Význam vzdělání a dovedností v dnešní době OECD Skills Strategy Aktivity OECD a spolupráce s ČR Hlavičku s lvíčky a OECD bych nechal jen na začátku a neopakoval.

Prezentace na téma: "Význam vzdělání a dovedností v dnešní době OECD Skills Strategy Aktivity OECD a spolupráce s ČR Hlavičku s lvíčky a OECD bych nechal jen na začátku a neopakoval."— Transkript prezentace:

1 Význam vzdělání a dovedností v dnešní době OECD Skills Strategy Aktivity OECD a spolupráce s ČR
Hlavičku s lvíčky a OECD bych nechal jen na začátku a neopakoval bych to na každém slide. Dle mého názoru by hlavička mohla/měla zůstat – již z důvodu jednotného vizuálního stylu (JVS) MZV… Doplnil bych datum. OK. Upraveno… Konference k výsledkům výzkumu kompetencí dospělých OECD (PIAAC), Pavel Rozsypal, velvyslanec SM při OECD, Paříž

2 Výzkum - srovnání - standardy
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) Pomáhá vládám při tvorbě progresivních politik v ekonomické, sociální i environmentální oblasti Provádí mezinárodně srovnatelné průzkumy a srovnání na jejichž základě je formou doporučení tzv. nejlepší praxe spolutvůrcem standardů V oblasti vzdělávací politiky spolupracuje se 34 členskými a cca 40 dalšími nečlenskými zeměmi Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (zkráceně OECD z angl. Organisation for Economic Co-operation and Development) je mezivládní organizace 34 ekonomicky nejrozvinutějších států na světě, které přijaly principy demokracie a tržní ekonomiky. OECD vznikla v roce 1961 (zakládací dokument byl podepsán 14. prosince 1960) transformací Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci (OEEC), která byla původně zřízena roku 1948 k administraci poválečného Marshallova plánu. OECD koordinuje ekonomickou a sociálně-politickou spolupráci členských zemí, zprostředkovává nové investice, prosazuje liberalizaci mezinárodního obchodu. Cílem OECD je napomáhat k dalšímu ekonomickému rozvoji, potlačení nezaměstnanosti, stabilizaci a rozvoji mezinárodních finančních trhů. ČR vstoupila / byla přijata do OECD v prosinci 1995.

3 OECD a vzdělávání – 8 hlavních témat

4 Organizační struktura OECD-EDU
PISA – Programme for International Student Assessment TALIS – Teaching and Learning International Survey INES – Indicators of Education Systems GPS – GPS in Education (nový nástroj na orientaci ve statistikách a výstupech EDU) VET – Vocational Education and Training

5 OECD a vzdělávání – stěžejní aktivity
(1) Předškolní, základní a sekundární vzdělávání PISA, ECEC, TALIS (2) Vyšší vzdělávání a vzdělávání dospělých PIAAC, Skills Strategy, AHELO, IMHE (3) Publikace, přehledy, výzkum, ekonomika Education at a Glance, CERI, INES Přivítám stručnou charakteristiku nebo obsah zkratek – podrobněji viz další slidy PISA – Programme for International Student Assessment ECEC – Early Childhood Education and Care TALIS – Teaching and Learning International Survey PIAAC – Programme for International Assessment of Adult Competencies AHELO – Assessment of Higher Education Learning Outcomes IMHE – Programme on Institutional Management in Higher Education CERI – Centre for Educational Research and Innovation INES – Indicators in Education Systems Je to sekundární nebo středoškolské? – spíše sekundární, neboť zahrnuje i odborné/profesní školství

6 Předškolní, základní a sekundární stupeň
Early Childhood Education and Care (ECEC) Analýza nástrojů a metod péče o předškolní děti Návrhy kvalitních výukových programů, případové studie Rozvíjení kvalifikace učitelů a vychovatelů Programme for International Student Assessment (PISA) Mezinárodní hodnocení kompetencí patnáctiletých studentů (zejm. čtenářská, matematická a přírodovědná gramotnost) Výsledky současného 3-letého průzkumu „PISA 2012“ budou zveřejněny dne Teaching and Learning International Survey (TALIS) Průzkumy, analýzy a srovnávací studie v oblasti kvality výuky Profesionální rozvoj učitelů, výukové metody, školní klima Do podpalečníku prosím jen pár údajů, kdy programy začaly, kdo se jich účastní, jaké jsou výstupy: OK. Doplněno… (viz níže) ECEC Od roku 2001 v rámci projektu Starting Strong I až III; ČR aktivní již od počátku ve skupině 12 zemí (mj. skandinávské země, UK, US, Nizozemsko); výstupem v roce 2012 publikace Starting Strong III; Country Report pro ČR (editor Miho Taguma, viz dále) PISA Od roku 2000, pravidelný 3-letý program mezinárodního porovnání vědomostí a dovedností 15-ti letých studentů; účast více než 70 zemí (vč. ČR), data z průzkumu 2012 budou zveřejněna TALIS Mezinárodní srovnání úrovně učitelů na středním stupni; program (5-ti letý cyklus) zahájen 2008 ve 24 zemích (bez ČR), v současné době 33 zemí (vč. ČR), ČR se připojila 2013; výstupy z průzkumu 2013 budou zveřejněny v červnu 2014.

