Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Změny v insolvenčním právu. Rok 2013: rekodifikace a jiné 1 Karlovy Vary – 14. 6. 2013 JUDr. Zdeněk Krčmář © Z. Krčmář.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Změny v insolvenčním právu. Rok 2013: rekodifikace a jiné 1 Karlovy Vary – 14. 6. 2013 JUDr. Zdeněk Krčmář © Z. Krčmář."— Transkript prezentace:

1 Změny v insolvenčním právu. Rok 2013: rekodifikace a jiné 1 Karlovy Vary – JUDr. Zdeněk Krčmář © Z. Krčmář

2 Motto: 2 „Každý z nás považuje za jasné ty myšlenky, které dosahují stejného stupně zmatenosti, jako naše vlastní.“ M. Proust © Z. Krčmář

3 Změny v insolvenčním právu 3  Od (zákon č. 404/2012 Sb. - novela OSŘ)  Od (zákon č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů)  Od (revizní novela IZ, NOZ, ZOK)

4 Základní změny v insolvenčním právu dle zákona č. 404/2012 Sb. 4 1/ Novela OSŘ provedená zákonem č. 404/2012 Sb. změnila přístup k dovolacímu soudu v insolvenčních věcech. 2/ S přihlédnutím k dikci § 237 OSŘ bude dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným od 1. ledna 2013 při splnění tam uvedených podmínek nárokové (s výjimkami dle § 238 OSŘ) u všech rozhodnutí, jimiž se končí ODVOLACÍ ŘÍZENÍ. 3/ V porovnání s předchozí ustálenou judikaturou o přípustnosti dovolání v insolvenčních věcech bude takto nově možné podat dovolání např. i proti: - zrušujícímu usnesení odvolacího soudu, - akcesorickým výrokům, které jsou součástí rozhodnutí, jímž se končí odvolací řízení (např. i proti výroku o nákladech řízení), - rozhodnutí, jímž se končí odvolací řízení ve věci změny v osobě insolvenčního správce, - rozhodnutí, jímž se končí odvolací řízení ve věci zálohy na náklady insolvenčního řízení. 4/ § 243 OSŘ nově dovoluje NS odložit právní moc napadeného rozhodnutí. Oproti tomu § 90 IZ stále zakazuje jen odklad vykonatelnosti.

5 Z judikatury: Přípustnost dovolání I. Za podmínek uvedených v ustanovení § 237 o. s. ř. je od 1. ledna 2013 dovolání přípustné (s přihlédnutím k omezením dle § 238 o. s. ř.) též proti akcesorickým výrokům rozhodnutí odvolacího soudu, jímž se odvolací řízení končí, včetně výroků o nákladech řízení. II. Přípustnost dovolání ve smyslu § 237 o. s. ř. není (od 1. ledna 2013) budována na kriteriu „zásadní právní významnosti“ napadeného rozhodnutí. Jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva: 1/ při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo 2/ která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo 3/ která je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo 4/ která má být dovolacím soudem (jako dříve vyřešená právní otázka) posouzena jinak, pak je dovolání (s výjimkami dle § 238 o. s. ř.) přípustné bez dalšího. Usnesení NS z , sp. zn. 29 Cdo 1172/2013 5

6 Změny v insolvenčním právu dle nových kodexů 6 Výčet ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník, dále jen „NOZ“), jež se výslovně váží k insolvenčnímu právu: § 153, § 173 odst. 2, § 191 odst. 4, § 192, § 197, § 200, § 201, § 901, § 1396, § 1438, § 2484, § 2705, § 2740, § 2754 odst. 2. Výčet ustanovení zákona č. 90/2012 Sb. (zákon o obchodních korporacích, dále jen „ZOK“),, jež se výslovně váží k insolvenčnímu právu: § 46 odst. 2, § 62, § 63, § 64, § 68, § 72 odst. 3, § 76 odst. 2 a 3, § 78 odst. 2, § 90 odst. 3, § 95 odst. 3, § 113 odst. 1, § 114 odst. 1, § 127 odst. 1, § 128, § 206, § 378 odst. 4, § 610, § 627, § 639 odst. 2.

