Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

H ODNOCENÍ KONKURENCESCHOPNOSTI REGIONŮ EU Ing. Milan Damborský, Ph.D. Národohospodářská fakulta VŠE v Praze Středisko regionálních a správních věd.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "H ODNOCENÍ KONKURENCESCHOPNOSTI REGIONŮ EU Ing. Milan Damborský, Ph.D. Národohospodářská fakulta VŠE v Praze Středisko regionálních a správních věd."— Transkript prezentace:

1 H ODNOCENÍ KONKURENCESCHOPNOSTI REGIONŮ EU Ing. Milan Damborský, Ph.D. Národohospodářská fakulta VŠE v Praze Středisko regionálních a správních věd

2 R ŮZNÁ CHÁPÁNÍ REGIONÁLNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI Mikroekonomicky orientované definice spojují konkurenceschopnost s úspěchem zboží a služeb firem z regionu na otevřených trzích (např. Porter). Pojetí vázané na inovace (vychází ze Schumpetera): regionální konkurenceschopnost je velmi úzce spojená s technologickým pokrokem, kompatibilitě starších technologií s novými a zachování napojení vertikálně závislých odvětví. Vázané na lokalizační teorie - regionální konkurenceschopnost je spojena se schopností přilákat mezinárodní mobilní zdroje, tj. investice, kvalifikovaná pracovní síla apod. Makroekonomický pohled je spojován s ekonomickým rozvojem, který má dlouhodobě udržitelný charakter (ve vazbě na sociální a environmentální rozvoj). Regionální konkurenceschopnost vázaná na sektorovou strukturu říká, že rozhodující je potenciál (podíl) růstových odvětví.

3 R ŮZNÁ CHÁPÁNÍ REGIONÁLNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI Negativní postoj - P. Krugman uvádí, že konkurenceschopnost je jen nová módní vlna, která fakticky nepřináší nic nového. V tomto pojetí není fakticky rozdíl mezi regionální konkurenceschopností a regionálním rozvojem. Na základě zmíněných teorií lze regionální konkurenceschopnost definovat jako využití potenciálu společenství daného území se v dlouhém období ekonomicky prosadit v soutěži s ostatními společenstvími při zachování sociální soudržnosti a ekologické udržitelnosti. Má velmi blízko k udržitelnému rozvoji, což se projevilo také ve volbě indikátorů.

4 Z HODNOCENÍ KONKURENCESCHOPNOSTI REGIONŮ EU S ohledem na dostupnost dat byla zvolena úroveň NUTS II (267 regionů). Zdroj dat EUROSTAT. Časové rozpětí: 2004 až Indikátory byly rozděleny do 3 oblastí: Ekonomická Sociální Environmentální (problém) Účel: poučit se z příkladů „nejlepších“ a „nejhorších“.

5 Hrubý domácí produkt na obyvatele (PPS, v EURO) Míra nezaměstnanosti (v %) Sociální oblast Podíl VŠ populace na populaci ve věku 24 až 64 let (v %) Průměrné roční migrační saldo v přepočtu na 1000 obyvatel 2004/2008 (v %) Přijem (v PPS na obyvatele) Podíl dlouhodobé nezaměstnanosti - více než 12 měsíců (v %) Environmentální oblast Produkce skleníkových plynů s tunách na 1 mil. HDP v EURO (státy) Ekonomická oblast

6 P OROVNÁNÍ S NEJLEPŠÍM Pro zhodnocení regionální konkurenceschopnosti byl sestaven index vytvořený na Vysoké škole ekonomické v Praze v rámci projektu MasterCard česká centra rozvoje. Index pracuje na bázi srovnávání hodnot daného regionu (resp. státu) s nejpříznivější hodnotou (nejlepším regionem). Využívá se jednoduchého vzorce:  P i = I i / I, kde P vyjadřuje procentní podíl i-tého regionu vůči nejlepšímu regionu (I). Nejlepší region tak dosahuje hodnoty 100 %. Tímto způsobem jsou získána standardizovaná data pro další výpočet.

7 S TANOVENÍ VAH Dalším krokem při konstrukci MasterCard indexu je stanovení vah indikátorů. V daném případě pro hodnocení byly stanoveny hodnoty expertní metodou upravené za využití směrodatné odchylky. Váhy jsou stanoveny tak, aby celková suma vah jednotlivých indikátorů dosahovala hodnoty 100 %.

