Možnosti tržního uplatnění lesních neřevních užitků a služeb

Prezentace na téma: "Možnosti tržního uplatnění lesních neřevních užitků a služeb"— Transkript prezentace:

1 Možnosti tržního uplatnění lesních neřevních užitků a služeb
Jiří Matějíček Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, pobočka Stará Boleslav

2 1. ÚVOD

3 Téma jinými slovy Jedná se o: Hledání nových trhů a nových zdrojů příjmů (např. na smluvním principu) INTERNALIZACI LESNICKÝCH EXTERNALIT , integraci veřejněprospěšných funkcí do tržního mechanismu Komerční zhodnocení (tržní realizace) dosud neobchodovatelných lesnických výrobků, zboží a služeb na smluvním principu Podnikání s lesnickými službami Rozšíření hospodářské činnosti formou DIVERZIFIKACE (jako prvku strategie) lesnického sektoru (lesních podniků) mimo oblast produkce dřeva  DODATEČNÉ PŘÍJMY

4 2. SOUČASNÝ STAV JAKO VÝCHODISKO

5 Problém současného chápání pojmu „FUNKCE LESA“ (vzhledem k tržnímu uplatnění)

6 Co říká lesní zákon § 2 Vymezení pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí lesem lesní porosty s jejich prostředím a pozemky určené k plnění funkcí lesa, funkcemi lesa přínosy podmíněné existencí lesa, které se člení na produkční a mimoprodukční

7 Teorie úplavu (závěsu) vs FILH
DŘÍVE: Mimoprodukční funkce se nejlépe zabezpečí v závěsu za dřevní produkcí, Zájmy produkce dřeva a plnění celospolečenského poslání lesů jsou totožné nebo alespoň souběžné (Hasel 1971) DNES: Růst společenské poptávky přináší rozpor mezi orientací na produkci dřeva a uplatňováním celospolečenských funkcí Znamená to ústupky, odborné schopnosti lesního hospodáře minimalizovat hospodářské obětí při integrování funkcí (funkčně integrované LH = FILH)

8 Chápání pojmu „funkce“
Přírodovědné (kauzální) pojetí: (existenční – ekosystémové pojetí) Účelové (teleologické) pojetí: (utilitární – antropocentrické pojetí) Rozdíl v pojetí (např. závislost - les a vodní režim): A (les a srážky) má za následek B (retenční účinek) Je třeba udělat A, aby nastalo B (využití retenčního účinku pro uspokojování lid. potřeb) funkce=služby Rozdíl ve vztahu: mezi lesem a např. vodním režimem mezi lesem a lidskou společností (tam, kde člověk hospodaří)

9 Účel = uspokojení potřeb společnosti
Funkce lesa při přírodovědném chápání = účinky lesa (působí nezávisle na existenci člověka) při účelovém chápání = užitky lesa (společnost zboží a služby využívá, člověk cíleně hospodaří) Přírodní – průvodní – vyrobené užitky FUNKCE (účinky lesa) Výkony LH (dřevo) Vyrobené užitky PRODUKTY A SLUŽBY Účel = uspokojení potřeb společnosti

10 VZTAH mezi lesem, lesním hospodářstvím a společností je určován právními vztahy (kdo, jak, v jakém rozsahu může využívat les k produkci nebo ke spotřebě  vliv na ekonomickou hodnotu majetku) např. rozdíly při sběru hub mezi Německem, Nizozemskem a Itálií lze vysvětlit obchodními vztahy a jednáním

11 Charakteristika problému

12 a) Poskytování bezplatných lesnických služeb veřejnosti?
Služby poskytované lesem (např. poutání uhlíku, ochrana biodiverzity, vody a půdy, rekreace aj.), ať již pro širokou veřejnost či jenom pro určité zájmové skupiny, které z těchto lesnických služeb mají užitek, jsou dosud BEZPLATNÉ Je to však určitý druh bezdůvodného obohacení, tedy plnění bez právního důvodu Navíc podle ekonomie životního prostředí podporuje jakákoliv bezplatná spotřeba nadměrné užívání a nedostatečné zásobování (neexistuje žádná výrobní motivace) dodatečné ekonomické vklady vlastníků lesa oprávněný požadavek vlastníků lesa na finanční úhradu za poskytování lesnických služeb.