7 Změny v insolvenčním právu podle občanského zákoníku 7 1/ ČLENSTVÍ VE VOLENÉM ORGÁNU PRÁVNICKÉ OSOBY (§ 153 NOZ) 2/ LIKVIDACE PRÁVNICKÉ OSOBY (§ 173 odst. 2, § 191 odst. 4, § 192, § 197, § 200, § 201 NOZ) 3/ PRÁVO RODIČE SPRAVOVAT MAJETEK DÍTĚTE (§ 901 NOZ) 4/ ZADRŽOVACÍ PRÁVO (§ 1396 NOZ) 5/ SPRÁVA CIZÍHO MAJETKU (§ 1438 NOZ) 6/ OBCHODNÍ ZÁSTUPCE (§ 2484 NOZ) 7/ SMLOUVA O DŮCHODU (VÝLUKA Z EXEKUCE A INSOLVENCE): (§ 2705 NOZ) 8/ USTANOVENÍ O SPOLEČNOSTI (§ 2740 NOZ) 9/ TICHÁ SPOLEČNOST (§ 2754 odst. 2 NOZ)

8 Změny v insolvenčním právu podle občanského zákoníku 8 USTANOVENÍ OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU, JEŽ SE V DEN, KDY VSTOUPÍ V PLATNOST ( ), STANE ZČÁSTI OBSOLETNÍM: § 2754 odst. 2 písm. c/ NOZ: (2) Tichá společnost se zrušuje také, (...) c) bylo-li rozhodnuto o úpadku podnikatele nebo tichého společníka, zrušením konkursu po splnění rozvrhového usnesení, zrušením konkursu proto, že majetek je zcela nepostačující, anebo zamítnutím insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku. (srov. § 144 insolvenčního zákona, ve znění „revizní“ novely a § 65 návrhu zákona o veřejných rejstřících)

9 Změny v insolvenčním právu podle občanského zákoníku 9 Vazba na ustanovení § 2754 odst. 2 písm. c/ NOZ: § 144 IZ, ve znění „revizní“ novely: Insolvenční návrh nelze zamítnout proto, že majetek dlužníka nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení, i když je to zřejmé. § 65 návrhu zákona o veřejných rejstřících (1) Jestliže jménem obchodní korporace nebo družstva zrušených rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu veřejné moci podal návrh na výmaz z veřejného rejstříku likvidátor jmenovaný soudem nebo jiným orgánem veřejné moci ze seznamu insolvenčních správců a je-li součástí takového návrhu prohlášení likvidátora o tom, že bezúspěšně prověřil možnost uplatnit v insolvenčním řízení neplatnost nebo neúčinnost právních jednání podnikatele a že majetek podnikatele nepostačuje ani k úhradě nákladů insolvenčního řízení, soud provede zápis na základě tohoto návrhu. Ustanovení § 61 se nepoužije. (2) Zápis podle odstavce 1 soud neprovede, jestliže v době rozhodování o návrhu na výmaz probíhá insolvenční řízení, v němž se řeší úpadek nebo hrozící úpadek podnikatele nebo jestliže v průběhu řízení o tomto návrhu vyšly najevo skutečnosti, které zpochybňují pravdivost prohlášení likvidátora obsaženého v tomto návrhu.

10 Změny v insolvenčním právu podle občanského zákoníku 10 LIKVIDACE PRÁVNICKÉ OSOBY - § 200 NOZ: Zjistí-li likvidátor v průběhu likvidace, že právnická osoba je v úpadku, podá bez zbytečného odkladu insolvenční návrh, ledaže se jedná o případ uvedený v § 201. § 98 IZ: (1) Dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou - podnikatelem, je povinen podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle zvláštního právního předpisu proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik. (2) Povinnost podle odstavce 1 mají i zákonní zástupci dlužníka a jeho statutární orgán a likvidátor dlužníka, který je právnickou osobou v likvidaci. Je-li těchto osob více a jsou-li oprávněny jednat jménem dlužníka samostatně, má tuto povinnost každá z nich. Insolvenční návrh podávají jménem dlužníka.