8 Ú PRAVA VAH Úprava za využití směrodatné odchylky se provádí za využití následujícího vzorce:  u j = v j / smodch(i), kde u představuje upravenou váhu indikátoru, v představuje expertně stanovenou váhu indikátorů, smodch značí směrodatnou odchylku hodnot daného indikátoru a j představuje indikátor. Tímto krokem je zrušena dominance indikátorů s vysokým rozptylem. Na tuto úpravu navazuje dělení konstantou tak, aby celková suma vah dosahovala znovu 100 %. Výsledkem je výsledná váha c.

9 E XPERTNĚ STANOVENÉ VÁHY Ekonomická oblast (40) Hrubý domácí produkt na obyvatele (PPS, v EURO) 20 % Míra nezaměstnanosti (v %) 20 % Sociální oblast (35) Podíl VŠ populace na populaci ve věku 24 až 64 let (v %) 7 % Průměrné roční migrační saldo v přepočtu na 1000 obyvatel 2004/2008 (v %) 8 % Přijem (v PPS na obyvatele) 10 % Podíl dlouhodobé nezaměstnanosti - více než 12 měsíců (v %) 10 % Environmentál ní oblast (25) Produkce skleníkových plynů s tunách na 1 mil. HDP v EURO (státy) 25 %

10 S TANOVENÍ VÝSLEDNÉ HODNOTY Závěrečnou částí sestavení indexu je stanovení bodů pro jednotlivé regiony. Tento výpočet je stanoven vzorcem: R i = ∑ P ij * c ij, kde R představuje hodnotu regionální konkurenceschopnosti, P značí procentní hodnotu vůči nejlepšímu kraji, c je celková váha indikátoru a j je indikátor.

11 TOP 20 1 Inner London62,1%Velká Británie 2 Luxembourg61,6%Lucembursko 3 Stockholm59,7%Švédsko 4 Utrecht57,9%Nizozemí 5 North Eastern Scotland57,5%Velká Británie 6 Salzburg57,0%Rakousko 7 Tirol56,5%Rakousko 8 Zeeland54,8%Nizozemí 9 Provincia Autonoma Bolzano/Bozen54,8%Itálie 10 Åland53,9%Finsko 11 Noord-Holland53,6%Nizozemí 12 Västsverige52,0%Švédsko 13 Sydsverige51,7%Švédsko 14 Småland med öarna51,5%Švédsko 15 Berkshire, Buckinghamshire and Oxfordshire51,5%Velká Británie 16 Noord-Brabant51,4%Nizozemí 17 Oberösterreich50,8%Rakousko 18 Gelderland50,5%Nizozemí 19 Hovedstaden50,5%Dánsko 20 Praha50,5%Česká republika

12 248 Sud-Vest Oltenia22,2%Rumunsko 249 Dolnoslaskie22,2%Polsko 250 Észak-Magyarország21,9%Maďarsko 251 Podlaskie21,9%Polsko 252 Lubuskie21,5%Polsko 253 Zachodniopomorskie21,2%Polsko 254 Sud-Est21,2%Rumunsko 255 Opolskie21,1%Polsko 256 Sud - Muntenia20,9%Rumunsko 257 Centru20,8%Rumunsko 258 Kujawsko-Pomorskie20,6%Polsko 259 Yugoiztochen20,5%Bulharsko 260 Warminsko-Mazurskie20,5%Polsko 261 Podkarpackie20,4%Polsko 262 Swietokrzyskie20,2%Polsko 263 Yuzhen tsentralen20,1%Bulharsko 264 Lubelskie20,0%Polsko 265 Severoiztochen18,6%Bulharsko 266 Severen tsentralen18,2%Bulharsko 267 Severozapaden17,4%Bulharsko

13 20 Praha50,5% 165 Střední Čechy36,3% 193 Jihozápad32,0% 226 Jihovýchod28,3% 228 Severovýchod27,3% 232 Strední Morava25,7% 241 Moravskoslezsko23,2% 245 Severozápad22,7% R EGIONY Č ESKÉ REPUBLIKY

14 Z DŮVODNĚNÍ BUDE V DALŠÍM PŘÍSPĚVKU.


Stáhnout ppt "H ODNOCENÍ KONKURENCESCHOPNOSTI REGIONŮ EU Ing. Milan Damborský, Ph.D. Národohospodářská fakulta VŠE v Praze Středisko regionálních a správních věd."

Podobné prezentace


Reklamy Google