7 Vyšší vzdělávání, kompetence dospělých
Programme for International Assessment of Adult Competencies (PIAAC) Analýza kompetencí dospělých v návaznosti na požadavky trhu práce OECD Skills Strategy Horizontální program k harmonizaci nabídky a poptávky dovedností na národní a regionální úrovni, účast ČR na projektu Local Job Creation (LEED) Příspěvek OECD k eliminaci nezaměstnanosti a udržení sociálního smíru Programme on Institutional Management in Higher Education (IMHE) Monitoring a analýza vyššího vzdělání a napojení na vědu a výzkum Assessment of Higher Education Learning Outcomes (AHELO) Hodnocení efektivnosti vyššího vzdělávání („PISA pro VŠ“), bez účasti ČR Skills: (účast ČR na projektu Local Job Creation), v rámci programu LEED (Local Economic and Employment Development) – v gesci MMR (finanční spoluúčast MMR, MPSV, MŠMT a MZV) PIAAC Mezinárodní průzkum kompetencí dospělých; účast aktuálně 33 zemí, ČR již v prvním 5-ti letém cyklu ( ); další cyklus probíhá Třetí cyklus proběhne IMHE Permanentní fórum institucí pro diskusi a výměnu zkušeností a nejlepší praxe v oblasti vysokoškolského vzdělávání; účast organizací státní správy a VŠ/univerzit z cca 55 zemí (vč. ČR). Účast hrazena zvláštním členským příspěvkem mimo základní rozpočet OECD (tzv. Part II), pro rok 2014 je výše 3550 EUR. Za ČR se účastní MŠMT, UK Praha a VUT Brno. AHELO bez účasti ČR OK. Upraveno…

8 Publikace, přehledy, výzkum
Education at a Glance „Vlajková“ publikace OECD pro vzdělání Pravidelné mezinárodní komparativní přehledy stavu a výkonnosti vzdělávacích systémů Každoročně doplněno hlubší analýzou konkrétního aktuálního tématu Centre for Educational Research and Innovation (CERI) Výzkum a inovace v oblasti vzdělávání, hloubkové empirické analýzy Rozvoj vzdělávacích metod, nástroje k podpoře celoživotního vzdělávání, rozvoj inovačního potenciálu studentů, indikátory (INES) Centre for Effective Learning Environments (CELE) Design, výstavba, vybavení a provoz zařízení určených k výuce a vzdělávání, bez účasti ČR Ve finále zde, ale i jinde to chce záchytné body pro oko: přebaly publikací, loga, … OK. Doplněno, upraveno…

9 OECD a ČR v oblasti vzdělávání
Účast expertů OECD na konferencích v ČR V roce Paulo Santiago, Andreas Schleicher, Miho Taguma Doporučení OECD k reformě vzdělávací soustavy Ve formě zvláštních zpráv či jako součást Hospodářského přehledu ČR Hlavní doporučení OECD pro ČR: Eliminovat vysokou selektivnost vzdělávacího systému Posílit a zkvalitnit monitoring a hodnocení studijních výsledků Zlepšit systém odborného a učňovského školství Posílit a zefektivnit kariérní řád a odměňování učitelů Zajistit finanční udržitelnost systému vyššího vzdělávání Aktivní účast resortů (MŠMT, ČŠI, MF, ČNB) na horizontálních programech i dílčích projektech; stáže expertů ČR v OECD PISA, PIAAC, CERI, INFE Aktuálně stáž experta MŠMT p. Adama Krčála v EDU/SBS K účasti doplnit INFE, early edu Miho INFE – International Network on Financial Education K hlavním doporučením ještě sem prosím trochu víc materie, případně průkaznou statistiku. aktuálně na stáži v OECD p. Adam Krčál (EDU/SBS, Skills Beyond School) Objednávka prací MŠMT : OECD Review of Policies to Improve the Effectiveness of Resource Use in Schools - CZ Country Background Report, CZ Country Review and Spotlight Report; příspěvek 80 tis. EUR OK. Upraveno…