11 Změny v insolvenčním právu podle občanského zákoníku 11 PRÁVO RODIČE SPRAVOVAT MAJETEK DÍTĚTE - § 901 NOZ: (1) Povinnost a právo rodiče pečovat o jmění dítěte zaniká prohlášením úpadku na majetek rodiče. Není-li tu druhý rodič, který by mohl pečovat o jmění dítěte, soud jmenuje i bez návrhu opatrovníka pro správu jmění dítěte. (2) Po uplynutí tří let od zrušení konkursu může soud na návrh rodiče nebo opatrovníka pro správu jmění dítěte omezení rodičovské odpovědnosti zrušit, ledaže by obnovení povinnosti a práva rodiče pečovat o jmění dítěte bylo v rozporu se zájmy dítěte. VÝZNAM: DZ k NOZ: (...) právní mocí rozhodnutí o prohlášení konkursu (jiné případy řešení úpadku – reorganizace, oddlužení – se neuvažují) zaniká ex lege povinnost a právo rodiče – úpadce pečovat o jmění nezletilého (všechna případná právní jednání takového rodiče týkající se jmění dítěte postrádají právní relevanci). ? ČASOVÁ PŮSOBNOST NOVÉ ÚPRAVY (KONKURSNÍ PRÁVO, INSOLVENČNÍ PRÁVO)

12 Změny v insolvenčním právu podle občanského zákoníku 12 SMLOUVA O DŮCHODU (VÝLUKA Z EXEKUCE A INSOLVENCE) - § 2705 NOZ: Zřídil-li plátce důchod bezúplatně, může zároveň vyhradit, že příjemcovi věřitelé nemohou příjemcovy dávky postihnout ani exekučně, ani v insolvenčním řízení. Taková výhrada je účinná vůči třetím osobám i vůči orgánům veřejné moci, avšak jen do výše, kterou příjemce vzhledem ke svým poměrům pro své zaopatření nutně potřebuje. ? ČASOVÁ PŮSOBNOST NOVÉ ÚPRAVY (KONKURSNÍ PRÁVO, INSOLVENČNÍ PRÁVO)

13 Změny v insolvenčním právu podle OZ SPRÁVA CIZÍHO MAJETKU (§ 1400 AŽ § 1447 NOZ) 13 § 1438 NOZ: Činnost správce skončí odstoupením, odvoláním, omezením svéprávnosti osoby dosud svéprávné, nebo osvědčením úpadku správce. § 1423 NOZ: (1) Správce sestaví inventář, dá jistotu za řádný výkon správy nebo pojistí svěřený majetek, určí-li tak stanovy či jiná smlouva nebo stanoví-li tak zákon. (2) Na návrh beneficienta nebo jiné osoby, která má na tom právní zájem, soud může uložit správci povinnost podle odstavce 1 při uvážení hodnoty spravovaného majetku, postavení stran a dalších okolností případu. Návrhu nelze vyhovět, odporuje-li to smlouvě o zřízení správy uzavřené mezi správcem a beneficientem. § 1427 odst. 1 NOZ: Správce je oprávněn pojistit spravovaný majetek na náklady beneficienta proti běžným rizikům. (srov. ALE dnes rozsudek NS z , sp. zn. 29 Cdo 1400/2010, R. 110/2012) § 1447 NOZ: K majetku, který je povinen vydat, má správce zadržovací právo k zajištění svých pohledávek ze správy. Má-li však správce vydat peněžní prostředky, započte svoji případnou pohledávku proti vzájemné pohledávce beneficienta. ? ČASOVÁ PŮSOBNOST NOVÉ ÚPRAVY (KONKURSNÍ PRÁVO, INSOLVENČNÍ PRÁVO)

14 Změny v insolvenčním právu podle zákona o obchodních korporacích 14 1/ ČLENSTVÍ V ORGÁNU OBCHODNÍ KORPORACE (§ 46 odst. 2 ZOK) 2/ SANKCE ČLENŮ ORGÁNU OBCHODNÍ KORPORACE V ÚPADKU (§ 62, § 63, § 64, § 76 odst. 2 ZOK) 3/ RUČENÍ ČLENŮ ORGÁNU PŘI ÚPADKU OBCHODNÍ KORPORACE (§ 68, § 76 odst. 3 ZOK) 4/ VÝLUKA Z MAJETKOVÉ PODSTATY (§ 378 odst. 4 ZOK) 5/ USTANOVENÍ ZOK, JEŽ SE V DEN, KDY VSTOUPÍ V PLATNOST ( ), STANOU ZČÁSTI OBSOLETNÍMI: § 95 odst. 3, § 113 odst. 1 písm. e/, § 127 odst. 1 písm. a/, § 206 odst. 1, § 610 písm. i/ ZOK

