, b) poskytuje insolvenčnímu správci podporu při jeho činnosti, c) uděluje insolvenčnímu správci nebo dlužníku s dispozičními oprávněními souhlas k uzavírání smluv o úvěrovém financování, d) schvaluje průběžně výši a správnost hotových výdajů insolvenčního správce a nákladů spojených s udržováním a správou majetkové podstaty, e) může nahlížet do dlužníkova účetnictví nebo evidence vedené podle zvláštního právního předpisu 13), f) může rozhodnout o ověření řádné účetní závěrky nebo mimořádné účetní závěrky auditorem, g) může nahlížet do dlužníkových písemností ve stejném rozsahu jako insolvenční správce, h) plní úkoly stanovené tímto zákonem nebo uložené mu insolvenčním soudem, i) je oprávněn podávat insolvenčnímu soudu návrhy týkající se průběhu insolvenčního řízení, včetně návrhů na uložení procesních sankcí.

38 Otázky (3.) Vrchní soud v Praze jako soud odvolací nap. v insolvenčním řízení na SAZKU (MSPH 60 INS 628/2011, 1 VS 716/2011-B-480) opakovaně rozhodl, že popěrné právo svádí i přihlášeným věřitelem, a to i před datem (tj. před novelou insolvenčního zákona). Současně uvedl, že přechodná ustanovení zákona. 69/2001Sb. v dalších bodech ohledně popření již nic nestanovila a v dané věi došlo ke zjištění úpadku dlužníka přede dnem nabytí účinnosti zákona. 69/2001Sb. ( ), nelze na danou věc použít IZ ve znění zákona. 69/2001Sb., jenž věřitelm přiznal popěrné právo v nov upraveném § 200 an. IZ, nicméně dospěl současně i k názoru, že pi absenci právní úpravy v tehdy platném znění IZ je nutno přiměřeně postupovat dle stávajícího znění § 200 an. IZ. Z výše uvedeného totožného stavu vychází následující otázky:

39 Otázky (3.) a) za situace, kdy VS v Praze jako odvolací soud změní napadené usnesení MS v Praze, kterým byly odmítnuty řádné a včas učiněné (na formuláři) popěrné úkony věřitele, kdy dojde u takového popěrného úkonu věřitele k důsledkům dle § 200 odst.5, tj. kdy a zda bude takový popěrný úkon považován za žalobu? b) k jakému datu bude považován za žalobu (nap. 15-ým dnem po doručení měnícího rozhodnutí VS Praha a kdo jsou účastníci takového řízení? c) může věřitel jehož pohledávka je popírána namítnout v řízení jiné skutečnosti a důkazy než ty, které uvedl v přihlášce pohledávky resp. dokonce přezkumného jednání?

40 § 89 účinnost rozhodnutí a jeho vyhlášení (1) Není-li dále stanoveno jinak, rozhodnutí insolvenčního soudu vydaná v insolvenčním řízení jsou účinná okamžikem jejich zveřejnění v insolvenčním rejstříku. (2) Rozhodnutí vydaná v insolvenčním řízení v průběhu jednání nebo hned po skončení jednání, jsou proti všem účastníkům insolvenčního řízení a insolvenčnímu správci účinná, jakmile jsou vyhlášena účastníkům a insolvenčnímu správci, kteří byli při jednání přítomní; rozhodnutí ve věci samé jsou v takovém případě proti všem účastníkům insolvenčního řízení a insolvenčnímu správci účinná, jakmile je insolvenční soud vyhlásí veřejně. (3) Ukládá-li zákon insolvenčnímu soudu vyvěsit rozhodnutí podle odstavce 2 na úřední desce insolvenčního soudu, zveřejnit je v insolvenčním rejstříku nebo je vyvěsit na úřední desce insolvenčního soudu a současně zveřejnit v insolvenčním rejstříku, učiní tak nejpozději do konce pracovního dne nejblíže následujícího po dni jednání, při kterém bylo rozhodnutí vyhlášeno.

41 § 71 doručení vyhláškou (1) Soudní rozhodnutí, předvolání, vyrozumění nebo jiná písemnost insolvenčního soudu nebo účastníků se v insolvenčním řízení doručují pouze vyvěšením písemnosti na úřední desce insolvenčního soudu a jejím současným zveřejněním v insolvenčním rejstříku (dále jen "doručení vyhláškou"), ledaže zákon stanoví pro určité případy nebo pro určité osoby i zvláštní způsob doručení. (2) Při doručení vyhláškou se písemnost považuje za doručenou dnem, popřípadě okamžikem jejího zveřejnění v insolvenčním rejstříku; okamžikem zveřejnění písemnosti v insolvenčním rejstříku se rozumí den, hodina a minuta zveřejnění. (3) Povinnost insolvenčního soudu zveřejnit vyhláškou různé údaje, stanovená v tomto zákoně, je splněna vyvěšením příslušné písemnosti na úřední desce insolvenčního soudu se současným zveřejněním v insolvenčním rejstříku, pokud zákon nestanoví pouze zveřejnění písemnosti na úřední desce insolvenčního soudu; při zveřejnění písemnosti v insolvenčním rejstříku platí odstavec 2 obdobně.

42 §§74-75 lhůty k doručení, zvláštní způsob doručení § 74 (1) Zveřejnění písemnosti v insolvenčním rejstříku je dokladem o doručení i při zvláštním způsobu doručení této písemnosti. (2) Je-li s doručením písemnosti, pro kterou zákon stanoví zvláštní způsob doručení, spojen začátek běhu lhůty k podání opravného prostředku nebo k jinému procesnímu úkonu, začíná lhůta běžet ode dne, kdy byla písemnost doručena adresátu zvláštním způsobem. O tom musí být adresát poučen. § 75 (1) O zvláštní způsob doručení jde tehdy, jestliže zákon ukládá, aby písemnost byla doručena zvlášť nebo do vlastních rukou adresáta. (2) Nestanoví-li tento zákon jinak, doručuje se písemnost v insolvenčním řízení zvlášť dlužníku, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. Soudní rozhodnutí se doručuje zvlášť také osobám, o jejichž podání insolvenční soud rozhoduje, dále osobám, které mají v insolvenčním řízení něco osobně vykonat, a státnímu zastupitelství, které vstoupilo do insolvenčního řízení. Písemnosti, o nichž tak stanoví zvláštní právní předpis 16), se doručují zvlášť také orgánu, který vede obchodní nebo jiný rejstřík, v němž je dlužník zapsán. (3) Vedle doručení vyhláškou mohou být v určitých případech zvlášť doručeny i písemnosti, o kterých tak stanoví předseda senátu. Tento postup insolvenčního soudu však nesmí být v rozporu s principem rovnosti účastníků insolvenčního řízení.

43 § 198 žaloba na určení popřené pohledávky (1) Věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření. (2) V žalobě podle odstavce 1 může žalobce uplatnit jako důvod vzniku popřené pohledávky pouze skutečnosti, které jako důvod vzniku této pohledávky uplatnil nejpozději do skončení přezkumného jednání, a dále skutečnosti, o kterých se žalobce dozvěděl později proto, že mu kupující ze smlouvy o prodeji podniku nebo jeho části podle obchodního zákoníku neoznámil včas převzetí dlužníkova závazku. (3) Vyjde-li v průběhu řízení o žalobě podle odstavce 1 najevo, že popřená pohledávka je pohledávkou vykonatelnou, není to důvodem k zamítnutí žaloby, žalovaný je však v takovém případě povinen prokázat důvod popření podle § 199.

44 Otázky (3.) d) Je popírající věřitel povinen složit nějaký soudní poplatek? V jaké výši a z čeho je vypočten, když popěrné úkony byly učiněny ještě před novelou zákona o soudních poplatcích účinnou k ? e) nebo se na popírajícího věřitele bude aplikovat § 202 odst.3 a on musí složit jistotu ,.-K? Za každou popřenou pohledávku ,.-Kč? V jaké lhůtě je povinen složit jistotu, a to za situace, kdy teprve měnícím rozhodnutím VS v Praze bylo rozhodnuto o oprávněnosti jeho popěrných úkonů (nebyl odmítnuty) a od kdy mu tato lhta bží? f) Jestliže popírající věřitel s ohledem na výše uvedenou problematiku nesložil jistotu do 15 dní od přezkumného jednání (na němž byly jeho popěrné úkony odmítnuty) lze v jeho prospěch aplikovat § 202 odst.6 poslední věta (popření pohledávky nemá vliv na zjištění popřené pohledávky) a tedy nebude lze žalobu odmitnout dle § 202 odst.5? Může se hájit případně i tím, že nemá ze zákona povinnost jistotu hradit, a to s ohledem na původní znění IZ?

45 Zák.č. 549/1991 Sb. Soudní poplatky po novele 218/2011 Sb.

46 1. Za řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se vybírají poplatky podle dosavadních právních předpisů, i když se stanou splatnými po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Poplatky za odvolání, dovolání nebo kasační stížnost podávané po dni nabytí účinnosti tohoto zákona se vybírají podle zákona č. 549/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Za návrh na provedení úkonu, podaný přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se vybírají poplatky podle dosavadních právních předpisů, i když se stanou splatnými po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. II zákona č. 218/2011 Sb. Přechodná ustanovení

47 § 4 Vznik poplatkové povinnosti (1) Jde-li o poplatek za řízení, vzniká poplatková povinnost a) podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení (dále jen "návrh na zahájení řízení"), b) podáním odvolání, c) podáním dovolání, d) podáním kasační stížnosti, e) v insolvenčním řízení uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o insolvenčním návrhu, f) ve vyrovnacím řízení uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím,

48 § 6a Stanovení výše poplatku (4) Poplatek za návrh na zahájení řízení se nevybírá, jestliže soud návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítne.

49 § 7 Splatnost poplatku (1) Poplatek je splatný vznikem poplatkové povinnosti. Vzniká-li poplatková povinnost způsobem uvedeným v § 4 odst. 1 písm. e) až i), je poplatek splatný do 3 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým byla povinnost poplatek zaplatit uložena nebo jímž byl schválen smír, nestanoví-li rozhodnutí o schválení smíru splatnost delší.

50 § 8 Placení poplatků (1) Správu placení poplatků vykonává příslušný soud nebo správa soudu podle § 3. (2) Poplatky jsou příjmem státního rozpočtu. (3) Poplatky se platí na účet zřízený u České národní banky pro soud příslušný podle § 3 (dále jen „účet soudu“). (4) Poplatky, které nejsou vyšší než Kč, lze platit kolkovými známkami.

51 § 9 Následky nezaplacení poplatku (1) Nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. (2) Zjistí-li odvolací soud poté, co mu byla věc předložena k rozhodnutí o odvolání, že nebyl zaplacen poplatek splatný podáním odvolání, vyzve poplatníka, aby ve lhůtě, kterou mu určí, zaplatil poplatek soudu, který rozhodl o věci v prvním stupni. Po doručení výzvy vrátí věc tomuto soudu s pokynem, aby ji znovu předložil po zaplacení poplatku. Soud, jemuž byla věc vrácena, je výzvou odvolacího soudu vázán a po marném uplynutí v ní určené lhůty řízení zastaví. Obdobně se postupuje při řízení před dovolacím soudem. (3) Soud poplatníka ve výzvě poučí o tom, že řízení zastaví, jestliže poplatek nebude ve stanovené lhůtě zaplacen.

52 Osvobození od poplatku § 11 (1) Od poplatku se osvobozují řízení ve věcech k) návrhů na určení lhůty k provedení procesního úkonu2b), (2) Od poplatku se osvobozují r) dlužník a insolvenční správce v insolvenčním řízení, (3) Osvobození podle odstavců 1 a 2 se vztahuje, s výjimkou dědického řízení, i na řízení a) o návrhu na nařízení předběžného opatření, b) před odvolacím soudem, d) o žalobě pro zmatečnost, e) před dovolacím soudem,

53 Přechodná, zmocňovací a závěrečná ustanovení § 15 Z navržených poplatných úkonů a z řízení zahájených před účinností tohoto zákona se vybírají poplatky podle dosavadních předpisů, i když se stanou splatnými po účinnosti tohoto zákona. Při odvolání nebo dovolání podaném po účinnosti tohoto zákona se však postupuje podle sazebníku, který je přílohou tohoto zákona.

54 SAZEBNÍK POPLATKŮ

55 Položka 4 1. Za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem není peněžité plnění a) za každou nemovitost Kč b) za každý podnik nebo za každou jeho organizační složku Kč c) v ostatních případech, není-li dále stanoveno jinak Kč Položka 5 Za návrh na nařízení předběžného opatření Kč Položka 12 Za návrh na zahájení řízení v incidenčním sporu, jehož předmětem je peněžité plnění a) do částky Kč včetně Kč b) v částce vyšší než Kč 5 % z této částky

56 Položka Za návrh na zahájení řízení v incidenčním sporu, jehož předmětem není peněžité plnění, s výjimkou sporu o vypořádání společného jmění dlužníka a jeho manžela, a) ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášené pohledávky Kč b) za každou nemovitost Kč c) za každý podnik nebo za každou jeho organizační složku Kč d) v ostatních případech Kč 2. Z návrhu o vyloučení nemovitosti z majetkové podstaty se vybere poplatek podle bodu 1 písmene b) této položky. 3. Z návrhu o vyloučení podniku nebo jeho organizační složky z majetkové podstaty se vybere poplatek podle bodu 1 písmene c) této položky. 4. Z návrhu na vypořádání společného jmění dlužníka a jeho manžela v incidenčním sporu se vybere poplatek podle položky Poplatek podle písmene a) a d) této položky se vybere za návrh pouze jednou. Položka 6 1. Za návrh na zahájení řízení o vypořádání společného jmění manželů nebo o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví Kč 2. Sazba poplatku podle této položky se zvyšuje o Kč za každou nemovitost a o Kč za každý podnik nebo jeho organizační složku, která je předmětem vypořádání.

57 Položka 17 Za žalobu pro zmatečnost Kč Položka Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně o návrhu na nařízení předběžného opatření se vybere poplatek podle položky Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně v dědické věci, o vypořádání společného jmění manželů, o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, v insolvenčním řízení, v incidenčním sporu, o obnově řízení, o žalobě pro zmatečnost a o žalobě proti rozhodnutí orgánu veřejné správy nebo opravném prostředku proti rozhodnutí orgánu veřejné správy se vybere poplatek podle položky 4 bodu 1 písmene c). 13. Poplatek se nevybere za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně jen procesní povahy, zejména proti rozhodnutí o zastavení řízení, odmítnutí podání, kterým se zahajuje řízení, odmítnutí odporu či námitek, odmítnutí odvolání nebo proti rozhodnutí soudu o nákladech řízení.

58 Položka Za dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, podle předmětu dovolacího řízení a) peněžité plnění do částky Kč včetně Kč b) za každou nemovitost Kč c) za každý podnik nebo za každou jeho organizační složku Kč d) v ostatních případech Kč 2. Za dovolání proti rozhodnutí, které není uvedeno v bodu 1 této položky Kč 6. Podle bodu 1 písmene d) této položky se vybere poplatek za dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé v dědické věci, o vypořádání společného jmění manželů, o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, v insolvenčním řízení, v incidenčním sporu, o obnově řízení, o žalobě pro zmatečnost, o žalobě proti rozhodnutí orgánu veřejné správy nebo o opravném prostředku proti rozhodnutí orgánu veřejné správy.

59 Položka 24 Za návrh na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti Kč Položka Za vystavení úředního vysvědčení o skutečnostech známých ze soudních spisů 150 Kč

60 Přechodná ustanovení k novele IZ provedené zákonem č. 69/2011 Sb. (účinnost od ) I. 1. Není-li dále stanoveno jinak, platí zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jestliže v nich dosud nebylo vydáno rozhodnutí o úpadku; právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány. 2. Ustanovení § 178 a 179 zákona č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se uplatní i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jestliže v nich dosud nebyla zjištěna pohledávka, pro kterou insolvenční správce podal návrh podle těchto ustanovení. 3. Ustanovení § 16, § 160 odst. 3, § 336 odst. 2 a § 410 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se uplatní i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jestliže v nich účinky popření pohledávky dlužníkem pro účely jejího zjištění v insolvenčním řízení nastaly až po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

61 § 192 popření přihlášených pohledávek (1) Pravost, výši a pořadí všech přihlášených pohledávek mohou popírat insolvenční správce, dlužník a přihlášení věřitelé; popření pohledávky lze vzít zpět. (2) Insolvenční správce může při přezkumném jednání změnit stanovisko, které zaujal k jednotlivým pohledávkám v seznamu přihlášených pohledávek. (3) Není-li dále stanoveno jinak, nemá popření pohledávky dlužníkem vliv na její zjištění; jeho účinkem však vždy je, že pro pohledávku, kterou dlužník popřel co do její pravosti nebo výše, není v rozsahu popření upravený seznam přihlášených pohledávek exekučním titulem. (4) Věřitel může až do skončení přezkumného jednání, dokud jeho pohledávka není zjištěna, měnit výši přihlašované pohledávky. Jestliže v důsledku této změny není možné přezkoumat přihlášenou pohledávku při nařízeném přezkumném jednání, nařídí insolvenční soud zvláštní přezkumné jednání. Věřitel je však povinen uhradit ostatním věřitelům na jejich žádost náklady, které jim vznikly v souvislosti s jejich účastí na zvláštním přezkumném jednání.“.

62 § 200 Popření pohledávky přihlášeným věřitelem I. (1) Věřitel je oprávněn písemně popřít pohledávku jiného věřitele. Popření pohledávky musí mít stejné náležitosti jako žaloba podle občanského soudního řádu a musí z něj být patrno, zda se popírá pravost, výše nebo pořadí pohledávky. Popření pohledávky lze učinit pouze na formuláři, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. Podobu formuláře zveřejní ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup; tato služba nesmí být zpoplatněna. (2) K popření pohledávky přihlášeným věřitelem se přihlíží, jen obsahuje-li podání všechny náležitosti a je-li doručeno insolvenčnímu soudu nejpozději 3 pracovní dny přede dnem konání přezkumného jednání o popřené pohledávce; § 43 občanského soudního řádu se nepoužije. Po uplynutí této lhůty již nelze měnit uplatněný důvod popření. K popření pohledávky učiněnému ve formě, která v době konání přezkumného jednání o popřené pohledávce vyžaduje jeho písemné doplnění, předložení jeho originálu, případně předložení písemného podání shodného znění, se nepřihlíží.

63 § 200 Popření pohledávky přihlášeným věřitelem II. (3) Dospěje-li insolvenční soud k závěru, že k popření pohledávky přihlášeným věřitelem se nepřihlíží, odmítne je rozhodnutím, které může vydat jen do skončení přezkumného jednání o popřené pohledávce. (4) Rozhodnutí podle odstavce 3 se doručuje zvlášť věřiteli, který popřel pohledávku, věřiteli popřené pohledávky, dlužníku a insolvenčnímu správci. Osobou oprávněnou k podání odvolání proti tomuto rozhodnutí je pouze věřitel, který popřel pohledávku. (5) Jestliže insolvenční soud popření pohledávky neodmítne, považuje se podání, jímž přihlášený věřitel popřel pohledávku, od rozhodnutí o způsobu řešení úpadku, nejdříve však po uplynutí 10 dnů od skončení přezkumného jednání, za žalobu, kterou tento věřitel uplatnil u insolvenčního soudu své popření vůči věřiteli, který pohledávku přihlásil. (6) Jako důvod popření pravosti nebo výše vykonatelné pohledávky přiznané pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu lze uplatnit jen skutečnosti, které nebyly uplatněny dlužníkem v řízení, které předcházelo vydání tohoto rozhodnutí; důvodem popření však nemůže být jiné právní posouzení věci.

64 § 201 zjištění nevykonatelné a vykonatelné pohledávky § 201 (1) Pohledávka je zjištěna a) jestliže ji nepopřel insolvenční správce ani žádný z přihlášených věřitelů, b) jestliže ji nepopřel insolvenční správce a insolvenční soud odmítl její popření přihlášeným věřitelem, c) jestliže insolvenční správce nebo přihlášený věřitel, který ji popřel, vezme své popření zpět, nebo rozhodnutím insolvenčního soudu ve sporu o její pravost, výši nebo pořadí. (2) Vykonatelná pohledávka je zjištěna, také tehdy, jestliže insolvenční správce nepodal včas žalobu o její popření nebo byla-li taková žaloba zamítnuta anebo řízení o ní skončilo jinak než rozhodnutím ve věci samé. (3) Výsledek sporu o pravost, výši nebo pořadí pohledávky poznamená insolvenční soud v upraveném seznamu pohledávek; učiní tak i bez návrhu. (4) Rozhodnutí insolvenčního soudu o pravosti, výši nebo pořadí pohledávek jsou účinná vůči všem procesním subjektům.

65 § 202 náhrada nákladů řízení I. (1) Ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci. Náhrada nákladů řízení přiznaná v tomto sporu vůči dlužníku se pokládá za přihlášenou podle tohoto zákona a uspokojí se v insolvenčním řízení ve stejném pořadí jako pohledávka, o kterou se vedl spor. Náklady, které v tomto sporu vznikly insolvenčnímu správci, se hradí z majetkové podstaty; do ní náleží i náhrada nákladů řízení přiznaná insolvenčnímu správci. (2) Náklady řízení, které vznikly zaviněním insolvenčního správce nebo náhodou, která se mu přihodila, nese on sám a ostatním účastníkům je povinen je nahradit. (3) Přihlášený věřitel, který popřel pohledávku, je povinen složit do 15 dnů po skončení přezkumného jednání o popřené pohledávce u insolvenčního soudu jistotu na náklady řízení incidenčního sporu ve výši Kč. Nebylo-li v době konání přezkumného jednání o popřené pohledávce ještě rozhodnuto o způsobu řešení úpadku, neskončí tato lhůta dříve než uplynutím 10 dnů od rozhodnutí o způsobu řešení úpadku.

66 § 202 náhrada nákladů řízení II. (4) Insolvenční soud může uložit přihlášenému věřiteli, který popřel pohledávku, aby v incidenčním sporu složil i jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla věřiteli popřené pohledávky nedůvodným popřením pohledávky. Učiní tak jen na návrh věřitele popřené pohledávky, který doloží, že mu vznik takové škody nebo jiné újmy zjevně hrozí. Jestliže však podle dosavadních výsledků insolvenčního řízení lze očekávat, že popření pohledávky bude důvodné, insolvenční soud návrh věřitele popřené pohledávky na složení této jistoty zamítne. Přiměřeně se dále použijí ustanovení občanského soudního řádu o jistotě u předběžného opatření. (5) Nebude-li jistota podle odstavců 3 a 4 složena, nebo nedoloží-li přihlášený věřitel insolvenčnímu soudu, že povinnost složit jistotu podle zákona nemá, insolvenční soud žalobu, kterou přihlášený věřitel uplatnil popření pohledávky, odmítne. (6) Povinnost složit jistotu podle odstavců 3 a 4 nemá přihlášený věřitel, který ve lhůtě stanovené ke složení jistoty osvědčí, že jistotu bez své viny nemohl složit a že je tu nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by mu mohla vzniknout újma. Přihlášený věřitel dále nemá povinnost složit jistotu po dobu, po kterou jeho popření nemá vliv na zjištění popřené pohledávky.

67 KSBR 24 (28) INS 11584/ VSOL 337/2011-B-52 ze dne Pokud bychom přijali výklad, že popěrný úkon věřitele, uskutečněný po , kdy mělo dojít ke zrušení ustanovení, které věřitelům toto právo (podle rozhodnutí Ústavního soudu protiústavně) upíralo, nevyvolává žádné účinky, byl by tím zcela popřen smysl rozhodnutí Ústavního soudu. Odložením vykonatelnosti svého zrušovacího nálezu nepochybně Ústavní soud nechtěl přivodit stav, kdy sice dotčené ustanovení bude prohlášeno za protiústavní, avšak bude i nadále možné, aby jej soudy aplikovaly a vyvozovaly z něj pro věřitele jakožto účastníky insolvenčního řízení nepříznivé důsledky. Onen dodatečný časový prostor poskytl zákonodárci pouze proto, aby měl dostatek času pro přípravu vhodné právní úpravy realizace popěrného práva věřitele. Vykládat si zákonodárcem zvolený postup při formulaci přechodných ustanovení k zákonu č. 69/2011 Sb. tak, že v určitých řízeních lze i po postupovat podle dosavadního znění insolvenčního zákona, včetně ust. § 192 odst. 1 věty první, by ve svém důsledku vedlo k vyloučení účinků derogačního rozhodnutí Ústavního soudu pro tato insolvenční řízení. Takový výklad zjevně není udržitelný a je nutno nalézt výklad jiný, který by neodůvodněně nekrátil práva věřitelů, kteří se těchto řízení účastní. Zároveň však nelze nerespektovat vůli zákonodárce, který formulací čl. II bodu 1. novely insolvenčního zákona nade vší pochybnost vyjádřil svůj záměr, aby podle novelizovaného znění insolvenčního zákona bylo postupováno pouze v těch insolvenčních řízeních, v nichž přede dnem nebylo rozhodnuto o úpadku.

68 KSBR 24 (28) INS 11584/ VSOL 337/2011-B-52 ze dne Při respektování v předchozím odstavci definovaných předpokladů dospívá odvolací soud k závěru, že nejvhodnějším se jeví výklad, podle něhož se v těchto řízeních sice postupuje podle insolvenčního zákona ve znění účinném do , avšak nelze aplikovat ust. § 192 odst. 1 věty první včetně věty za středníkem. I věřitelé v těchto řízeních tak mají právo účinně popírat pohledávky věřitelů ostatních. Při absenci ustanovení, jež by upravovala toto právo věřitelů a postup při jeho realizaci, když novelizované znění insolvenčního zákona použít nelze, se jeví nejpříhodnějším postupovat při posuzování popěrných úkonů věřitelů obdobně, jako by se jednalo o popření učiněné insolvenčním správcem. Pochopitelně však pouze při posuzování toho, zda a kdy (za splnění jakých předpokladů) je možno popřenou pohledávku považovat za zjištěnou co do její pravosti, výše nebo pořadí (§ 201 IZ). Na hlasovací práva věřitelů popřených pohledávek nemůže mít popřední pohledávky jiným věřitelem žádný vliv.

69 § 336 účinky popření pohledávky dlužníkem § 336 (1) Není-li dále stanoveno jinak, platí o přezkoumání přihlášených pohledávek v reorganizaci obdobně § 190 až 202. (2) Popření pohledávky dlužníkem má v reorganizaci tytéž účinky jako popření pohledávky insolvenčním správcem pro toto popření platí obdobně ustanovení o zjištění pohledávky týkající se insolvenčního správce. Jestliže dlužník popřel pohledávku při přezkumném jednání, které se konalo dříve, než nastaly účinky povolení reorganizace, nastávají účinky tohoto popření v reorganizaci dnem, kdy nastaly účinky povolení reorganizace; tento den je rozhodný i pro počátek běhu lhůt k podání žaloby o určení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky. Věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena dlužníkem, podávají žalobu vždy vůči dlužníku. (3) Jde-li o vykonatelnou pohledávku přiznanou pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu, může dlužník jako důvod popření její pravosti nebo výše v reorganizaci uplatnit jen skutečnosti, které jsou důvodem pro zastavení výkonu rozhodnutí nebo exekuce proto, že pohledávka zanikla nebo je promlčená. (4) Popření pohledávky přihlášeným věřitelem nemá po dobu trvání reorganizace vliv na zjištění popřené pohledávky.

70 Otázka (4.) Problematika: § 5 písm. d) IZ – zákaz žalob mimo insolvenní ízení a)může věřitel, který si přihlásil pohledávku za dlužníkem do insolvence a kterou mu insolvenční správce uznal, podat po přezkumném jednání žalobu, z téhož právního důvodu a výši jako v přihlášce pohledávky vůči dlužníkovi a dalším žalovaným z řad bývalých statutárních orgánů a třetích osob (nikoli blízkých ve vztahu k dlužníkovi)? b) nejedná se s ohledem na § 5 písm. d) IZ o neodstranitelnou vadu řízení a neměl by soud žalobu zamítnout? Pokud nikoli, jak by ml soud v ízení o takové žalob postupovat?