10 Vybrané publikace OECD pro ČR
Výhled vzdělávací politiky: Česká republika (Education Policy Outlook: Czech Republic) Publikace se věnuje rovnosti a kvalitě vzdělání v ČR, systému řízení a finacování, studijním výsledkům v mezinárodním srovnání, autonomii rozhodování škol Education at a Glance – Country Note: Czech Republic Pozornost věnována stárnutí a slabé motivaci i ohodnocení pedagogického sboru, rostoucím výdajům na terciární vzdělávání i genderovým rozdílům ve studiu zejm. na vysokých školách Na slide prosím pár závěrů, nebo grafík, např. samostatnosti v míře rozhodování v ČR ve srovnání se zbytkem OECD. OK. Doplněno, upraveno…

11 Další výstupy z hodnocení vzdělávacího systému ČR
OECD Reviews of Evaluation and Assessment in Education Quality Matters in Early Childhood Education and Care Equity and Quality in Education: Supporting Disadvantaged Students and Schools (k této problematice proběhne mezinárodní konference za účasti experta OECD – paní Beatriz Pont – dne na MZV; organizuje paní Michaela Šojdrová z ČŠI) Upozornění na konferenci k poslední publikaci. OK. Doplněno… Do podpalečníku prosím hlavní závěr nebo doporučení. – podrobněji viz níže Silné a slabé stránky vzdělávacího systému ČR, doporučení OECD ZÁKLADNÍ A SEKUNDÁRNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Silné stránky: existence dlouhodobých politických cílů (včetně indikátorů) na národní úrovni; dobré podmínky pro adaptaci výuky pro potřeby na místní úrovni; postupně se zvyšující důraz na zlepšení výkonnosti studentů; postupné zlepšování monitoringu a hodnocení funkce školského systému (srovnávací testy žáků v 5. a 9. třídách základních škol); pozitivní vývoj hodnotících rámců na místní úrovni (včetně hodnocení učitelů). Slabé stránky: nedostatky v komunikaci mezi národní a regionální úrovní veřejné správy; nerovnováha mezi obecným a odborným vzděláváním; zastaralý systém hodnocení výkonnosti studentů; zastaralý systém managementu škol, nevyužitý manažerský potenciál na úrovni vedení škol; nedostatečný důraz na systematické, soustavné hodnocení výkonnosti studentů, učitelů, škol; vysoká rizika národních hodnotících systémů; tlak na úspory ve školství „za každou cenu“; de facto téměř rozpad systému odborného vzdělávání a učňovského školství. Doporučení OECD: rozvoj systematických, dlouhodobých standardů pro výkonnost studentů; zlepšení spolupráce a komunikace mezi různými úrovněmi veřejné správy; přehodnocení poměru obecného a odborného vzdělávání; posílení řídicí funkce ředitelů škol, vypracování kariérního řádu; posílení monitoringu a hodnocení vzdělávacího systému; optimalizace využití rozpočtových prostředků, minimalizace dopadů úsporných opatření; zlepšení systému odborného a učňovského školství. VYŠŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ úspěšná reakce na růst poptávky po vyšším vzdělávání; zahájena diverzifikace vyššího vzdělávání; existence rámce pro řízení a akreditaci; zavedení finančního mechanismu založeného na výkonnosti; návrat výzkumných aktivit do universit. přílišná akademická a „introvertní“ orientace systému vyššího vzdělávání; stále nedostatečná diverzifikace vyššího vzdělávání; obavy o finanční udržitelnost vyššího vzdělávání; pochybnosti o schopnostech managementu propojit vyšší vzdělávání s cíli společnosti; uzavřenost a nízká soutěživost akademického trhu práce, malá mobilita pracovních sil. přehodnocení širších priorit, zlepšení souladu společenských priorit a cílů jednotlivých institucí vyššího vzdělávání; reforma managementu institucí vyššího vzdělávání; vyšší integrace systému vyššího vzdělávání a současně posílení jeho diverzifikace řízení; zvýšení relevance nabídky vyššího vzdělávání; zajištění finanční udržitelnosti vyššího vzdělávání (zvýšení podílu financování ze soukromých zdrojů, zvýšení finanční spoluúčasti studentů paralelně se zavedením transparentního systému finanční podpory studentů); rozvoj různorodější a pružnější akademické kariérní struktury. ROVNOST V PŘÍSTUPU KE VZDĚLÁVÁNÍ, ROVNOST VE VZDĚLÁVÁNÍ zvyšování pozornosti věnované rovnosti v přístupu ke vzdělávání; větší pozornost a více zdrojů pro výchovu a vzdělávání dětí v předškolním věku; velmi nízká úroveň školního selhání (jedna z nejnižších v OECD); nízký počet opakování tříd. úzké pojetí „rovnosti“ ve formulaci národních cílů; nízká informovanost o nerovnostech ve vzdělávání (včetně nedostatku informací o vzdělávání znevýhodněných skupin včetně Romů); silná sociální selektivnost a nerovnosti ve vzdělávacím systému (včetně časného rozdělení proudů vzdělávání na „gymnaziální“ a „pokračující základní“ – dle OECD volba vstupu na víceletá gymnázia silně koreluje se sociálními podmínkami rodin; ČR mezi zeměmi OECD vykazuje druhou nejvyšší míru závislosti výkonnosti studentů na sociálně-ekonomických podmínkách rodin – vyšší je jen v Japonsku); nedostatek adresných politických nástrojů k řešení nerovností ve vzdělávání (včetně nedostatku nástrojů k podpoře „znevýhodněných škol“ a nepřipravenosti učitelů reagovat na různorodost žáků). posílit význam rovnosti ve vzdělávání v politických prioritách i v cílech vzdělávání; posílit kariérní poradenství; ústup od časného „větvení“ vzdělávacích proudů; příprava učitelů na zvýšenou diverzifikaci žáků a studentů; podpora (i finanční) škol k získání žáků (studentů) ze znevýhodněných skupin; podpora „znevýhodněných škol“. Na vysokou selektivnost vzdělávacího systému ČR (zejména na časné „větvení“ vzdělávacích proudů) a na potřebu zajistit finanční udržitelnost systému vyššího vzdělávání (včetně zvýšení finanční spoluúčasti studentů, tj. zavedení školného, paralelně se systémem finanční pomoci, tj. studentskými půjčkami) poukázala OECD také v rámci významného horizontálního projektu „Going for Growth“.