15 Změny v insolvenčním právu podle zákona o obchodních korporacích 15 SANKCE ČLENŮ ORGÁNU OBCHODNÍ KORPORACE V ÚPADKU LEGITIMACE INSOLVENČNÍHO SPRÁVCE (VŽDY?) § 62 odst. 1 ZOK: (1) Bylo-li v insolvenčním řízení zahájeném na návrh jiné osoby než dlužníka podle jiného právního předpisu soudem rozhodnuto, že obchodní korporace je v úpadku, vydají členové jejích orgánů, vyzve-li je k tomu insolvenční správce, prospěch získaný ze smlouvy o výkonu funkce, jakož i případný jiný prospěch, který od obchodní korporace obdrželi, a to za období 2 let zpět před právní mocí rozhodnutí o úpadku, pokud věděli nebo měli a mohli vědět, že je obchodní korporace v hrozícím úpadku podle jiného právního předpisu, a v rozporu s péčí řádného hospodáře neučinili za účelem jeho odvrácení vše potřebné a rozumně předpokládatelné.

16 Změny v insolvenčním právu podle zákona o obchodních korporacích 16 SANKCE ČLENŮ ORGÁNU OBCHODNÍ KORPORACE V ÚPADKU. PRAVOMOC INSOLVENČNÍHO SOUDU A PROCESNÍ POSTUP V ŘÍZENÍ. „NAVRHOVATEL“. § 63 ZOK: (1) V průběhu insolvenčního řízení insolvenční soud i bez návrhu rozhodne, že z důvodů podle § 64 člen statutárního orgánu upadnuvší obchodní korporace, který byl ve funkci v době vydání rozhodnutí o úpadku nebo po něm, nesmí po dobu 3 let od právní moci rozhodnutí o vyloučení vykonávat funkci člena statutárního orgánu jakékoli obchodní korporace nebo být osobou v obdobném postavení (dále jen „vyloučení“). (2) To platí obdobně o tom, kdo v době vydání rozhodnutí o úpadku členem statutárního orgánu obchodní korporace nebo osobou v obdobném postavení již nebyl, ale jehož dosavadní jednání k úpadku obchodní korporace zřejmě přispělo. (3) Návrh na vydání rozhodnutí podle odstavce 1 může podat každý, kdo na něm má důležitý zájem.

17 Změny v insolvenčním právu podle zákona o obchodních korporacích 17 SANKCE ČLENŮ ORGÁNU OBCHODNÍ KORPORACE V ÚPADKU. PRAVOMOC INSOLVENČNÍHO SOUDU A PROCESNÍ POSTUP V ŘÍZENÍ. § 64 ZOK: (1) Insolvenční soud rozhodne o vyloučení, vyjde-li v průběhu insolvenčního řízení najevo, že výkon funkce osobou podle § 63 s přihlédnutím ke všem okolnostem případu vedl k úpadku obchodní korporace. (2) Insolvenční soud rozhodne o vyloučení toho, kdo se stal členem statutárního orgánu upadnuvší obchodní korporace po zahájení insolvenčního řízení, přispěl-li zřejmě svým jednáním ke snížení majetkové podstaty a k poškození věřitelů. (3) Insolvenční soud nerozhodne o vyloučení toho, a) kdo se stal členem statutárního orgánu upadnuvší obchodní korporace v době jejího hrozícího úpadku podle jiného právního předpisu, ledaže jeho jednání před zahájením insolvenčního řízení naplnilo podmínky podle odstavce 1, nebo b) kdo prokáže, že při svém jednání vynaložil takovou péči, kterou by v obdobné situaci vynaložila jiná rozumně pečlivá osoba v obdobném postavení.