71 § 5 Zásady insolvenčního řízení Insolvenční řízení spočívá zejména na těchto zásadách: a) insolvenční řízení musí být vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn a aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů; b) věřitelé, kteří mají podle tohoto zákona zásadně stejné nebo obdobné postavení, mají v insolvenčním řízení rovné možnosti; c) nestanoví-li tento zákon jinak, nelze práva věřitele nabytá v dobré víře před zahájením insolvenčního řízení omezit rozhodnutím insolvenčního soudu ani postupem insolvenčního správce; d) věřitelé jsou povinni zdržet se jednání, směřujícího k uspokojení jejich pohledávek mimo insolvenční řízení, ledaže to dovoluje zákon.

72 § 109 účinky zahájení insolvenčního řízení (1) Se zahájením insolvenčního řízení se spojují tyto účinky: a) pohledávky a jiná práva týkající se majetkové podstaty nemohou být uplatněny žalobou, lze-li je uplatnit přihláškou, b) právo na uspokojení ze zajištění, které se týká majetku ve vlastnictví dlužníka nebo majetku náležejícího do majetkové podstaty, lze uplatnit a nově nabýt jen za podmínek stanovených tímto zákonem, to platí i pro zřízení soudcovského zástavního práva na nemovitostech, které bylo navrženo po zahájení insolvenčního řízení, c) výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit, nelze jej však provést. (2) Se zahájením insolvenčního řízení se spojují také další účinky stanovené zákonem. (3) Lhůty k uplatnění práv, která lze podle odstavce 1 uplatnit pouze přihláškou, po zahájení insolvenčního řízení nezačínají nebo dále neběží. (4) Účinky zahájení insolvenčního řízení nastávají okamžikem zveřejnění vyhlášky, kterou se oznamuje zahájení insolvenčního řízení, v insolvenčním rejstříku. (5) Nestanoví-li zákon u některého ze způsobů řešení úpadku jinak, trvají účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení do skončení insolvenčního řízení, a jde-li o reorganizaci, do schválení reorganizačního plánu.

73 Otázka (5.) Lze insolvenčního správce zprostit funkce za situace, kdy uznal pohledávky věřitelů (jejichž hlasy byl jmenován, jako druhý správce v pořadí a kteří jsou členy věřitelského výboru), ačkoli pohledávky těchto věřitelů nemají jakýkoli právní základ, a to přesto, že na vady přihlášek resp. pohledávek byl písemně upozorněn před přezkumným jednáním (resp. obdržel konkrétní specifikaci veškerých vad pohledávek) nap. uznal pohledávky z neexistujících smluv apod.?

74 § 31 odvolání IS soudem (1) Z důležitých důvodů, které nemají původ v porušení povinností insolvenčního správce, může insolvenční soud na návrh insolvenčního správce nebo věřitelského orgánu anebo i bez tohoto návrhu odvolat insolvenčního správce z funkce. Učiní tak zpravidla po slyšení insolvenčního správce; o podaném návrhu rozhodne neprodleně. (2) Insolvenčního správce ustanoveného postupem podle § 29 odst. 1 až 3 insolvenční soud odvolá z funkce i tehdy, požádá-li o to do 3 dnů poté, co se o svém ustanovení dozvěděl; to neplatí, jestliže insolvenční správce se svým ustanovením předem souhlasil. (3) Odvolá-li insolvenční soud insolvenčního správce z funkce, ustanoví současně nového insolvenčního správce. Odvolání proti tomuto rozhodnutí je přípustné; proti výroku o ustanovení nového insolvenčního správce se však lze samostatně odvolat jen z důvodů uvedených v § 26. (4) Odvolaný insolvenční správce je povinen bez zbytečného odkladu řádně informovat nového insolvenčního správce o své dosavadní činnosti a předá mu všechny doklady souvisící s výkonem jeho funkce; jeho odpovědnost za dobu výkonu funkce nezaniká.

75 § 32 zproštění IS funkce (1) Insolvenčního správce, který neplní řádně své povinnosti nebo který nepostupuje při výkonu své funkce s odbornou péčí anebo který závažně porušil důležitou povinnost, uloženou mu zákonem nebo soudem, může insolvenční soud na návrh věřitelského orgánu nebo dlužníka anebo i bez tohoto návrhu jeho funkce zprostit. Učiní tak zpravidla po slyšení insolvenčního správce; o podaném návrhu rozhodne neprodleně. (2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 se mohou odvolat insolvenční správce a osoby oprávněné podat návrh podle odstavce 1. Ustanovení § 31 odst. 3 a 4 platí obdobně.

76 § 36 výkon funkce IS (1) Insolvenční správce je povinen při výkonu funkce postupovat svědomitě a s odbornou péčí; je povinen vyvinout veškeré úsilí, které lze po něm spravedlivě požadovat, aby věřitelé byli uspokojeni v co nejvyšší míře. Společnému zájmu věřitelů je povinen dát při výkonu funkce přednost před zájmy vlastními i před zájmy jiných osob. (2) Insolvenční správce poskytuje věřitelským orgánům součinnost nezbytnou k řádnému výkonu jejich funkce; zejména se na žádost věřitelského orgánu účastní jeho jednání a nejméně jednou za 3 měsíce předkládá věřitelskému orgánu a insolvenčnímu soudu písemnou zprávu o stavu insolvenčního řízení.

77 K odvolání správce je třeba mít důvod, který vychází z IZ KSBR 26 INS 292/2009, 2 VSOL 107/2009-B-14 Mezi důležité důvody, pro něž lze (ať již na návrh či bez návrhu) odvolat insolvenčního správce z funkce, lze považovat zejména skutečnost, že správce pozbyl nezbytné předpoklady pro svůj zápis do seznamu insolvenčních správců, to je bezúhonnost, způsobilost k právním úkonům a odbornou způsobilost, dále zdravotní či jiné důvody, které správci trvale či dlouhodobě znemožňují výkon jeho funkce a v neposlední řadě správcovu podjatost. Žádný z těchto důvodů však odvolatel neuvádí a rovněž nevyplývá ani ze spisu soudu prvního stupně.

78 Když je IS odvolán, musí být současně určen IS nový, každou chvíli musí být v řízení IS KSBR 40 INS 1624/2008, 2 VSOL 122/2009-B-41 Za situace, kdy soud prvního stupně odvolal dosavadního insolvenčního správce z funkce, postupoval správně, pokud ustanovil novou insolvenční správkyni (Mgr. Petru Hrachy). Tento postup je v souladu s ust. § 31 odst. 3, věta první IZ. Ustanovení nového insolvenčního správce je důsledkem odvolání dosavadního správce z funkce. Nelze totiž připustit situaci, aby majetková podstata neměla v každém okamžiku konkrétního insolvenčního správce.

79 Usnesení Vrchního soudu v Praze č.j.1 VSPH 516/2010-P15-10 ze dne ve věci sp.zn. MSPH 60 INS 2587/2009 K odvolací argumentaci věřitele je třeba uvést, že ve stávající fázi řízení (po proběhnutí přezkumného jednání, na kterém došlo k popření pohledávky věřitele) soud nemůže opětovně zjišťovat skutečnosti, jež se týkají zjištění existence pohledávky. Opačný postup by byl v rozporu se zásadou rychlosti a efektivnosti řízení insolvenčního řízení. Je třeba zdůraznit, že účinky popření přihlášky pohledávky ze strany insolvenčního správce by bylo lze zvrátit jen v případě, že by věřitel byl procesně úspěšný v incidenčním sporu o určení pravosti popřené nevykonatelné pohledávky. Jelikož však věřitel ve stanovené lhůtě žalobu vůbec nepodal, ač v odvolání nezpochybnil, že mu výzva k podání žaloby byla řádně doručena, lze tuto skutečnost přičíst jen k jeho tíži, a proto v této fázi řízení nemůže odvolání věřitele proti napadenému usnesení účinky popření pohledávky zvrátit. Soud prvního stupně tak nepochybil, když přihlášku pohledávky věřitele odmítl.

80 Otázka (6.) Věřitel podal přihlášku pohledávky do insolvenčního řízení prostřednictvím advokáta, avšak tento k přihlášce nepřiložil originál plné moci, pouze prostou kopii. Na danou problematiku dopadá dle mého názoru vyhláška. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční ízení, kterou se provádjí některá ustanovení insolvenčního zákona, a to § 22 písm. c) je přílohou přihlášky plná moc udělená věřitelem zmocněnci, pokud je věřitel zastoupen na základ plné moci. Zatímco u písm. b) téhož § 22 je u smluv, soudních nebo jiných rozhodnutí a listin výslovně uvedená možnost doložit je v kopiích u c) plných mocí není uvedena kopie. Dále pak je třeba uvést, že plná moc je procesní úkon účastníka řízení a tudíž by ml obsahovat originální podpis zmocnitele. a) je takováto přihláška bez doloženého originálu plné moci vůbec řádně a včas podanou přihláškou? b) Neměl soud rozhodnout o odmítnutí takového přihlášky pro její vady eventuélně jak ml postupovat?

81 §§ 7-8 použití OSŘ, použití části I. a III. na část II. IZ §7 (1) Pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu 4) (2) Pro určení věcné a místní příslušnosti soudu, který rozhoduje v insolvenčním řízení a v incidenčních sporech, platí ustanovení občanského soudního řádu 5). §8 Ustanovení části první a třetí tohoto zákona se použijí, jen nestanoví-li tento zákon v části druhé ohledně některého ze způsobů řešení úpadku jinak OSŘ – část I. – Obecná část (§§ 1-58) OSŘ – část III. – Řízení v prvním stupni (§§ 79 – 175)

82 VYHLÁŠKA Č. 311/2007 SB., O JEDNACÍM ŘÁDU PRO INSOLVENČNÍ ŘÍZENÍ A KTEROU SE PROVÁDĚJÍ NĚKTERÁ USTANOVENÍ INSOLVENČNÍHO ZÁKONA § 22 Přílohami přihlášky pohledávky jsou a) listiny dokládající existenci věřitele právnické osoby, například výpis z obchodního rejstříku nebo obdobného registru, b) kopie smluv, soudních nebo jiných rozhodnutí a dalších listin dokládajících údaje uvedené v přihlášce pohledávky, c) plná moc udělená věřitelem zmocněnci, pokud je věřitel zastoupen na základě plné moci.

83 §§ 187 – 188 část pohledávky, přezkoumání přihlášek IS § 187 Pro část přihlášené pohledávky platí postup podle § 184 až 186 obdobně. § 188 Přezkoumání přihlášek insolvenčním správcem (1) Insolvenční správce přezkoumá podané přihlášky pohledávek zejména podle přiložených dokladů a podle účetnictví dlužníka nebo jeho evidence vedené podle zvláštního právního předpisu13). Dále vyzve dlužníka, aby se k přihlášeným pohledávkám vyjádřil. Je-li to třeba, provede o pohledávkách nezbytná šetření s tím, že využije součinnosti orgánů, které mu ji jsou povinny poskytnout. (2) Nelze-li přihlášku pohledávky přezkoumat pro její vady nebo neúplnost, vyzve insolvenční správce věřitele, aby ji opravil nebo doplnil do 15 dnů, nestanoví-li lhůtu delší. Současně jej poučí, jak je nutné opravu a doplnění provést. Přihlášky pohledávek, které nebyly včas a řádně doplněny nebo opraveny, předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu k rozhodnutí o tom, že se k přihlášce pohledávky nepřihlíží; o tomto následku musí být věřitel poučen.

84 TAK, TO BY BYLO… A NYNÍ SE PTEJTE OSOBNĚ, PROSÍM ! BUDE-LI TO V MÝCH SILÁCH, RÁD VÁM ODPOVÍM .

85 STATISTIKY INSOLVENCE

86 Ministerstvo spravedlnosti ČR O b e c n ý p ř e h l e d Odbor insolvenčního práva Ins. n á vrhy Prohl áš en é konkursy Povolen á oddlužen íÚ padek Povolen é reorganizace Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen K 31. srpnu 2010 : - bylo podaných celkem insolvenčních návrhů, - v případech bylo rozhodnuto o úpadku, - bylo povoleno celkem oddlužení a 36 reorganizací, - v případech byl prohlášen konkurs. Za 8 měsíců roku 2010 – insolvenčních návrhů V roce insolvenčních návrhů V roce

87 P r ů m ě r n ý n á p a d n a k r a j s k ý c h s o u d e c h Ministerstvo spravedlnosti ČR Odbor insolvenčního práva MS Praha MS Praha KS Praha KS Plzeň KS ČB KS Ústí n. L. KS HK KS Brno KS Ostrava Průměr

88 P o d í l n á p a d u n a k r a j s k ý c h s o u d e c h v p r o c e n t e c h P o d í l n á p a d u n a k r a j s k ý c h s o u d e c h v p r o c e n t e c h Ministerstvo spravedlnosti ČR Odbor insolvenčního práva KS Ostrava 20 % KS Brno 16 % KS Praha 8 % KS Plzeň 10 % KS České Budějovice 6 % MS Praha 12 % KS Hradec Králové 12 % KS Ústí nad Labem 16 %

89 Ministerstvo spravedlnosti ČR V ý v o j p o č t u k o n k u r s ů a o d d l u ž e n í Odbor insolvenčního práva Obecný vývoj konkursů a oddlužení Obecný vývoj konkursů a oddlužení Vývoj konkursů a oddlužení na krajských soudech Rok 2010 Od poloviny roku 2009 je patrný nárůst počtu oddlužení oproti konkursům V roce 2010 zaznamenal Krajský soud v Ostravě citelný nárůst povolených oddlužení oproti prohlášeným konkursům, a to i ve vztahu k ostatním krajským soudům. Nárůst povolených oddlužení zaznamenaly i krajské soudy v Hradci Králové a Ústí nad Labem.

90 V ý v o j v a g e n d ě i n s o l v e n č n í c h s p r á v c ů za období 2008-současnost V ý v o j v a g e n d ě i n s o l v e n č n í c h s p r á v c ů za období 2008-současnost Graf. 1 základní správce Graf. 2 zvláštní insolvenční správce Celkový počet 332 Celkový počet 19 Ministerstvo spravedlnosti ČR Odbor insolvenčního práva

91 Ministerstvo spravedlnosti ČR Odbor insolvenčního práva Žádosti o vykonání zkoušky insolvenčního správce Celkem bylo podáno: žádostí o vykonání zkoušky - 67 žádostí o vykonání zvláštní zkoušky Průměrná úspěšnost u zkoušek insolvenčních správců se pohybuje na úrovni 24 %. Průměrná úspěšnost u zvláštních zkoušek insolvenčních správců se pohybuje na úrovni 33 %. V současné době Ministerstvo spravedlnosti eviduje 718 žádostí o vykonání zkoušky insolvenčního správce a 42 žádostí o vykonání zvláštní zkoušky insolvenčního správce. Při průměrné úspěšnosti u zkoušek insolvenčních správců na úrovni 30% lze předpokládat, že v průběhu 3 let přesáhne počet insolvenčních správců výše

92 DALŠÍ STATISTIKY INSOLVENCE 2008, 2009 a 2010

93

94

95 Vztah IZ k předchozí právní úpravě úpadkového práva (ZKV) § 432 Přechodné ustanovení (1)Pro konkursní a vyrovnací řízení zahájená před účinností tohoto zákona se použijí dosavadní právní předpisy. § 434 (ve znění z.č. 108/2007 Sb.) Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna OMEZENÍ ÚČINNÁ PRO ROK 2008: (2) Jestliže v době do 31.prosince 2008 dojde insolvenční návrh insolvenčnímu soudu mimo rozvrženou pracovní dobu insolvenčního soudu, nebo ve dnech pracovního klidu, pak se povinnost insolvenčního soudu zveřejnit vyhlášku, kterou se oznamuje zahájení insolvenčního řízení, v insolvenčním rejstříku do dvou hodin poté, kdy mu došel insolvenční návrh (§101 odst.1), pokládá za splněnou i tehdy, učiní-li tak insolvenční soud do 2 hodin po zahájení rozvržené pracovní doby. (3) Do 31.prosince 2008 obsahuje insolvenční rejstřík seznam insolvenčních správců, seznam dlužníků a veřejně přístupné písemnosti a informace z insolvenčního spisu. (4) V případě postupu podle § 422 odst. 1 a 2 se do 31. prosince 2008 nepřipojují informace o charakteru osobního údaje, který není zveřejňován.

96 Přechodná ustanovení k novele IZ provedené zákonem č. 69/2011 Sb. (účinnost od ) I. 1. Není-li dále stanoveno jinak, platí zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jestliže v nich dosud nebylo vydáno rozhodnutí o úpadku; právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány. 2. Ustanovení § 178 a 179 zákona č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se uplatní i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jestliže v nich dosud nebyla zjištěna pohledávka, pro kterou insolvenční správce podal návrh podle těchto ustanovení. 3. Ustanovení § 16, § 160 odst. 3, § 336 odst. 2 a § 410 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se uplatní i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jestliže v nich účinky popření pohledávky dlužníkem pro účely jejího zjištění v insolvenčním řízení nastaly až po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

97 Předmět úpravy § 1 IZ 1.řešení a)úpadku b)hrozícího úpadku dlužníka některým ze stanovených způsobů tak, aby došlo k uspořádání majetkových vztahů k osobám dotčeným dlužníkovým úpadkem nebo hrozícím úpadkem a k co nejvyššímu a zásadně poměrnému uspokojení dlužníkových věřitelů, 2. oddlužení dlužníka

98 Z rozhodnutí VS v Praze V prvé řadě je třeba uvést, že ust. § 1 insolvenčního zákona vymezuje předmět jeho úpravy tak, že upravuje a) řešení úpadku a hrozícího úpadku dlužníka soudním řízením některých ze stanovených způsobů tak, aby došlo k uspořádání majetkových vztahů k osobám dotčeným dlužníkovým úpadkem nebo hrozícím úpadkem a k co nejvyššímu a zásadně poměrnému uspokojení dlužníkových věřitelů, a b) oddlužení. Z dalších ustanovení insolvenčního zákona je však zřejmé, že pouze v důsledku legislativního lapsu došlo zdánlivě k vymezení oddlužení jakožto zvláštního předmětu úpravy zákona, přestože například již v ust. § 4 zákona je definováno jako jeden ze způsobů řešení úpadku nebo hrozícího úpadku dlužníka. Správnost tohoto výkladu navíc potvrzuje znění ust. § 389 odst. 1 a § 390 odst. 1 insolvenčního zákona ve vztahu k ust. § 136 odst. 1 téhož zákona, podle nichž může dlužník, který není podnikatelem, navrhnout insolvenčnímu soudu, aby jeho úpadek nebo jeho hrozící úpadek řešil oddlužením, přičemž návrh na povolení oddlužení musí podat spolu s insolvenčním návrhem, a insolvenční soud vydá rozhodnutí úpadku pouze tehdy, je-li osvědčením nebo dokazováním zjištěno, že dlužník je v úpadku nebo že mu úpadek hrozí.

99 PRAMENY ÚPADKOVÉHO PRÁVA

100 O ÚPADKU Nařízení Rady (ES) 1346/2000

101 Nařízení jako právní předpis • Komunitární právo - I.pilíř práva EU primární právo (SES, Maastricht, Amsterdam, Nice) sekundární právo (nařízení, směrnice, rozhodnutí, doporučení, stanoviska) • princip subordinace • „přímo použitelný právní předpis“ – IZ, čl. 47 Nařízení • čl. 249 SES – „přímý účinek“, bezprostřední použitelnost • čl. 10 SES – členské státy mají povinnost zajistit aplikaci Nařízení (soudy) • čl. 234 SES – výklad právních předpisů ESD • Judikatura soudů jiných členských států EU • Čl. 65 SES – justiční spolupráce v soukromoprávní oblasti • Nařízení umožňuje (nařizuje) aby určité oblasti byly upraveny vnitrostátním právem čl. 16 a 36 (předběžná a ochranná opatření)

102 Pohled do historie • 1960 – byla vytvořena komise expertů (neúspěšné pokusy 1970,1980) – práce zastaveny • Princip jednoty a universality x princip teritoriality a plurality • Dvoustranné a vícestranné úmluvy • 1990 – zahájena nová jednání • Lucemburská úmluva o konkursním řízení – 1995 – nenabyla účinnosti (centrum hlavních zájmů, uznávání rozhodnutí, kolizní normy) • rezoluce, ve které Evropský parlament vyzval Komisi, aby předložila návrh směrnice nebo nařízení o úpadku, který má účinky v několika státech • Nařízení Rady (ES) 1346/2000 – (přijato ) účinnost

103 Cíle Nařízení • Sjednocení roztříštěné právní úpravy • Zrychlení a zjednodušení úpadkového řízení • Zamezení zneužití principu „forum shopping“ • Preambule • Mezinárodní příslušnost • Uznávání rozhodnutí • Kolizní normy pro určení práva rozhodného – je vyloučeno použití zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém

104 Působnost Nařízení • Územní působnost: členské státy EU – 27 s výjimkou Dánska – čl. 33 Nařízení – není závazné ani použitelné • Časová působnost účinnost řízení zahájená po nabytí účinnosti řízení zahájená po vstupu členského státu do EU úkony dlužníka učiněné před vstupem tohoto Nařízení v účinnost se řídí právem platným před vstupem tohoto Nařízení v účinnost • Vstup ČR do EU – Nařízení je účinné na území ČR • Materiální působnost centrum hlavních zájmů dlužníka (COMI) je soustředěno na území některého z členských států EU

105 Působnost Nařízení • Nahrazuje mezinárodní smlouvy uvedené v čl. 44 Nařízení • centrum hlavních zájmů dlužníka (COMI) • jakákoliv fyzická nebo právnická osoba bez ohledu na to jestli je podnikatel, • právnická osoba založená podle právního řádu státu, který není členem EU (High Court of Justice, Chancery Division, Companies Court, ze dne – BRAC Rent – A – Car International Inc.) • fyzická osoba, která nemá občanství žádného z členských států EU (Rozhodnutí soudu v holandském Assenu ze dne , Schuldsanering 2002/6 nr. 164) • vyloučeny – pojišťovny, úvěrové instituce, investiční podniky mající v držení finanční prostředky nebo cenné papíry třetích osob a podniky kolektivního investování • Směrnice o reorganizaci a likvidaci pojišťoven • Směrnice o reorganizaci a likvidaci úvěrových institucí atd.

106 Úpadkové řízení podle Nařízení • Pokud se majetek dlužníka nebo věřitelé dlužníka nachází na území více členských států EU • Kolektivní úpadkové řízení • Platební neschopnost dlužníka - insolvence • Zahrnuje úplné nebo částečné zabavení majetku dlužníka • Ustanovení správce podstaty • Příloha A Nařízení – kolektivní úpadkové řízení • Příloha B Nařízení – „likvidační“ kolektivní úpadkové řízení • Příloha C Nařízení – správci podstaty

107 Právní normy na úrovni zákona I. • Zákon č. 182/2006 Sb., Insolvenční zákon (dále jen „IZ“) novely: - 108/2007 Sb. (posun účinnosti IZ a z.č. 312/2006 Sb.) - 312/2006 Sb. (§ 21 odst. 2. ČNB za zrušenou Komisy pro cenné papíry) - 296/2007 Sb. (doprovodný zákon) - 362/2007 Sb. (§ 59, 295, 330) - 458/2008 Sb. (§ 101 odst. 1 ) - 7 /2009 Sb. (§ 77 a 79) – doručování - 217/2009 Sb. – účinnost novela skupiny NERV - 227/2009 Sb /2009 Sb. - Nález ÚS sp. zn. Pl. ÚS 14/10 ze dne , vyhlášen pod č. 241/2010 Sb. - s účinností od zrušen § 192 odst. 1 IZ (popěrný úkon věřitele u PJ) - Nález ÚS ze dne , vyhlášen pod č. 260 /2010 Sb. – s účinností od z rušena část § 399 odst. 2 věta druhá za středníkem (povinná účast dlužníka na SV) - 69/2011 Sb. (účinnost od , tzv. nálezová novela - viz Nález ÚS sp. zn. Pl. ÚS 14/10)

108 Právní normy na úrovni zákona II. • Zákon č. 312/2006 Sb., O insolvenčních správcích (dále jen „IS“) novely: 108/2007 Sb., 296/2007 Sb., 124/2008 Sb., 41/2009 Sb., 223/2009 Sb., 227/2009 Sb • Zákon č. 296/2007 Sb., kterým se mění č. 182/2006 Sb. insolvenční zákon a některé další zákony v souvisosti s insolvenčním zákonem

109 Právní normy podzákonné Prováděcí právní předpisy (částka 100 Sbírky 2007): -vyhl. č. 311, o jednacím řádu pro insolvenční řízení a kterou se provádějí některá ustanovení insolvenčního zákona -vyhl. č. 312, o obsahu a dalších náležitostech zkoušek insolvenčních správců -vyhl. č. 313, o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů -vyhl. č. 314, o minimálním limitu pojistného plnění a minimálních standardech pojistných smluv insolvenčních správců -vyhl. č. 315, kterou se mění vyhláška č. 37/1992 sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy

110 Některé základní pojmy I. § 2 písm. b IZ písm. b) insolvenční soud: soud, před nímž probíhá insolvenční řízení pozn.: §§ 307 odst. 3 a 4 IZ

111 § 307 lhůty pro splnění rozvrhového usnesení § 307 (1) Rozvrhové usnesení doručí insolvenční soud insolvenčnímu správci, dlužníku a věřitelům, jejichž pohledávek se toto usnesení týká; tyto osoby mohou proti rozvrhovému usnesení podat odvolání. (2) V rozvrhovém usnesení určí insolvenční soud insolvenčnímu správci lhůtu k jeho splnění; lhůta nesmí být delší než 2 měsíce od právní moci tohoto usnesení. (3) Částky určené pro jednotlivé věřitele v rozvrhovém usnesení jim insolvenční správce proplatí na jejich náklad zpravidla ve svém sídle. Částky nepřesahující 500 Kč může složit do úschovy u soudu a věřitele o tom písemně vyrozumět. Obdobně postupuje, jestliže nedojde k proplacení částek určených pro jednotlivé věřitele do 30 dnů od rozvrhového usnesení pro překážku na jejich straně. O splnění rozvrhového usnesení podá insolvenční správce insolvenčnímu soudu zprávu. (4) Částky, které by mohly připadnout na pohledávky uvedené v § 306 odst. 4, složí insolvenční správce do úschovy u insolvenčního soudu. Jakmile odpadnou překážky k jejich výplatě, vydá o nich insolvenční soud další rozvrhové usnesení; ustanovení o rozvrhovém usnesení platí obdobně i pro další rozvrhové usnesení. Pokud se ukáže, že ohledně některé z těchto částek nejsou splněny předpoklady pro její zařazení do rozvrhu, vyloučí ji insolvenční soud z rozvrhu; proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné. Obdobně se postupuje ohledně částek vyčleněných na výlohy spojené s ukončením řízení, pokud nebyly použity.

112 Některé základní pojmy II. § 2 písm. f IZ písm. f) osoba s dispozičním oprávněním: osoba, které v průběhu insolvenčního řízení přísluší právo nakládat s majetkovou podstatou ohledně všech oprávnění, ze kterých se skládá pozn.: §§ 229 odst. 3 a 4, 313 odst. 1, 332 odst. 3, 354 odst. 4, 408 odst. 1, 409 odst. 1 a 2 IZ

113 § 229 osoba s dispozičními oprávněními (1) Zákon stanoví v závislosti na průběhu řízení, způsobech řešení úpadku a vlastnictví majetku náležejícího do majetkové podstaty, kdo je ve vztahu k majetkové podstatě osobou s dispozičními oprávněními, případně komu přísluší právo nakládat s majetkovou podstatou ohledně části těchto oprávnění nebo pouze ohledně některých z nich. (2) Je-li majetek náležející do majetkové podstaty ve vlastnictví jiné osoby než dlužníka, lze právo této osoby s takovým majetkem nakládat omezit jen zákonem nebo rozhodnutím insolvenčního soudu. (3) Nestanoví-li tento zákon jinak, je ve vztahu k majetkové podstatě osobou s dispozičními oprávněními a) dlužník v době do rozhodnutí o úpadku, b) insolvenční správce v době od prohlášení konkursu, c) dlužník v době od povolení reorganizace a d) dlužník v době od povolení oddlužení. (4) Má-li dispoziční oprávnění jiná osoba než dlužník, nejsou tím dotčeny povinnosti uložené dlužníku tímto zákonem.

