Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Konkurenceschopnost regionů v EU : Případové studie nejlepších a nejhorších regionů RNDr. Jana Kouřilová, PhD. Ing. Nikola Krejčová.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Konkurenceschopnost regionů v EU : Případové studie nejlepších a nejhorších regionů RNDr. Jana Kouřilová, PhD. Ing. Nikola Krejčová."— Transkript prezentace:

1 Konkurenceschopnost regionů v EU : Případové studie nejlepších a nejhorších regionů RNDr. Jana Kouřilová, PhD. Ing. Nikola Krejčová

2 Úvod Indikátory konkurenceschopnosti za NUTS II Index konkurenceschopnosti Žebříček všech regionů členských zemí EU podle indexu konkurenceschopnosti 30 regionů na začátku pořadí 30 regionů na konci pořadí Faktory konkurenceschopnosti

3 „nejlepší“ regiony 1 Inner London62,07% 11 Noord-Holland53,62% 21 Övre Norrland50,25% 2 Luxembourg61,64% 12 Västsverige52,03% 22 Provincia Autonoma Trento50,10% 3 Stockholm59,72% 13 Sydsverige51,75% 23 Oberbayern49,90% 4 Utrecht57,88% 14 Småland med öarna51,53% 24 Emilia-Romagna49,77% 5 North Eastern Scotland57,50% 15 Berkshire, Buckinghamshire and Oxfordshire51,48% 25 Mellersta Norrland49,53% 6 Salzburg56,96% 16 Noord-Brabant51,43% 26 Midtjylland49,14% 7 Tirol56,51% 17 Oberösterreich50,85% 27 Gloucestershire, Wiltshire and Bristol/Bath area49,10% 8 Zeeland54,84% 18 Gelderland50,49% 28 Surrey, East and West Sussex49,07% 9 Provincia Autonoma Bolzano/Bozen54,83% 19 Hovedstaden50,47% 29 Östra Mellansverige48,99% 10 Åland53,90% 20 Praha50,45% 30 North Yorkshire48,97%

4 „nejhorší“ regiony 238Slaskie23,96%248Sud-Vest Oltenia22,24%258Kujawsko-Pomorskie20,61% 239Wielkopolskie23,72%249Dolnoslaskie22,20%259Yugoiztochen20,47% 240Stredné Slovensko23,62%250Észak-Magyarország21,95%260Warminsko-Mazurskie20,47% 241Moravskoslezsko23,23%251Podlaskie21,94%261Podkarpackie20,36% 242Lódzkie22,96%252Lubuskie21,52%262Swietokrzyskie20,15% 243Malopolskie22,86%253Zachodniopomorskie21,21%263Yuzhen tsentralen20,07% 244Nord-Est22,75%254Sud-Est21,18%264Lubelskie19,98% 245Severozápad22,70%255Opolskie21,06%265Severoiztochen18,63% 246Észak-Alföld22,64%256Sud - Muntenia20,95%266Severen tsentralen18,24% 247Východné Slovensko22,32%257Centru20,81%267Severozapaden17,35%

5 Faktory RK Univerzální: obecně platné, jejich význam vyplynul jak ze studia úspěšných, tak i v konkurenceschopnosti zaostávajících regionů Význam regionálního a rozhodovacího centra v ekonomice Dopravní napojení regionu (resp. centra regionu) Úroveň vědy, výzkumu, vývoje a inovací v regionu (klastry, trojitá šroubovice, znalostní ekonomika) Adaptabilní a kvalifikovaná pracovní síla Institucionální prostředí pro rozvoj podnikání a diverzifikace ekonomické struktury

6 Faktory RK Specifické : jen v některých regionech, odrážejí jejich specifické podmínky, ale z hlediska konkurenceschopnosti mohou sehrávat velmi významnou roli Potenciál pro rozvoj cestovního ruchu Surovinové zdroje Technická infrastruktura a specifické podmínky kvality životního prostředí

7 „ nejlepší“ regiony – příklad Inner London ( UK) 1. místo 62,07% Emilia Romagna (Itálie) 24. místo 49,77%