18 Změny v insolvenčním právu podle zákona o obchodních korporacích 18 SANKCE ČLENŮ ORGÁNU OBCHODNÍ KORPORACE V ÚPADKU. LEGITIMACE INSOLVENČNÍHO SPRÁVCE § 68 ZOK: (1) Soud může na návrh insolvenčního správce nebo věřitele obchodní korporace rozhodnout, že člen nebo bývalý člen jejího statutárního orgánu ručí za splnění jejích povinností, jestliže a) bylo rozhodnuto, že obchodní korporace je v úpadku, a b) člen nebo bývalý člen statutárního orgánu obchodní korporace věděli nebo měli a mohli vědět, že je obchodní korporace v hrozícím úpadku podle jiného právního předpisu, a v rozporu s péčí řádného hospodáře neučinili za účelem jeho odvrácení vše potřebné a rozumně předpokladatelné. (2) Odstavec 1 se nepoužije na člena nebo bývalého člena statutárního orgánu obchodní korporace, kteří byli do funkce prokazatelně ustaveni za účelem odvrácení úpadku nebo jiné nepříznivé hospodářské situace obchodní korporace a svou funkci vykonávali s péčí řádného hospodáře.

19 Základní změny v insolvenčním právu dle zákona o obětech trestných činů. 19 Novela insolvenčního zákona provedená zákonem o obětech trestných činů (účinná od 1. srpna 2013) přiznává věřitelům vykonatelných pohledávek na náhradu škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činem nebo na vydání bezdůvodného obohacení získaného trestným činem postavení zajištěných věřitelů ve vztahu k zajištění majetkových hodnot dlužníka v trestním řízení a v době, kdy toto zajištění trvá, jim, dává (mají-li vykonatelnou pohledávku) neomezený čas s k přihlášce v insolvenčním řízení. Srov. změny § 167, § 173, § 227 § 248, § 283 a § 305 IZ. Jde o změny nesystémové, jež jsou v rozporu s jinými částmi insolvenčního zákona.

20 Příklad: podvodné jednání Pozdější insolvenční dlužník vylákal od 9 POŠKOZENÝCH podvodem od každého ,- Kč. 3 poškození si částku, o kterou přišli (3 x ,- Kč), vysoudili zpět PLATEBNÍM ROZKAZEM v civilním řízení 3 poškození se připojili s nárokem ohledně částky, o kterou přišli (3 x ,- Kč), do trestního řízení. 3 poškození neuplatnili nárok ani v civilním ani v trestním řízení, ale pohledávku si pak jako NEVYKONATELNOU přihlásili do insolvenčního řízení. Trestní soud zajistí jediný majetek dlužníka (podvodníka) v hodnotě ,- Kč VÝSLEDEK: V insolvenčním řízení neobdrží věřitelé, kteří se nepřipojili s nárokem na náhradu škody v trestním řízení, ničeho (DŮSLEDEK NOVELY IZ ZÁKONEM O OBĚTECH). 20

21 Zákon o obětech trestné činnosti Zákon č. 45/2013 Sb. (účinnost – hlavní část od ) Přechodná ustanovení: Chybí.  Nepravá zpětná účinnost pro novelizaci občanskoprávních předpisů (insolvenční zákon, občanský soudní řád, exekuční řád, zákon o soudní poplatcích) 21

22 Zákon o obětech trestné činnosti Přechodná ustanovení (POJETÍ NEPRAVÉ RETROAKTIVITY): Podle ustálené judikatury Ústavního soudu (srov. nález jeho pléna ze dne 4. února 1997, sp. zn. Pl. ÚS 21/96, uveřejněný pod č. 63/1997 Sb.), z níž vychází i Nejvyšší soud (srov. např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu uveřejněného pod číslem 35/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), v případech časového střetu staré a nové právní normy platí obecně nepravá retroaktivita (nepravá zpětná účinnost). To znamená, že od účinnosti nové právní normy se i právní vztahy vzniklé podle zrušené právní normy řídí právní normou novou. Vznik právních vztahů existujících před nabytím účinnosti nové právní normy, právní nároky, které z těchto vztahů vznikly, jakož i vykonané právní úkony se řídí zrušenou právní normou (důsledkem opačné interpretace střetu právních norem by byla pravá retroaktivita). Aplikuje se tu princip ochrany minulých právních skutečností, zejména právních konání. 22