114 Jak je to tedy s těmi dispozicemi  ? Zahájení řízení až rozhodnutí o úpadku… dlužník - § 229/3 písm. a) Od rozhodnutí o úpadku do rozhodnutí o způsobu řešení úpadku… ??? Od prohlášení konkursu do konce … ins. správce - § 229/3 písm. b) Od povolení reorganizace do konce… dlužník - § 229/3 písm. c) Od povolení oddlužení do konce … dlužník - § 229/3 písm. d)

115 Výkladové stanovisko č. 1 ze zasedání expertní pracovní skupiny pro insolvenční právo ze dne (www.insolvencni-zakon.cz - odborná veřejnost)www.insolvencni-zakon.cz K otázce dispozičních oprávnění k majetkové podstatě v mezidobí od rozhodnutí o úpadku do rozhodnutí o způsobu řešení úpadku: Nestanoví-li insolvenční soud jinak, je ve vztahu k majetkové podstatě dlužník osobou s dispozičními oprávněními i v době od rozhodnutí o úpadku do rozhodnutí o způsobu řešení úpadku.

116 §§ 246 přechod dispozičních práv po prohlášení konkursu § 246 (1) Prohlášením konkursu přechází na insolvenčního správce oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, jakož i výkon práv a plnění povinností, které přísluší dlužníku, pokud souvisí s majetkovou podstatou. Insolvenční správce vykonává zejména akcionářská práva spojená s akciemi zahrnutými do majetkové podstaty, rozhoduje o obchodním tajemství a jiné mlčenlivosti, vystupuje vůči dlužníkovým zaměstnancům jako zaměstnavatel, zajišťuje provoz dlužníkova podniku, vedení účetnictví a plnění daňových povinností. (2) Právní úkony podle odstavce 1, které dlužník učinil poté, co oprávnění nakládat s majetkovou podstatou přešlo na insolvenčního správce, jsou proti jeho věřitelům neúčinné. (3) Nakládal-li dlužník s majetkovou podstatou v den, kdy se rozhodnutí o úpadku stalo účinným, má se v pochybnostech za to, že tak učinil poté, co oprávnění nakládat s majetkovou podstatou přešlo na insolvenčního správce, pokud tento zákon nestanoví jinak. (4) Právní úkon, kterým dlužník po prohlášení konkursu odmítne přijetí daru nebo dědictví bez souhlasu insolvenčního správce, je neplatný. Totéž platí, jestliže dlužník uzavře bez souhlasu insolvenčního správce dohodu o vypořádání dědictví, podle které má z dědictví obdržet méně, než činí jeho dědický podíl.

117 § 313 účinky zrušení konkursu, činnost správce po zrušení konkursu § 313 (1) Funkce insolvenčního správce nekončí zrušením konkursu, i když jeho oprávnění nakládat se zbývající částí majetkové podstaty a další dispoziční oprávnění přecházejí na dlužníka. (2) Insolvenční správce je povinen ke dni zrušení konkursu uzavřít účetní knihy, sestavit účetní závěrku, splnit povinnosti uložené daňovými předpisy a předat dlužníku potřebné účetní záznamy. Dále je povinen předat zbývající majetek dlužníkovi a zajistit činnosti evidenční a archivační, popřípadě další činnosti související se zrušením konkursu. Nevede-li dlužník účetnictví, týkají se tyto povinnosti přiměřeně jeho daňové evidence. (3) Po provedení činností podle odstavce 2 insolvenční soud insolvenčního správce zprostí jeho funkce. Současně rozhodne o výdajích, které insolvenčnímu správci vznikly v souvislosti se zrušením konkursu, a o způsobu jejich úhrady.

118 § 330 dispoziční oprávnění dlužníka v průběhu reorganizace § 330 (1) Není-li dále stanoveno jinak, je dlužník v průběhu reorganizace dlužníkem s dispozičními oprávněními. Pro povinnosti dlužníka, který je fyzickou osobou, a statutárního orgánu dlužníka, který je právnickou osobou, platí obdobně § 36 a 37. (2) Právní mocí rozhodnutí o povolení reorganizace se ruší omezení dispozičních oprávnění dlužníka, ke kterým došlo ze zákona nebo rozhodnutím insolvenčního soudu v dosavadním průběhu insolvenčního řízení, ledaže insolvenční soud rozhodne podle § 332 jinak. (3) Právní úkony, které mají z hlediska nakládání s majetkovou podstatou a její správou zásadní význam, činí dlužník s dispozičními oprávněními jen se souhlasem věřitelského výboru. Porušení této povinnosti má za následek odpovědnost dlužníka za škodu nebo jinou újmu, kterou tím věřitelům nebo třetím osobám způsobil; členové statutárního orgánu dlužníka za takto způsobenou škodu nebo jinou újmu ručí společně a nerozdílně. (4) Za právní úkony, které mají podle odstavce 3 zásadní význam, se považují úkony, jejichž důsledkem se významně změní hodnota majetkové podstaty nebo postavení věřitelů anebo míra uspokojení věřitelů. (5) Pohledávky vedoucích zaměstnanců dlužníka s dispozičními oprávněními, jejichž pracovní poměr se zakládá volbou nebo jmenováním 15), které vznikly po povolení reorganizace, lze v průběhu insolvenčního řízení uspokojit pouze do výše, kterou určí insolvenční správce se souhlasem věřitelského výboru. (6) Ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky povolení reorganizace, sestaví dlužník mezitímní účetní závěrku.

119 §§ dohled a další činnost správce v průběhu reorganizace, omezení dispozičních oprávnění dlužníka § 331 Insolvenční správce vykonává dohled nad činností dlužníka s dispozičními oprávněními, zajišťuje dohled nad zjišťováním a soupisem majetkové podstaty, sestavuje a doplňuje seznam věřitelů a podává zprávy věřitelskému výboru. Kromě toho plní i další úkoly a provádí další činnosti, které mu uložil insolvenční soud. § 332 (1) Insolvenční soud může na návrh insolvenčního správce nebo věřitelského výboru anebo i bez návrhu zakázat dlužníku s dispozičními oprávněními nakládání s majetkovou podstatou nebo může jeho oprávnění ve stanoveném rozsahu omezit. Učiní tak v zájmu věřitelů zejména tehdy, vzniknou-li pochybnosti o poctivém jednání nebo odborné způsobilosti dlužníka nebo osob jednajících jeho jménem. (2) Je-li návrhů podle odstavce 1 více, insolvenční soud o nich rozhodne jedním rozhodnutím, proti němuž není odvolání přípustné. Zamítne-li je, lze další návrhy podle odstavce 1 podat až po uplynutí 30 dnů. Omezení stanovená rozhodnutím vydaným podle odstavce 1 může insolvenční soud kdykoli před schválením reorganizačního plánu na návrh insolvenčního správce nebo věřitelského výboru zrušit nebo změnit. (3) Jestliže insolvenční soud zakáže dlužníku s dispozičními oprávněními nakládat s majetkovou podstatou nebo jeho oprávnění k tomu omezí, přecházejí tato dispoziční oprávnění na insolvenčního správce.

120 § 354 součinnost správce a dlužníka s dispozičním oprávněním při reorganizaci § 354 (1) Insolvenční správce zajistí, aby byly provedeny procesní úkony spojené s účinností reorganizačního plánu. Dlužníku s dispozičními oprávněními předá zprávu o své dosavadní činnosti a provede další úkony potřebné k tomu, aby dlužník s dispozičními oprávněními mohl vykonávat svá oprávnění. (2) V průběhu provádění reorganizačního plánu vykonává insolvenční správce dohled nad činností dlužníka. Zaměřuje se na doplňování seznamu majetku a závazků podle stavu řízení a na evidování činnosti dlužníka s dispozičními oprávněními. O výsledcích své činnosti pravidelně, nejméně však jednou za 3 měsíce, informuje insolvenční soud a věřitelský výbor. (3) Dlužník s dispozičními oprávněními je povinen informovat insolvenčního správce o svých právních úkonech, o plnění reorganizačního plánu a o své jiné činnosti podle reorganizačního plánu. Zprávy o běžných úkonech při podnikatelské činnosti a zprávy o plnění dlouhodobých nebo opakujících se činností podává souhrnně za časové úseky, stanovené reorganizačním plánem nebo rozhodnutím insolvenčního soudu. (4) Pokud jsou dispoziční oprávnění dlužníka omezena, vykonává je insolvenční správce. Stanoví-li reorganizační plán právní úkony, které může dlužník provést jen se souhlasem insolvenčního správce, jsou tyto úkony neplatné, pokud byly provedeny bez tohoto souhlasu.

121 § 409 dispoziční oprávnění při oddlužení § 409 (1) Od schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře má dispoziční oprávnění k příjmům, které získá po schválení oddlužení, dlužník. S takto nabytými příjmy je dlužník povinen naložit způsobem uvedeným v rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře. (2) Dispoziční oprávnění k majetku, náležejícímu do majetkového podstaty v době schválení oddlužení, má od právní moci rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře dlužník; to neplatí, jde-li o majetek, který slouží k zajištění. (3) Majetek, který slouží k zajištění, zpeněží insolvenční správce po schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, nejdříve však po zjištění pravosti výše a pořadí zajištěné pohledávky. Výtěžek zpeněžení vydá zajištěnému věřiteli; přitom postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení zajištění v konkursu, požádá-li o to zajištěný věřitel.

122 § 113 odst. 1 předběžné opatření – dispoziční oprávnění – předběžný správce (1) Je-li nutné zabránit v době do vydání rozhodnutí o úpadku změnám v rozsahu majetkové podstaty v neprospěch věřitelů, insolvenční soud může i bez návrhu nařídit předběžné opatření, kterým dlužníkovi uloží, aby nenakládal s určitými věcmi nebo právy náležejícími do jeho majetkové podstaty, nebo rozhodne, že dlužník může nakládat s majetkovou podstatou nebo její částí pouze se souhlasem předběžného správce. Může též nařídit, aby osoby, které mají závazky vůči dlužníkovi, napříště plnění neposkytovaly dlužníkovi, ale předběžnému správci. Současně ustanoví předběžného správce, pokud tak neučinil dříve. (2) Rozhodnutí podle odstavce 1 doručí insolvenční soud do vlastních rukou dlužníkovi a předběžnému správci. Jiné rozhodnutí o návrhu na předběžné opatření se doručí zvlášť dlužníku a osobě, která takový návrh podala. (3) Týkají-li se omezení uložená dlužníku té části jeho majetkové podstaty, která je zapsána v katastru nemovitostí, v Rejstříku zástav nebo v jiných veřejných či neveřejných seznamech, které podle zvláštních právních předpisů osvědčují vlastnictví nebo jiná věcná práva k tomuto majetku, insolvenční soud doručí stejnopis předběžného opatření také katastrálním pracovištím příslušných katastrálních úřadů (dále jen "katastrální pracoviště"), Notářské komoře České republiky a orgánu nebo osobě, která vede jiný veřejný či neveřejný seznam. (4) Proti předběžnému opatření nařízenému podle tohoto ustanovení se může odvolat pouze dlužník. Jde-li o usnesení, kterým insolvenční soud návrh na nařízení takového předběžného opatření zamítl, je osobou oprávněnou k podání odvolání osoba, která návrh podala.

123 §§ 113 odst. 5 a 6 114, zánik předběžného opatření, plnění závazku po zahájení insolvenčního řízení §113 (5) Předběžné opatření zanikne a) uplynutím doby, po kterou mělo trvat, b) vydáním rozhodnutí podle § 142, neurčí-li insolvenční soud v takovém rozhodnutí, že předběžné opatření zanikne až právní mocí rozhodnutí, c) účinností moratoria, ledaže insolvenční soud určil v rozhodnutí o vyhlášení moratoria jinak, d) vydáním rozhodnutí, kterým se předběžné opatření zruší, jakmile pominou důvody, pro které bylo nařízeno. (6) Rozhodnutí podle odstavce 5 písm. d) může insolvenční soud vydat i bez návrhu. Pro jeho doručení platí odstavce 2 a 3 obdobně; odvolat se proti němu může pouze osoba, která návrh na nařízení předběžného opatření podala, není-li totožná s osobou, která navrhla zrušení předběžného opatření. § 114 Jestliže osoba, která má závazek vůči dlužníkovi, plní tento závazek po zahájení insolvenčního řízení dlužníku, ačkoliv podle předběžného opatření má plnění poskytnout předběžnému správci, a plnění se nedostane do majetkové podstaty, není tím svého závazku zproštěna, ledaže prokáže, že o předběžném opatření nemohla vědět.

124 Některé základní pojmy III. § 2 písm. g, IZ písm. g) zajištěný věřitel: jeho pohledávka je zajištěna majetkem, který náleží do majetkové podstaty, a to zástavním právem, zadržovacím právem, omezením převodu nemovitosti, zajišťovacím převodem práva nebo postoupením pohledávky k zajištění anebo obdobným právem podle zahraniční právní úpravy pozn.: §§ 41 odst. 2, 57 odst. 1, 157, , 230 odst. 2 a 3, 298 –299, 337 odst. 2, 398 odst. 3, 402 odst. 1,

125 §§ přihláška k pohledávce, přihláška zajištěného věřitele, uspokojení pohledávky zajištěného věřitele § 165 (1) Věřitelé, kteří své pohledávky uplatňují podáním přihlášky, se uspokojují v závislosti na způsobu řešení úpadku, a to rozvrhem při konkursu, plněním reorganizačního plánu při reorganizaci nebo plněním při oddlužení, nestanoví-li zákon jinak. (2) Zákon může stanovit, že podle odstavce 1 se uspokojují i někteří věřitelé, kteří nepodávají přihlášku pohledávky, splňují-li zákonem stanovené podmínky. § 166 Zajištění věřitelé uplatňují své pohledávky přihláškou pohledávky, v níž se musí dovolat svého zajištění, uvést okolnosti, které je osvědčují, a připojit listiny, které se toho týkají. To platí i tehdy, jde-li o zajištěné věřitele, kteří mohou pohledávku vůči dlužníku uspokojit pouze z majetku poskytnutého k zajištění. § 167 (1) Zajištění věřitelé se v rozsahu zajištění uspokojují ze zpeněžení věci, práva pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, jimiž byla jejich pohledávka zajištěna, nestanoví-li zákon jinak. Pro pořadí jejich uspokojení je rozhodující doba vzniku zástavního práva nebo doba vzniku zajištění. (2) Je-li podle znaleckého posudku vypracovaného v insolvenčním řízení po rozhodnutí o úpadku hodnota zajištění nižší než výše zajištěné pohledávky, považuje se pohledávka co do takto zjištěného rozdílu za pohledávku nezajištěnou.

126 § 166, věta druhá IZ Dlužník v insolvenci, který poskytl zajištění za závazek vrátit peníze Věřitel, který půjčil peníze Dlužník, který si půjčil od věřitele Přihláška dle § 166

127 § 230 správa majetkové podstaty (1) Správou majetkové podstaty se rozumí zejména činnost, jakož i právní úkony a opatření z ní vyplývající, pokud směřuje k tomu, aby a) nedocházelo ke znehodnocení majetkové podstaty, zejména aby nedošlo k odstranění, zničení, poškození nebo odcizení majetku, který do ní náleží, b) majetek náležející do majetkové podstaty byl využíván v souladu se svým určením, pokud tomu nebrání jiné okolnosti, c) se majetková podstata rozmnožila, lze-li takovou činnost rozumně očekávat se zřetelem ke stavu majetkové podstaty a obvyklým obchodním příležitostem, d) byly vymoženy pohledávky dlužníka včetně plnění z neplatných a neúčinných právních úkonů. (2) Jde-li o správu věci, práva, pohledávky nebo jiné majetková hodnoty, která slouží k zajištění pohledávky, je insolvenční správce vázán pokyny zajištěného věřitele směřujícími k řádné správě; je-li zajištěných věřitelů více, mohou tyto pokyny udělit insolvenčnímu správci pouze společně. Insolvenční správce může tyto pokyny odmítnout, má-li za to, že nesměřují k řádné správě; v takovém případě požádá insolvenční soud o jejich přezkoumání v rámci dohlédací činnosti. (3) Náklady spojené s provedením jeho pokynu podle odstavce 2 nese zajištěný věřitel ze svého.

128 §§ 293 zpeněžení hodnot určených k zajištění pohledávky § 293 Jde-li o zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetková hodnoty, která slouží k zajištění pohledávky, je insolvenční správce vázán pokyny zajištěného věřitele směřujícími ke zpeněžení; je-li zajištěných věřitelů více, mohou tyto pokyny udělit insolvenčnímu správci pouze společně. Insolvenční správce může tyto pokyny odmítnout, má-li za to, že předmět zajištění lze zpeněžit výhodněji; v takovém případě požádá insolvenční soud o jejich přezkoumání v rámci dohlédací činnosti.

129 §§ uspokojení pohledávek zajištěných věřitelů, pořadí uspokojení pohledávek § 298 (1) Zajištění věřitelé mají právo, aby jejich pohledávka byla uspokojena z výtěžku zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, jimiž byla zajištěna. (2) Výtěžek zpeněžení po odečtení nákladů spojených se správou a zpeněžením a po odečtení částky připadající na odměnu insolvenčního správce vydá insolvenční správce se souhlasem insolvenčního soudu zajištěnému věřiteli. (3) Náklady spojené se zpeněžením lze odečíst nejvýše v rozsahu 5 % výtěžku zpeněžení; náklady spojené se správou nejvýše v rozsahu 4 % výtěžku zpeněžení. Se souhlasem zajištěného věřitele lze odečíst náklady i ve větším rozsahu. (4) Zajištěnému věřiteli, který dosud nesplnil povinnost podle § 157 odst. 1, se vydá výtěžek zpeněžení po odečtení částky připadající na splnění této povinnosti. (5) Pro zpeněžení podle § 293 se odstavec 2 použije jen tehdy, jestliže zajištěný věřitel dosud nesplnil povinnost podle § 230 odst. 3. § 299 (1) Zajištění věřitelé se uspokojí podle pořadí, v jakém vznikl právní důvod zajištění, z té části výtěžku, který na ně připadá, nedohodnou-li se písemně jinak. Neuspokojená část jejich pohledávky se považuje za pohledávku přihlášenou a uspokojí se stejně jako tyto pohledávky. (2) Zpeněžením věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty v konkursu zaniká zajištění pohledávky zajištěného věřitele, a to i v případě, že nepodal přihlášku své pohledávky. (3) Je-li zajišťovací právo, které zaniklo zpeněžením podle odstavce 2, zapsáno ve veřejném či neveřejném seznamu, který podle zvláštního právního předpisu osvědčoval vlastnictví nebo jiná věcná práva ke zpeněžené věci, pohledávce, právu nebo jiné majetkové hodnotě, oznámí insolvenční správce zánik zajištění orgánu nebo osobě, která tento seznam vede; § 139 odst. 1 písm. i) platí přiměřeně.

130 § 337 rozdělení věřitelů dlužníka do skupin (v reorganizačním plánu) (2) Samostatnou skupinou jsou zejména a) každý zajištěný věřitel, b) věřitelé uvedení v § 335, c) věřitelé, jejichž pohledávky nejsou reorganizačním plánem dotčeny. (3) Pohledávkou nedotčenou reorganizačním plánem je pohledávka, jejíž výši, splatnost ani další její vlastnosti a práva s ní spojená reorganizační plán nemění, nebo pohledávka, o které věřitel písemně uznal, že není reorganizačním plánem dotčena. (4) Pohledávkou nedotčenou reorganizačním plánem je i pohledávka, u které v důsledku prodlení dlužníka došlo ke ztrátě sjednané výhody splátek, jestliže reorganizační plán a) stanoví splatnost jistiny včetně úroků stejně jako před prodlením dlužníka, b) nemění žádná další práva spojená s pohledávkou, s výjimkou práv věřitele spojených s účinky zahájení insolvenčního řízení nebo s již nastalým prodlením dlužníka, c) stanoví, že všechny splátky jistiny a úroku, které měl dlužník zaplatit před svým prodlením do dne účinnosti reorganizačního plánu, budou uhrazeny neprodleně po účinnosti reorganizačního plánu. (5) Odůvodněnost a vhodnost rozdělení věřitelů do jednotlivých skupin posoudí insolvenční soud při schvalování reorganizačního plánu. (6) Na základě návrhu dotčeného věřitele nebo předkladatele reorganizačního plánu může insolvenční soud rozhodnout o zařazení věřitele do jiné skupiny; učiní tak před schválením reorganizačního plánu. Proti jeho rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.

131 § 398 oddlužení plněním splátkového kalendáře § 398 (3) Při oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen po dobu 5 let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky 29). Tuto částku rozvrhne dlužník mezi nezajištěné věřitele podle poměru jejich pohledávek způsobem určeným v rozhodnutí insolvenčního soudu o schválení oddlužení. Zajištění věřitelé se uspokojí z výtěžku zpeněžení zajištění; při tomto zpeněžení se postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení zajištění v konkursu.

132 § 402 hlasování o způsobu oddlužení § 402 (1) Právo hlasovat o způsobu oddlužení mají pouze nezajištění věřitelé, kteří včas přihlásili svou pohledávku. Zajištění věřitelé nehlasují ani v rozsahu, ve kterém je podle znaleckého posudku vypracovaného v insolvenčním řízení po rozhodnutí o úpadku hodnota zajištění nižší než výše zajištěné pohledávky. Právo hlasovat nemají osoby dlužníkovi blízké a osoby, které tvoří s dlužníkem koncern. (2) Svůj souhlas se způsobem oddlužení není věřitel oprávněn změnit. (3) O způsobu oddlužení rozhodne schůze věřitelů prostou většinou hlasů nezajištěných věřitelů počítanou podle výše jejich pohledávek; obdobně to platí pro hlasování věřitelů mimo schůzi věřitelů. (4) Postup podle odstavců 1 až 3 se obdobně uplatní pro hlasování věřitelů o tom, zda doporučují vyhovět žádosti dlužníka o stanovení jiné výše měsíčních splátek při oddlužení plněním splátkového kalendáře. (5) Jestliže ani jeden ze způsobů oddlužení nezíská prostou většinu hlasů nezajištěných věřitelů podle odstavce 3, rozhodne o způsobu oddlužení insolvenční soud; učiní tak do skončení schůze věřitelů a v případě uvedeném v § 399 odst. 3 do 15 dnů po zveřejnění výsledků hlasování v insolvenčním rejstříku.

133 Některé základní pojmy IV. § 2 písm. j IZ písm. k) společný zájmem věřitelů : zájem nadřazený jejich jednotlivým zájmům, je-li jeho cílem, aby zvolený způsob řešení úpadku byl pro ně spravedlivý a výnosnější než ostatní způsoby řešení úpadku; tím není dotčeno zákonem zaručené zvláštní postavení některých věřitelů pozn.: § 58 odst. 1 IZ

134 § 58 činnost věřitelského výboru (1) Věřitelský výbor chrání společný zájem věřitelů a v součinnosti s insolvenčním správcem přispívá k naplnění účelu insolvenčního řízení. (2) Věřitelský výbor zejména a) dohlíží na činnost insolvenčního správce, b) poskytuje insolvenčnímu správci podporu při jeho činnosti, c) uděluje insolvenčnímu správci nebo dlužníku s dispozičními oprávněními souhlas k uzavírání smluv o úvěrovém financování, d) schvaluje průběžně výši a správnost hotových výdajů insolvenčního správce a nákladů spojených s udržováním a správou majetkové podstaty, e) může nahlížet do dlužníkova účetnictví nebo evidence vedené podle zvláštního právního předpisu 13), f) může rozhodnout o ověření řádné účetní závěrky nebo mimořádné účetní závěrky auditorem, g) může nahlížet do dlužníkových písemností ve stejném rozsahu jako insolvenční správce, h) plní úkoly stanovené tímto zákonem nebo uložené mu insolvenčním soudem, i) je oprávněn podávat insolvenčnímu soudu návrhy týkající se průběhu insolvenčního řízení, včetně návrhů na uložení procesních sankcí.

135 Některé základní pojmy V. § 2 písm. k IZ písm. k) finanční instituce: banka, spořitelní a úvěrní družstvo, instituce elektronických peněz, pojišťovna a zajišťovna, a za dále stanovených podmínek tohoto zákona i některé další osoby Pozn.: §§ 43 odst. 1 IZ, Díl IV (§§ 367 až 388 IZ)

136 Úpadek finančních institucí 1. Před zahájením ins. řízení musí být dlužník zbaven licence ke své činnosti (§ 6 odst. 2 písm. a/) 2. Vždy konkurs 3. Pohledávky zjišťuje ins. správce podle účetnictví dlužníka 4. Hypoteční podstata (kryje hypoteční zástavní listy) - vedle jiné majetkové podstaty

137 Některé základní pojmy VI. § 2 písm. i IZ písm. i) insolvenční rejstřík (ISIR): §§ 419 –425 IZ informační systém, který obsahuje údaje podle tohoto zákona pozn.: zák. č. 312/2006 Sb., O insolvenčních správcích ISIR: Další informace: § 432 odst. 3 a 4 IZ: (3) Do 31.prosince 2008 obsahuje insolvenční rejstřík seznam insolvenčních správců, seznam dlužníků a veřejně přístupné písemnosti a informace z insolvenčního spisu. (4) V případě postupu podle § 422 odst. 1 a 2 se do 31. prosince 2008 nepřipojují informace o charakteru osobního údaje, který není zveřejňován.

138 Funkce ISIRu § 419 odst. 2 IZ: 1.Vedení insolvenčního spisu. Pro každého dlužníka se vede jeden insolvenční spis. 2. Vedení seznamů: 2.1. seznam insolvenčních správců, 2.2. seznam dlužníků Doručování soudních písemností (§ 71 odst. 1 a 2 IZ): (1) Soudní rozhodnutí, předvolání, vyrozumění nebo jiná písemnost insolvenčního soudu nebo účastníků se v insolvenčním řízení doručují pouze vyvěšením písemnosti na úřední desce insolvenčního soudu a jejím současným zveřejněním v insolvenčním rejstříku (dále jen "doručení vyhláškou"), ledaže zákon stanoví pro určité případy nebo pro určité osoby i zvláštní způsob doručení. (2) Při doručení vyhláškou se písemnost považuje za doručenou dnem, popřípadě okamžikem jejího zveřejnění v insolvenčním rejstříku; okamžikem zveřejnění písemnosti v insolvenčním rejstříku se rozumí den, hodina a minuta zveřejnění.

139 §§74-75 lhůty k doručení, zvláštní způsob doručení § 74 (1) Zveřejnění písemnosti v insolvenčním rejstříku je dokladem o doručení i při zvláštním způsobu doručení této písemnosti. (2) Je-li s doručením písemnosti, pro kterou zákon stanoví zvláštní způsob doručení, spojen začátek běhu lhůty k podání opravného prostředku nebo k jinému procesnímu úkonu, začíná lhůta běžet ode dne, kdy byla písemnost doručena adresátu zvláštním způsobem. O tom musí být adresát poučen. § 75 (1) O zvláštní způsob doručení jde tehdy, jestliže zákon ukládá, aby písemnost byla doručena zvlášť nebo do vlastních rukou adresáta. (2) Nestanoví-li tento zákon jinak, doručuje se písemnost v insolvenčním řízení zvlášť dlužníku, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. Soudní rozhodnutí se doručuje zvlášť také osobám, o jejichž podání insolvenční soud rozhoduje, dále osobám, které mají v insolvenčním řízení něco osobně vykonat, a státnímu zastupitelství, které vstoupilo do insolvenčního řízení. Písemnosti, o nichž tak stanoví zvláštní právní předpis 16), se doručují zvlášť také orgánu, který vede obchodní nebo jiný rejstřík, v němž je dlužník zapsán. (3) Vedle doručení vyhláškou mohou být v určitých případech zvlášť doručeny i písemnosti, o kterých tak stanoví předseda senátu. Tento postup insolvenčního soudu však nesmí být v rozporu s principem rovnosti účastníků insolvenčního řízení.

140 SPISOVÉ ZNAČKY INSOLVENČNÍCH ŘÍZENÍ I. • jsou tvořeny poněkud odlišně než běžné spisové značky u jiných typů řízení. • Úprava spisové značky insolvenčního řízení vychází z § 215d VKŘ (účinnost od ): § 215d Spisová značka, číslování dokumentů a jednací číslo Spisová značka insolvenčního spisu se skládá z pevné a proměnlivé části. Pevnou část tvoří zkratka INS a běžné číslo rejstříku lomené letopočtem (INS 23/2008). Proměnlivou část tvoří písmenná zkratka označující soud a číselné označení oddělení soudu prvního stupně, které danou věc vyřizuje (KSHK 14). Proměnlivá část předchází části pevné (KSHK 14 INS 23/2008). Pevná část spisové značky se nikdy nemění; proměnlivá se změní, kdykoliv dojde ke změně soudu nebo oddělení soudu prvního stupně, které věc vyřizuje. V každém oddíle se dokumenty číslují v samostatné číselné řadě počínající jedničkou. Jednací číslo vytvořeného dokumentu soudem prvního stupně nebo dokumentu do spisu došlého nebo vloženého je tvořeno spisovou značkou, označením oddílu a číslem dokumentu. Oddíl se v čísle jednacím odděluje vpředu i vzadu pomlčkami (KSHK 14 INS 23/2008–B–14). Seznam zkratek označující soud je uveden v příloze č. 14.