13 Princip „uživatel platí“
Kdo z jednotlivých lesnických ekosystémových či rekreačních služeb profituje, ten by je měl kompenzovat tomu, kdo je poskytuje Princip „uživatel platí“

14 b) Jeden výrobek nebo diverzifikace příjmů vlastníků lesa ?
LH je postaveno na ekonomice 1 výrobku současný stav: % tvoří příjmy za dřevo diverzifikovat činnosti lesního hospodářství na lesních majetcích = rozšířit strukturu příjmů a snížit podnikové riziko prosperitu LH do budoucna nebude pravděpodobně možné zajistit jenom na prodeji surového dřeva

15 c) Vlastník lesa (LH) jako dodavatel služeb pro společnost ?
Přechod lesního hospodářství pouze z poskytovatele dřevní suroviny také na významného dodavatele placených služeb pro společnost (podniky služeb) Dosažení změny = přechod od nauky o funkcích lesa k nauce o PRODUKTECH lesa Funkce lesa nejsou tržní produkty SLUŽBY musí být definovány jako PRODUKTY a nikoliv jako funkce, jinak nemají na trhu cenu Příprava nabídek služeb pro společenské požadavky

16 Proč? Extrémní kolísání cen na trzích se surovým dřívím (tzv. volatilita cen) a potřeba nalezení dodatečných stabilnějších zdrojů příjmů lesních podniků, m.j. ke snížení podnikového rizika nedostatečné příjmy vlastníků lesa mohou u někoho vést až k tomu, že se vzdá aktivního obhospodařování lesa, resp. tam, kde to bude povoleno, dojde ke změně ve využívání půdy Úspora nákladů nebude do budoucna stačit Neexistuje žádný racionální důvod, aby se lesní podniky fixovaly na jediný produkt

17 Řešení? Nové trhy se dřevem? Ne. Je to jen dílčí řešení
Nové trhy s ekologickými a rekreačními službami ? Ano. LH získá ekonomický prostor pro vyjednávání Jinak RIZIKO kdo tyto služby poptává, mohl by k nim bez odpovídající nabídky získat přístup pouze politickou cestou !!!

18 kvalita pitné vody („vodní halíř“) rekreace poutání uhlíku
Zahraniční zkušenosti = potřeba začít s vytvářením lesnických koncepcí na vypracování nabídky služeb pro stávající poptávku: ochrana biodiverzity kvalita pitné vody („vodní halíř“) rekreace poutání uhlíku Hospodářský rámec pro lesní podniky – 2 prvky: Suverenita konzumentů (právo vybírat si) vs suverenita producentů (právo vyrábět více výrobků).

19 rozrůznění nabídky produktů a
Pro trvale udržitelné hospodaření v lese (TUHL), tj. pro zajištění práce, příjmu a kvality života, údržby kulturní krajiny a jako pilíře venkovského rozvoje je významným předpokladem rozrůznění nabídky produktů a silné komerční využití dosud neobchodovatelných výrobků

20 Potřeba reakce LH na nebezpečí
Dřevo jako jediného nositele výkonů LH již nelze ospravedlnit Pro rostoucí rekreační a ekologickou poptávku se nenabízí téměř žádné produkty, resp. služby  a) ztráta ekonomické budoucnosti, b) ztráta oprávnění k jednání o výrobním potenciálu Devastující politika = náklady na infrastrukturální služby lesa se přenáší na cenu dřeva

21 TRHY nefungují jako automaty samy od sebe, ale vyžadují vytvoření komplexního systému pravidel a institucí „Zbožíznalectví dřeva“  „zbožíznalectví pro ekologické a rekreační služby“ Pomoc vědy praxi při rozvoji existujícího potenciálu

22 Mechanismus plateb a financování
Různé přístupy k NLKS: využití plateb k PODPOŘE žádoucích forem lesnického hospodaření k udržení či zvýšení lesnických služeb/užitků využití plateb k ZASTAVENÍ rizikových aktivit či k prevenci aktivit majících negativní dopady na změny ve využívání krajiny