23 Nároky poškozeného v trestním řízení (POJMOSLOVÍ) § 43 odst. 3 tr. řádu (ve znění zákona o obětech trestné činnosti) VĚTA PRVNÍ: Poškozený je oprávněn také navrhnout, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil obžalovanému povinnost nahradit v penězích škodu nebo nemajetkovou újmu, jež byla poškozenému trestným činem způsobena, nebo vydat bezdůvodné obohacení, které obžalovaný na jeho úkor trestným činem získal. 23

24 Z judikatury: Nároky poškozeného v trestním řízení (POJMOSLOVÍ) Smlouva, při jejímž uzavření jeden z účastníků úmyslně předstíral určitou vůli se záměrem, aby tím vyvolal u druhého účastníka omyl nebo aby tím využil jeho omylu, není neplatná podle ustanovení § 37 odst. 1 obč. zák. pro nedostatek vážné vůle nebo podle ustanovení § 39 obč. zák. pro rozpor se zákonem. Podvodné jednání jednoho z účastníků smlouvy při jejím uzavření je důvodem neplatnosti smlouvy podle ustanovení § 49a obč. zák., jehož se může úspěšně dovolat jen druhý účastník smlouvy (§ 40a obč. zák.). R 70/2011 Rozsudek velkého senátu NS z , sp. zn. 31 Cdo 3620/

25 Zákon o obětech trestné činnosti Insolvenční zákon a vazba na exekuční právo § 207 IZ (ve znění nedotčeném zákonem o obětech trestné činnosti) (1) Do majetkové podstaty nepatří majetek, který nelze postihnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí; věci sloužící k podnikání dlužníka však z majetkové podstaty vyloučeny nejsou. (2) Příjmy dlužníka náleží do majetkové podstaty ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky. 25

26 Zákon o obětech trestné činnosti Insolvenční zákon a vazba na exekuční právo § 167 IZ (ve znění dotčeném zákonem o obětech trestné činnosti) (2) Věřitelé vykonatelných pohledávek na náhradu škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činem nebo na vydání bezdůvodného obohacení získaného trestným činem se uspokojují ze zpeněžení věci, práva pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, byly-li tyto hodnoty zajištěny v trestním řízení o tomto trestném činu a přihláška pohledávky byla podána v době, kdy zajištění podle trestního řádu trvá, nebo podal-li takový věřitel návrh na výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitostech v době, kdy zajištění podle trestního řádu trvalo. Pro pořadí uspokojení podle odstavce 1 je rozhodující doba vzniku zajištění podle trestního řádu. Ustanovení týkající se postavení zajištěných věřitelů platí pro tyto věřitele obdobně. 26

27 Zákon o obětech trestné činnosti Insolvenční zákon a vazba na exekuční právo § 173 IZ (ve znění dotčeném zákonem o obětech trestné činnosti) (1) Věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují. Věřitelé vykonatelných pohledávek na náhradu škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činem nebo na vydání bezdůvodného obohacení získaného trestným činem podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu kdykoli v průběhu insolvenčního řízení, pokud v trestním řízení o tomto trestném činu byl zajištěn majetek v majetkové podstatě dlužníka a přihláška pohledávky byla podána v době, kdy zajištění podle trestního řádu trvá. 27

28 Zákon o obětech trestné činnosti Insolvenční zákon a vazba na exekuční právo § 227 IZ (ve znění dotčeném zákonem o obětech trestné činnosti) Insolvenční správce může z majetkové podstaty kdykoli v průběhu insolvenčního řízení vyjmout věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, které nemohou sloužit k uspokojení věřitelů, zejména neprodejné věci a nedobytné pohledávky nebo majetek, na který se vztahuje rozhodnutí o zajištění vydané v trestním řízení a k jehož zpeněžení nebyl udělen souhlas příslušného orgánu činného v trestním řízení. Učiní tak po předchozím souhlasu věřitelského výboru a insolvenčního soudu. 28