141 SPISOVÉ ZNAČKY INSOLVENČNÍCH ŘÍZENÍ II. • Oddíl A tvoří dokumenty týkající se projednávání insolvenčního návrhu do vydání rozhodnutí o úpadku (§ 136 insolvenčního zákona) nebo do vydání jiného rozhodnutí o insolvenčním návrhu (§ 142 insolvenčního zákona), a to včetně případného rozhodování o opravných prostředcích a opakovaného rozhodování o insolvenčním návrhu. Obsahuje-li rozhodnutí o úpadku i další výroky rozhodnutí (např. o způsobu řešení úpadku), zařazují se dokumenty týkající se projednávání opravných prostředků do oddílu A, i když výrok o úpadku opravným prostředkem napaden nebyl. • Oddíl B tvoří dokumenty vkládané do spisu po rozhodnutí o úpadku, není-li dále stanoveno, že patří do jiného oddílu.

142 SPISOVÉ ZNAČKY INSOLVENČNÍCH ŘÍZENÍ III. • Oddíly C se vytvářejí pro informaci o každém jednotlivém incidenčním sporu a označují se vzestupně arabskými číslicemi za písmenem C (C1, C2, …). Do oddílů C se z příslušných spisů Cm zakládají kopie žalob a rozhodnutí ve věci samé. • Oddíl D se vytváří, je-li to technicky možné a rozhodl-li tak předseda senátu opatřením. Tvoří jej dokumenty pomocné procesní povahy bez přímé souvislosti s rozhodovací činností, např. záznamy o nahlížení do spisu, dotazy na stav řízení, žádosti o vyznačení doložky právní moci na rozhodnutí apod. V pochybnostech se dokument zařadí do oddílu B. • Oddíly P se vytvářejí pro každou jednotlivou přihlášku a označují se vzestupně arabskými číslicemi za písmenem P (P1, P2, …). Do oddílu P se zakládá přihláška pohledávky včetně příloh a další podání a rozhodnutí týkající se dané přihlášky.

143 SPISOVÉ ZNAČKY INSOLVENČNÍCH ŘÍZENÍ IV. Příloha č. 14 VKŘ Seznam zkratek pro označení soudů • MSPHMěstský soud v Praze • KSPHKrajský soud v Praze • KSCBKrajský soud v Českých Budějovicích • KSTBKrajský soud v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře* • KSPLKrajský soud v Plzni • KSKVKrajský soud v Plzni – pobočka v Karlových Varech* • KSULKrajský soud v Ústí nad Labem • KSLBKrajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci* • KSHKKrajský soud v Hradci Králové • KSPAKrajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích • KSBRKrajský soud v Brně • KSJIKrajský soud v Brně – pobočka v Jihlavě* • KSZLKrajský soud v Brně – pobočka ve Zlíně* • KSOSKrajský soud v Ostravě • KSOLKrajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci* • VSPHVrchní soud v Praze • VSOLVrchní soud v Olomouci • NSCRNejvyšší soud Pozn.: Pobočky krajských soudů označené symbolem * se použijí, pokud podle rozvrhu práce budou vést insolvenční řízení.“.

144 SPISOVÉ ZNAČKY INSOLVENČNÍCH ŘÍZENÍ V. Příklad čtení spisové značky insolvenčního řízení : sp. zn. KSBR 39 INS 4/2008-A-1 • KSBR …označení soudu, který ve věci rozhoduje • 39 …číslo soudního oddělení, které věc rozhoduje (dle rozvrhu práce konkrétního krajského soudu) • INS … označení druhu řízení • 4 … pořadové číslo řízení (pozn.: číselná řada insolvenčních řízení je jednotná pro celou ČR, tzn. že u našeho soudu např. nenajdete věc sp. zn. INS 1/2008 (ta je pouze u KS Ostrava) • 2008 … ročník řízení • A … označení oddílu spisu; insolvenční spis se člení na oddíly podle pravidel daných v § 215c VK • 1 … číslo dokumentu

145 Úpadek – insolvence I. § 3 odst. 1 IZ PRVNÍ ÚROVEŇ – celková definice: 1. VÍCE VĚŘITELŮ 2. PENĚŽITÉ ZÁVAZKY PO DOBU DELŠÍ NEŽ 30 DNŮ PO SPLATNOSTI 3. NESCHOPNOST TYTO ZÁVAZKY PLNIT (PLATEBNÍ NESCHOPNOST)

146 Úpadek – insolvence II. § 3 odst. 2 IZ DRUHÁ ÚROVEŇ – definice platební neschopnosti: 1.zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků nebo 2. je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo 3.není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo 4.nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud § 104 odst. 1 IZ: Podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k němu připojit a) seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (dále jen "seznam majetku"), b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (dále jen "seznam závazků"), c) seznam svých zaměstnanců, d) listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek.

147 § 143 zamítnutí návrhu (1) Insolvenční soud insolvenční návrh zamítne, nejsou-li splněny zákonem stanovené předpoklady pro vydání rozhodnutí o úpadku. (2) Insolvenční návrh podaný věřitelem insolvenční soud zamítne, jestliže nebylo osvědčeno, že insolvenční navrhovatel a alespoň jedna další osoba má proti dlužníku splatnou pohledávku. Za další osobu se nepovažuje osoba, na kterou byla převedena některá z pohledávek insolvenčního navrhovatele proti dlužníku nebo její část v době 6 měsíců před podáním insolvenčního návrhu nebo po zahájení insolvenčního řízení. (3) Není-li dlužník v úpadku pro předlužení, zamítne insolvenční soud insolvenční návrh podaný věřitelem i tehdy, osvědčí-li dlužník jednající v dobré víře, že jeho platební neschopnost vznikla v důsledku protiprávního jednání třetí osoby a že se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, že ji odvrátí v době do 3 měsíců po splatnosti jeho peněžitých závazků. (4) Je-li dlužníkem právnická osoba, insolvenční soud zamítne insolvenční návrh podaný věřitelem i tehdy, jestliže stát nebo vyšší územní samosprávný celek po zahájení insolvenčního řízení převzal všechny její dluhy nebo se za ně zaručil.

148 Osvědčení pohledávky navrhovatele Dokazování k pohledávce navrhovatele Usnesení VS v Olomouci č. j. 2 Ko 116/ z Povaha řízení o návrhu na prohlášení konkursu sice nevylučuje, aby soud o skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, prováděl dokazování. Není však povinností konkursního soudu provádět dokazování o tom, zda pohledávka navrhovatele skutečně existuje a aby tímto způsobem řešil spor o existenci a výši pohledávky věřitele proti dlužníkovi. Jestliže konkursní soud zjistí, že k závěru o existenci splatné pohledávky věřitele (navrhovatele konkursu) je zapotřebí provést dokazování, neboť dlužník pohledávku popírá a předložené listiny existenci pohledávky neosvědčují, pak návrh na prohlášení konkursu (bez ohledu na to, zda účastníci učinili důkazní návrhy či nikoliv) zamítne proto, že věřitel svou splatnou pohledávku za dlužníkem nedoložil (srov. Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne , Cpjn 19/98, uveřejněné pod č. 52 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 7/1998).

149 Tvrzení o úpadku – seznam majetku, zaměstnanců a závazků od dlužníka Usnesení Nejvyššího soudu ze dne , sp. zn. 29 NSČR 22/2009 V insolvenčním návrhu musí být tvrzeny takové okolnosti, z nichž závěr o úpadku dlužníka nebo o hrozícím úpadku dlužníka logicky vzato vyplývá. Pouhé konstatování, že „dlužník je v úpadku“, nebo mu „úpadek hrozí“, případně, že dlužník „je insolventní“, nebo že „je v platební neschopnosti“, anebo že „je předlužen“, není ve smyslu ustanovení § 103 odst. 2 insolvenčního zákona uvedením okolností, které úpadek osvědčují. Dlužník, který předložený seznam majetku, seznam závazků a seznam zaměstnanců neopatří jím podepsaným prohlášením, že jde o seznam správný a úplný (§ 104 odst. 4 insolvenčního zákona), povinnost předložit seznam spolu s insolvenčním návrhem (§ 104 odst. 1 insolvenčního zákona) řádně nesplnil. Lhůta stanovená insolvenčnímu soudu k odmítnutí insolvenčního návrhu v § 128 odst. 1 insolvenčního zákona je lhůtou pořádkovou.

150 Žádost o posečkání s meritorním rozhodnutím – NENÍ MOŽNÁ KSUL 70 INS 2933/2009, 1 VSPH 453/2009 K žádosti dlužníka o posečkání s řešením úpadku do doby nalezení nového zaměstnání je pak třeba dodat, že insolvenční soudy jsou povinny jednat ve smyslu zásady rychlosti a efektivnosti řízení tak, aby nedocházelo k navyšování pohledávek věřitelů pro časové prodlení v řízení a postavení dlužníka se tím ještě více nezhoršovalo.

151 Existence majetku a částečná úhrada závazků před úpadkem nechrání 2 VSPH 305/2008, MSPH 96 INS 2351/2008, Skutečnost, že je vlastníkem rodinného domu s pozemky a že má – jak tvrdí – pohledávky vůči třetím osobám, na tom nic nemění. K argumentaci dlužníka, že již uhradil jistiny pohledávek Pražské správy sociálního zabezpečení, Ministerstva obrany ČR a Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR, dluží jim pouze příslušenství či penále za prodlení s úhradou dluhu a požádal, eventuálně požádá o prominutí těchto závazků, nelze než uvést, že se bez ohledu na jejich charakter jedná o splatné peněžité závazky, s jejichž úhradou je v prodlení, a toliko proto, že nejde o dluhy na jistině, nelze jejich existenci ignorovat. Pokud jde o dlužníkovu námitku, že věřitelé měli místo podání insolvenčního návrhu využít jiných prostředků umožňujících dosáhnout uspokojení pohledávek, je třeba uvést, že je toliko na věřiteli, který z prostředků daných platnou právní úpravou za tím účelem využije, a že insolvenční zákon nepodmiňuje podání insolvenčního návrhu předchozím neúspěšným využitím těchto prostředků.

152 Platební neschopnost nesupluje mnohost věřitelů ani závazky po splatnosti Usnesení Nejvyššího soudu ze dne , KSUL 77 INS 4542/2008 Nevyvrátí-li dlužník v průběhu insolvenčního řízení o insolvenčním návrhu věřitele některou z domněnek uvedených v § 3 odst. 2 insolvenčního zákona, je tím ve smyslu § 3 odst. 1 písm. c) insolvenčního zákona osvědčena dlužníkova neschopnost platit své splatné závazky, nikoliv však existence „více věřitelů“ dlužníka ve smyslu § 3 odst. 1 písm. a) insolvenčního zákona ani existence peněžitých závazků těchto věřitelů „po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti“ ve smyslu § 3 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona.

153 § 129 zpětvzetí návrhu § 129 (1) Insolvenční navrhovatel může vzít insolvenční návrh zpět až do vydání rozhodnutí o úpadku nebo do právní moci jiného rozhodnutí o insolvenčním návrhu. (2) Věřitel, který vzal zpět insolvenční návrh, jej může pro tutéž pohledávku znovu podat až po 6 měsících ode dne jeho zpětvzetí. Totéž platí pro osobu, která pohledávku od věřitele nabyla.

154 Úpadek – předlužení § 3 odst. 3 IZ Jen pro dlužníka: právnickou osobou nebo fyzickou osobou – podnikatele • více věřitelů (viz § 143 odst. 2 IZ) a • souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Při stanovení hodnoty dlužníkova majetku se přihlíží také k další správě jeho majetku, případně k dalšímu provozování jeho podniku, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník bude moci ve správě majetku nebo v provozu podniku pokračovat.

155 § 98 - povinnost podat insolvenční návrh (znění v době od do viz zák. č. 217/2009 Sb.) § 98 (1)Dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou - podnikatelem, je povinen podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku ve formě platební neschopnosti. Dlužník, který je právnickou osobou v likvidaci, je povinen podat insolvenční návrh také bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku ve formě předlužení. Povinnost podat insolvenční návrh má dlužník i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle zvláštního právního předpisu 4) proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik. (2)Povinnost podle odstavce 1 mají i zákonní zástupci dlužníka a jeho statutární orgán a likvidátor dlužníka, který je právnickou osobou v likvidaci. Je-li těchto osob více a jsou-li oprávněny jednat jménem dlužníka samostatně, má tuto povinnost každá z nich. Insolvenční návrh podávají jménem dlužníka. (3) Povinnost podat insolvenční návrh podle odstavců 1 a 2 není splněna, bylo-li řízení o insolvenčním návrhu vinou navrhovatele zastaveno nebo byl-li jeho insolvenční návrh odmítnut.

156 § 98 - povinnost podat insolvenční návrh (znění od viz zák. č. 217/2009 Sb.) § 98 (1)Dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou - podnikatelem, je povinen podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku (ve formě platební neschopnosti. Dlužník, který je právnickou osobou v likvidaci, je povinen podat insolvenční návrh také bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku ve formě předlužení. Povinnost podat insolvenční návrh má dlužník) Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle zvláštního právního předpisu 4) proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik. (2) Povinnost podle odstavce 1 mají i zákonní zástupci dlužníka a jeho statutární orgán a likvidátor dlužníka, který je právnickou osobou v likvidaci. Je-li těchto osob více a jsou-li oprávněny jednat jménem dlužníka samostatně, má tuto povinnost každá z nich. Insolvenční návrh podávají jménem dlužníka. (3) Povinnost podat insolvenční návrh podle odstavců 1 a 2 není splněna, bylo-li řízení o insolvenčním návrhu vinou navrhovatele zastaveno nebo byl-li jeho insolvenční návrh odmítnut.

157 Hrozící úpadek § 3 odst. 4 IZ lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků § 316 odst. 2 IZ: Reorganizací lze řešit úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka, který je podnikatelem; reorganizace se týká jeho podniku. § 389 odst. 2 IZ: Dlužník, který není podnikatelem, může insolvenčnímu soudu navrhnout, aby jeho úpadek nebo jeho hrozící úpadek řešil oddlužením.

158 Pro hrozící úpadek může ins. návrh podat pouze dlužník 1 VSPH 329/2009, KSLB 76 INS 2738/2009 Insolvenční zákon v § 3 odst. 4 dává dlužníkovi možnost řešit jeho majetkové poměry v režimu insolvenčního řízení i tehdy, kdy jeho stávající ekonomická situace dosud všechny znaky úpadku nevykazuje, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků. Insolvenční zákon přitom předpokládá, že zahájení řízení z důvodu hrozící platební neschopnosti může být iniciováno pouze z podnětu dlužníka, protože hrozící platební neschopnost může předpokládat nebo odhalit s potřebnou dávkou jistoty jen dlužník, což je i tento případ, kdy dlužník na základě interních účetních informací konstatoval hrozící úpadek a podal insolvenční návrh. Takto na věc nahlíženo není tedy důvod dlužníkův návrh odmítat (pokud by takové rozhodnutí mělo stát jen na tom argumentu, o který napadené rozhodnutí soud prvního stupně opřel), neboť z jeho obsahu je zřejmá nejenom existence dvou věřitelů (správce daně a Československé plavby labské, a.s.), ale i skutečnost, že dlužník se nedomáhá řešení svého úpadku, jak se podává z odůvodnění napadeného rozhodnutí, nýbrž řešení úpadku budoucího ve smyslu zmíněného § 3 odst. 4 IZ.

159 LHŮTY V INSOLVENČNÍM ŘÍZENÍ

160 Lhůty v insolvenčním řízení Lhůty hodinové § 101 Zahájení insolvenčního řízení oznámí insolvenční soud vyhláškou, kterou zveřejní nejpozději do 2 hodin poté, kdy mu došel insolvenční návrh. Jestliže insolvenční návrh dojde insolvenčnímu soudu v době, kdy do skončení úředních hodin insolvenčního soudu zbývají méně než 2 hodiny, nebo ve dnech pracovního klidu, zveřejní insolvenční soud tuto vyhlášku nejpozději do 2 hodin po zahájení úředních hodin nejbližšího pracovního dne insolvenčního soudu

161 Lhůty dvoudenní § 18 (1) Nastane-li v průběhu insolvenčního řízení skutečnost, se kterou právní předpisy spojují převod nebo přechod přihlášené pohledávky z původního věřitele na nabyvatele pohledávky, aniž původní věřitel ztrácí způsobilost být účastníkem řízení, insolvenční soud rozhodne, že místo tohoto věřitele vstupuje do insolvenčního řízení nabyvatel jeho pohledávky. Učiní tak na základě návrhu věřitele a po písemném souhlasu nabyvatele jeho pohledávky. Převod nebo přechod pohledávky, který nevyplývá přímo z právního předpisu, je nutné doložit veřejnou listinou nebo listinou, na které je úředně ověřena pravost podpisů osob, které ji podepsaly (2) O návrhu podle odstavce 1 rozhodne insolvenční soud do konce pracovního dne nejblíže následujícího po dni, kdy mu takový návrh došel; nestane-li se tak, má se po uplynutí této lhůty za to, že insolvenční soud vydal rozhodnutí, jímž návrhu vyhověl.

162 §117 Rozhodnutí o návrhu na moratorium O návrhu na moratorium rozhodne insolvenční soud do konce pracovního dne nejblíže následujícího po dni, kdy mu takový návrh došel; § 43 občanského soudního řádu se nepoužije. § 89 (2)Ukládá-li zákon insolvenčnímu soudu vyvěsit rozhodnutí podle odstavce 2 na úřední desce insolvenčního soudu, zveřejnit je v insolvenčním rejstříku nebo je vyvěsit na úřední desce insolvenčního soudu a současně zveřejnit v insolvenčním rejstříku, učiní tak nejpozději do konce pracovního dne nejblíže následujícího po dni jednání, při kterém bylo rozhodnutí vyhlášeno.

163 Lhůty třídenní § 32 Odvolání insolvenčního správce (2) Insolvenčního správce ustanoveného postupem podle § 29 odst. 1 až 3 insolvenční soud odvolá z funkce i tehdy, požádá-li o to do 3 dnů poté, co se o svém ustanovení dozvěděl; to neplatí, jestliže insolvenční správce se svým ustanovením předem souhlasil. § 189 Seznam přihlášených pohledávek (3) Seznam přihlášených pohledávek zveřejní insolvenční soud v insolvenčním rejstříku nejpozději 15 dnů přede dnem, kdy se o nich má konat přezkumné jednání, a má-li se přezkumné jednání konat do 15 dnů po uplynutí lhůty k přihlášení pohledávek, nejpozději 3 dny přede dnem, kdy se o nich má konat přezkumné jednání. Insolvenční soud dále bez zbytečného odkladu zveřejní v insolvenčním rejstříku každou změnu seznamu přihlášených pohledávek.

164 § 200 Popření pohledávky přihlášeným věřitelem I. (1) Věřitel je oprávněn písemně popřít pohledávku jiného věřitele. Popření pohledávky musí mít stejné náležitosti jako žaloba podle občanského soudního řádu a musí z něj být patrno, zda se popírá pravost, výše nebo pořadí pohledávky. Popření pohledávky lze učinit pouze na formuláři, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. Podobu formuláře zveřejní ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup; tato služba nesmí být zpoplatněna. (2) K popření pohledávky přihlášeným věřitelem se přihlíží, jen obsahuje-li podání všechny náležitosti a je-li doručeno insolvenčnímu soudu nejpozději 3 pracovní dny přede dnem konání přezkumného jednání o popřené pohledávce; § 43 občanského soudního řádu se nepoužije. Po uplynutí této lhůty již nelze měnit uplatněný důvod popření. K popření pohledávky učiněnému ve formě, která v době konání přezkumného jednání o popřené pohledávce vyžaduje jeho písemné doplnění, předložení jeho originálu, případně předložení písemného podání shodného znění, se nepřihlíží.

165 § 403 1) Má-li insolvenční správce za to, že zde jsou skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly zamítnutí návrhu na povolení oddlužení, upozorní na ně před rozhodnutím schůze věřitelů o způsobu oddlužení a v případě uvedeném v § 399 odst. 3 do 3 dnů po zveřejnění výsledků hlasování v insolvenčním rejstříku. Lhůty sedmidenní § 115 Dlužník, který je podnikatelem, může do 7 dnů od podání insolvenčního návrhu, a jde-li o insolvenční návrh věřitele, do 15 dnů od jeho doručení insolvenčním soudem, navrhnout insolvenčnímu soudu vyhlášení moratoria; toto právo nemá právnická osoba v likvidaci.

166 § 128 (1) Insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije. (2) Nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude- li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

167 § 137 (2) Termín přezkumného jednání určí insolvenční soud tak, aby se konalo nejpozději do 2 měsíců po uplynutí lhůty k přihlášení pohledávek, ne však dříve než po 7 dnech od uplynutí této lhůty; § 281 (2) Zprávu o hospodářské situaci dlužníka předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu nejméně 7 dní přede dnem konání první schůze věřitelů svolané po prohlášení konkursu. Věřitelé mají právo do této zprávy u insolvenčního soudu nahlížet. § 320 (1) Neobsahuje-li návrh na povolení reorganizace všechny náležitosti nebo je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud usnesením vyzve osobu, která jej podala, k jeho opravě nebo doplnění v určené lhůtě, která nesmí být delší než 7 dnů.

168 § 420 (4) Údaje podle odstavců 1 až 3 zapíše insolvenční soud do seznamu dlužníků, jakmile nastanou účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, nejpozději však do 7 dnů po tomto okamžiku; není-li mu některý z těchto údajů v uvedené době znám, zapíše jej insolvenční soud do seznamu dlužníků, jakmile v insolvenčním řízení vyjde najevo. Lhůty desetidenní § 73 (2) Je-li pro zveřejnění nebo doručení písemnosti rozhodný den nebo okamžik jejího zveřejnění v insolvenčním rejstříku, vyznačí se to na písemnosti při jejím vyvěšení. Jakmile je insolvenčnímu soudu znám údaj o tom, kdy byla písemnost zveřejněna v insolvenčním rejstříku, opatří se vyvěšená písemnost i tímto údajem, se současným vyznačením data, kdy byl údaj na písemnost připojen; písemnost nelze z úřední desky sejmout dříve než po 10 dnech od vyznačení uvedeného údaje.

169 § 134 Insolvenční soud je povinen učinit do 10 dnů od podání insolvenčního návrhu úkony směřující k rozhodnutí věci. O insolvenčním návrhu rozhodne bez zbytečného odkladu, v případě uvedeném v § 132 odst. 1 nejpozději do 15 dnů od jeho podání; je-li vyhlášeno moratorium, neskončí tato lhůta dříve než uplynutím 10 dnů od zániku moratoria. § 214 (1) Insolvenční soud může na návrh insolvenčního správce nebo věřitelského výboru předvolat dlužníka nebo osoby jednající za dlužníka k výslechu a vyzvat je k prohlášení o majetku. Předvolání k prohlášení o majetku musí obsahovat účel výslechu a poučení o následcích odmítnutí prohlášení nebo uvedení nepravdivých, neúplných nebo hrubě zkreslujících údajů. Předvolání se doručuje předvolanému do vlastních rukou, a to nejméně 10 dnů před výslechem.

170 § 258 Nebyl-li v době prohlášení konkursu ještě předán předmět nájmu, podnájmu nebo výpůjčky, může insolvenční správce i druhý účastník smlouvy od smlouvy odstoupit; učiní-li tak insolvenční správce, může se druhý účastník smlouvy domáhat náhrady škody způsobené předčasným ukončením smlouvy přihláškou pohledávky. Každá ze smluvních stran je povinna druhému účastníku smlouvy do 10 dnů poté, co k tomu byla vyzvána, sdělit, zda od smlouvy odstupuje; jestliže tak neučiní, právo odstoupit od smlouvy podle tohoto ustanovení jí zaniká. § 318 (1) Dlužník, který podal insolvenční návrh pro hrozící úpadek, může podat návrh na povolení reorganizace nejpozději do rozhodnutí o úpadku. V ostatních případech lze návrh na povolení reorganizace podat nejpozději do 10 dnů před první schůzí věřitelů, která se má konat po rozhodnutí o úpadku.

171 § 403 (2) Věřitelé, kteří hlasovali o přijetí způsobu oddlužení, mohou namítat, že zde jsou skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly zamítnutí návrhu na povolení oddlužení. Tyto námitky mohou uplatnit nejpozději do skončení schůze věřitelů, která rozhodovala o způsobu oddlužení, a v případě uvedeném v § 399 odst. 3 do 10 dnů po zveřejnění výsledků hlasování v insolvenčním rejstříku. K později vzneseným námitkám a k námitkám uplatněným věřiteli, kteří nehlasovali o přijetí způsobu oddlužení, se nepřihlíží. Lhůty patnáctidenní § 72 (3) Předvolání účastníků k insolvenčnímu soudu učiněné vyhláškou musí být zveřejněno nejméně 15 dnů přede dnem, kdy se má jednání nebo jiný úkon insolvenčního soudu konat.

172 § 115 Dlužník, který je podnikatelem, může do 7 dnů od podání insolvenčního návrhu, a jde-li o insolvenční návrh věřitele, do 15 dnů od jeho doručení insolvenčním soudem, navrhnout insolvenčnímu soudu vyhlášení moratoria; toto právo nemá právnická osoba v likvidaci. § 134 Insolvenční soud je povinen učinit do 10 dnů od podání insolvenčního návrhu úkony směřující k rozhodnutí věci. O insolvenčním návrhu rozhodne bez zbytečného odkladu, v případě uvedeném v § 132 odst. 1 nejpozději do 15 dnů od jeho podání; je-li vyhlášeno moratorium, neskončí tato lhůta dříve než uplynutím 10 dnů od zániku moratoria.

173 § 154 (2) Výši odměny znalce podle odstavce 1 schvaluje věřitelský výbor; nedojde-li ke schválení odměny do 15 dnů po ustanovení znalce, schvaluje jeho odměnu insolvenční soud. § 155 (2) Znalecký posudek podle odstavce 1 předkládá znalec insolvenčnímu soudu, který neprodleně poté svolá za účelem jeho projednání a schválení schůzi věřitelů, ke které předvolá i znalce; znalecký posudek musí být zveřejněn v insolvenčním rejstříku nejpozději 15 dnů přede dnem, kdy se má schůze věřitelů konat. § 188 (2) Nelze-li přihlášku pohledávky přezkoumat pro její vady nebo neúplnost, vyzve insolvenční správce věřitele, aby ji opravil nebo doplnil do 15 dnů, nestanoví-li lhůtu delší.

174 § 189 (3) Seznam přihlášených pohledávek zveřejní insolvenční soud v insolvenčním rejstříku nejpozději 15 dnů přede dnem, kdy se o nich má konat přezkumné jednání, a má-li se přezkumné jednání konat do 15 dnů po uplynutí lhůty k přihlášení pohledávek, nejpozději 3 dny přede dnem, kdy se o nich má konat přezkumné jednání. Insolvenční soud dále bez zbytečného odkladu zveřejní v insolvenčním rejstříku každou změnu seznamu přihlášených pohledávek. § 198 (1) Věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2.

175 § 253 (2) Jestliže se insolvenční správce do 15 dnů od prohlášení konkursu nevyjádří tak, že smlouvu splní, platí, že od smlouvy odstupuje; do té doby nemůže druhá strana od smlouvy odstoupit, není-li v ní ujednáno jinak. § 256 (2) Jestliže by výpovědí nájemní smlouvy sjednané na určitou dobu, v níž je dlužník pronajímatelem, byl nájemce nepřiměřeně dotčen ve svých oprávněných zájmech nebo by tím utrpěl či mohl utrpět značnou škodu, může nájemce do 15 dnů od doručení výpovědi navrhnout insolvenčnímu soudu zrušení výpovědi.