23 Předpoklady zavedení platebního režimu
Povědomí o problému Existence podpory ze strany institucí a POLITIKů, neboť i nadále bude nálepka veřejného zboží bránit obchodovatelnosti LNKS

24 Překážky zavedení platebního režimu
Vysoké náklady na transakce a/nebo Právní a socioekonomický rámec (volný přístup do lesa) Lidé si nejsou vědomi hodnoty LNKS a očekávají, že je budou moci užívat zadarmo Oceňování a financování je ještě vzácné kvůli malému zájmu i omezeným informacím (snaha o vývoj oceňovací techniky, která tyto hodnoty přenese do obecnějších rovin hodnot = hledání obecně aplikovatelného modelu pro oceňování LNKS) Tyto informace se v lesnické politice stále ještě plně neodrážejí

25 3. KATEGORIZACE LESNICKÝCH PRODUKTŮ

26 Klasifikace LNKS (lesnických nedřevních komodit a služeb) NLP II, KA3 - Zhodnocování a marketing lesních nedřevních užitků a služeb Nutnost takové zboží a služby identifikovat a definovat Definovat, jakým způsobem je měnit (kvantitativně) Jak jim dodat ekonomickou hodnotu *** Mnoho způsobů klasifikace a každý z nich má své výhody Neexistuje pouze jediná typologie Zdůrazněny 2 klasifikace: PRODUKTY A SLUŽBY (viz případové studie ze zahraničí)

27 Systemizace funkcí versus poskytování zboží a služeb (užitky z lesa, lesnické produkty, soukromé a veřejné statky) (Matějíček 2001, 2005) = DŘEVNÍ PRODUKTY = EKOSYSTÉMOVÉ SLUŽBY = REKREAČNÍ SLUŽBY

28 LNKS = lesnické produkty (= zboží a služby)
Produkty dřeva sortimenty surového dříví (pilařská kulatina,vláknina, speciální sortimenty) energetické dřevo (např. palivo, štěpka) další zpracovatelné produkty dřeva uhlík (obchod s uhlíkem ?) Ostatní produkty (nedřevní užitky) obnovované produkty (osivo, plody, byliny, pryskyřice atd.) ostatní suroviny (štěrk, písek, rašelina) pitná voda produkty zvěřiny a ryb med dále zpracovatelné ostatní produkty (např. formou jejich zušlechťování) agrolesnictví energie (větrná, vodní…)

29 LNKS = lesnické produkty
Lesnické služby lesnické služby (odborná správa, pěstování lesa, těžba a doprava, inventarizace a plánování, marketing, vzdělávání, lesní pedagogika, spolupráce aj.) myslivost a rybaření (poplatkový odstřel, pronájem honitby, rybaření aj.) *** turismus (infrastruktura pro rekreaci a volný čas, chaty, gastronomie, spolupráce) pronájem (pozemky, cesty nebo budovy) ochrana přírody-biodiverzita (Natura 2000, smluvní ochrana) ochranný vliv lesa (ochrana stanovišť nebo objektů, ochranná pásma zdrojů pitné vody - kvalita, ochrana půdy, ochrana před imisemi, hlukem apod.) kultura (zachování kulturních hodnot, pořádání akcí v lese apod.)

30 Největší potenciál lesů do budoucna
lesy a rekreační služby lesy a vodní externality (hydrologické ekosystémové služby), lesy a uhlíkové externality (uhlíkové ekosystémové služby), lesy a biodiverzita

31 Ekosystémové služby

32 Zboží a služby ekosystémů
Ekosystémy tvoří základ lidského života a lidských činností. Zboží a služby, které ekosystémy poskytují, jsou nezbytné pro zachování našeho blahobytu a pro budoucí hospodářský a sociální rozvoj. Mezi FUNKCE EKOSYSTÉMŮ patří poskytování potravin, vody a dřeva, čištění ovzduší, tvorba půdy a opylování. Lidská činnost však poškozuje biologickou rozmanitost a ovlivňuje schopnost zdravých ekosystémů nadále poskytovat celou tuto škálu zboží a služeb. V minulosti společnost ekosystémům často nepřikládala potřebný význam. Ekosystémy se mnohdy považovaly za veřejný majetek, jehož hodnota proto nebyla doceňována. Veřejnost i političtí činitelé si musí lépe uvědomovat ekonomickou hodnotu zboží a služeb ekosystémů. Pokud se nám nyní nepodaří přijmout opatření, abychom zastavili zánik ekosystemů, zaplatí za to lidstvo v budoucnu vysokou daň.