29 Zákon o obětech trestné činnosti Insolvenční zákon a vazba na exekuční právo § 248 IZ (ve znění dotčeném zákonem o obětech trestné činnosti) (2) Nejde-li o zajištění poskytnuté podle § 41 nebo o právo věřitelů podle § 167 odst. 2, stávají se neúčinnými práva na uspokojení ze zajištění, která se týkají majetkové podstaty a která dlužníkovi věřitelé získali poté, co nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení; to platí i pro zřízení soudcovského zástavního práva na nemovitostech. Byl-li majetek sloužící k zajištění v této době také zpeněžen, náleží do majetkové podstaty výtěžek získaný zpeněžením a jeho nabyvatel je povinen jej do ní vydat na výzvu insolvenčního správce. 29

30 Zákon o obětech trestné činnosti Insolvenční zákon a vazba na exekuční právo § 283 IZ (ve znění dotčeném zákonem o obětech trestné činnosti) (3) Zpeněžení majetku v majetkové podstatě dlužníka, na který se vztahuje rozhodnutí o zajištění vydané v trestním řízení, lze provést jen po předchozím souhlasu příslušného orgánu činného v trestním řízení. Převyšuje-li dosažený výtěžek zpeněžení majetku podle věty první částku určenou k vyplacení, informuje insolvenční správce o této skutečnosti orgán činný v trestním řízení, který o zajištění rozhodl. Nesdělí-li orgán činný v trestním řízení do 30 dnů insolvenčnímu správci, že se zajištění vztahuje i na zbytek výtěžku, použije se k rozdělení mezi věřitele. 30

31 Účinky ROZHODNUTÍ O ZAJIŠTĚNÍ (§ 47 tr. ř.) – / Zajištění nároku poškozeného podle § 47 tr. řádu upravuje (v mezích § 47 odst. 7 tr. řádu, lhostejno, zda před nebo po 1. srpnu 2013) vztah k výkonu rozhodnutí (exekuci) a nikoli vztah k úpadkovému řízení. Neupravuje tedy zákaz zpeněžení majetku v konkursu vedeném podle zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání (dále jen „ZKV“) nebo zákaz zpeněžení majetku v insolvenčním řízení vedeném podle zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), [lhostejno, zda při řešení dlužníkova úpadku konkursem, reorganizací nebo oddlužením]. Řečené platí i s přihlédnutím k obsahu zákona č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů.

32 Účinky ROZHODNUTÍ O ZAJIŠTĚNÍ (§ 47 tr. ř.) – / Určuje-li ustanovení § 47 odst. 7 tr. řádu, že „s majetkem obviněného, na který se vztahuje rozhodnutí o zajištění podle odstavců 1 a 2, lze v rámci výkonu rozhodnutí nakládat jen po předchozím souhlasu soudu a v přípravném řízení státního zástupce“, pak se tím rozumí, že: a/ Ve smyslu § 6 odst. 2 ZKV nejde o „majetek, jehož se nemůže týkat výkon rozhodnutí“. b/ Ve smyslu § 207 odst. 1 insolvenčního zákona nejde o „majetek, který nelze postihnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí“.

33 Účinky ROZHODNUTÍ O ZAJIŠTĚNÍ (§ 47 tr. ř.) – / Pro konkursní řízení vedená podle zákona č. 328/1991 Sb. a zakonzervovaná v čase k 31. prosinci 2007 (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. září 2008, sp. zn. 29 Cdo 3409/2008, uveřejněné pod číslem 16/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), stejně jako pro spory vyvolané konkursem prohlášeným podle zákona č. 328/1991 Sb. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. září 2010, sp. zn. 29 Cdo 3375/2010, uveřejněný pod číslem 41/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), PLATÍ, že: - Správce konkursní podstaty NENÍ OMEZEN v možnosti zpeněžit majetek náležející do konkursní podstaty úpadce ROZHODNUTÍM O ZAJIŠTĚNÍ tohoto majetku vydaným podle § 47 tr. řádu. - Správce konkursní podstaty ani od 1. srpna 2008 (po změnách provedených zákonem č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů) NEBUDE OMEZEN v možnosti zpeněžit majetek náležející do konkursní podstaty úpadce ROZHODNUTÍM O ZAJIŠTĚNÍ tohoto majetku vydaným podle § 47 tr. řádu.