176 § 304 (2) O konečné zprávě insolvenčního správce po její úpravě uvědomí insolvenční soud účastníky řízení tím, že ji zveřejní vyhláškou. Současně je uvědomí o tom, že do 15 dnů od zveřejnění konečné zprávy v insolvenčním rejstříku mohou proti ní podat námitky; § 316 (5) Jestliže dlužník společně s insolvenčním návrhem nebo nejpozději do 15 dnů po rozhodnutí o úpadku předložil insolvenčnímu soudu reorganizační plán (schválený) přijatý alespoň polovinou všech zajištěných věřitelů počítanou podle výše jejich pohledávek a alespoň polovinou všech nezajištěných věřitelů počítanou podle výše pohledávek, odstavec 4 se nepoužije. § 322 (4) Osobu, která podala další návrh na povolení reorganizace, vyzve insolvenční soud, aby mu do 15 dnů sdělila, zda trvá na jeho projednání; nestane-li se tak, v projednání reorganizace insolvenční soud nepokračuje.

177 § 343 (3) Zpráva o reorganizačním plánu se předkládá věřitelům v dostatečném předstihu před schůzí věřitelů, která má rozhodnout o jeho přijetí, nejpozději 15 dnů před termínem jejího konání. Tuto zprávu lze zveřejnit až poté, co ji schválil insolvenční soud. § 346 (2) Hlasují-li věřitelé o přijetí reorganizačního plánu mimo schůzi věřitelů před zahájením insolvenčního řízení, k jejich hlasu se přihlíží jen tehdy, hlasují-li písemně, podáním výslovně označeným jako "Hlasovací lístek", které nesmí obsahovat žádný jiný právní úkon, ze kterého je nepochybné, jak hlasovali, a na kterém je úředně ověřena pravost jejich podpisu, a bylo-li toto podání obsahující všechny náležitosti doručeno dlužníku nejpozději posledního dne lhůty, kterou dlužník k tomuto účelu stanovil a známým věřitelům písemně oznámil; tato lhůta nesmí být kratší než 15 dnů.

178 § 401 (2) Hlasují-li věřitelé o přijetí způsobu oddlužení mimo schůzi věřitelů před zahájením insolvenčního řízení, k jejich hlasu se přihlíží jen tehdy, hlasují-li písemně, podáním výslovně označeným jako "Hlasovací lístek", které nesmí obsahovat žádný jiný právní úkon, ze kterého je nepochybné, jak hlasovali, a na kterém je úředně ověřena pravost jejich podpisu, a bylo-li toto podání obsahující všechny náležitosti doručeno dlužníku nejpozději posledního dne lhůty, kterou dlužník k tomuto účelu stanovil a známým věřitelům písemně oznámil; tato lhůta nesmí být kratší než 15 dnů. § 402 (5) Jestliže ani jeden ze způsobů oddlužení nezíská prostou většinu hlasů nezajištěných věřitelů podle odstavce 3, rozhodne o způsobu oddlužení insolvenční soud; učiní tak do skončení schůze věřitelů a v případě uvedeném v § 399 odst. 3 do 15 dnů po zveřejnění výsledků hlasování v insolvenčním rejstříku.

179 Lhůty třicetidenní § 3 (1) Dlužník je v úpadku, jestliže má b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti § 47 1) Schůzi věřitelů svolává a řídí insolvenční soud. Svolá ji z vlastní iniciativy, nebo na návrh insolvenčního správce, věřitelského výboru anebo alespoň 2 věřitelů, jejichž pohledávky počítané podle výše (§ 49 odst. 1) činí alespoň desetinu přihlášených pohledávek. Insolvenční soud svolá schůzi věřitelů tak, aby se konala do 30 dnů poté, co byl o její svolání požádán, není-li navržen pozdější termín konání.

180 § 119 (2) Insolvenční soud může na návrh dlužníka prodloužit moratorium nejdéle o 30 dnů, jestliže dlužník k takovému návrhu připojí ke dni podání návrhu aktualizovaný seznam závazků a písemné prohlášení většiny jeho věřitelů, počítané podle výše jejich pohledávek, že s prodloužením moratoria souhlasí; podpisy věřitelů na tomto prohlášení musí být úředně ověřeny. § 136 (3) Lhůta k přihlášení pohledávek stanovená v rozhodnutí nesmí být kratší 30 dnů a delší 2 měsíců. (4) Je-li s rozhodnutím o úpadku spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, činí lhůta k přihlášení pohledávek 30 dnů. § 137 (2) (Věta 2.) Je-li s rozhodnutím o úpadku spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, určí insolvenční soud termín prvního přezkumného jednání tak, aby se konalo nejpozději do 30 dnů po uplynutí lhůty k přihlášení pohledávek.

181 § 149 (2) Odstavec 1 se nepoužije, jestliže dlužník podal návrh na povolení oddlužení v insolvenčním řízení zahájeném na základě insolvenčního návrhu jiné osoby; v takovém případě rozhodne insolvenční soud o způsobu řešení úpadku samostatným rozhodnutím vydaným do 30 dnů po rozhodnutí o úpadku.

182 § 186 (2) Přihlášený věřitel, který tvrdí, že jeho pohledávka nebyla v průběhu insolvenčního řízení uspokojena ani nezanikla jiným způsobem, se může žalobou podanou u insolvenčního soudu domáhat určení, že jeho pohledávka nadále trvá. Žaloba musí být podána proti insolvenčnímu správci, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy přihlášenému věřiteli bylo doručeno rozhodnutí podle odstavce 1. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty soudu. Nebyla-li žaloba včas podána, platí, že pohledávka přihlášeného věřitele zanikla způsobem uvedeným v rozhodnutí podle odstavce 1. Totéž platí, jestliže insolvenční soud žalobu zamítne, odmítne ji nebo řízení o ní zastaví. Právní mocí rozhodnutí, kterým insolvenční soud žalobě vyhoví, se účast přihlášeného věřitele v insolvenčním řízení obnovuje. Žaloba se projednává jako incidenční spor. § 198 (1) Věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření.

183 § 199 (1) Insolvenční správce, který popřel vykonatelnou pohledávku, podá do 30 dnů od přezkumného jednání u insolvenčního soudu žalobu, kterou své popření uplatní proti věřiteli, který vykonatelnou pohledávku přihlásil. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty soudu. § 225 (2) Žaloba musí být podána proti insolvenčnímu správci, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy osobě uvedené v odstavci 1 bylo doručeno vyrozumění o soupisu majetku, k němuž uplatňuje právo. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty insolvenčnímu soudu. § 233 (2) Odmítne-li insolvenční správce vydat majetkový prospěch získaný plněním z neplatného právního úkonu nebo nevyřídí-li žádost o jeho vydání v přiměřené lhůtě, lze se jeho vydání domáhat vylučovací žalobou podle tohoto zákona, která musí být podána nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy insolvenční správce osobě, která o vydání majetkového prospěchu žádá, doručil písemné vyrozumění o odmítnutí její žádosti; právo na náhradu škody tím není dotčeno.

184 § 307 (3) Částky určené pro jednotlivé věřitele v rozvrhovém usnesení jim insolvenční správce proplatí na jejich náklad zpravidla ve svém sídle. Částky nepřesahující 500 Kč může složit do úschovy u soudu a věřitele o tom písemně vyrozumět. Obdobně postupuje, jestliže nedojde k proplacení částek určených pro jednotlivé věřitele do 30 dnů od rozvrhového usnesení pro překážku na jejich straně. O splnění rozvrhového usnesení podá insolvenční správce insolvenčnímu soudu zprávu. § 321 (2) Insolvenční soud vyzve osoby podle odstavce 1, aby ve lhůtě, která nesmí být delší než 30 dnů, odstranily odlišnosti svých návrhů a vyrozuměly jej o společném stanovisku. Nestane-li se tak, vychází insolvenční soud z návrhu, který podal dlužník, a není-li jej, pak z návrhu věřitele, který mu došel dříve. § 332 (2) Je-li návrhů podle odstavce 1 více, insolvenční soud o nich rozhodne jedním rozhodnutím, proti němuž není odvolání přípustné. Zamítne-li je, lze další návrhy podle odstavce 1 podat až po uplynutí 30 dnů.

185 § 333 (3) Zanikne-li funkce statutárního orgánu dlužníka nebo dozorčí rady anebo funkce všech členů těchto orgánů a není-li postupem podle zvláštního právního předpisu jmenován nebo zvolen do 30 dnů poté nový statutární orgán nebo dozorčí rada nebo jejich členové, zvolí je věřitelský výbor. § 361 (2) Návrh změny reorganizačního plánu zveřejní insolvenční soud v insolvenčním rejstříku a na náklady navrhovatele jej doručí zvlášť původním i novým věřitelům. Současně stanoví věřitelům lhůtu, ve které mohou změněný plán odmítnout. Tato lhůta nesmí být kratší než 30 dnů ode dne doručení návrhu změn. § 390 (1) Návrh na povolení oddlužení musí dlužník podat spolu s insolvenčním návrhem. Podá-li insolvenční návrh jiná osoba, lze návrh na povolení oddlužení podat nejpozději do 30 dnů od doručení insolvenčního návrhu dlužníku; o tom musí být dlužník při doručení insolvenčního návrhu poučen.

186 § 418 (1)Insolvenční soud schválené oddlužení zruší a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, jestliže c) v důsledku zaviněného jednání vznikl dlužníku po schválení plánu oddlužení peněžitý závazek po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti Lhůty šedesátidenní § 370 (2) Výtah obsahuje d) v případě úpadku banky nebo spořitelního a úvěrního družstva informaci o tom, že pohledávky věřitelů vyplývající z účetnictví dlužníka se považují za přihlášené, o čemž budou věřitelé jednotlivě informováni do 60 dnů od prohlášení konkursu, a informaci o možnosti postupu podle §374 odst. 4 a 5 včetně uvedení lhůt a dne, kterým lhůty uplynou,

187 § 373 2) Insolvenční správce je povinen bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 60 dnů ode dne prohlášení konkursu, zaslat každému věřiteli podle odstavce 1 oznámení, ve kterém uvede…… § 374 1) Je-li dlužníkem instituce elektronických peněz nebo osoba se sídlem nebo místem podnikání na území České republiky nebo mimo území Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru oprávněná vydávat elektronické peníze na základě povolení podle zvláštního právního předpisu, zašle insolvenční správce každému ze známých věřitelů bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 60 dnů od rozhodnutí o úpadku nebo rozhodnutí o způsobu řešení úpadku, oznámení, ve kterém uvede……… § 385 2) Insolvenční správce je povinen bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 60 dnů ode dne prohlášení konkursu, zaslat každému věřiteli podle odstavce 1 oznámení, ve kterém uvede………

188 Lhůty stodvacetidenní § 329 (1) Rozhodnutí o povolení reorganizace obsahuje c) výzvu, aby dlužník ve lhůtě 120 dnů předložil reorganizační plán nebo aby bez zbytečného odkladu insolvenčnímu soudu sdělil, že jej předložit nehodlá, § 339 (1) Přednostní právo sestavit reorganizační plán má dlužník, i když návrh na povolení reorganizace podal některý přihlášený věřitel. Může jej předložit současně s návrhem na povolení reorganizace anebo ve lhůtě 120 dnů od rozhodnutí o povolení reorganizace. Tuto lhůtu může insolvenční soud na návrh dlužníka přiměřeně prodloužit, nejdéle však o 120 dnů.

189 Lhůty dvouměsíční § 93 (2) Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 1 odvolací soud projedná a rozhodne o něm nejpozději do 2 měsíců poté, co mu bylo předloženo soudem prvního stupně; ustanovení § 92 tím není dotčeno. § 136 (3) Lhůta k přihlášení pohledávek stanovená v rozhodnutí (o úpadku) nesmí být kratší 30 dnů a delší 2 měsíců. § 137 (1) Schůzi věřitelů svolá insolvenční soud tak, aby se konala nejpozději do 2 měsíců od rozhodnutí o úpadku. (2) Termín přezkumného jednání určí insolvenční soud tak, aby se konalo nejpozději do 2 měsíců po uplynutí lhůty k přihlášení pohledávek, ne však dříve než po 7 dnech od uplynutí této lhůty; z důvodů hodných zvláštního zřetele může insolvenční soud tuto lhůtu prodloužit.

190 § 307 (2) V rozvrhovém usnesení určí insolvenční soud insolvenčnímu správci lhůtu k jeho splnění; lhůta nesmí být delší než 2 měsíce od právní moci tohoto usnesení. Lhůty tříměsíční § 3 (2) Má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo…… § 36 (2) Insolvenční správce poskytuje věřitelským orgánům součinnost nezbytnou k řádnému výkonu jejich funkce; zejména se na žádost věřitelského orgánu účastní jeho jednání a nejméně jednou za 3 měsíce předkládá věřitelskému orgánu a insolvenčnímu soudu písemnou zprávu o stavu insolvenčního řízení.

191 § 147 4) Žalobu podle odstavců 1 až 3 (na náhradu škody) musí dlužník podat nejpozději do 3 měsíců ode dne, kdy mu bylo doručeno rozhodnutí, jímž se končí řízení o insolvenčním návrhu, a jiný dlužníkův věřitel nejpozději do 3 měsíců od zveřejnění tohoto rozhodnutí v insolvenčním rejstříku; o žalobě však nelze rozhodnout před právní mocí tohoto rozhodnutí. Nejde o incidenční spor. Lhůty jednoleté § 239 (3) Insolvenční správce může podat odpůrčí žalobu ve lhůtě 1 roku ode dne, kdy nastaly účinky rozhodnutí o úpadku. Nepodá-li ji v této lhůtě, odpůrčí nárok zanikne.

192 Lhůty dvouleté § 37 (4) Právo na náhradu škody nebo jiné újmy proti insolvenčnímu správci se promlčí do 2 let poté, kdy se poškozený dozvěděl o výši škody a odpovědnosti insolvenčního správce, nejpozději však do 3 let, a jde-li o škodu způsobenou úmyslným trestným činem, za který byl insolvenční správce pravomocně odsouzen, nejpozději do 10 let od skončení insolvenčního řízení. Lhůty tříleté § 37 (4) Právo na náhradu škody nebo jiné újmy proti insolvenčnímu správci se promlčí do 2 let poté, kdy se poškozený dozvěděl o výši škody a odpovědnosti insolvenčního správce, nejpozději však do 3 let, a jde-li o škodu způsobenou úmyslným trestným činem, za který byl insolvenční správce pravomocně odsouzen, nejpozději do 10 let od skončení insolvenčního řízení.

193 § 240 (3) Právnímu úkonu bez přiměřeného protiplnění lze odporovat, byl-li učiněn v posledních 3 letech před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, anebo v době 1 roku před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch jiné osoby. § 241 (4) Zvýhodňujícímu právnímu úkonu lze odporovat, byl-li učiněn v posledních 3 letech před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, anebo v době 1 roku před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch jiné osoby. § 391 (1) Návrh na povolení oddlužení musí vedle obecných náležitostí podání obsahovat c) údaje o příjmech dlužníka za poslední 3 roky.

194 § 417 (2) Přiznané osvobození (od placení pohledávek) zaniká, byl-li dlužník do 3 let od právní moci rozhodnutí o něm pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin, kterým podstatně ovlivnil schválení nebo provedení oddlužení anebo přiznání osvobození, případně kterým jinak poškodil věřitele. Lhůty pětileté § 242 (3) Úmyslně zkracujícímu právnímu úkonu lze odporovat, byl-li učiněn v posledních 5 letech před zahájením insolvenčního řízení. § 391 (1) Návrh na povolení oddlužení musí vedle obecných náležitostí podání obsahovat b) údaje o očekávaných příjmech dlužníka v následujících 5 letech, ……

195 § 406 (3) V rozhodnutí, jímž schvaluje oddlužení plněním splátkového kalendáře, insolvenční soud a) uloží dlužníku, aby po dobu 5 let od platil nezajištěným věřitelům vždy ke každému 1. dni v měsíci z příjmů, které získá po schválení oddlužení, částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky, a to podle poměru jejich pohledávek určeného v rozhodnutí. Současně stanoví termín úhrady první splátky, a to tak, aby byla uhrazena nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž nastanou účinky schválení oddlužení,…. § 425 1) Po uplynutí 5 let od nabytí právní moci rozhodnutí, jímž bylo skončeno insolvenční řízení, vyškrtne insolvenční soud dlužníka ze seznamu dlužníků a údaje o něm v insolvenčním rejstříku znepřístupní.

196 Lhůty desetileté § 37 (4) Právo na náhradu škody nebo jiné újmy proti insolvenčnímu správci se promlčí do 2 let poté, kdy se poškozený dozvěděl o výši škody a odpovědnosti insolvenčního správce, nejpozději však do 3 let, a jde-li o škodu způsobenou úmyslným trestným činem, za který byl insolvenční správce pravomocně odsouzen, nejpozději do 10 let od skončení insolvenčního řízení. § 312 (4) Na základě upraveného seznamu pohledávek lze po zrušení konkursu podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci pro zjištěnou neuspokojenou pohledávku, kterou dlužník nepopřel; toto právo se promlčí za 10 let od zrušení konkursu. To neplatí, jde-li o neuspokojenou pohledávku nebo její část, která zaniká podle § 311.

197 ÚČASTENSTVÍ V INSOLVENČNÍM ŘÍZENÍ A INCIDENČNÍCH SPORECH

198 Účastenství v insolvenčním řízení I. §§ 14 až 18 IZ INSOLVENČNÍ ŘÍZENÍ: a)dlužník, b)věřitelé, kteří uplatňují své právo vůči dlužníku, c)nejde-li o přihlášené věřitele, jsou jiné osoby uplatňující své právo v insolvenčním řízení účastníky tohoto řízení jen po dobu, po kterou insolvenční soud o tomto právu jedná a rozhoduje. vedlejší účastenství není v insolvenčním řízení přípustné INCIDENČNÍ SPORY: a)žalobce a b)žalovaný, není-li dále stanoveno jinak Zrušeno zák. č. 69/2011 Sb.: žalobcem nebo žalovaným v incidenčním sporu je insolvenční správce. není-li dále stanoveno jinak vedlejší účastenství v incidenčních sporech je přípustné. Vstup do řízení (§ 92 odst. 1 o.s.ř. ) a záměna účastníka řízení (§ 92 odst. 2 o.s.ř.) nejsou v insolvenčním řízení přípustné.

199 NEÚSPĚCH S POSTUPEM V PŘIHLÁŠCE NEZNAMENÁ NEÚSPĚCH S NÁVRHEM Usnesení Vrchního soudu v Praze č.j. 1 VSPH 466/2009-A-83 ze dne ve věci sp.zn. KSPL 29 INS 2123/2008 Právě tato smlouva však byla jednoznačným důkazem pro závěr, že druhému navrhovateli aktivní legitimace v době rozhodování soudu prvního stupně nesvědčila. Nelze totiž směšovat posouzení podmínek pro rozhodnutí podle § 18 IZ o procesním nástupnictví v důsledku změny v osobě věřitele přihlášené pohledávky, s posouzením, zda navrhujícímu věřiteli svědčí aktivní věcná legitimace. Jinak řečeno, okolnost, že soud v rozhodnutí podle § 18 odst. 1 nepřipustí navrhovaný vstup nabyvatele přihlášené pohledávky, nepředurčuje posouzení, zda z hlediska podmínek stanovených hmotných právem nedošlo ke změně v osobě věřitele. Závěr soudu prvního stupně, že na předložené smlouvě původně nebyly předepsaným způsobem ověřeny podpisy účastníků smlouvy, sice měl svůj význam pro posouzení, zda jsou splněny všech formální požadavky stanovené v § 18 odst. 1 IZ, nikoliv však (sám o sobě) pro závěr, zda druhý navrhovatel je i nadále věřitelem přihlášené pohledávky. Odvolací soud provedl touto smlouvou důkaz a zjistil, že v jejím důsledku je věřitelem přihlášené pohledávky – druhým navrhovatelem - pan ing. J. Š. Ani v řízení před soudem prvního stupně ani v řízení před soudem odvolacím nevyšly najevo žádné skutečnosti, které by z hlediska podmínek stanovených v § 524 a násl. obč. zák. tento závěr zpochybňovaly.

200 KOHO JE TŘEBA ŽALOVAT V INCIDENČNÍM SPORU ??? Usnesení Vrchního soudu v Praze č.j. VSPH 544/2009-P6-8 ze dne ve věci insolvenčního řízení vedeného pod sp.zn. KSUL 45 INS 857/2008 (I.) Odvolací soud se shoduje se stanoviskem soudu prvního stupně potud, že v případě schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře má popření nezajištěné pohledávky ze strany dlužníka stejný účinek, jako popření ze strany insolvenčního správce. Z toho ovšem plyne, že je zásadně namístě, aby vůči oběma popírajícím subjektům, které mají z hlediska popření totožné pohledávky v případě schválení oddlužení stejné procesní postavení, byla podána incidenční žaloba, tedy aby o shodném popřeném nároku bylo vůči oběma popírajícím vydáno toliko jedno meritorní rozhodnutí. Nutno vyjít z toho, že insolvenční správce a dlužník mají při popření pohledávky v režimu schváleného oddlužení (v rozsahu shodného popření) v incidenčním řízení postavení nerozlučných společníků, jež je dáno specifiky insolvenčního zákona. To mimo jiné znamená, že chce-li být věřitel s incidenční žalobou úspěšný, musí jeho žaloba na určení pohledávky směřovat vůči oběma popírajícím (popřeli-li tutéž pohledávku). Přitom ovšem není vyloučeno, že propadná lhůta k podání takové žaloby počne běžet, popř. i skončí, ve vztahu ke každému z popírajících odlišně. Směřuje-li totiž žaloba vůči insolvenčnímu správci, musí být podána u soudu do 30 dnů od skončení přezkumného jednání, jemuž byl věřitel přítomen, jinak do 15 dnů poté, kdy věřitel obdržel vyrozumění insolvenčního správce o popření své pohledávky s poučením o následcích v případě, že takovou žalobu včas nepodá (§ 198 odst. 1 IZ, § 13 vyhlášky č. 311/2007). Oproti tomu ve vztahu k dlužníku mohou nastat účinky popření až když nastanou účinky oddlužení (§ 410 odst. 2 ve spojení s § 407 odst. 1 IZ).

201 KOHO JE TŘEBA ŽALOVAT V INCIDENČNÍM SPORU ? Usnesení Vrchního soudu v Praze č.j. VSPH 544/2009-P6-8 ze dne ve věci insolvenčního řízení vedeného pod sp.zn. KSUL 45 INS 857/2008 (II.) Jelikož v textu ustanovení § 197, § 198 a § 410 IZ ani v ustanovení § 13 prováděcí vyhlášky č. 311/2007 Sb., není zřetelně vyjádřeno, že nezajištěný věřitel -chce-li svoji popřenou nevykonatelnou pohledávku v řízení obhájit - musí v případě schválení oddlužení (do v případě schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře) podat incidenční žalobu proti insolvenčnímu správci i proti dlužníku, pokud oba jeho pohledávku popřeli, je nezbytné, aby byl věřitel s popřenou pohledávkou na tuto skutečnost upozorněn. Opačný postup by znamenal rozpor se zásadami vyjádřenými v § 5 IZ, neboť insolvenční řízení musí být vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen. Z § 13 cit. prováděcí vyhlášky ve spojení s § 410 IZ se podává, že žalován má být vždy ten, kdo pohledávku popřel, a v příslušném vyrozumění o popření pohledávky by tedy ve smyslu výše uvedeného měl insolvenční správce věřitele poučit, vůči komu má žalobu podat a jaké důsledky se s nepodáním žaloby ve stanovené lhůtě pojí.

202 DVĚ ROZPORUPLNÁ ROZHODNUTÍ VRCHNÍCH SOUDŮ VE VĚCI ROZHODNUTÍ O PROCESNÍM NÁSTUPNICTVÍ (§ 18 IZ)

203 Při rozhodnutí o nástupnictví se nelze odvolat i při špatném poučení, aby to bylo rychlé KSPL 29 INS 2123/2008, 1 VSPH 467/2009 Třebaže soud prvního stupně v rozporu s citovanou právní úpravou přípustnosti odvolání účastníky nesprávně poučil, nic to nemění na skutečnosti, že navrhovatel podal odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně, proti kterému zákon opravný prostředek nepřipouští. Odvolání není přípustné nejen proti kladnému rozhodnutí ( to by nemohlo být již z povahy věci pro subjektivní nepřípustnost), kterým soud rozhodne o procesním nástupnictví, ale též proti rozhodnutí, kterým návrh věřitele podaný podle prvého odstavce ustanovení § 18 soud zamítne. V obou případech se totiž akcentuje role soudu prvního stupně a rychlost jeho rozhodování (nepřichází v úvahu ani jakékoliv odstraňování vad návrhu) a ovšem také změnitelnost rozhodnutí, jestliže se v dalším průběhu insolvenčního řízení ukáže, že ke skutečné změně v osobě věřitele nedošlo anebo došlo jinak.

204 A CO VE STEJNÉ VĚCI UVEDL VRCHNÍ SOUD V OLOMOUCI? Usnesení Vrchního soudu v Olomouci č.j. 2 VSOL 308/2009-P1-12 ze dne ve věci sp.zn. KSOS 13 INS 267/2009 Z textu poslední věty citovaného § 18 odst.4 IZ, podle něhož odvolání není přípustné jen proti rozhodnutí insolvenčního soudu podle § 18 odst.1,3 IZ, dovozuje odvolací soud, že proti usnesení, jímž insolvenční soud nevyhověl návrhu podle § 18 odst.1 IZ, je přípustné odvolání. Podle § 18 odst.1,3 IZ soud vyhoví (musí vyhovět) návrhu původního věřitele na vstup nabyvatele jeho pohledávky vždy, pokud jsou splněny stanovené zákonné předpoklady. Tyto předpoklady jsou podle odvolacího soudu dostatečnou zárukou spravedlivého procesu a proto takový výklad § 18 odst.4 IZ, podle něhož proti vyhovujícímu rozhodnutí soudu o návrhu podle § 18 odst.1 IZ není odvolání objektivně přípustné, je v souladu se zásadou efektivity insolvenčního řízení (§ 5, písm. a/ IZ) i zásadou vyjádřenou v čl. 36 Listiny základních práv a svobod. S ohledem na ústavně chráněné procesní principy však nelze dovozovat objektivní nepřípustnost odvolání proti zamítavému rozhodnutí insolvenčního soudu o návrhu na vstup nabyvatele pohledávky do řízení na místo původního věřitele.

205 ZMĚNA ROZHODNUTÍ O PROCESNÍM NÁSTPUNICTVÍ Usnesení Vrchního soudu v Olomouci č.j. 2 VSOL 308/2009-P1-12 ze dne ve věci KSOS 13 INS 267/2009 Poté, co dojde k procesnímu nástupnictví ze zákona, je insolvenční soud povinen (jak vyplývá z důvodové zprávy k ust. § 18 IZ) tuto skutečnost deklarovat usnesením, v jehož výroku označí den, kterým došlo ke změně účastníků, a uvede, kdo se stal nástupcem původního věřitele. Proti tomuto usnesení není přípustné odvolání (§ 18 odst.4 IZ). Insolvenční soud svým rozhodnutím o vstupu právního nástupce věřitele do řízení podle § 18 odst.1 IZ, ani rozhodnutím, kterým pouze deklaruje vstup nabyvatele pohledávky do řízení v důsledku fikce podle § 18 odst.2 IZ není vázán (§ 18 odst.4 IZ) a v průběhu dalšího řízení o tom, kdo je ve vztahu k určité pohledávce věřitelem, může rozhodnout opětovně. Takovéto rozhodnutí ovšem nemůže být výrazem libovůle soudu, neboť to by odporovalo požadavku právní jistoty účastníků řízení a ve svém důsledku by bylo v rozporu s principem spravedlivého procesu. Soud proto může opětovně rozhodnout o účastenství jen tehdy, pokud se v průběhu řízení nově objeví takové skutečnosti, ze kterých vyplývá, že ke změně účastníků nedošlo (viz rovněž důvodová zpráva k § 18 zák.č. 182/2006 Sb.). V případě, že takové skutečnosti nově v řízení vyjdou najevo, insolvenční soud ukončí účast (nástupce) věřitele, který se stal účastníkem na základě rozhodnutí podle § 18 odst.1 IZ či na základě fikce, jejíž vznik soud usnesením deklaroval, s tím, že dále bude v řízení pokračovat s původním věřitelem (procesním předchůdcem věřitele, jehož účast soud ukončil). Pokud by v mezidobí došlo k zániku původního věřitele, bude soud postupovat podle § 107 o.s.ř. Odvolací soud proto nesouhlasí s názorem odvolatele, že po té, kdy nastane fikce podle § 18 odst. 2 IZ, nemůže insolvenční soud o procesním nástupnictví (ve vztahu k přihlášené pohledávce) v žádném případě rozhodovat. I v tomto případě soud o procesním nástupnictví rozhodovat může, ale omezeně. Možnost jeho rozhodování je vázána na to, že v řízení vyjdou najevo nové skutečnosti, ze kterých vyplývá, že se změnou v osobě účastníků je tomu jinak.