12 Mezigenerační posun v úrovni vzdělanosti
Graf ukazuje mezigenerační posun v procentuelním zastoupení vysokoškoláků u jednotlivých vybraných/sledovaných zemí. K největšímu posunu došlo nejen u asijských zemí (zejm. Korea), ale i v případě některých evropských států (Irsko, Francie, Polsko). ČR obecně dosahuje nižšího podílu absolventů VŠ a současně nedochází u mladé generace ve srovnání s jinými zeměmi k takovém/dostatečnému pozitivnímu generačnímu posunu. Zároveň se v důsledku těchto změn zostřuje globální konkurence na pracovním trhu, zejm. v oblasti vysoce kvalifikovaných činností, a ČR tím podstatně ztrácí…

13 Význam vzdělání pro zaměstnanost
Graf zobrazuje pozitivní vliv úrovně vzdělání na míru zaměstnanosti – čím vyšší úroveň vzdělání, tím nižší „problém“ získat práci, resp. opačně – čím nižší úroveň vzdělání, tím vyšší pravděpodobnost nenalezení vhodného místa/uplatnění a tudíž nezaměstnanosti. Rozdíl je podstatný u všech zemí střední Evropy (zejm. Slovensko, Polsko, Maďarsko), ale i v případě ČR – absolventi VŠ jsou zaměstnaní z 80%, absolventi SŠ z 75%, ale ti, kteří nemají dokončené ani středoškolské vzdělání jsou v průměru zaměstnáni pouze z cca 40-45% (v případě Slovenska pouze z 30%).

14 Význam vzdělání pro život
Graf ukazuje podstatný vliv úrovně vzdělanosti (VŠ, SŠ oproti bez SŠ) na životní styl a v jeho důsledku na zdravotní stav a obecnou kvalitu života. V případě ČR se např. v případě 30-ti letých mužů vysokoškoláků (vodorovné sloupce) liší pravděpodobnost dožití oproti těm bez dokončeného středoškolského vzdělání o celých 17 let (!), s velkým náskokem je to nejvíce ze sledovaných zemí (2x vyšší než průměr OECD). U českých žen je rozdíl podstatně nižší (cca 4,5-5 let) a pohybuje se kolem průměru OECD. Obdobně, ovšem s menšími odstupy, platí totéž i v případě středoškoláků (černé kosočtverce).