8 Inner London Inner London- East; Inner London West Počet obyvatel: Hustota zalidnění: obyv./km 2 Rozloha: 319,3 km 2 Centrum NUTS II: jedná se o metropolitní region

9 Inner London Nejlepší region Velké Británie i EU 343% HDP/obyv. k průměru EU-27 (2008) Disponibilní příjem obyvatel: jeden z nejvyšších v EU Rostoucí ekonomika i v období Vysoký počet a obrat podnikatelských subjektů v regionu Ekonomická struktura regionu: zejména podnikatelské služby (bankovnictví, finanční služby, pojišťovnictví), odhaduje se další růst Naopak pokles je předpokládán ve veřejné správě a stavebnictví

10 Inner London- univerzální faktory konkurenceschopnosti Význam regionálního centra : metropolitní region Dopravní infrastruktura: „Transport for London“ (TfL): správní orgán zodpovědný za dopravní zajištění regionu. Metro – nejvýznamnější segment - 12 linek Autobusy, automobily Letiště - Heathrow, Stansted, Gatwick, Luton, City, Southend a Biggin Hill. Propojení s Outer London : National Rail Úroveň vědy, výzkumu, vývoje a inovací v regionu: region není centrem R&D Celkové výdaje na vědu a výzkum dosahují spíše podprůměrné úrovně: 1,1 % regionálního HDP Zaměstnanost v R&D: cca 1,97 % Zaměstnanost v HighTech: cca 5% 22 významných univerzit a další univerzitní pracovišťě. Největší v rámci UK: University of London (cca 120 tis. studentů) Adaptabilní a kvalifikovaná pracovní síla: Vysoký podíl mladého kvalifikovaného obyvatelstva Vysoký podíl etnických a národnostních menšin Vysoká míra dojížďky za zaměstnáním, přesto relativně vyšší míra nezaměstnanosti: 9,7% (2010) Institucionální prostředí pro rozvoj podnikání a diverzifikace ekonomické struktury nejvíce atraktivní pro firmy z hlediska právního prostředí

11 Inner London – specifické faktory konkurenceschopnosti Potenciál pro rozvoj cestovního ruchu Nejnavštěvovanější region ve Velké Británii (údaje za 2009 a 2010) Celá řada památek, muzeí, galerií, tradic Nákupní turistika, obchodní cesty, kongresová turistika 2012 – Olympijské hry Surovinové zdroje – není klíčový faktor Technická infrastruktura – velmi dobrá úroveň, neustálý rozvoj telekomunikací Životní prostředí – problematické, intenzivní automobilová doprava, odchod rodin s dětmi do vzdálenějších regionů; programy na zlepšení

12 Emilia-Romagna Podle IRK 24. v EU, 3. nejlepší v Itálii (za PA Bolzano, PA Trento) 127,3 % HDP/obyv. k průměru EU-27 (2008) V rámci Itálie region s vysokou úrovní příjmů a bohatství, s kvalitou života a služeb, která je v průměru vyšší než jinde v Itálii. Počet obyvatel: 4,4 mil. osob(k ), z toho 11,3 % cizinců Ekonomika: velké množství středních a také středních/velkých firem s významným potenciálem pro inovace- konkurenceschopné na evropské úrovni - strojírenství, keramika a potravinářství. Význam zemědělství - region s nejvyšším podílem půdy využívané pro zemědělství v Itálii. Cestovní ruch.