206 Účastenství v insolvenčním řízení I I. ZVLÁŠTNÍ PŘÍPADY VZNIKU ÚČASTENSTVÍ V INSOL. ŘÍZENÍ § 183 odst. 3 IZ: Osoby, od kterých může věřitel požadovat plnění podle odstavců 1 a 2, mohou pohledávku, která by jim proti dlužníku vznikla uspokojením věřitele, přihlásit jako pohledávku podmíněnou, pokud ji nepřihlásí věřitel. Jestliže však věřitel takovou pohledávku přihlásí, mohou se jí tyto osoby v rozsahu, v němž pohledávku uspokojí, v insolvenčním řízení domáhat místo něj s tím, že pro jejich vstup do řízení platí přiměřeně § 18; návrh podle tohoto ustanovení mohou podat samy. § 203 odst. 2 IZ: zaměstnanec - pracovněprávní pohledávk a ( § 169 odst. 1 písm. a) IZ) pokládá se jeho pohledávka za uplatněnou ve výši vyplývající z účetnictví dlužníka nebo z evidence vedené podle zvláštního právního předpisu (není-li uplatněna zaměstnancem v jiné výši)

207 Zaměstnanecké pohledávky se řídí účetnictvím dlužníka, platí se kdykoli a vymáhají po správci žalobou 1VSPH 94/2008, KSUL 45 INS 150/2008 Jestliže zaměstnanci dlužníka uplatňují nároky vzniklé z pracovního poměru, zákon jim v § 203 odst. 2 IZ přiznává, a to bez ohledu na jejich vlastní procesní aktivitu v řízení, postavení osob, které pohledávku uplatnily vždy minimálně ve výši plynoucí z účetnictví dlužníka, popřípadě jeho evidence. Tyto pohledávky se v insolvenčním řízení uplatňují jedině vůči insolvenčnímu správci pořadem práva tak, jako by insolvenční správce byl v nich sám dlužníkem. Pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou je insolvenční správce povinen uspokojit kdykoliv po rozhodnutí o úpadku, a to v plné výši. Neučiní-li tak, věřitel se může domáhat jejich splnění žalobou podanou proti insolvenčnímu správci.

208 Účastenství v insolvenčním řízení I II. ZVLÁŠTNÍ PŘÍPADY VZNIKU ÚČASTENSTVÍ V INSOL. ŘÍZENÍ § 237 odst. 4 IZ: vzájemné plnění z neúčinného právního úkonu Není-li plnění poskytnuté dlužníku těmito osobami v majetkové podstatě rozpoznatelné nebo se v ní nenachází, považuje se pohledávka, která těmto osobám poskytnutím plnění dlužníku vznikla, za přihlášenou pohledávku a uspokojí se stejně jako tyto pohledávky. § 275 IZ: Pohledávka manžela dlužníka vzniklá po prohlášení konkursu vypořádáním společného jmění manželů se považuje za přihlášenou pohledávku a uspokojí se stejně jako tyto pohledávky.

209 Účastenství v insolvenčním řízení I V. § 373 IZ: Pohledávky věřitelů vyplývající z účetnictví dlužníka, je-li jím banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo anebo pobočka zahraniční banky podle § 367 odst. 1 písm. f), se pokládají za přihlášené podle tohoto zákona. Okamžikem přihlášení pohledávky je prohlášení konkursu. Insolvenční správce je povinen bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 60 dnů ode dne prohlášení konkursu, zaslat každému věřiteli podle odstavce 1 oznámení, ve kterém uvede a) že na majetek osoby uvedené v odstavci 1 byl prohlášen konkurs, b) výši pohledávky věřitele za dlužníkem, ve které je považována za přihlášenou, a případně charakter jeho pohledávky, především, zda jde o věřitele s pohledávkou za majetkovou podstatou (§ 168), věřitele s pohledávkou na roveň postavenou pohledávce za majetkovou podstatou (§ 169), věřitele s pohledávkou s právem na uspokojení ze zajištění [§ 2 písm. g)], věřitele s pohledávkou jinak zajištěnou, věřitele s podřízenou pohledávkou (§ 172 odst. 2) nebo zda je pohledávka spojena s výhradou vlastnictví k předmětu plnění ze závazkového vztahu…

210 Zacházení se známými věřiteli dlužníka KSBR 38 INS 735/2008, 29 NSČR 4/2008-P11-12 Z principu stejného zacházení se známými věřiteli z ústavního hlediska nevybočuje ani úprava obsažená v § 373 a § 374 insolvenčního zákona. Tam způsob jiného zacházení se známými věřiteli dlužníka vyplývá (v návaznosti na komunitární právo, konkrétně na směrnice č. 2001/24/ES a č. 1994/19/ES) z toho, o jakého dlužníka jde.

211 Účastenství v insolvenčním řízení V. § 18 IZ (1)Nastane-li v průběhu insolvenčního řízení skutečnost, se kterou právní předpisy spojují převod nebo přechod přihlášené pohledávky z původního věřitele na nabyvatele pohledávky, aniž původní věřitel ztrácí způsobilost být účastníkem řízení, insolvenční soud rozhodne, že místo tohoto věřitele vstupuje do insolvenčního řízení nabyvatel jeho pohledávky. Učiní tak na základě návrhu věřitele a po písemném souhlasu nabyvatele jeho pohledávky. Převod nebo přechod pohledávky, který nevyplývá přímo z právního předpisu, je nutné doložit veřejnou listinou 9) nebo listinou, na které je úředně ověřena pravost podpisů osob, které ji podepsaly. (2) O návrhu podle odstavce 1 rozhodne insolvenční soud do konce pracovního dne nejblíže následujícího po dni, kdy mu takový návrh došel; nestane-li se tak, má se po uplynutí této lhůty za to, že insolvenční soud vydal rozhodnutí, jímž návrhu vyhověl. (3) Rozhodnutí podle odstavce 1 vydá insolvenční soud také tehdy, učiní-li věřitel a nabyvatel jeho pohledávky do protokolu u tohoto soudu společné prohlášení o tom, že nastala skutečnost uvedená v odstavci 1; odstavec 2 platí obdobně. (4) Rozhodnutí podle odstavců 1 a 3 se doručuje věřiteli, nabyvateli jeho pohledávky, dlužníku a insolvenčnímu správci; těmto osobám se doručuje zvlášť. Odvolání proti němu není přípustné, insolvenční soud však tímto rozhodnutím není vázán.

212 Při rozhodnutí o nástupnictví se nelze odvolat i při špatném poučení, aby to bylo rychlé KSPL 29 INS 2123/2008, 1 VSPH 467/2009 Třebaže soud prvního stupně v rozporu s citovanou právní úpravou přípustnosti odvolání účastníky nesprávně poučil, nic to nemění na skutečnosti, že navrhovatel podal odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně, proti kterému zákon opravný prostředek nepřipouští. Odvolání není přípustné nejen proti kladnému rozhodnutí ( to by nemohlo být již z povahy věci pro subjektivní nepřípustnost), kterým soud rozhodne o procesním nástupnictví, ale též proti rozhodnutí, kterým návrh věřitele podaný podle prvého odstavce ustanovení § 18 soud zamítne. V obou případech se totiž akcentuje role soudu prvního stupně a rychlost jeho rozhodování (nepřichází v úvahu ani jakékoliv odstraňování vad návrhu) a ovšem také změnitelnost rozhodnutí, jestliže se v dalším průběhu insolvenčního řízení ukáže, že ke skutečné změně v osobě věřitele nedošlo anebo došlo jinak.

213 INSOLVENČNÍ SPRÁVCE

214 214 INSOLVENČNÍ SPRÁVCE § 21 a násl. IZ Je procesním subjektem, NE účastníkem řízení (§§ 9 a 14 až 18 IZ) Ustanovuje se -insolvenčním soudem (§§ 22 až 25 IZ) - předsedou soudu OPATŘENÍM (nejde o správní rozhodnutí) Kritéria pro v ýběr ins. správce ze seznamu: osob a dlužníka + jeho majet e k + odbornost správce + vytížení správce Česká FO nebo v.o.s. - podmínky výkonu f-ce IS: • bezúhonná § 7 IZ • právně způsobilá • vysokoškolák magistr • odbornost – zkouška základní, rozdílová, zvláštní • uhrazen správní poplatek za zápis – 5tis. Kč • pojištěná na svůj náklad za škodu z výkonu funkce • nepodjatá Hostující správce : dočasný a příležitostný výkon funkce: osvědčení vydané orgánem členského státu EU ( FO i PO )

215 §§ 25 ustanovení IS § 25 (1) Insolvenčního správce pro insolvenční řízení ustanovuje insolvenční soud. Je-li s rozhodnutím o úpadku spojeno rozhodnutí o povolení reorganizace podle § 148 odst. 2 a je-li v předloženém reorganizačním plánu určena osoba insolvenčního správce, ustanoví insolvenční soud insolvenčním správcem tuto osobu; to neplatí, nesplňuje-li takto určený insolvenční správce podmínky uvedené v § 21 až 24. Ustanovení § 29 tím není dotčeno. (2) Nejde-li o případ podle odstavce 1, insolvenční soud ustanoví insolvenčním správcem osobu, kterou určí předseda insolvenčního soudu.Při určení osoby insolvenčního správce předseda insolvenčního soudu se zřetelem k dosavadnímu stavu insolvenčního řízení přihlédne zejména k osobě dlužníka a k jeho majetkovým poměrům, jakož i k odborné způsobilosti insolvenčního správce a k jeho zatížení. Nebrání-li tomu jiné okolnosti, určí předseda insolvenčního soudu insolvenčním správcem dlužníků, kteří tvoří koncern, stejnou osobu.

216 Věřitelé mohou ins. správce na SV odvolat a vybrat si nového 1 VSPH 291/2008, KSHK 42 INS 2784/2008 Odvolací soud zdůrazňuje, že insolvenčního správce pro insolvenční řízení ustanovuje insolvenční soud jen na začátku řízení (§ 25 IZ). Dále už zákon svěřuje rozhodování o dalším setrvání takto ustanoveného správce do rukou věřitelů; podle § 29 IZ na schůzi věřitelů, která nejblíže následuje po přezkumném jednání, se mohou věřitelé usnést, že insolvenčním soudem ustanoveného insolvenčního správce odvolávají z funkce a že ustanovují nového insolvenčního správce.

217 POTVRZENÍ SPRÁVCE VĚŘITELI - § 29 IZ schůze věřitelů nejblíže p o p ř e z k u m u (1/2 v š e c h věřitelů přihlášených den před SV o d v o l a j í správce – u s t a n o v í – platí i pro změnu rozhodnutí p o t v r z u j e soud - schůze n e z v o l í n o v é h o správce určí jej soud změna v osobách věřitelů n o v á SV o setrvání správce PŘEDBĚŽNÝ SPRÁVCE - § 27 IZ ZÁSTUPCE SPRÁVCE - § 33 IZ ODDĚLENÝ SPRÁVCE - § 34 IZ - ustaven PŘED rozhodnutím o úpadku ( moratorium, předběžné opatření) - práva vymezena soudem – ne širší než IS – obvykle se stává IS přechodné důvody vyloučení správce z nepočetných úkonů pro vztah k věřiteli, věci; objektivní vedení kauzy ZVLÁŠTNÍ SPRÁVCE - § 35 IZ odborná specializace

218 IS může odvolat i jeden majoritní věřitel a vzdálenost není důvod IS nepotvrdit KSUL 45 INS 797/2009, 1 VSPH 558/2009 Podle § 29 odst. 2 IZ insolvenční soud nepotvrdí jen za situace, že navržený insolvenční správce nesplňuje podmínky § 21 až § 24 IZ, což se však z obsahu spisu nepodává a napadené usnesení na takovýchto okolnostech ani nestojí. Odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá výlučně na předpokládané složitosti insolvenčního řízení a očekávaných značných nákladech insolvenčního správce spojených s dojížděním insolvenčního správce z Brna do Ústeckého kraje, tedy opírá se o argumentaci, jíž insolvenční zákon pro rozhodnutí tohoto druhu nepřiznává relevanci. V souzené věci totiž nelze užít § 54 odst. 1 IZ, dle kterého v jiných případech soud může zrušit usnesení schůze věřitelů proto, že odporuje společnému zájmu věřitelů. Není-li sporu o tom, že usnesení schůze věřitelů o ustanovení nového insolvenčního správce prosadil vahou svého hlasu největší věřitel (za podpory ze strany věřitele dalšího), nemohl insolvenční soud než takové rozhodnutí za popsaného skutkového stavu věci zcela respektovat, a proto odvolací soud podle § 220 odst. 3 o.s.ř. napadené usnesení změnil, jak je ve výroku uvedeno.

219 PODJATOST INSOLVENČNÍHO SPRÁVCE (několik zajímavých rozhodnutí)

220 Podle ust. § 24 odst. 1 insolvenčního zákona je z insolvenčního řízení vyloučen insolvenční správce, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci nebo k osobám účastníků je tu důvod pochybovat o jeho nepodjatosti; to neplatí v případě uvedeném v ust. § 34 insolvenčního zákona, jež řeší podmínky ustanovení odděleného správce pro některé úkony. Důvody, pro něž je insolvenční správce vyloučen z insolvenčního řízení pro pochybnost o své nepodjatosti, odpovídají důvodům, pro něž jsou z projednávání a rozhodnutí věci vyloučeni soudci: ve smyslu ust. § 14 odst. 1 občanského soudního řádu se poměrem k věci rozumí především přímý právní zájem soudce na projednávané věci i to, že soudce má předem o věci poznatky, které by měl získat až za řízení a které mohou ovlivnit jeho nestrannost; jeho poměr k účastníkům a jejich zástupcům může být založen buď příbuzenským či jemu obdobným vztahem, vztahem přátelským či zjevně nepřátelským, popřípadě vztahem vzájemné závislosti. Stejně jako soud prvního stupně je proto i odvolací soud toho názoru, že osoba, která vykonávala funkci správce podniku dlužníka v rámci exekučního řízení zahájeného na návrh dlužníkova věřitele, je pro pochybnost o své nepodjatosti vyloučena z insolvenčního řízení týkajícího se téhož dlužníka. Okolnost, jakým způsobem funkci správce podniku dlužníka vykonávala, je přitom irelevantní. Usnesení Vrchního soudu v Praze č.j. 2 VSPH 219/2008-B-30 ze dne ve věci insolvenčního řízení vedeného pod sp.zn. MSPH 94 INS 913/2008

221 Pro posouzení důvodnosti podaného odvolání je určující závěr soudu prvního stupně o pochybnostech o nepodjatosti advokáta Mgr. Jana Horáčka pro jeho poměr k věřiteli JUDr. D. G. Z dikce ust. § 24 odst. 1 IZ vyplývá, že insolvenční zákon zakládá vyloučení insolvenčního správce z insolvenčního řízení na existenci určitého důvodu vymezeného takovými konkrétně označenými a zjištěnými skutečnostmi, v jejichž světle se jeví správcova nepodjatost pochybnou. V přezkoumávané věci je rozhodné, že Mgr. J. H. poskytoval jako advokát právní služby JUDr. D. G., který je v insolvenčním řízení přihlášeným věřitelem, a tedy účastníkem tohoto řízení (§ 14 odst. 1 IZ). Odvolací soud sdílí závěr soudu prvního stupně, že důvod pochybovat o nepodjatosti insolvenčního správce zakládá skutečnost, že tento správce z titulu funkce advokáta poskytoval věřiteli právní služby na základě smlouvy o poskytování právní pomoci (byť v době před zahájením insolvenčního řízení). Charakter poskytnuté právní služby (právní zastoupení v exekučním řízení), ani četnost poskytnutých služeb nejsou přitom významné. Nerozhodné je i to, že skutečnosti zakládající důvod pochybností o nepodjatosti insolvenčního správce sdělil insolvenčnímu soudu sám správce. Lze tedy uzavřít, že advokát Mgr. J. H. není ve funkci insolvenčního správce nepodjatou osobou pro svůj poměr k účastníku řízení. Proto postupoval soud prvního stupně správně, když insolvenčního správce z jeho funkce odvolal (§ 31 odst. 1 IZ). Usnesení Vrchního soudu v Olomouci č.j. 2 VSOL 122/2009-B-41 ze dne ve věci insolvenčního řízení vedeného pod sp.zn. KSBR 40 INS 1624/2008

222 Námitku podjatosti ustanoveného správce uplatněnou odvolatelem, odvolací soud neshledal důvodnou, neboť v ní, kromě tvrzení, z nichž se podává subjektivní nespokojenost odvolatele s výkonem funkce správce konkursní podstaty v jiné věci, není uveden a doložen žádný z konkrétních důvodů, pro který je insolvenční správce ve smyslu ustanovení § 24 odst. 1 IZ vyloučen z insolvenčního řízení (správcův poměr k věci, nebo k osobám účastníků). Postup v jiné věci, jestliže nevyústil v odvolání správce, tímto důvodem být nemůže; ostatně právo hodnotit postup správce konkursní podstaty v jiné věci náleží v rámci dohlédací činnosti tomu soudu, u něhož probíhalo konkursní řízení (§ 14 odst. 4 o.s.ř.). Usnesení Vrchního soudu v Praze č.j. 1 VSPH 291/2008-A-38 ze dne ve věci insolvenčního řízení vedeného pod sp.zn. KSHK 42 INS 2784/2008

223 V daném případě však dlužník spatřuje důvod k pochybnostem o nepodjatosti insolvenční správkyně v jiných skutečnostech, a to že působí jako správkyně konkursní podstaty jiného úpadce a odvolatel jako věřitel tohoto úpadce proti ní (správkyni konkursní podstaty) vede soudní spory. Takové skutečnosti samy o sobě nemohou být důvodem pro vyloučení insolvenčního správce, který je jako osoba odborně způsobilá ustavována i v jiných insolvenčních, případně konkursních řízeních a z titulu této funkce je i účastníkem soudních sporů vyvolaných těmito řízeními, případně s nimi souvisejícími. Důvodem pro pochybnost insolvenční správkyně nemůže být ani skutečnost, že vyžaduje po dlužníku jeho účetnictví a jiné listiny, o kterých dlužník tvrdí, že byly odcizeny, když toto jeho tvrzení dosud v trestním řízení nebylo prokázáno. Naopak insolvenční správkyně takovým postupem plní svoji povinnost ke zjištění rozsahu majetkové podstaty úpadce (§ 209 IZ). Usnesení Vrchního soudu v Olomouci č.j. 3 VSOL 376/2009-A-47 ze dne ve věci insolvenčního řízení vedeného pod sp.zn. KSBR 32 INS 1737/2009

224 Insolvenční zákon nestanoví, že by podjatost nemohla být namítána vůči insolvenčnímu správci, jež je právnickou osobou, respektive vůči fyzickým osobám, jež ji tvoří. V podstatě jde o podjatost fyzické osoby, která právnickou osobu tvoří. Je však třeba mít na zřeteli, že insolvenční správce D.&Š., v.o.s. je tvořen pouze dvěma společníky - JUDr. Š. a Ing. D. V případě, že nelze vyloučit existenci spojení mezi dlužníkem a JUDr. Š., objektivně nelze nemít pochybnosti o tom, že tento vztah do jisté míry (menší či větší) ovlivní i jednání druhého společníka Ing. D., o jehož podjatosti dosud nebyla zmínka. Při tak úzkém okruhu účastníků a předpokladu, že v.o.s. je řízena oběma společníky stejnou měrou, lze dojít k závěru, že prokázání nepodjatosti obou společníků (a tedy celé v.o.s. v roli insolvenčního správce) může být ohroženo, respektive nepodjatost těchto osob nebyla prokázána nade vší pochybnost. V případě opačného postupu, než bylo výše naznačeno, by nebylo možno právnickou osobu z důvodu podjatosti jejích společníků vůbec postihnout, protože by postačilo poukázat na skutečnost, že existují jiní společníci, kteří podjatí nejsou. Je však třeba vždy vycházet z pravděpodobnosti, do jaké míry je jednání podjatého společníka právnické osoby schopno ovlivnit jednání společníků ostatních, potažmo celé právnické osoby. Proto soud prvního stupně nepochybil, když veřejnou obchodní společnost D.&Š. z funkce insolvenčního správce odvolal. Usnesen í Vrchn í ho soudu v Praze č.j. 1 VSPH 702/2009-B-66 ze dne ve věci insolvenčn í ho ř í zen í veden é ho pod sp.zn. KSCB 27 INS 1855/2009

225 § 34 oddělený IS § 34 Oddělený insolvenční správce (1)Je-li insolvenční správce vyloučen z některých úkonů pro svůj poměr jen k některému z dlužníkových věřitelů nebo jen k některému ze zástupců dlužníkových věřitelů a není-li se zřetelem k charakteru pohledávky dlužníkova věřitele a jeho postavení v insolvenčním řízení důvod pochybovat, že tento vztah ovlivní celkový způsob výkonu práv a povinností insolvenčního správce, může insolvenční soud ustanovit pro tyto úkony odděleného insolvenčního správce. (2) Je-li insolvenční správce vyloučen z některých úkonů proto, že mohou odporovat společnému zájmu věřitelů v insolvenčním řízení, ve kterém byl rovněž ustanoven insolvenčním správcem, ustanoví insolvenční soud pro tyto úkony odděleného insolvenčního správce vždy.

226 Oddělený správce – podmínky pro ustanovení

227 Odvolací soud se ztotožňuje i s názorem soudu prvního stupně, že v dané věci nelze aplikovat ust. § 34 IZ, podle kterého lze ustanovit odděleného insolvenčního správce pro úkony, pro které je insolvenční správce vyloučen pro svůj poměr jen k některému z dlužníkových věřitelů. V předmětném insolvenčním řízení však má JUDr. D. G. postavení věřitele s nejvyšší zjištěnou pohledávkou ( ,- Kč). Současně je i zástupcem věřitelů, když Česká republika – Česká správa sociálního zabezpečení odstoupila z funkce zástupce věřitelů (§ 63 odst. 1 IZ) a JUDr. D. G. jako náhradník nastoupil na její místo (§ 65 odst. 2, § 68 odst. 2 IZ). Tyto skutečnosti podle odvolacího soudu brání ustanovení odděleného insolvenčního správce, neboť zakládají důvod pochybovat, že by vztah insolvenčního správce a tohoto věřitele mohl ovlivnit celkový způsob výkonu práv a povinností insolvenčního správce. Za situace, kdy soud prvního stupně odvolal dosavadního insolvenčního správce z funkce, postupoval správně, pokud ustanovil novou insolvenční správkyni (Mgr. P. H.). Tento postup je v souladu s ust. § 31 odst. 3, věta první IZ. Ustanovení nového insolvenčního správce je důsledkem odvolání dosavadního správce z funkce. Nelze totiž připustit situaci, aby majetková podstata neměla v každém okamžiku konkrétního insolvenčního správce. Usnesení Vrchního soudu v Olomouci č.j. 2 VSOL 122/2009-B-41 ze dne ve věci insolvenčního řízení vedeného pod sp.zn. KSBR 40 INS 1624/2008

228 UKONČENÍ ČINNOSTI SPRÁVCE ODMÍTNUTÍM správce - § 22 IZ - důležité důvody VYLOUČENÍM správce - § 24 IZ - podjatost k osobám či k věci samé ODVOLÁNÍ správce - § 31 IZ - důležité důvody nesankční ZPROŠTĚNÍ správce - § 32 IZ - sankční, porušení povinností odborné péče, p okynu so udce POVINNOSTI SPRÁVCE - §§ 36, 37, 40, 81 IZ - jedná svým jménem – na účet dlužníka -svědomitost, odbornost, veškeré spravedlivě požadované úsilí -maximální uspokojení věřitelů -součinnost s věřitelským orgánem -zprávy každé 3 měsíce - pořádková pokuta i opakovaně do max Kč (§ 81 odst. 2 IZ)

229 K odvolání správce je třeba mít důvod, který vychází z IZ KSBR 26 INS 292/2009, 2 VSOL 107/2009-B-14 Mezi důležité důvody, pro něž lze (ať již na návrh či bez návrhu) odvolat insolvenčního správce z funkce, lze považovat zejména skutečnost, že správce pozbyl nezbytné předpoklady pro svůj zápis do seznamu insolvenčních správců, to je bezúhonnost, způsobilost k právním úkonům a odbornou způsobilost, dále zdravotní či jiné důvody, které správci trvale či dlouhodobě znemožňují výkon jeho funkce a v neposlední řadě správcovu podjatost. Žádný z těchto důvodů však odvolatel neuvádí a rovněž nevyplývá ani ze spisu soudu prvního stupně.

230 Když je IS odvolán, musí být současně určen IS nový, každou chvíli musí být v řízení IS KSBR 40 INS 1624/2008, 2 VSOL 122/2009-B-41 Za situace, kdy soud prvního stupně odvolal dosavadního insolvenčního správce z funkce, postupoval správně, pokud ustanovil novou insolvenční správkyni (Mgr. Petru Hrachy). Tento postup je v souladu s ust. § 31 odst. 3, věta první IZ. Ustanovení nového insolvenčního správce je důsledkem odvolání dosavadního správce z funkce. Nelze totiž připustit situaci, aby majetková podstata neměla v každém okamžiku konkrétního insolvenčního správce.

231 231 ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU - § 37 IZ -dlužníkovi, věřitelům, třetím osobám -věřitelům nebo třetím osobám způsobil tím, že při výkonu své funkce porušil povinnosti, které jsou mu uloženy zákonem nebo rozhodnutím soudu, jakož i tím, že při jejím výkonu nepostupoval s odbornou péčí -zproštění vynaložené spravedlivé úsilí -také škoda způsobená osobami, které správce použil -zapodstatová pohledávka - § 168 odst. 2 písm. j) IZ odst. 3 zvláštní škoda nebo jinou újma - věřiteli s pohledávkou za majetkovou podstatou vznikla tím, že nemohla být uspokojena jeho pohledávka vzniklá na základě právního úkonu insolvenčního správce, - odpovědnosti se insolvenční správce zprostí, jen když prokáže, že v době, kdy tento právní úkon činil, nemohl poznat, že majetková podstata nebude stačit k úhradě jím vzniklé pohledávky za majetkovou podstatou. promlčecí doba pro uplatnění škody vůči ins. správci 2 roky 3 roky 10 let (subjektivní lhůta) (objektivní lhůta) (úmyslně způsobená škoda)

232 ODMĚNA : - výpočet vyhl. MSpr č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů - navýšení o DPH - přiměřené zvýšení či snížení soudem - § 38 odst. 3 věta druhá IZ - zdroje náhrady : 1. majetková podstata, 2. kauce, 3. stát - § 38 odst. 4 IZ – možnost požádat soud o zálohu NÁHRADA HOTOVÝCH VÝDAJŮ : -zdroje náhrady : 1. majetková podstata, 2. kauce, 3. stát -vyúčtování v konečné zprávě -výpočet vyhl. MSpr č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů -výlohy povinných činností (§ 39 odst. 2 IZ): 1.správce ze svého 2.na účet maj. podstaty - s předchozím souhlasem VV PRÁVA SPRÁVCE I. - § 38 IZ

233 PRÁVA SPRÁVCE II. - § 39, 40, 43, 108, 168 IZ § 39 odst. 1 IZ: se souhlasem insolvenčního soudu rozhodnutí věřitelského výboru Věřitelé mohou poskytnout insolvenčnímu správci zálohu k úhradě jeho výdajů, a to i opětovně. Při poskytnutí zálohy se určí podmínky jejího vyúčtování; určit lze též účel, na který má být záloha vynaložena § 40, § 229 odst. 3 IZ: jedná svým jménem na účet dlužníka (pokud na něj přejde oprávnění nakládat s maj. podstatou) § 43, § 168 odst. 2 písm. i) IZ právo požadovat součinnost od org. veřejné správy a jiných subjektů ostatní subjekty právo na náhradu nákladů na součinnost § 39 odst. 2 a § 108 IZ: na žádost ins. správce na základě rozhodnutí isn. soudu lze ins. správci vydat zálohu složenou navrhovatelem (-i), max. 50 tis. Kč

234 ODMĚNA INSOLVENČNÍHO SPRÁVCE

235 § 38 odměna a náhrada hotových výdajů IS (1) Insolvenční správce má právo na odměnu a náhradu hotových výdajů. V případě konkursu se výše odměny určí z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi věřitele. Je-li insolvenční správce plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu k odměně a k náhradě hotových výdajů částka odpovídající této dani, kterou je insolvenční správce povinen z odměny a z náhrady hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu 10). (2) Odměna a náhrada hotových výdajů insolvenčního správce se uspokojují z majetkové podstaty, a pokud k tomu nestačí, ze zálohy na náklady insolvenčního řízení; není-li jejich uspokojení z těchto zdrojů možné, hradí je stát. (3) Vyúčtování odměny a hotových výdajů provede insolvenční správce v konečné zprávě, a není-li jí, ve zprávě o své činnosti. Insolvenční soud může podle okolností případu po projednání s věřitelským výborem odměnu insolvenčního správce přiměřeně zvýšit nebo snížit. Důvodem ke snížení odměny je zejména skutečnost, že insolvenční správce porušil některou ze svých povinností nebo že nenavrhl provedení částečného rozvrhu, ačkoliv to stav zpeněžení majetkové podstaty umožňoval. (4) Insolvenční soud může v průběhu insolvenčního řízení rozhodnout o vyplacení zálohy odměny insolvenčního správce, a to i opětovně. (5) Způsob určení odměny a některých hotových výdajů insolvenčního správce, jejich nejvyšší přípustnou výši a podmínky a rozsah hrazení odměny a hotových výdajů státem stanoví prováděcí právní předpis.