15 OECD Skills Strategy Horizontální program OECD, který hledá odpovědi na následující otázky: Které dovednosti jsou potřebné v dnešní globalizované ekonomice? Odpovídá nabídka vhodně kvalifikovaných pracovníků potřebám a poptávce na trhu práce? Jak se mohou studenti, dělníci a zaměstnanci připravit na budoucí vývoj? Zdroje dat: V oblasti vzdělávání - PISA, PIAAC V oblasti práce a mezd, regionálního rozvoje - další direktoráty OECD Výstupy, doporučení: Optimalizace nabídky a poptávky na základě příkladů nejlepší praxe (peer-learning approach)

16 Jak může země maximalizovat využití (svých) dovedností?
Rozvíjením relevantních dovedností Aktivováním dovednostní nabídky Efektivním využitím dovedností Povzbuzovat občany k dalšímu vzdělávání Posilovat mezinárodní mobilitu kvalifikovaných osob Propagovat přeshraniční politiky v oblasti dovedností Povzbuzovat občany k nabídce svých dovedností na trhu práce Udržovat kvalifikované osoby na pracovním trhu Vytvářet lepší soulad mezi kvalifikačními dovednostmi zaměstnanců a jejich pracovním zařazením Zvyšovat poptávku po dovednostech s vysokou kvalifikací Máme lepší kvalitu grafiky? Je to dost rozmazané. Chtělo by to ovšem asi raději v české verzi. Dokážete to? OK. Upraveno…

17 OECD Skills Strategy Budování těch správných dovedností může napomoci zemím zlepšit jejich ekonomickou prosperitu a sociální soudržnost Posílením systému dovedností Financováním dovedností prostřednictvím veřejných i soukromých zdrojů a vytvoření efektivních pobídek pro zaměstnavatele i jednotlivce Návrhem a implementací národní strategie dovedností na základě dat a faktů Poskytováním vhodných informací veřejnosti, podnikům i politikům Ekonomická prosperita Sociální soudržnost Jakým způsobem? Zapojením se do společenských aktivit v oblasti zdraví, občanské a sociální angažovanosti Podporováním produktivity práce a ekonomického růstu Podporou vysoké míry zaměstnanosti a kvalitních pracovních míst Rozvíjení odpovídajících dovedností Aktivování dovednostní nabídky pěkná grafika, ale prosím české texty, stačí to dát jen na obrázky, jako další vrstvu. Použijte stážisty. OK. Upraveno… Posilování systému dovedností Přispívá k ekonomické prosperitě Přispívá k sociální soudržnosti Jak toho dosáhnout? Zajištění efektivního využití dovedností

18 OECD Skills Strategy Zdroje informací a ilustrativní příklady k využití: Webová stránka OECD ke Skills Strategy Prezentace Andrease Schleichera ke Skills Strategy Představení ke Skills Strategy YouTube video ke Skills Strategy Během prezentace můžete spustit video poklepáním na poslední řádek s odkazem/linkem a následně videosekvenci zvětšit na plný formát obrazovky přes ikonu/ovladač přímo u běžícího videa (krajní ikona vpravo dole).

19 A nyní již k výsledkům a hlavním zjištěním výzkumu kompetencí dospělých PIAAC Děkuji Vám za pozornost ! Určitě to na konferenci takhle přesně navazuje? Ano, dle programu od 10:30 po Vás následuje představení výsledků PIAACu, ale poslední slide je možno upravit… Možná bych zde byl méně explicitní. Nebál bych se použít v pár místech zajímavé kvantitativní charakteristiky z výstupů OECD, které stojí za zmínku zejména ve srovnání ČR se zbytkem OECD, můžou to být i jen kvalitativní charakteristiky. OK. Doplněno… Možná by se chodila i základní charakteristika, kolik lidí má EDU direktorát a co chystá v roce Dejte mi do podpalečníku již objednané práce MŠMT od OECD: Studie kvality vzdělávání, … Pokud si pohrajete s Prezi budu rád. Mám možnost si prezentaci potom vyexportovat a prezentovat ji offline a poslat organizátorům. Prezi bohužel neumožňuje plný transfer MS formátu („rozjel“ by se text a obrázky by se nezobrazily vůbec…) a proto bych raději zůstal u PowerPointu. Prezentace bude fungovat v každém případě offline. Pokud byste však chtěl spustit video – je to také možné (předposlední slide) – organizátor potvrdil funkčnost Wi-Fi připojení v sále. Díky, PR