13 Emilia-Romagna Význam regionálního a rozhodovacího centra v ekonomice: centrum regionu – Bologna Dopravní infrastruktura: Region je důležitou křižovatkou v evropské ose sever-jih, ale i východ- západ. Letiště (zejm. Bologna) Úroveň vědy, výzkumu, vývoje a inovací v regionu: velké množství patentů (2krát víc než je průměr Itálie a 1,5krát průměr EU). absorbuje pouze 5,9 % veřejných výdajů na VaV, ale produkuje 15 % výstupů z hlediska publikací, téměř 20 % národních průmyslových patentů. velmi dobrá pozice ve VaV ve srovnání s jinými italskými regiony, ale pod evropským hodnotami; nízký podíl investic do VaV k HDP, tj. 1,2 % (2006). počet výzkumných pracovníků v oblasti VaV cca Národní rada pro výzkum (CNR) v Bologni – výzkumné prostředí s 23 výzkumnými institucemi. Výzkumné ústavy v oblasti energetiky a fyziky, v oblasti zdravotní biomedicíny a zdravotnictví.

14 Emilia-Romagna Adaptabilní a kvalifikovaná pracovní síla: Míra ekonomické aktivity (2010) - celkem 71,4 (ženy 64,5 %). Míra nezaměstnanosti 5,7 % (2010) Úroveň vzdělání obyvatelstva - v souladu s evropským průměrem (lepší než průměr Itálie). Nižší míra předčasného opuštění školy. Dlouhodobě nízká míra nezaměstnanosti a také dlouhodobé nezaměstnanosti. V Bologni se nachází nejstarší univerzita v Evropě (r. 1088). Další VŠ jsou v Modeně, Reggio Emilia, Parmě, Ferraře a v Piacenze (pracoviště polytechniky a Katolické univerzity v Miláně). Na univerzitách v regionu studuje více než 160 tis. studentů. Zaměstnanost - silná váha výrobního sektoru, růst zaměstnanosti ve službách, ale také zachování významné části zemědělské produkce. Zdravotní podmínky a bydlení lepší než jinde v Itálii; rozvinutý systém zdravotních a sociálních služeb, prevence a domácí péče.

15 Emilia-Romagna Institucionální prostředí pro rozvoj podnikání a diverzifikace ekonomické struktury Největší počet podniků v sektoru služeb, pak v zemědělství a stavebnictví. Klastry – převážně malé a střední podniky, ale i středně velké společnosti, a to i ve vlastnictví nadnárodních společností, příp. ve formě družstev - spolupráce místních firem, včetně služeb a vzdělávacích institucí. Hlavní klastry: automobilový průmysl (Ferrari, Ducati, Lamborghini a Maserati), průmyslové stroje, zemědělské stroje, motory, biomedicínská a jemná mechanika, stavba lodí, stavebnictví, zemědělsko-potravinářský komplex, móda. Region vytváří velkou část národního exportu (13 %) a je třetí v Itálii podle absolutní hodnoty vývozu.

16 Emilia-Romagna Cestovní ruch – významný segment regionální ekonomiky (v r kapacita lůžek, tj. 91 lůžek/1000 obyv.) – historie, sportovní aktivity, kultura Životní prostředí Chráněná území (13 % území, cca 300 tis. ha). Poměrně vysoké množství emisí CO 2 – nárůst vlivem dopravy (počet aut v přepočtu na obyv. nad průměrem Itálie i EU). Nedostatečné využití obnovitelných zdrojů energie (ale pozitivní tendence. Třídění odpadu,ale vysoká produkce komunálního odpadu v přepočtu na obyvatele.

17 „nejhorší “ regiony – příklad Nort – Est (Rumunsko) 244. místo 22,75 % Severozapaden (Bulharsko) 267.místo (poslední) 17, 35%

18 „nejhorší“ regiony Společné rysy: Nedostatečná dopravní dostupnost Spíše tradiční odvětví ekonomiky (zemědělství, méně sofistikovaný průmysl, méně rozvinuté služby, včetně cestovního ruchu) Problémy s kvalifikací a odlivem pracovní síly Nízká investiční atraktivnost Technická infrastruktura Stav životního prostředí