236 VYHLÁŠKA 313/2007 SB, O ODMĚNĚ INSOLVENČNÍHO SPRÁVCE, O NÁHRADÁCH JEHO HOTOVÝCH VÝDAJŮ, O ODMĚNĚ ČLENŮ A NÁHRADNÍKŮ VĚŘITELSKÉHO VÝBORU A O NÁHRADÁCH JEJICH NUTNÝCH VÝDAJŮ § 1 Odměna insolvenčního správce při konkursu 1)Pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs, činí odměnu insolvenčního správce součet odměny určené z výtěžku zpeněžení připadajícího na zajištěného věřitele a odměny určené z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi nezajištěné věřitele. 5) Pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs, činí odměna insolvenčního správce nejméně Kč.

237 Usnesení Nejvyššího soudu České republiky č.j. 29 NSČR 27/2010-B-33 ze dne ve věci insolvenčního řízení vedeného pod sp.zn. MSPH 77 INS 8029/2009

238 V takto ustaveném pojetí zákona a prováděcí vyhlášky k němu se proto může (výjimečně) stát, že proces zpeněžování majetkové podstaty dlužníka vyústí v nulový výtěžek zpeněžení určený k rozdělení mezi věřitele (že náklady spojené se zpeněžením spolu s náklady vynaloženými na udržování a správu posléze zpeněženého majetku spotřebují výtěžek zpeněžení). Právě to je důvodem, pro který vyhláška v § 1 odst. 3 počítá (ve spojení s § 1odst. 5 vyhlášky) s tím, že insolvenční správce obdrží minimální odměnu za zpeněžování majetkové podstaty (zohledňující typovou náročnost jeho práce), i když výsledek zpeněžení bude nulový a pro tento případ činí odměna insolvenčního správce ,- Kč (§ 1 odst. 5 vyhlášky). Přitom nelze pominout, že ve srovnání s dřívější úpravou (podle vyhlášky č. 476/1991 Sb., provádějící zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání) insolvenční správce již nemá právo na odměnu určenou z počtu věřitelů. Z dikce insolvenčního zákona (jeho § 38 odst. 1 věty druhé) i vyhlášky (jejího § 1) lze ovšem i za použití jazykového výkladu dovodit, že samozřejmým předpokladem pro výpočet odměny insolvenčního správce pro případ, že způsobem řešení dlužníkova úpadku je konkurs, je vlastní proces zpeněžování majetkové podstaty (bez zpeněžení majetkové podstaty nebo její části nelze hovořit ani o výtěžku zpeněžení určeném k rozdělení mezi věřitele).

239 Jakkoli dikce § 1 odst. 5 vyhlášky sama o sobě nepodmiňuje přiznání minimální výše odměny insolvenčního správce v konkursu (45.000,- Kč) zpeněžením (tento výraz není v textu použit), je zjevné, že odstavec 5 navazuje na předchozí odstavce daného paragrafu a doplňuje úpravu obsaženou v ustanoveních § 1 odst. 2 a 3 vyhlášky, jež se zpeněžováním počítají. Jiný výklad by ostatně odporoval textu § 38 odst. 1 věty druhé insolvenčního zákona, vyhlášce významově nadřazenému.

240 Odvolací soud proto nepochybil, jestliže uzavřel, že v situaci, kdy v daném insolvenčním řízení, v němž byl dlužníkův úpadek řešen konkursem, nebyl zpeněžen žádný majetek náležející do majetkové podstaty dlužníka, nelze odměnu insolvenčního správce určit podle § 1 vyhlášky a je namístě postupovat podle § 5 vyhlášky. V mezích úpravy obsažené v § 5 vyhlášky a ve spojení s úpravou obsaženou v § 38 odst. 3 větě druhé insolvenčního zákona pak má insolvenční soud k dispozici dostatečné nástroje, jejichž prostřednictvím se lze vyhnout extrémům popisovaným odvolatelem v dovolání. Přitom není vyloučeno dokonce ani to, aby odměna určená podle ustanovení § 5 vyhlášky byla v odůvodněných případech vyšší než částka předjímaná ustanovením § 1 odst. 5 vyhlášky jako minimální výše odměny vázaná na zpeněžování majetku majetkové podstaty při řešení dlužníkova úpadku konkursem.

241 1 VSPH 1091/2010 ve věci KSUL 69 INS 1817/2010 ze dne Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že usnesením soudu I. stupně ze dne , č.j. KSUL 69 INS 1817/2010-A-8, jež nabylo právní moci dne , byl zjištěn úpadek dlužnice a současně jí bylo povoleno jeho řešení oddlužením. Usnesením ze dne , č.j. KSUL 69 INS 1817/2010-B-4, jež nabylo právní moci dne , bylo schváleno oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře a zároveň jí bylo uloženo hradit od května 2010 věřitelům měsíční splátky a insolvenčnímu správci odměnu a náhradu hotových výdajů. Podáním ze dne se insolvenční správce domáhal uhrazení hotových výdajů vzniklých mu v souvislosti s výkonem funkce do schválení oddlužení a odměny za jeden měsíc v celkové výši 1.313,- Kč. K otázce nároku správce na odměnu za činnosti vykonávané před schválením oddlužení plněním splátkového kalendář se již soudní praxe ustálila na tom, že insolvenční správce má právo na odměnu a na náhradu nákladů účelně vynaložených v souvislosti s řádným výkonem funkce též za období od rozhodnutí o úpadku do posledního dne měsíce předcházejícího měsíci, v němž nastaly účinky schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře (blíže k tomu viz usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne , sp.zn.KSHK 40 INS 2229/2010,1 VSPH 620/2010-B). Proto, pokud v dané věci soud I. stupně pod bodem I. výroku usnesení (správně) přiznal správci náhradu nákladů důvodně vynaložených v souvislosti s úkony činěnými v zájmu dlužnice i věřitelů před schválením splátkového kalendáře, měl – z hlediska obecného nahlížení na danou problematiku – uplatnit stejný režim i v případě odměny správce za předmětné období, k jejíž úhradě by došlo ve smyslu § 38 odst. 2 IZ ze složené zálohy na náklady insolvenčního řízení (kterou však soud I. stupně po dlužnici v tomto řízení nepožadoval), popř. z prostředků státu.

242 Zdvojení odměny insolvenčního správce při oddlužení mnaželů Vrchní soud v Praze 11.března 2011 č.j. 3 VSPH 161/2011-B-19 v rámci insolvenčního řízení sp. zn. MSPH 79 INS 14408/2010.

243 Minimální odměna správce je 45 tis. Kč KSBR 31 INS 4670/2009 (2 VSOL 119/20009-B-19)

244 Minimální odměna IS může klesnout pod 45 tis. MSPH 88 INS 5284/2008, 2 VSPH 348/2009 Odvolací soud je vzhledem k dikci ust. § 38 odst. 1 věty druhé insolvenčního zákonapřesvědčen o tom, že pouze v mezích jím stanovených lze vyložit obsah ust. § 1 vyhlášky. Jinými slovy, pokud zákon váže výši odměny insolvenčního správce v případě řešení úpadku dlužníka konkursem na výtěžek zpeněžení určený k rozdělení mezi věřitele, je vyloučeno, aby mu odměna určená podle ust. § 5 vyhlášky náležela i v případě, že v konkursu žádného výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi věřitele dosaženo nebylo. V takovém případě je třeba aplikovat ust. § 5 vyhlášky a odměnu insolvenčního správce je třeba určit podle kritérií v něm stanovených. Toliko v případě, že výše odměny vypočtená z částky určené z výtěžku zpeněžení k rozdělení mezi věřitele nebude dosahovat ,- Kč, lze aplikovat ust. § 1 odst. 5 vyhlášky. Na základě zjištění, že správce v dané věci žádný majetek dlužníka nezpeněžil, přičemž jeho činnost spočívala toliko v tom, že přezkoumal 2 pohledávky uplatněné věřiteli v insolvenčním řízení a ověřil, že dlužník nemá žádný majetek, veden názory vyjádřenými shora dospěl odvolací soud k závěru, že odměna určená správci insolvenčním soudem podle ust. § 5 vyhlášky je přiměřená délce doby, rozsahu a náročnosti činnosti vykonávané správcem. Jeho odvolání proto důvodným neshledal a usnesení insolvenčního soudu v části napadené odvoláním podle ust. § 219 občanského soudního řádu jako věcně správné potvrdil.

245 245 Zkoušky insolvenčních správců vyhl. MSpr č. 312/2007 Sb., o obsahu a dalších náležitostech zkoušek insolvenčních správců Zkouška ins. správců: a) rozdílová zkouška b) zvláštní zkouška Písemná část: znalosti a aplikace insolvenčního práva, testová forma, max. 4 hodiny, neveřejná část, k použití: Sbírka, odborná literatura, kalkulátor, 80 % úspěšnost, výsledek sdělí MSpr dálkově Ústní část: občan, obchod, pracovní právo, civil proces, insolvenční právo, správní právo a řízení, finanční právo a daňové řízení, řízení podniku, účetnictví po úspěšné písemné části, do 3 týdnů od testu, max. 2 h veřejná, výsledek - neveřejná porada - ihned po skončení.

246 246 Zkušební komise 3 členná: MSpr + další osoby - členové – VŠ vzdělání Žádost o vykonání zkoušky Zpoplatněna. PŘÍLOHY: doklad o vzdělání - doklad o advokacii nebo daňovém poradci, auditorovi či notáři. Nelze vzít zpět v průběhu zkoušky, pozvánka - 3 týdny předem. NEÚČAST NA ZKOUŠCE - písemná omluva do 10 dnů od termínu - jinak n e u s p ě l. Náhradní termín. Neúčast u náhradního termínu ústní zkoušky – nutnost opakovat i test. Zkouška v češtině. Kdo odstoupí - n e u s p ě l. Nesamostatná práce, rušení – vyloučení – neuspěl. Hodnocení: uspěl – neuspěl, při obou částech. Při neúspěchu nutnost opakovat vždy i test. O zkoušce p r o t o k o l s přílohou ( t e s t ). Úspěšnému uchazeči zašle MSpr o s v ě d č e n í. Minimální limit pojistného plnění –vyhl. MSpr 314/2007 Sb. FO - 1 mil. Kč. VOS a zahraniční společnosti - 1 mil.násobený počtem ohlášených společníků.

247 247 Součet odměny z: a) výtěžku zpeněžení pro zajištěnce b) odměny z výtěžku pro nezajištěnce, tj. výtěžek zahrnutý do rozvrhu a výtěžek určený pro pohledávky postavené naroveň zapodstatovým pohledávkám - § 169 IZ Odměna z prodeje předmětu zajištění 2% z částky k vydání. Odměna z prodeje nezajištěného majetku: od 0 do 10 mil. Kč 15% od 10 mil. do 50 mil. Kč Kč + 10% z částky přesahující 10 mil. Kč od 50 mil. do 100 mil. Kč Kč + 5 % z částky přesahující 50 mil. Kč od 100 mil. do 250 mil. Kč Kč + 1% z částky přesahující 100 mil. Kč od 250 mil. Kč Kč + 0,5% z částky přesahující 250 mil. Kč. Minimální odměna správce v konkurzu Kč Odměny správců I. konkurs

248 248 REORGANIZACE: Za každý měsíc - dle dvanáctinásobku průměrného měsíčního obratu při obratu do 250 mil. Kč Kč od 250 mil. do 500 mil. Kč Kč od 500 mil. do 750 mil. Kč Kč od 750 mil. do 1 mld. Kč Kč nad 1 mld. Kč Kč ODDLUŽENÍ: z p e n ě ž e n í m s p l á t k o v á n í m jako při konkursu 750 Kč měsíčně Odměny správců II. reorganizace a oddlužení

249 Odměny správců III. další pravidla a náhrada hotových výdajů ins. spr. ODMĚNA - DALŠÍ PRAVIDLA: nelze-li jinak = odměnu určí soud dle délky, doby, rozsahu a náročnosti činnosti správce. v řízení působilo více správců = každému náleží podíl odměny dle doby, rozsahu a náročnosti činnosti HOTOVÉ VÝDAJE: cestovní výdaje - dle zvl. předspisů (Zák. práce) poštovné, telekomunikační poplatky, kolky - do 5% odměny, ostatní hotové výdaje = dle prokázané výše. oddlužení splátkovým kalendářem = 150 Kč měsíčně. VV může povolit paušál na hotové výdaje také u konkursu a reorganizace § 38 odst. 2 IZ - nelze-li jinak = odměnu a hotové výdaje hradí stát : odměna max. 50 tis. náhrada hotových výdajů max. 50 tis.

250 PRŮBĚH INSOLVENČNÍHO ŘÍZENÍ

251 vyvěšením na ÚD do vlastních rukou zveřejněním v ISIRu D, IS, VV, SZ, dnem, hodinou, minutou publikace v ISIRu nebo zákon to ukládá § 71 odst. 2 IZ § 75 IZ Hromadné sdělovací prostředky (§ 72 odst. 1, § 136 odst. 2 ísm. i / IZ) Elektronická síť (§ 102, § 139 IZ) - certifikovaný podpis soudu existuje, užívá se pro doručení do DS Doručování : - správcem (§ 76 IZ), - správci (§ 77 IZ), - věřitelskému výboru (§ 79 IZ) Opětovné doručení při neúspěšném zvláštním doručení vyhláška (§ 80 IZ) Předvolání – min.15 dnů předem (§ 72 odst. 3 IZ) Zveřejnění rozhodnutí v ISIRu = účinnost rozhodnutí (§ 89 odst. 1 IZ) DORUČOVÁNÍ (§ 71 IZ) Zvláštní způsob doručení § 75 IZ Doručení vyhláškou § 71 IZ

252 Při doručování v insolvenčním řízení poštou platí také pravidla z o.s.ř. Usnesení Vrchního soudu v Olomouci sp.zn. 2 VSOL 69/2008 ve věci KSBR 40 INS 1261/2008 Usnesení bylo dlužníkovi doručováno do vlastních rukou a uloženo na poště bylo dne Doručeno dlužníkovi bylo náhradním způsobem dne , kdy uplynula od uložení zásilky na poště lhůta 10 dnů (§ 50c odst. 4 o.s.ř.)

253 Doručování známým věřitelům ze zemí EU (vyhláška a rozhodnutí o úpadku) sp. zn. KSBR 38 INS 735/2008, 29 NSČR 4/2008-P11 potvrzeno Usnesením I. ÚS 2536/2008 pozn.: jde o negaci původního znění rozhodnutí Jde-li o známé věřitele dlužníka, kteří mají své obvyklé místo pobytu, bydliště nebo sídlo v některém z členských státu Evropské unie s výjimkou Dánska (§ 430 zákona č. 182/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů) doručuje insolvenční soud známým věřitelům dlužníka zvlášť (jinak než vyhláškou podle § 71 a násl. uvedeného zákona) i vyhlášku, kterou se oznamuje zahájení insolvenčního řízení, i rozhodnutí o úpadku.

254 Prominutí zmeškání lhůty (§ 83 IZ) není možné KSUL 46 INS 1083/2008, 1 VSPH 62/2009 Taková žádost je však v daném případě (i kdyby byla dlužnicí uplatněna dle § 58 o.s.ř. včas, tj. současně s opožděným odvoláním, nikoli až v odvolání proti usnesení ze dne ) zjevně bezpředmětná, neboť pro rozhodování o prominutí zmeškání lhůty k procesnímu úkonu se v insolvenčním řízení neužije úprava obsažená v § 58 o.s.ř., ale speciální úprava, zakotvená v § 83 insolvenčního zákona, podle nějž prominutí zmeškání lhůty není v insolvenčním řízení přípustné. Uvedený zákaz platí jak pro řízení v prvním stupni, tak v řízeních o opravných prostředcích.

255 Zahájení insolvenčního řízení §§ 97 a 101 IZ § 97 (1) Insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh; zahajuje se dnem, kdy insolvenční návrh dojde věcně příslušnému soudu. (2) Insolvenční návrh musí být opatřen úředně ověřeným podpisem osoby, která jej podala, nebo jejím zaručeným elektronickým podpisem; jinak se k němu nepřihlíží. (3) Insolvenční návrh je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel; jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník. pozn.: nedodržení § 97 odst. 2 IZ = k návrhu s nepřihlíží § 101 (1)Zahájení insolvenčního řízení oznámí insolvenční soud vyhláškou, kterou zveřejní nejpozději do 2 hodin poté, kdy mu došel insolvenční návrh. Jestliže insolvenční návrh dojde insolvenčnímu soudu v době, kdy do skončení úředních hodin insolvenčního soudu zbývají méně než 2 hodiny, nebo ve dnech pracovního klidu, zveřejní insolvenční soud tuto vyhlášku nejpozději do 2 hodin po zahájení úředních hodin nejbližšího pracovního dne insolvenčního soudu. Vyhláška obsahuje a) označení insolvenčního soudu, který ji vydal, b) označení insolvenčního navrhovatele, c) označení dlužníka, d) údaj o okamžiku jejího zveřejnění v insolvenčním rejstříku, e) jméno a příjmení osoby, která ji vydala, f) den vydání. (2) Vyhláška podle odstavce 1 se doručuje účastníkům insolvenčního řízení; odvolání proti ní není přípustné.

256 Místní příslušnost Usnesení Nejvyššího soudu sp.zn. 30 Cdo 444/2004 Obsah pojmu „bydliště“ není totožný s obsahem pojmu „trvalý pobyt“, kterého užívají předpisy správního práva upravující evidenci obyvatel. Bydlištěm fyzické osoby se rozumí obec, resp. městský obvod, v němž tato osoba bydlí s úmyslem se zde trvale zdržovat. Bydlištěm je zejména místo, kde má fyzická osoba svůj byt, rodinu, popř. kde pracuje, jestliže tam také bydlí. Místo, kde se fyzická osoba (pouze) zdržuje je, na rozdíl od místa bydliště, místem, kde se tato osoba zdržuje bez úmyslu zdržovat se tam trvale. Fyzická osoba se může zdržovat nebo mít bydliště na více místech.

257 257 PODPIS NÁVRHU § 97 odst. 2 IZ Fyzická osoba Právnická osoba Zastoupený objekt není úřední ověření - Nc rejstřík k podání se nepřihlíží - řádná procesní plná moc a návrh podepsán jen zmocnitelem - jen advokátem - advokátem i zmocnitelem podpis statutárním orgánem se zkoumá dle § 21 OSŘ

258 258 Zastoupený subjekt řádná procesní plná moc a návrh podepsán jen zmocnitelem: úřední ověření se zkoumá jen u zmocnitele na návrhu, úřední ověření může provést i zastupující advokát řádná procesní plná moc a návrh podepsán jen advokátem: úřední ověření se zkoumá u advokáta na návrhu i u zmocnitele na procesní plné moci Rozsudek NS ČR sp. zn. 29 Odo 894/006 (webové stránky NS ČR) řádná procesní plná moc a návrh podepsán i advokátem i zmocnitelem: úřední ověření se zkoumá pouze u zmocnitele na návrhu není řádná procesní plná moc a návrh je podepsán jen zmocnitelem úřední ověření se zkoumá pouze u zmocnitele, vada v plné moci se odstraňuje dle 104 o.s.ř.

259 259 Nedostatek úředně ověřeného podpisu nelze zhojit dodatečným úředním ověřením = k návrhu se nepřihlíží. Konvalidace vady podpisu = nový insolvenční návrh. Procesní plná moc udělená 2 advokátům je n e p l a t n á. Úředně ověřený není podpis – fotokopií originálu, kde byl podpis úředně ověřen. Úředně ověřit lze podpis také mimo ČR – dle dvoustranných mezinárodních smluv a haagské úmluvy. U oddlužení je nutný úředně ověřený podpis: - spoludlužníka nebo ručitelů za oddlužení - §392 odst. 3 IZ - dlužníkova manžela - §392 odst. 3 IZ - věřitel souhlasící s nižším než 30% plněním - § 392 odst. 1 písm. c/ a odst. 2 IZ

260 USNESENÍ PŘEDSTAVENSTVA ČESKÉ ADVOKÁTNÍ KOMORY č. 4/2006 Věstníku ze dne 11. dubna 2006 (usnesení o prohlášení advokáta o pravosti podpisu) Čl. 3, odst. 2, písm. c): Prohlášení nelze učinit ohledně podpisů osob advokátovi blízkých (§116 občanského zákoníku) Čl. 5: Advokát je povinen vyhotovit prohlášení podle vzoru stanoveného v příloze č. 1 k tomuto usnesení, jedná-li se o prohlášení činěné na vlastní listině, nebo podle vzoru stanoveného v příloze 2 k tomuto usnesení, jedná-li se o prohlášení činěné na cizí listině. Činit jakékoliv změny nebo úpravy oproti vzoru příslušného prohlášení je nepřípustné bez ohledu na způsob, jakým je prohlášení podle odstavce 3 vyhotoveno. Prohlášení podle odstavce 1 činí advokát v jazyce českém. Prohlášení podle odstavce 1 lze vyhotovit na listině pouze některým z následujících způsobů: • tiskem, • otiskem razítka a ručním vyplněním údajů uvedených v § 25a odst. 2 zákona, • štítkem zhotoveným pomocí výpočetní techniky, který obsahuje údaje uvedené v § 25a odst. 2 zákona. Štítek se nalepí na listinu a opatří se podpisem advokáta a otiskem razítka advokáta tak, že část podpisu nebo otisku razítka je na listině, na které je prohlášení o pravosti podpisu, a část podpisu nebo otisku razítka je na tomto štítku. Prohlášení musí být umístěno bezprostředně za textem listiny a podpisem (podpisy), jehož (jejichž) pravosti se prohlášení týká. Není-li postup podle odstavce 3 možný, vyhotoví se prohlášení na samostatném listu papíru a pevně se spojí s listinou způsobem uvedeným v čl. 6 odst. 1. Razítko advokáta podle odstavce 3 musí obsahovat alespoň jeho jméno a příjmení, akademické případně jiné tituly, označení advokát a evidenční číslo, pod kterým je zapsán v seznamu advokátů nebo v seznamu usazených evropských advokátů. V případě, že advokát vykonává advokacii ve sdružení nebo jako společník obchodní společnosti anebo zahraniční společnosti, obsahuje razítko též označení sdružení nebo obchodní firmu společnosti anebo zahraniční společnosti. U zaměstnaného advokáta razítko obsahuje též jméno nebo obchodní firmu jeho zaměstnavatele.

261 § 98 - povinnost podat insolvenční návrh § 98 (1)Dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou - podnikatelem, je povinen podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku ve formě platební neschopnosti. Dlužník, který je právnickou osobou v likvidaci, je povinen podat insolvenční návrh také bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku ve formě předlužení. Povinnost podat insolvenční návrh má dlužník i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle zvláštního právního předpisu 4) proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik. (2)Povinnost podle odstavce 1 mají i zákonní zástupci dlužníka a jeho statutární orgán a likvidátor dlužníka, který je právnickou osobou v likvidaci. Je-li těchto osob více a jsou-li oprávněny jednat jménem dlužníka samostatně, má tuto povinnost každá z nich. Insolvenční návrh podávají jménem dlužníka. (3) Povinnost podat insolvenční návrh podle odstavců 1 a 2 není splněna, bylo-li řízení o insolvenčním návrhu vinou navrhovatele zastaveno nebo byl-li jeho insolvenční návrh odmítnut.

262 § 98 - povinnost podat insolvenční návrh (znění k ) § 98 (1)Dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou - podnikatelem, je povinen podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku (ve formě platební neschopnosti. Dlužník, který je právnickou osobou v likvidaci, je povinen podat insolvenční návrh také bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku ve formě předlužení. Povinnost podat insolvenční návrh má dlužník) Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle zvláštního právního předpisu 4) proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik. (2) Povinnost podle odstavce 1 mají i zákonní zástupci dlužníka a jeho statutární orgán a likvidátor dlužníka, který je právnickou osobou v likvidaci. Je-li těchto osob více a jsou-li oprávněny jednat jménem dlužníka samostatně, má tuto povinnost každá z nich. Insolvenční návrh podávají jménem dlužníka. (3) Povinnost podat insolvenční návrh podle odstavců 1 a 2 není splněna, bylo-li řízení o insolvenčním návrhu vinou navrhovatele zastaveno nebo byl-li jeho insolvenční návrh odmítnut.

263 Aktivní legitimace k podání insolvenčního návrhu (z judikatury NS – srpen 2011) Jestliže se postupitel dohodl s postupníkem, že bude vymáhat postoupenou pohledávku svým jménem na účet postupníka (§ 530 odst. 1 obč. zák.), je oprávněn podat též insolvenční návrh vůči dlužníku, přihlásit postoupenou pohledávku do insolvenčního řízení a vykonávat v insolvenčním řízení práva náležející věřiteli postoupené pohledávky. Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne , sp. zn. 1 VSPH 113/2011

264 Náhrada škody za pozdní návrh – předběžné opatření I. MSPH 59 INS 3937/2008, 2 VSPH 288/2009 Odvolací soud považoval za nutné v prvé řadě uvést, že dopad předběžného opatření nařízeného podle ust. § 100 insolvenčního zákona do majetkové sféry osob jednajících za dlužníka je zcela zásadní proto, že jsou podle něj povinny plnit ihned, zatímco svůj negativní postoj k uplatněnému nároku na náhradu škody nemohou uplatnit v řízení insolvenčním, ale až následně poté, kdy podle předběžného opatření plnily či byly nuceny plnit (odložení vykonatelnosti rozhodnutí vylučuje ust. § 90 insolvenčního zákona), v nalézacím řízení vyvolaném žalobou věřitele obvykle po skončení insolvenčního řízení. Až v rámci tohoto řízení jim bude dán prostor k tomu, aby prokázaly, že existují okolnosti vymezené v ust. § 99 odst. 3 insolvenčního zákona, jež je odpovědnosti za škodu zprošťují. Z toho odvolací soud dovozuje, že k nařízení předběžného opatření je třeba přistoupit maximálně uvážlivě a zásadně toliko v případě zjevného selhání povinných, o němž nelze mít vzhledem k okolnostem žádných pochyb bez toho, aby soud znal dopředu jejich stanoviska.

265 Náhrada škody za pozdní návrh – předběžné opatření II. MSPH 59 INS 3937/2008, 2 VSPH 288/2009 Jinými slovy, návrhu na nařízení předběžného opatření podle ust. § 100 insolvenčního zákona lze vyhovět pouze za situace, kdy skutkové okolnosti případu umožňují bez dalšího přijmout závěr o naplnění podmínek tam uvedených, tj. že již v dosavadním průběhu insolvenčního řízení vyšlo najevo, že věřiteli vznikla škoda v důsledku porušení povinnosti povinného podat insolvenční návrh, přičemž lze důvodně očekávat, že k vyvrácení či ke zpochybnění tvrzení věřitele nebudou vznášeny věcně opodstatněné důkazní návrhy (výslech účastníků či svědků, znalecký posudek, ohledání apod.), jejichž provedením by insolvenční soud nahrazoval řízení nalézací.