34 Účinky ROZHODNUTÍ O ZAJIŠTĚNÍ (§ 47 tr. ř.) – / Pro konkursní řízení vedená podle zákona č. 328/1991 Sb. a zakonzervovaná v čase k 31. prosinci 2007 by trestní soudce měl dále mít na paměti, že: Ustanovení § 14 odst. 1 písm. c/ ZKV mu zakazuje v trestním řízení rozhodnout „o náhradě škody“, přičemž z důvodů přednesených v průběhu přednášky platí, že tento zákaz se vztahuje též na možnost rozhodnout o „vydání bezdůvodného obohacení“ (srov. § 43 tr. řádu) Ustanovení § 14 odst. 1 písm. c/ ZKV zřejmě již nepostihuje zákaz rozhodnout „ o nemajetkové újmě“ (srov. opět § 43 tr. řádu).

35 Účinky ROZHODNUTÍ O ZAJIŠTĚNÍ (§ 47 tr. ř.) – / Pro insolvenční řízení vedená podle insolvenčního zákona PLATÍ, že: 5.1. Podle dnes platného právního stavu insolvenční správce NENÍ OMEZEN v možnosti zpeněžit majetek náležející do konkursní podstaty úpadce ROZHODNUTÍM O ZAJIŠTĚNÍ tohoto majetku vydaným podle § 47 tr. řádu. Řečené platí i s přihlédnutím k obsahu zákona č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů Podle právního stavu platného od 1. srpna 2008 (po změnách insolvenčního zákona provedených zákonem č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů) insolvenční správce BUDE OMEZEN v možnosti zpeněžit majetek náležející do majetkové podstaty dlužníka ROZHODNUTÍM O ZAJIŠTĚNÍ tohoto majetku vydaným podle § 47 tr. řádu (srov. § 283 odst. 3 insolvenčního zákona).

36 Účinky ROZHODNUTÍ O ZAJIŠTĚNÍ (§ 47 tr. ř.) – / Pro insolvenční řízení vedená podle insolvenčního zákona DÁLE PLATÍ, že Ponechá-li se stranou problém s retroaktivním působením zaváděných pravidel (nejasné hranice aplikovatelnosti v insolvenčních řízeních zahájených před 1. srpnem 2013) a zřejmá neústavnost koncepce, jež určité věřitele staví do pozice zajištěných věřitelů jen proto, že uplatnili občanskoprávní nárok v trestním řízení, pak lze poukázat na to, že zřejmě bude docházet ke střetům daným tím, že by insolvenční správce měl spravovat majetek, který nemůže zpeněžit. V těchto souvislostech lze doporučit (jakkoli při absenci výslovné úpravy v trestním řádu to může působit dost divoce), aby (i v zájmu poškozeného na „zpeněžení majetku v dobrém stavu a za tržní cenu“) v případech dle § 47 tr. řádu orgán činný v trestním řízení umožnil zpeněžení majetku dlužníka (obviněného) obstaveného ROZHODNUTÍM O ZAJIŠTĚNÍ (s tím důsledkem, že z „hrubého“ výtěžku zpeněžení „odejdou“ náklady za zpeněžení (odměna dražební kanceláři) a že zpeněžením vznikne i insolvenčnímu správci nárok na odměnu, přičemž ROZHODNUTÍM O ZAJIŠTĚNÍ bude takto dále „blokován“ jen čistý výtěžek zpeněžení.

37 Účinky ROZHODNUTÍ O ZAJIŠTĚNÍ (§ 47 tr. ř.) – / Pro insolvenční řízení vedená podle insolvenčního zákona ROVNĚŽ PLATÍ, že: V režimu insolvenčního zákona budou (musí být) nároky přiznané poškozeným v adhezním řízení i po 1. srpnu 2013 podrobeny přezkumnému řízení a mohou tak být popřeny co pravosti a výše (byť jako vykonatelné) nebo co do pořadí (s výsledkem pro poškozeného nepříznivým a vedoucím k jeho vyloučení z uspokojení v insolvenčním řízení).


Stáhnout ppt "Změny v insolvenčním právu. Rok 2013: rekodifikace a jiné 1 Karlovy Vary – 14. 6. 2013 JUDr. Zdeněk Krčmář © Z. Krčmář."

Podobné prezentace


Reklamy Google