19 Nort—Est Počet obyvatel: 3,7 mil. Hustota zalidnění: 101 obyv./ km2 Rozloha: km

20 Nort-Est Největší a nejméně vyvinutý region Rumunska HDP/obyv. : 29% k průměru EU-27 (2008) 56% obyvatelstva žije na venkově, Všechny krajinné typy: 30% území zabírají hory, 30% tvoří subkarpatský reliéf a 40% roviny 60. léta – uměle vytvořené průmyslové centrum, 90. léta- postupná deindustrializace, restrukturalizace Východní část – tradičně zaostalá Nejnižší investiční atraktivnost ze všech regionů země Nejnižší podíl MSP v přepočtu na 1000 obyv. (13%) Sousedí s Moldavskem a Ukrajinou

21 Nort-Est – univerzální faktory konkurenceschopnosti Význam regionálního centra : není zcela jasné, které to je (Bacau nebo Iasi?) : zastoupení služeb, VaV i průmyslu – jediné motory ekonomického růstu v regionu Dopravní infrastruktura: 2 z 9 železničních tras: Bukurešť-Suecava a Bukurešť- Iasi Špatná dopravní dostupnost, zastaralost silnic 3 letiště ve špatném stavu Silnice evropského významu: E85, E576, E574 Některé z veřejných silničních komunikací byly modernizovány, ale pouze asi 25%, Úroveň vědy, výzkumu, vývoje a inovací v regionu: dva průmyslové parky (Bacau a Iasi), tři podnikatelské inkubátory zahrnující 118 firem poskytujících 270 nových pracovních míst a 9 průmyslových zón Bacau, Iasi a Suecava – univerzitní centra – nízká míra spolupráce s firmami; Iasi – nejvíce VŠ institucí Adaptabilní a kvalifikovaná pracovní síla: neustálý odliv

22 Nort-Est – univerzální faktory konkurenceschopnosti Institucionální prostředí pro rozvoj podnikání a diverzifikace ekonomické struktury: Neatraktivní pro investory, špatná vymahatelnost práva, korupce; Výrazné disparity v rámci regionu Bacau, Iasi – koncentrace aktivit Botosani a Vaslui - nejchudší kraje – zemědělství a drobné textilní podniky relativně vysoká míra zaměstnanosti v zemědělství, Botosani (53%) a Vaslui (51%); velmi nízká míra zaměstnanosti v průmyslu, například Botosani (15%) a Suceava (17%). Ekonomika regionu velmi citlivě reaguje na globální vývoj ekonomiky

23 Nort-Est - specifické faktory konkurenceschopnosti Potenciál pro rozvoj cestovního ruchu Značný,ale nevyužitý: hory, nížiny, přírodní rezervace, lesy Kraje Suecava, Neamt a Bacau hornaté oblasti a starobylé kláštery 15. a 16. století chráněné UNESCO. Tradiční vesnice Solné doly, termální prameny, lázně (Bacau) SV: Dobré podmínky pro horolezectví, lyžování, rating, jízdu na horském kole nebo jízdu na koni. Nedostatečná propagace regionu Fauna, flóra, rybníky a jezera Značné znečištění ŽP Zdroj: ADR Nord-Vest,

24 Nort-Est - specifické faktory konkurenceschopnosti Surovinové zdroje Dřevo, solné doly, minerály Technická infrastruktura a specifické podmínky kvality životního prostředí Velmi špatný stav na většině území, zastaralost, nedostatek čističek, úbytek lesů – to vše působí negativně na ŽP Nevyřešené nakládání s komunálním odpadem, skládky všude Neexistence tříděného sběru odpadu a ekologického povědomí většiny obyvatel

25 Severozapaden Podle IRK 267. (poslední) region EU HDP/obyv. : 28,2 % průměru EU-27 (2008) obyv. (r. 2005). Populační pokles přirozenou měnou, výrazný především při státní hranici se Srbskem (Vidin, Montana) Patří k hospodářsky nejslabším regionům Evropské unie (poslední dle HDP/obyv.)