266 Jak má znít petit návrhu na zahájení ins. řízení KSBR 31 INS 1583/2008, 2 VSOL 67/2008-A-9 Druhá, ze soudem vytčených vad návrhu, jež spočívá ve vadě petitu insolvenčního návrhu, není vadou, která by byla sama o sobě důvodem pro odmítnutí návrhu. Domáhá-li se věřitel prohlášení konkursu na majetek dlužníka, vyplývá přímo z insolvenčního zákona, že tomuto rozhodnutí musí předcházet rozhodnutí o dlužníkově úpadku. Tato vada návrhu proto nebrání dalšímu pokračování v řízení.

267 Zahájení insolvenčního řízení I. Zahájení řízení - §§ 97 a 101 IZ: 2 hodiny od doručení návrhu věcně (nikoli místně !) příslušnému soudu vyhláška o zahájení řízení (rozeslání vyhlášky - § 102 IZ) § 432 odst. 2 IZ (účinnost do ): Jestliže v době do 31.prosince 2008 dojde insolvenční návrh insolvenčnímu soudu mimo rozvrženou pracovní dobu insolvenčního soudu, nebo ve dnech pracovního klidu, pak se povinnost insolvenčního soudu zveřejnit vyhlášku, kterou se oznamuje zahájení insolvenčního řízení, v insolvenčním rejstříku do dvou hodin poté, kdy mu došel insolvenční návrh (§101 odst.1), pokládá za splněnou i tehdy, učiní-li tak insolvenční soud do 2 hodin po zahájení rozvržené pracovní doby z.č. 458/2008 Sb. – novela § 101 odst. 1 IZ (účinnost od ): Jestliže insolvenční návrh dojde insolvenčnímu soudu v době, kdy do skončení úředních hodin insolvenčního soudu zbývají méně než 2 hodiny, nebo ve dnech pracovního klidu, zveřejní insolvenční soud tuto vyhlášku nejpozději do 2 hodin po zahájení úředních hodin nejbližšího pracovního dne insolvenčního soudu

268 Zahájení insolvenčního řízení II. NÁVRH NA POVOLENÍ REORGANIZACE - § 320 odst. 1 a 2 IZ: 1) Neobsahuje-li návrh na povolení reorganizace všechny náležitosti nebo je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud usnesením vyzve osobu, která jej podala, k jeho opravě nebo doplnění v určené lhůtě, která nesmí být delší než 7 dnů. Současně ji poučí, jak má opravu nebo doplnění provést. 2) Podle odstavce 1 postupuje insolvenční soud i tehdy, nejsou-li k návrhu na povolení reorganizace připojeny zákonem požadované přílohy nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti NÁVRHNA POVOLENÍ ODDLUŽENÍ - § 393 IZ: 1) Neobsahuje-li návrh na povolení oddlužení všechny náležitosti nebo je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud usnesením vyzve osobu, která jej podala, k jeho opravě nebo doplnění v určené lhůtě, která nesmí být delší než 7 dnů. Současně ji poučí, jak má opravu nebo doplnění provést. 2) Podle odstavce 1 postupuje insolvenční soud i tehdy, nejsou-li k návrhu na povolení oddlužení připojeny zákonem požadované přílohy nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti.

269 Zahájení insolvenčního řízení III. VĚŘITELSKÝ NÁVRH- § 134 IZ: úkony soudu směřující k rozhodnutí ve věci 10 dnů od zahájení řízení DLUŽNICKÝ NÁVRH - §§ 132 a 134 IZ: meritorní rozhodnutí o řádném návrhu 15 dnů od podání řádného návrhu 15 dnů od doplnění návrhu na řádný

270 Doručování známým věřitelům ze zemí EU (vyhláška a rozhodnutí o úpadku) sp. zn. KSBR 38 INS 735/2008, 29 NSČR 4/2008-P11 potvrzeno Usnesením I. ÚS 2536/2008 pozn.: jde o negaci původního znění rozhodnutí Jde-li o známé věřitele dlužníka, kteří mají své obvyklé místo pobytu, bydliště nebo sídlo v některém z členských státu Evropské unie s výjimkou Dánska (§ 430 zákona č. 182/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů) doručuje insolvenční soud známým věřitelům dlužníka zvlášť (jinak než vyhláškou podle § 71 a násl. uvedeného zákona) i vyhlášku, kterou se oznamuje zahájení insolvenčního řízení, i rozhodnutí o úpadku.

271 Účinky zahájení insolvenčního řízení I. § 109 IZ: 1. pohledávky a jiná práva týkající se majetkové podstaty nemohou být uplatněny žalobou, lze-li je uplatnit přihláškou, 2. právo na uspokojení ze zajištění, které se týká majetku ve vlastnictví dlužníka nebo majetku náležejícího do majetkové podstaty, l ze uplatnit a nově nabýt jen za podmínek stanovených tímto zákonem, to platí i pro zřízení soudcovského zástavního práva na nemovitostech, které bylo navrženo po zahájení insolvenčního řízení, 3. výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit, nelze jej však provést. 4. lhůty k uplatnění práv, která lze podle odstavce 1 uplatnit pouze přihláškou, po zahájení insolvenčního řízení nezačínají nebo dále neběží.

272 Účinky zahájení insolvenčního řízení II. § 110 IZ: Věřitelé dlužníka jsou od zahájení insolvenčního řízení oprávněni uplatnit v něm své pohledávky přihláškou, a to i v případě, že insolvenční soud ještě nezveřejnil výzvu k podávání přihlášek. Insolvenční soud vyzve věřitele, kteří chtějí své pohledávky uplatnit v insolvenčním řízení, aby podali přihlášku pohledávky. Tuto výzvu lze spojit s oznámením o zahájení insolvenčního řízení; je-li výzva učiněna samostatně až v průběhu insolvenčního řízení, oznamuje se stejným způsobem, jakým se oznamuje zahájení insolvenčního řízení. Přihlášky pohledávek na základě výzvy podle odstavce 2 mohou věřitelé podávat až do rozhodnutí o úpadku. Kratší lhůtu není insolvenční soud oprávněn stanovit. Náležitosti této výzvy stanoví prováděcí právní předpis.

273 Účinky zahájení insolvenčního řízení III. § 111 IZ: Nerozhodne-li insolvenční soud jinak, je dlužník povinen zdržet se od okamžiku, kdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, nakládání s majetkovou podstatou a s majetkem, který do ní může náležet, pokud by mělo jít o podstatné změny ve skladbě, využití nebo určení tohoto majetku anebo o jeho nikoli zanedbatelné zmenšení. Peněžité závazky vzniklé před zahájením insolvenčního řízení je dlužník oprávněn plnit jen v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem. Omezení podle odstavce 1 se netýká úkonů nutných ke splnění povinností stanovených zvláštními právními předpisy 22), k provozování podniku v rámci obvyklého hospodaření, k odvrácení hrozící škody, k plnění zákonné vyživovací povinnosti a ke splnění procesních sankcí. Právní úkony, které dlužník učinil v rozporu s omezeními stanovenými v důsledku účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení, jsou vůči věřitelům neúčinné.

274 Neúčinnost dle § 111 IZ nastává ze zákona KSBR 24 INS 1634/2008, 2 VSOL 185/2008-A-78 Z ustanovení § 111 odst. 1 IZ vyplývá, že dlužník od okamžiku, kdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, je povinen zdržet se nakládání s majetkovou podstatou a s majetkem, který do něj může náležet, pokud by mělo jít o podstatné změny ve skladbě, využití nebo určení tohoto majetku anebo o jeho nikoliv zanedbatelné zmenšení. Zaplacení pohledávky navrhujícího věřitele dlužníkem po zahájení soudního řízení, kterým se navrhující věřitel domáhá, aby bylo rozhodnuto o úpadku dlužníka, podle názoru odvolacího soudu není jednání, které by dlužník činil v rozporu s ustanovením § 111 odst. 1 IZ a ani takové jednání nelze považovat za nedovolené zvýhodňování jednoho věřitele na úkor ostatních věřitelů dlužníka.

275 Účinky zahájení insolvenčního řízení IV. § 112 IZ: Insolvenční soud ustanoví předběžným opatřením předběžného správce i bez návrhu, jestliže nařídil předběžné opatření, kterým omezil dlužníka v nakládání s majetkovou podstatou v širším rozsahu, než je uvedeno v § 111. Insolvenční soud může předběžného správce ustanovit i tehdy, jestliže vyhlásil moratorium nebo odůvodňuje-li to rozsah majetkové podstaty, který je vhodné i předběžně zjistit a zajistit, anebo jsou-li zde jiné, stejně závažné důvody. Povinností předběžného správce je provést opatření ke zjištění dlužníkova majetku a k jeho zajištění, jakož i k přezkoumání dlužníkova účetnictví nebo evidence vedené podle zvláštního právního předpisu.

276 Účinky zahájení insolvenčního řízení IV. § 113 odst. 1 a 5 IZ: (1) Je-li nutné zabránit v době do vydání rozhodnutí o úpadku změnám v rozsahu majetkové podstaty v neprospěch věřitelů, insolvenční soud může i bez návrhu nařídit předběžné opatření, kterým dlužníkovi uloží, aby nenakládal s určitými věcmi nebo právy náležejícími do jeho majetkové podstaty, nebo rozhodne, že dlužník může nakládat s majetkovou podstatou nebo její částí pouze se souhlasem předběžného správce. Může též nařídit, aby osoby, které mají závazky vůči dlužníkovi, napříště plnění neposkytovaly dlužníkovi, ale předběžnému správci. Současně ustanoví předběžného správce, pokud tak neučinil dříve. (5) Předběžné opatření zanikne a) uplynutím doby, po kterou mělo trvat, b) vydáním rozhodnutí podle § 142, neurčí-li insolvenční soud v takovém rozhodnutí, že předběžné opatření zanikne až právní mocí rozhodnutí, c) účinností moratoria, ledaže insolvenční soud určil v rozhodnutí o vyhlášení moratoria jinak, d) vydáním rozhodnutí, kterým se předběžné opatření zruší, jakmile pominou důvody, pro které bylo nařízeno.

277 Odstranění vad návrhu I. NÁVRH NA ZAHÁJENÍ INSOLVENČNÍHO ŘÍZENÍ - § 128 odst. 1 IZ: Insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý insolvenční soud odmítne nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 o.s.ř. se nepoužije PŘÍLOHY K NÁVRHU NA ZAHÁJENÍ INSOLVENČNÍHO ŘÍZENÍ - § 128 odst. 2 IZ: Nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

278 Odstranění vad návrhu II. NÁVRH NA POVOLENÍ REORGANIZACE - § 320 odst. 1 a 2 IZ: 1) Neobsahuje-li návrh na povolení reorganizace všechny náležitosti nebo je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud usnesením vyzve osobu, která jej podala, k jeho opravě nebo doplnění v určené lhůtě, která nesmí být delší než 7 dnů. Současně ji poučí, jak má opravu nebo doplnění provést. 2) Podle odstavce 1 postupuje insolvenční soud i tehdy, nejsou-li k návrhu na povolení reorganizace připojeny zákonem požadované přílohy nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti NÁVRHNA POVOLENÍ ODDLUŽENÍ - § 393 IZ: 1) Neobsahuje-li návrh na povolení oddlužení všechny náležitosti nebo je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud usnesením vyzve osobu, která jej podala, k jeho opravě nebo doplnění v určené lhůtě, která nesmí být delší než 7 dnů. Současně ji poučí, jak má opravu nebo doplnění provést. 2) Podle odstavce 1 postupuje insolvenční soud i tehdy, nejsou-li k návrhu na povolení oddlužení připojeny zákonem požadované přílohy nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti.

279 Petit návrhu Druhá, ze soudem vytčených vad návrhu, jež spočívá ve vadě petitu insolvenčního návrhu, není vadou, která by byla sama o sobě důvodem pro odmítnutí návrhu. Domáhá-li se věřitel prohlášení konkursu na majetek dlužníka, vyplývá přímo z insolvenčního zákona, že tomuto rozhodnutí musí předcházet rozhodnutí o dlužníkově úpadku. Tato vada návrhu proto nebrání dalšímu pokračování v řízení. Usnesení Vrchního soudu v Olomouci č.j. 2 VSOL 67/2008-A-9 ve věci insolvenčního řízení vedeného pod sp.zn. KSBR 31 INS 1583/2008

280 § 128 IZ – zdůvodnění koncepce ustanovení • Koncepce insolvenčního řízení v insolvenčním zákoně je zásadně nová i v tom, že se všemi riziky s tím spojenými pro dlužníky podrobuje insolvenční procesy od zahájení insolvenčního řízení veřejné kontrole tím, že obsah insolvenčního spisu se zveřejňuje v insolvenčním rejstříku (§ 419 odst. 2 insolvenčního zákona). Účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, které mají dopad do poměrů dlužníka i třetích osob (srov. § 109 až § 111 insolvenčního zákona), nastávají prakticky okamžitě (srov. § 101 odst. 1 větu první insolvenčního zákona), a to i v případě, že jde o insolvenční návrh věřitele. • Je-li insolvenční návrh podán u věcně příslušného soudu a je-li opatřen úředně ověřeným podpisem osoby, která jej podala, nebo jejím zaručeným elektronickým podpisem (§ 97 insolvenčního zákona), nastanou účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení bez zřetele k tomu, že posléze vyjde najevo, že z hlediska obsahových nedostatků jde o návrh neprojednatelný. Riziko škody nebo jiné újmy, jež by mohla vzniknout dlužníku nebo třetím osobám zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu do doby odmítnutí neprojednatelného insolvenčního návrhu, pak snižuje úprava, která brání prodlužování řízení o vadném insolvenčním návrhu tím, že na jedné straně zbavuje insolvenční soud povinnosti odstraňovat vady insolvenčního návrhu, pro které nelze v insolvenčním řízení pokračovat, postupy podle § 43 o. s. ř., na druhé straně zavazuje insolvenční soud k tomu, aby důsledky plynoucí z neprojednatelnosti insolvenčního návrhu vyvodil (aby insolvenční návrh odmítl) neprodleně, nejpozději však do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán (§ 128 odst. 1 insolvenčního zákona). sp.zn. KSBR 31 INS 1583/2008, 29 NSČR 7/2008-A-16

281 § 128 IZ – uvedení skutkových tvrzení odkaz na připojené listiny Vzhledem k závažnosti dopadů, jež může i vadný insolvenční návrh vyvolat v poměrech dlužníka nebo třetích osob, nelze v insolvenčním řízení tolerovat praxi, jež by povinnost vylíčit (jako nutné obsahové náležitosti insolvenčního návrhu) rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, předepsanou insolvenčním zákonem (v § 103 odst. 2) pokládala za splněnu jen na základě příloh insolvenčního návrhu (prostřednictvím v nich obsažených údajů). sp.zn. KSBR 31 INS 1583/2008, 29 NSČR 7/2008-A-16

282 Návrh – označení dalších věřitelů dlužníka KSBR 31 INS 1583/ NSČR 7/2008-A-16 Požadavek formulovaný ve výše cit. ustanovení § 103 odst. 2 insolvenčního zákona je srovnatelný s požadavkem kladeným na obsah věřitelského návrhu na prohlášení konkursu ustanovením § 4 odst. 2 věty první zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění účinném do 31. prosince 2007, jež bylo předmětem výkladu podaného pod bodem VII. stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 17. června 1998, Cpjn 19/98, uveřejněného pod číslem 52/1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „stanovisko“). Tam Nejvyšší soud na dané téma uzavřel, že věřitel musí v návrhu uvést konkrétní údaje o dalším věřiteli (dalších věřitelích) se splatnou pohledávkou proti dlužníku. V návaznosti na to dále Nejvyšší soud v usnesení uveřejněném pod číslem 75/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále též jen „R 75/2003“) formuloval závěr podle kterého, jestliže věřitel v návrhu na prohlášení konkursu na majetek dlužníka neuvede okolnosti, z nichž vyplývá, že dlužník má více věřitelů, jde o podání, které neobsahuje všechny zákonem stanovené náležitosti. Není-li návrh na prohlášení konkursu přes výzvu soudu o tuto náležitost doplněn, soud jej odmítne (§ 43 odst. 2 o. s. ř.). Od právního stavu, z nějž vyšlo stanovisko a R 75/2003, se posouzení náležitostí insolvenčního návrhu podle insolvenčního zákona liší jen potud, že ustanovení § 128 odst. 1 insolvenčního zákona vylučuje aplikaci § 43 o. s. ř., s tím, že insolvenční návrh, pro jehož nedostatky nelze pokračovat v insolvenčním řízení, se odmítá bez dalšího. Jinak jsou cit. judikatorní závěry i nadále použitelné.

283 Přihláška jako příloha návrhu „Nezbytnou přílohou insolvenčního návrhu podaného věřitelem dlužníka je dle § 105 IZ i přihláška jeho pohledávky vůči dlužníku, již lze dle § 176 IZ podat pouze na formuláři, jehož náležitosti a přílohy stanoví § 21 a 22 vyhlášky č.311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení a jež je bezplatně přístupný na adrese zřízené Ministerstvem spravedlnosti. Jestliže navrhovatel svůj insolvenční zákon ani přes výzvu insolvenčního soudu o řádnou přihlášku pohledávky nedoplní, musí jej insolvenční soud dle § 128 odst.2 IZ odmítnout.“ Usnesení Vrchního soudu v Praze sp.zn. 1 VSPH 7/2008-A-18 ve věci insolvenčního řízení vedeného pod sp.zn. KSUL 43 INS 384/2008

284 Zpětvzetí návrhu na zahájení ins. řízení OBECNĚ - § 129 IZ: 1) Insolvenční navrhovatel může vzít insolvenční návrh zpět až do vydání rozhodnutí o úpadku nebo do právní moci jiného rozhodnutí o insolvenčním návrhu. (2) Věřitel, který vzal zpět insolvenční návrh, jej může pro tutéž pohledávku znovu podat až po 6 měsících ode dne jeho zpětvzetí. Totéž platí pro osobu, která pohledávku od věřitele nabyla Další pravidla při zpětvzetí návrhu - § 130 IZ: (1) Je-li insolvenční návrh vzat zpět, insolvenční soud řízení zastaví. Je-li insolvenční návrh vzat zpět až poté, co o něm insolvenční soud rozhodl jinak než vydáním rozhodnutí o úpadku, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, insolvenční soud rozhodne též o zrušení rozhodnutí. (2) Je-li insolvenčních navrhovatelů více a insolvenční návrh vezme zpět jen některý z nich, insolvenční soud řízení zastaví jen ve vztahu k navrhovateli, který vzal návrh zpět. (3) Byl-li insolvenční návrh vzat zpět až po vydání rozhodnutí o úpadku nebo poté, co jiné rozhodnutí o insolvenčním návrhu již nabylo právní moci, insolvenční soud rozhodne, že zpětvzetí insolvenčního návrhu není účinné. (4) Rozhodnutí podle odstavců 1 až 3 doručí insolvenční soud zvlášť insolvenčnímu navrhovateli a dlužníku; osobou oprávněnou k podání odvolání je pouze insolvenční navrhovatel.

285 Zpětvzetí návrhu na povolení oddlužení § 394 odst. 1 a 2 IZ: (1) Návrh na povolení oddlužení může dlužník vzít zpět, dokud insolvenční soud nerozhodne o schválení oddlužení (2) Zpětvzetí návrhu na povolení oddlužení vezme insolvenční soud na vědomí rozhodnutím, které se doručuje osobě, která návrh podala, dlužníku, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru; odvolání proti němu není přípustné. § 396 odst. 1 IZ: Jestliže insolvenční soud návrh na povolení oddlužení odmítne, vezme na vědomí jeho zpětvzetí nebo jej zamítne, rozhodne současně o způsobu ře šení dlužníkova úpadku konkursem. Zpětvzetí návrhu na povolení oddlužení spojené se zpětvzetím návrhu na zahájení insolvenčního řízení nezakládá překážku pro opakovaný návrh (§ 395 odst. 2 písm. a/ IZ)

286 Zpětvzetí návrhu na povolení reorganizace § 322 odst. 1 IZ: Osoba, která podala návrh na povolení reorganizace, jej může vzít zpět do doby, než insolvenční soud reorganizaci povolí nebo o podaném návrhu jinak rozhodne. § 322 odst. 4 IZ: Osobu, která podala další návrh na povolení reorganizace, vyzve insolvenční soud, aby mu do 15 dnů sdělila, zda trvá na jeho projednání; nestane-li se tak, v projednání reorganizace insolvenční soud nepokračuje.

287 Záloha na náklady insol. řízení § 108 IZ (1) Insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. (2) Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky Kč. Je-li insolvenčních navrhovatelů více, jsou povinni zaplatit zálohu společně a nerozdílně. (3) Nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit. (4) Nejde-li o dlužníka, může osoba, která zaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení, uplatnit její náhradu v insolvenčním řízení jako pohledávku za majetkovou podstatou.

288 Při stanovení výše zálohy na náklady insolvenčního řízení, zahájeného návrhem dlužníka spojeným s návrhem na povolení oddlužení, insolvenční soud vždy přihlíží k tomu, zda dlužník splňuje podmínky pro povolení oddlužení a zda jeho majetkové a výdělečné poměry svědčí pro možnost přijetí způsobu oddlužení formou plnění splátkového kalendáře, kdy se odměna a hotové výdaje správce rovněž hradí cestou pravidelných měsíčních splátek. Záloha na náklady insolvenčního řízení ve výši Kč se v těchto případech jeví být zpravidla nepřiměřeně vysokou.

289 Okolnosti řízení: Z obsahu spisu vyplývá, že dlužnice podala dne insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení, a to formou plnění splátkového kalendáře. V návrhu uvedla, že má deset věřitelů s pohledávkami ve výši Kč, které „nestíhá“ splácet více než tři měsíce. Smluvní úroky, penále a smluvní pokuty jsou aktuálně vyšší, než dlužnicí hrazená měsíční splátka, čímž se dluhy každý měsíc zvyšují. Z návrhu, jeho doplnění a příloh dále vyplývá, že čistý měsíční příjem dlužnice (starobní a vdovský důchod) činí Kč a že dlužnice vlastní pouze movité věci nepatrné hodnoty (starší vybavení domácnosti). Usnesením ze dne byla dlužnice vyzvána k zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení ve výši Kč ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy.

290 V přezkoumávané věci však v odůvodnění napadeného usnesení zcela absentuje závěr soudu prvního stupně o tom, zda dlužnice splňuje podmínky pro povolení oddlužení či nikoliv, tedy zda je schopna splácet všem nezajištěným věřitelům v průběhu následujících pěti let minimálně 30 % jejich pohledávek (§ 395 IZ), příp. zda tu je jiný důvod, pro který je třeba návrh dlužnice na povolení oddlužení zamítnout. Rovněž není zřejmé (zejména s přihlédnutím k charakteru příjmu dlužnice – starobního a vdovského důvodu), z čeho pramení obava soudu prvního stupně, že v případě oddlužení dlužnice formou splátkového kalendáře by se mohly její majetkové poměry v průběhu pěti let změnit takovým způsobem, že by splátkový kalendář nebyl plněn a úpadek by byl řešen konkursem. Doložila li dlužnice svou majetkovou situaci, výši příjmů a výši svých závazků, pak bylo namístě zkoumat, zda dlužnice splňuje podmínky pro povolení oddlužení či nikoliv. Pokud by dlužnice tyto podmínky splňovala a nebylo by nutno její úpadek řešit konkursem, pak by se jevil požadavek na zaplacení zálohy ve výši Kč zcela nepřiměřeným.

291 Projednání insolvenčního návrhu I. § 86 V insolvenčním řízení je insolvenční soud povinen provést i jiné důkazy potřebné k osvědčení dlužníkova úpadku nebo jeho hrozícího úpadku, než b yly účastníky navrhovány = vždy jednání (§ 133 odst. 2 IZ) OSVĚDČENÍ SKUTEČNOSTÍ OBECNĚ: § 131 IZ: Skutečnosti, na jejichž základě insolvenční soud rozhoduje, musí být v rámci projednání insolvenčního návrhu osvědčeny. OSVĚDČENÍ SKUTEČNOSTÍ U DLUŽNICKÉHO NÁVRHU - § 132 odst. 1 IZ: U insolvenčního návrhu dlužníka postačí, jsou-li rozhodné skutečnosti osvědčeny údaji insolvenčního návrhu a jeho přílohami. Dlužník s více statutárními org. = souhlas všech (§ 132 odst. 2 IZ)

292 Projednání insolvenčního návrhu II. VĚŘITELSKÝ NÁVRH = vždy jednání závisí-li rozhodnutí na zjištění sporných skutečností o tom, zda dlužník je v úpadku. Vyjímky - § 133 odst,. 1 IZ: 1. soud plně vyhoví návrhu, kterému nikdo neodporoval lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů 2.2. účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali nebo popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (na výzvu soudu danou např. ve výzvě k doplnění návrhu nebo ve výzvě na reakci na návrh) Jiný účastníci než navrhovatel a dlužník (přihlášení věřitelé) - § 135 IZ

293 Rozhodnutí o insolvenčním návrhu Lhůty pro rozhodnutí - § 134 IZ NÁLEŽITOSTI ROZHODNUTÍ O ÚPADKU - § 136 IZ: a) Výrok - zjišťuje se úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, b) ustanove ní insolvenčního správce, c) údaj o okamžiku účink ů rozhodnutí o úpadku, d) výzvu, aby věřitelé, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, tak učinili ve stanovené lhůtě, s poučením o následcích jejího zmeškání, e) výzvu, aby osoby, které mají závazky vůči dlužníkovi, napříště plnění neposkytovaly dlužníkovi, ale insolvenčnímu správci (ODDLUŽENÍ ?! ) f) výzvu, aby věřitelé insolvenčnímu správci neprodleně sdělili, jaká zajišťovací práva uplatní na dlužníkových věcech, právech, pohledávkách nebo jiných majetkových hodnotách, s poučením o následcích nesplnění této povinnosti, g) výrok, jímž se určí místo a termín konání schůze věřitelů a přezkumného j ednání, h) výrok, jímž se uloží dlužníku, který tak dosud neučinil, aby ve stanovené lhůtě sestavil a odevzdal insolvenčnímu správci seznamy svého majetku a závazků s uvedením svých dlužníků a věřitelů, i)označení hromadných sdělovacích prostředků, ve kterých bude insolvenční soud zveřejňovat svá rozhodnutí.

294 Účinky rozhodnutí o insolvenčním návrhu I. § 140 IZ: a) PŘEDBĚŽNÉ OPATŘENÍ: trvají účinky; insolvenční soud může i bez návrhu změnit své rozhodnutí o předběžném opatření. V rozsahu, ve kterém není oprávněn nakládat s majetkovou podstatou dlužník, přechází toto právo rozhodnutím o úpadku na insolvenčního správce. b) ZÁPOČET: Započtení je přípustné, jestliže: a) zákonné podmínky tohoto započtení byly splněny před rozhodnutím o způsobu řešení úpadku, není-li dále stanoveno jinak. b) věřitel započitatelnou pohledávku přihlásí, c) věřitel nezískal započitatelnou pohledávku neúčinným právním úkonem, d) věřitel v době nabytí započitatelné pohledávky nevěděl o dlužníkově úpadku, e) věřitel uhradil splatnou pohledávku dlužníka v rozsahu, v němž převyšuje započitatelnou pohledávku tohoto věřitele. (4) Započtení podle odstavce 2 není rovněž přípustné v případech stanovených dále tímto zákonem nebo předběžným opatřením insolvenčního soudu Zůstávají zachovány účinky spojené se zahájením ins. řízení (§§ 109 – 111 IZ)

295 Způsoby řešení úpadku § 4 odst. 1 IZ: konkurs (§§ 244 – 313 IZ) 1.2. nepatrný konkurs (§§ IZ) 2. reorganizace (§§ 316 – 366 IZ) 3. oddlužení (§§ 389 – 418 IZ) 4. zvláštní způsoby řešení úpadku - pro určité subjekty nebo pro určité druhy případů (§§ 367 – 388 IZ) 4. zvláštní způsoby řešení úpadku - pro určité subjekty nebo pro určité druhy případů (§§ 367 – 388 IZ) moratorium (§§ 115 až 128 IZ)

296 § 82 předběžné opatření