Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Lesní úzkorozchodné dráhy v Jeseníkách K615QDZD – Dějiny železniční dopravy.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Lesní úzkorozchodné dráhy v Jeseníkách K615QDZD – Dějiny železniční dopravy."— Transkript prezentace:

1 Lesní úzkorozchodné dráhy v Jeseníkách K615QDZD – Dějiny železniční dopravy

2 Jeseníky – kraj hor a lesů Stará báje vypráví Když bohové tvořili svět, zapomněli na Jesenicko. Zůstalo jim jen trochu kamení a hlíny, z nichž navršili vysoké hory a kopce. Protože se chtěli budoucím obyvatelům odměnit za namáhavý život, který je tu čekal, poručili ďáblovi, aby pod tímto kouskem zemského povrchu nahromadil bohatství: zlato, stříbro a rudy. Ďábel však dával do země zlato, jen pokud se bohové dívali. Když ho nepozorovali, vzal místo zlata žulu a zasadil ji pod celým krajem. Ošálení bohové se strašně rozhněvali, ale poněvadž už nemohli zlomyslnost napravit, přidali aspoň to, čeho měli nadbytek: krásu. Svými prsty vytvořili v horách úžlabiny, poručili potokům, aby je osvěžily životodárnou vodou, a stromům, aby rostly co nejvýše... na holá úbočí naseli horská kvítka a tón spěchajících říček naladili do uklidňujícího šumění..." Zapomněli bohové - zapomněli lidé. Tento kraj ze tří stran oddělený od světa vysokými horami a hustými lesy byl ve své osamocenosti zastřen starými, neměnnými zvyky a pověrami. Zde - snad nejhrůzněji ze všech míst - se upalovaly čarodějnice. Přesto tento kus země dostal své dary: trochu zlata, stříbra a rudy, a pak ještě jiný, mnohem větší poklad - spojení životodárné vody, čistého vzduchu a nádherné krajiny...

3 Co předcházelo?  jedním z mála bohatství Jeseníků byla ložiska rud a rozsáhlé lesní plochy jako potenciální zdroj dřeva  počátkem 20. století vzrostla s počátkem používání uhlí potřeba dřeva jako stavebního materiálu  se vzrůstem objemu těžby dřeva nastal problém s jeho dopravou z těžko dostupných horských svahů  nejdříve se využívalo vydatnosti horských toků v době jarního tání ke splavování dřeva  jako efektivnější řešení se ovšem ukázalo využití mohutně se rozvíjející železnice  tak vznikají v mnohém unikátní lesní úzkokolejky

4 Hlavní parametry a poloha tratí  během používání postupně vznikly 3 lesní úzkorozchodné dráhy: Kolštejn (dnešní Branná), Františkov a Kouty nad Desnou  rozchod – 700 mm  tratě budovány s důsledným spádem k překladištím a zaústěny do stanice  hlavní větve na tenkém štěrkovém loži  svršek z lehkých kolejnic dlouhých 5 – 6m a většinou modřínových pražců (6 ks na 5m délky)  minimální poloměry oblouků: 20 – 30 m  maximální stoupání 5% až 7%  šířka drážního tělesa maximálně 2 m + po straně cesta pro koně  užití úvratí a svážnic

5 Vozový park  uvažováno využití lehkých parních lokomotiv  vyzkoušena i malá důlní akumulátorová lokomotiva  kvůli nebezpečí požárů nakonec zvolena animální trakce  zakoupeno celkem 20 dvojic dřevěných oplenových vozů systému Dolberg (umožňovaly upínání klád na otočné opleny; ložené dřevo udržovalo pohromadě dva podvozky)  k brždění cestou dolů sloužily stanovištní ruční brzdy se šroubovým vřetenem  naložený vlak se sestával z šesti dvojic podvozků spojených nákladem obsazených 6 muži

6 Dráha Kolštejn  provoz zahájen v září roku 1900  začínala u hájovny Banjaluka, kde končila vlečka normálního rozchodu ze stanice Kolštejn a vedla k Hrázové boudě pod Keprníkem (délka 5,8 km)  trať vedla přes louky severně od Kolštejna, míjela mlýn a dvě další hájovny a několik domů, poté vystoupala do lesnatého údolí říčky Střední Branné, kterou mnohokrát překračovala pomocí mostků z železných nosníků  úvrať v rozvětvení (odbočka na Černavu) umožnila vystoupání vozíků až k cíli u Hrázové boudy  ukončení hlavní větve – Hrázová bouda

7 Překladiště Banjaluka

8 Mapa

9 Dráha Františkov  začínala v dnes již neexistující zastávce Františkov s vlečkou a překládácí rampou  nacházelo se zde hlavní zázemí s maštalí pro koně, remízou pro vozíky, dílnou na opravy a ubytovnou pro dělníky  trať byla dlouhá 5,7 km, vedla přibližně v ose dnešní silnice v údolí Polomského potoka  za rozvětvením následovala opět úvrať a několik odboček na obě strany pokračujících svážnicemi až po konec hlavní větve u hájovny Josefová  kromě této sítě se plánovalo i rozšíření pod vrchol Troják a napojení na sesterskou dráhu z Kolštejna

10 Svážná poblíž Josefové

11 Mapa

12 Dráha Kouty nad Desnou  na rozdíl od předchozích nevedla až k veřejné železnici, dřevo se od spodních stanic odváželo povozy taženými koňmi  důvodem vzniku dráhy byla ničivá vichřice v r a následky, které zanechala  soustava byla tvořena několika svážnicemi a údolními úseky  sklon svážnic dosahoval 30 – 70 %, pracovaly na podobném principu jako v Josefové

13 Svážnice v Koutech

14 Mapa

15 Úpadek a zánik tratí  "doba rozkvětu" tratí trvala velmi krátce, jen asi deset let po roce 1900  kromě vybudované sítě všech úzkokolejek se plánoval další rozvoj a jejich propojování (byla už dokonce připravena spodní stavba)  po I. světové válce ale těžba dřeva a množství přepravy nestačily ekonomickému využití tratí  negativní dopad na výnosnost dopravy měly i vysoké přepravní tarify na krátkou vzdálenost následnou dopravou ČSD na pilu, neboť blízko místa těžby zpracování dřeva chybělo  posledním „hřebíkem do rakve“ tratí byla krize ve 30. letech, po roce 1935 byl traťový svršek snesen a železný materiál odprodán

16 Závěr I přes krátkou dobu provozu na těchto tratích byl jejich význam nezanedbatelný hlavně z technického hlediska, protože byly stavěny a provozovány v náročných horských podmínkách a byla na nich použita v mnohém jedinečná a unikátní řešení.

17 Závěr Do dnešních dnů můžeme ještě na některých místech dobře vidět pozůstatky drážního tělesa a objektů dráhy, proto nezbývá než doporučit tuto lokalitu pro vaši budoucí návštěvu Jeseníků.


Stáhnout ppt "Lesní úzkorozchodné dráhy v Jeseníkách K615QDZD – Dějiny železniční dopravy."

Podobné prezentace


Reklamy Google