26 Severozapaden Význam regionálního centra Centrum není jednoznačně dáno, asi největší město je Pleven (cca 211 tis. obyv.). Dopravní infrastruktura: Region je dopravně napojen na ostatní části Bulharska a na sousední státy železničními a silničními komunikacemi, významnou vodní cestou je řeka Dunaj. železniční trať Vidin – Sofia 7 km dálnic ( r. 2006). S výjimkou Lovechu jsou všechna centra distriktů dostupná po silnicích 1. třídy: Vidin (leží v pohraničním cípu se Srbskem a Rumunskem)-Montana- Vratsa-Sofia, Pleven leží v těsné blízkosti komunikace 1. třídy spojující Ruse a Sofii.

27 Severozapaden Úroveň vědy, výzkumu, vývoje a inovací v regionu: Malý význam VaV v regionu (v Bulharsku směřuje 80 % výdajů do VaV do hlavního města). Jedna instituce terciárního vzdělávání – Lékařská univerzita v Plevenu (jedna z 5 v Bulharsku, vznikla 1974). Adaptabilní a kvalifikovaná pracovní síla: Region disponuje 12,4 % ekonomicky aktivního obyvatelstva Bulharska. Nižší míra zaměstnanosti než je průměr Bulharska (58,6 %), výrazné rozdíly v regionu (Vidin, 46,6 %, Vratsa 51,3 %, Montana 52,4 %, Pleven 55,1 %, Lovech 59,1 %). Nižší podíl terciárně vzdělaných obyvatel. Problémy ve vzdělávání - především u romského obyvatelstva (časté nedokončení základní školní docházky), negramotnost.

28 Severozapaden Adaptabilní a kvalifikovaná pracovní síla: Dlouhodobě vysoká nezaměstnanost, v roce ,1 %, celostátní hodnota dosáhla 9,5 %. Míra nezaměstnanosti (2010) odlišná: Montana 15,4 %, Vidin, 14,7 %, Vratsa 13,5 %, Lovech 12,7 % a nejnižší v Plevenu 11,3 %. Distrikty Vidin, Montana a Vratsa se - vysoká dlouhodobá nezaměstnanost Zdroj: REPUBLIC OF BULGARIA, Ministry of Labour and Social Policy. Operational Programme “Human Resources Development” , CCI: 2007BG051PO001, 2007 Sociální problémy - relativně vyšší zastoupení romské populace (v celém regionu cca 6 %), a to zejména v distriktu Montana (12,5 %). Problémy s nezaměstnaností Rómů, zejm. Montana, ale také Vratsa.

29 Severozapaden Institucionální prostředí pro rozvoj podnikání a diverzifikace ekonomické struktury: Tradiční odvětví - zemědělství a zpracování zemědělských produktů (nejvyšší podíl orné půdy na obyvatele v Bulharsku). Důležitá průmyslová odvětví - potravinářský průmysl, výroba autobaterií, strojírenství, dřevo a dřevozpracující průmysl, oděvní průmysl, farmaceutický a chemický průmysl. Nejnižší objem PZI/obyv. v Bulharsku, odvětví: výroba cementu (Německo, Švýcarsko), výroba elektrických nástrojů v Lovechu (Německo), strojírenství v Červeném Brjagu (Rakousko), elektrotechnika ve Vidinu (Německo). Region se také vyznačuje nízkým podílem MSP, jsou zde mikro a velké firmy.

30 Severozapaden Technická infrastruktura a specifické podmínky kvality životního prostředí Technická infrastruktura: 99 % obyvatel napojeno na pitnou vodu, na kanalizaci pouze 51,9 % (nejhorší hodnota v Bulharsku), na ČOV cca 1/5 obyvatelstva. Životní prostředí - znečištění v důsledku zpracování ropy zejm. v distriktu Pleven. Potenciál pro rozvoj cestovního ruchu Přírodní zajímavosti, Dunaj Historické památky

31 Zdroj: http://t2.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcRY2BuVH6q2BW9r11xSSNyVAjvT2piJI1WsHsq858BrOP_2q7y6bg

32 Děkujeme za pozornost


Stáhnout ppt "Konkurenceschopnost regionů v EU : Případové studie nejlepších a nejhorších regionů RNDr. Jana Kouřilová, PhD. Ing. Nikola Krejčová."

Podobné prezentace


Reklamy Google