33 Vzhledem k tomu, že velká část tohoto zboží a služeb byla vždy k dispozici bezplatně, aniž by existovaly trhy nebo ceny, není jejich skutečná dlouhodobá hodnota zahrnuta do ekonomickych odhadů společnosti.

34 Lidstvo potřebuje „zboží a služby ekosystémů“
Odborníci určili čtyři různé druhy služeb, které mají zásadní význam pro zdravé člověka a jeho blahobyt: Služby zásobování dodávají samotné zboží, jako například potraviny, vodu, dřevo a vlákna. Regulační služby regulují klima a srážky, vodu (např. povodně), odpady a rozšiřování chorob. Kulturní služby zahrnují estetickou a duchovní dimenzi a zároveň hodnotu rekreační, které všechny přispívají k naši duševní pohodě. Podpůrné služby zahrnují tvorbu půdy, fotosyntézu a koloběh živin, které jsou nezbytné pro růst a produkci. Jelikož některé významné služby ještě mohly zůstat neobjevené, měli bychom uplatnit preventivní přistup a učinit vše pro to, abychom si náš přírodní kapitál zachovali.

35 Ubýváním biologické rozmanitosti se poškozují funkce ekosystémů
Je zřejmé, že přírodní kapitál Země spotřebováváme příliš rychle. Zachování ekosystémů pro současné i příští generace je nejen morální povinností, ale i praktickou nezbytností. Lidé musí pochopit, že představují jen jeden článek v systému života a že nemohou využívat zdroje této planety, aniž by za ně zaplatili.

36 Pokud nezačneme jednat nyní, zaplatíme za to i s úroky
Ocenění zboží a služeb ekosystémů z finančního hlediska je velmi obtížný úkol. Studie „The Economics of Ecosystems and Biodiversity (TEEB 2008)“- Ekonomická hodnota ekosystémů a biologické rozmanitosti - je iniciativou Evropské komise, Německa a několika dalších partnerů. Zpráva obsahuje doporučení ukončit dotace se škodlivým vlivem na životní prostředí a vytvořit „trhy“ pro služby ekosystémů.

37 Potřebujeme rámec pro ocenění zboží a služeb ekosystémů
Nebudou-li přijata opatření na ochranu přírodních ekosystémů, stanou se zboží a služby ekosystémů stále vzácnějšími a žádanějšími. Dnes například jen málokdy platíme skutečnou hodnotu zásobování vodou, to se však může změnit. Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) zdůraznila nezbytnost účetních technik pro ekosystémy, aby mohl být analyzován vztah mezi hospodářskými odvětvími a jejich závislost na zboží a službách ekosystémů a dopady na ně. V mnoha zemích po celém světě se připravují programy plateb za služby ekosystémů. Jsou velmi důležité, protože majitelům půdy, kteří chrání služby ekosystémů mající vysokou hodnotu pro společnost, budou poskytovat přiměřenou odměnu.

38 4. VYTVOŘENÍ PŘEDPOKLADŮ PRO ZVÝŠENÍ TRŽNÍ POVAHY LNKS

39 4.1 Vytvoření rámcových podmínek

40 1) Vytvoření PRÁVNÍHO rámce pro přístup lesnických služeb na trh
2) Nalezení nejvhodnějšího způsobu FINANČNÍ platby, a to pro každý jednotlivý lesnický produkt (službu) *** Úkol pro státní lesnickou politiku ….. Chybí dostatek politické vůle přistoupit k reálnému řešení problémů, aby vlastníci lesů měli nezpochybnitelné právo za jimi poskytované lesnické služby požadovat a obdržet odpovídající platby

41 Hlavní problém = pasivní lesopolitický přístup
Řada problémů Hlavní problém = pasivní lesopolitický přístup Dosud žádná - dílčí řešení, - specificky zaměřené analýzy, - hodnotící zprávy, - případové studie, - návrhy apod.

