Ochrana lesů a přírodního prostředí

Prezentace na téma: "Ochrana lesů a přírodního prostředí"— Transkript prezentace:

1 Ochrana lesů a přírodního prostředí
Škody mrazem

2 Škody mrazem   Teplotní hranice života rostlin se pohybuje mezi 5°C a +58 °C. V našich krajích jsou nejčastější příčinou vážných škod na dřevinách prudké poklesy teplot. Jehličnaté rostliny potřebují alespoň 30 dní s průměrnou teplotou více než +10°C Listnaté alespoň 120 dní Poklesnou-li teploty předčasně na podzim (září, říjen), mluvíme o mrazech časných. V době vegetačního klidu přicházejí zimní mrazy. Klesnou-li teploty pod bod mrazu v době vegetace, na jaře, potom se označují jako mrazy pozdní.

3 Časné mrazy rostliny obsahují mízu, nejsou dozrálé letorosty,
poškození mladých výhonků opad ještě zelených listů škody jsou zanedbatelné ořešák, jasan, akát, douglaska

4 Zimní mrazy značnější škody jen při velkých (pod — 20 °C] a dlouhotrvajících poklesech teplot tenkokoré dřeviny(BK,JD) mrazové lokality jižní expozice-rychlé střídání teplot ve dne a v noci

5 Formy poškození odumření pletiv kůry, lýka, výhonků a větví
novotvary jako mrazové kýly a mrazová jádra usycháním jehličí, částí korun, stromů (tzv. klimatická sypavka, fyziologické sucho), vymrzání -vytahování sazenic a semenáčků při holomrazech popraskání kůry, která později po kouscích opadává nevyrašení větví nebo uschnutí během léta mrazové kýly na silných kmenech dřevin se širokými dřeň. paprsky (DB,BK, JLM, HB, JS) vznikají nestejnoměrným smrš­ťováním běle při náhlém přechlazení. Kmen ve spodní části praská (0,5—2 m) a na jaře se trhlina uzavírá novým letokruhem, v zimě se obnovuje a vzniká mrazová lišta, nepravé jádro mrazové jádro -nesleduje letokruhy-BK

6 Pozdní mrazy každoročně citelné škody v LH
nejčastěji mezi ( konec V.-vyšší polohy) -3 až -5°C (zmrzlí muži) narašená vegetace mrazové kotliny-stéká studený vzduch odolnost dřevin proti promrzání je dána druhovými vlastnostmi a dobou rašení mladé dřeviny (kultury) jsou poškozovány více než starší poškozují rozvíjející se pupeny, výhonky i květy zmrzlé části vadnou, hnědnou až černají a odumřelé opadávají síje a plochy ve školkách a dřeviny v kulturách a náletech (JS, BK, DB, JD, DGL)

7 Schéma mrazové kotliny průběh teplot v nejnižší části je třeba vysazovat mrazuodolné dřeviny

8 Ochranná opatření I ve školkách: lehčení těžkých půd
zazimování (zasypávání mezi řádky) rašelina, piliny, kůra zasypání povytažených sazenic kompostovou zemí správné hnojení -dusík-semenáčky nezdřevnatí; fosfor-působí na zdřevnatění postřiky proti časným a pozdním mrazům-nad ránem (4hod) do 1 hod po východu slunce, drobné kapičky-vhodný druh závlahy zakrývání záhonů -izolační vzduchová vrstva zakuřování-oheň, dýmovnice, mlžení, zakládání školek mimo mrazové lokality

9 Ochranná opatření II v kulturách- škody mrazem lze zmírnit vhodnými pěstebně technickými zásahy. Budou to opatření, jimiž snížíme přílišné vyzařování tepla a zabráníme vzniku mrazových lokalit -odvodnění výsadba vyspělých sazenic, obalované, vyvýšená, výsadba pod ochranou přípravných mrazuvzdorných dřevin (OL, OS, BŘ) podsadby pod porost obnova clonnými způsoby vyvedení mrazového vzduchu z kotliny

10 Ochrana lesa a přírodního prostředí Otázky k opakování
Charakterizujte časné mrazy. Charakterizujte zimní mrazy. Charakterizujte pozdní mrazy. Jaké znáte ochranná opatření proti mrazům ve školkách? Domácí úkol: Zajděte se do arboreta podívat na mrazovou lištu na dubu ceru, co uvidíte teď v zimě okolo jeho pupenů v koruně?