Řecká revoluce aneb z čeho se skládá hmota

Prezentace na téma: "Řecká revoluce aneb z čeho se skládá hmota"— Transkript prezentace:

1 Řecká revoluce aneb z čeho se skládá hmota

2 prvotní pralátka: VODA
Tháles z Milétu řecky Θαλης ὁ Μιλήσιος, (okolo 624 př. n. l. Milétos – okolo 548 př. n. l.) prvotní pralátka: VODA

3 Anaximandros (řecky: Ἀναξίμανδρος / Anaxímandros), též Anaximandros z Mílétu, (okolo 610 př. n. l. – okolo 546 př. n. l.) abstraktní látka TO APEIRON

4 Anaximenes Z Milétu (řecky: Άναξιμένης) (před 585 př. n. l př. n. l. ) základem všeho je VZDUCH

5 Pythagoras ze Samu (také Pýthagorás, řecky Πυθαγόρας ο Σάμιος, okolo 570 př. n. l. ostrov Samos – po 510 př. n. l- Krotón v jižní Itálii) základem všeho jsou ČÍSLA jako základní jednotky vesmíru

6 Hérakleitos z Efesu starořecky Ἠράκλειτος ὁ Ἐφέσιος (cca 540 př. n. l. – 480 př. n. l.) svět je stvořen z OHNĚ

7 Parmenidés z Eleje (asi 510 př. n. l. -450 př. n. l. )
Proměna je pouhá iluze. Zahájena tradice abstraktního myšlení bez bezprostředního vztahu k okolnímu světu, krize filozofie v Řecku

8 Empedoklés z Akragantu
(řecky Ἐμπεδοκλῆς ὁ Ἀκραγαντῖνος Empedokles o Akragantinos, nar. 492 př. n. l. v Akragantu na Sicilii, zemř. okolo 432 př. n. l.) 4 základní pralátky ZEMĚ – OHEŇ – VZDUCH – VODA, spojovány či rozdělovány morálními silami Láskou a Svárem

9 Anaxagoras (řecky Ἀναξαγόρας, žil asi 500 př. n. l. Klazomenai – 428 př. n. l. Lampsakos) vše tvořeno dělitelnými zárodky

10 Démokritos z Abdér (přibližně 460 -370 př. n. l.)
(přibližně př. n. l.) Látky složeny z neviditelných nedělitelných částic, ATOMŮ různých tvarů a hmotností, nové látky vytvářeny pohybem atomů v prázdnotě.

11 Epikúros ze Samu (341 př. n. l. – 270 př. n. l.) atomista
(341 př. n. l. – 270 př. n. l.) atomista

12 Lucrétius Carus (okolo 97 př. n. l. – 55 př. n. l.) atomista

13 Platón (bez přídomku, Athéňan)
(řecky Πλάτων, 427 př. n. l. – 347 př. n. l.) zastánce teorie ČTYŘ ELEMENTŮ

14 Aristoteles ze Stageiry (384 př. n. l. - 322 př. n. l.)
Zastánce teorie ČTYŘ ELEMENTŮ, zavedl ještě pátý element ESENCI jako stavební hmotu nebeských těles

15 Konstantin I. Veliký Hlava Konstantinovy kolosální sochy v Kapitolských muzeích v Římě Flavius Valerius Constantinus (27. února někdy mezi léty 272 až 285 v Naissu, Horní Moesie – 22. května 337 poblíž Nikomédie, Bithýnie), známý také jako Konstantin Veliký, nebo Konstantin I., východními křesťany uctívaný jako Svatý Konstantin, byl od roku 306 římským císařem a od roku 324 až do své smrti nezpochybnitelným vládcem celé římské říše. Konstantinovo panování se vyznačovalo několika závažnými historickými událostmi, jimiž si zajistil postavení nejvýznamnějšího císaře pozdní antiky. V roce 312 zvítězil v bitvě u Milvijského mostu, k čemuž mu měl podle filozofů Lactantia a Eusebia dopomoci křesťanský Bůh. Poté v roce 313 vydal Edikt milánský, jímž ukončil pronásledování křesťanů a zaručil náboženskou svobodu všem obyvatelům říše. V dalších letech své vlády Konstantin křesťanství všestranně podporoval a v roce 325 svolal do města Nikaia první ekumenický koncil. Křesťané ho za tyto jeho skutky obdařili přízviskem „Veliký“. V roce 324 se rozhodl přesunout sídlo císařské vlády na východ do řeckého města Byzantion, jež bylo v roce 330 slavnostně vysvěceno a přejmenováno na Nova Roma („Nový Řím“). Po Konstantinově smrti bylo toto město na jeho počest nazváno Konstantinopol („Konstantinovo město“).

16 http://upload. wikimedia

17 2. dějství aneb pokračování po 17 stoletích

18 Margaret Lucas Cavendish Z Newcastlu
(1623 – 1673) Podstatou světa není nic jiného než pohyb atomů. Existují 4 druhy atomů – čtvercové, podlouhlé, oblé, ostré. Nemoc = boj atomů. Podstata paměti = „zažehnutí atomů v mozku“.

19 Robert Boyle (25. ledna 1627 Lismore - 31. prosince 1691 Londýn)
Podstatou hmoty je PRIMA MATERIA, neviditelná a neprostupná. Odmítá ideu čtyř elementů, odmítá však i název atomismus jako příliš ateistický…

20 Antoine Laurent Lavoisier
(26. srpna 1743, Paříž – 8. května 1794, Paříž) Odpůrce atomismu, dokázal složení chemických sloučenin z prvků. Podal zákon zachování hmoty v chemické reakci.

21 Joseph Gay Lussac (6. prosinec 1778 Saint-Léonard-de-Noblat - 9
Joseph Gay Lussac (6. prosinec 1778 Saint-Léonard-de-Noblat - 9. květen, 1850 Paříž) objevil, že vodík a kyslík se slučují na vodu vždy ve stejném poměru, což by se mohlo dát vysvětlit složením prvků z nějakých základních jednotek

22 John Dalton (6. září 1766 Eaglesfield – 27. července 1844 Manchester)
Každý prvek se skládá z jiného typu atomů, všechny atomy téhož prvku jsou stejné. Atomy tuhé, nedělitelné; reakce prvků = shlukování atomů do útvarů (Amadeo Avogadro, I jim dal později název molekula). Autor první tabulky atomových vah, znal asi 20 prvků, počet stále rostl, chemikové začínají tušit, že tato přibývající složitost má nějaký řád – některé fyzikálně odlišné prvky mají stejné chemické vlastnosti – plyn fluór, kapalina brom a tuhý jód…

23 Dmitrij Ivanovič Mendělejev rusky Дмитрий Иванович Менделеев (27
Dmitrij Ivanovič Mendělejev rusky Дмитрий Иванович Менделеев (27. ledna (8. února) 1834, Tobolsk – 20. ledna (2. února) 1907, Petrohrad) ruský chemik Vytvořil nový systém klasifikace prvků, PSP, seřadil prvky podle vzrůstající atomové hmotnosti. Objev: prvky podobných vlastností se vyskytují v intervalech, tzv. periodách, umístil je do svislých sloupců. Aby byla idea zachována, nechal některá místa prázdná, předpokládal, že tyto prvky ještě budou objeveny; Ge, Ga a Sc byly skutečně krátce nato objeveny. Podpořil Daltonovu atomovou teorii.

24 Ovšem na vysvětlení periodických vlastností prvků jako důsledku pravidelného uspořádání elektronů v atomu věda čekala dalších 60 let. Jeho autorem se stal Niels Bohr.