42 4.2 Posílení inovačních aktivit

43 dnes snižování nákladů a technologický rozvoj, ale ne inovace výrobků a služeb
aktivní rozvoj nových trhů s novými výrobky posílením inovačních aktivit v lesnictví prostřednictvím komplexních inovačních politik + jejich finanční podpora  zajištění konkurenceschopnosti a nových pracovních míst slibnou inovační oblastí pro vlastníky lesů je např. oblast: bioenergie, ekosystémových služeb (služeb životního prostředí), rekreačních služeb spolupráce přesahující hranice odvětví (noví zákazníci pro nové produkty a služby lesů)

44 4.3 Návrh způsobů finanční úhrady za poskytování lesnických služeb

45 A. např. u EKOSYSTÉMOVÝCH SLUŽEB mohou být následující kategorie:
Dnes různé druhy veřejné intervence k napravení tržních nedokonalostí a chyb V zahraničí postupné prosazování ekonomických a na trhu založených nástrojů (pobídkových nástrojů) – povzbuzení při modifikaci vyvolaných cenových signálů A. např. u EKOSYSTÉMOVÝCH SLUŽEB mohou být následující kategorie: Příspěvky a granty Daňové výjimky a slevy (rabaty) Obchodovatelné povolenky a kompenzace (náhrady)….. EU ETC Ekolabelling a certifikace….diferenciace produktů,cenová prémie, standardy Smluvní přístupy pro poskytování specifického ekosystémového zboží a služeb… dobrovolné smlouvy, NGOs Vytváření trhu

46 B. např. u REKREAČNÍCH SLUŽEB v lese lze mezi formy partnerské nabídky zařadit:
Kooperace „Public Private Partnership (PPP)“ Contracting Out Poplatky od uživatelů Smlouva s vrcholovou zájmovou organizací Příspěvek od vrcholové organizace

47 4. 4 Vytvoření produktové nabídky A. REKREAČNÍ SLUŽBY B
4.4 Vytvoření produktové nabídky A. REKREAČNÍ SLUŽBY B. EKOSYSTÉMOVÉ SLUŽBY

48 A. REKREAČNÍ SLUŽBY (produktová nabídka)
Účelem vytvoření produktové nabídky = stimulování poptávky po tržních LNKS A. REKREAČNÍ SLUŽBY (produktová nabídka) Ve vztahu k lesní rekreaci se jedná o: inovace produktů (např. nová naučná stezka, nová nabídka prohlídky lesa ……) inovace procesů (např. reklama na produkty, forma výběru finančních příspěvků od jednotlivých uživatelů nebo od organizovaných uživatelských skupin …….) 48

49 nabízejí se možnosti k rozvíjení rekreačních produktů (rekreačních služeb), které musí být nejdříve definovány (doplňkové, dodatečné a nové produkty) rekreační funkce není společenská povinnost ! za dodatečně povolené formy užívání lesa a za poskytnutí zvláštních rekreačních zařízení a rekreačních služeb je vlastník lesa v zásadě oprávněn vybírat finanční úhradu Nejedná se o vedlejší produkty, nýbrž o speciálně vyprodukované zboží pro rekreační využití

50 Vytvoření produktové nabídky
B. EKOSYSTÉMOVÉ SLUŽBY (produktová nabídka) (viz potenciál lesů) ochrana biodiverzity vodohospodářské (ochrana kvality pitné vody) půdoochranné klimatické (poutání uhlíku, obchodování s uhlíkem ?)

51 Při srovnání s dřevními produkty se však produkty rekreační a ekosystémové výrazně odlišují:
velmi odlišnými trhy rozsáhlým regionálním hlediskem velkým prostorem pro tvorbu ceny pracovně intenzivními službami a produkty rychle rostoucími trendy a módou novými, rostoucími trhy novým „know-how“

52 5. PŘÍKLADY TRŽNÍHO UPLATNĚNÍ LNKS
(zahraniční případové studie, např. projekt RES 2001 – A, D, I, NL)

53 Rekreační služby (RES) – 1
Houbařské lístky *** Pronájem běžeckých tratí Pronájem lyžařských sjezdovek Zpřístupnění lesních silnic pro horská kola Půjčování horských kol Poplatek za používání lesní cesty Cyklistické stezky

54 Rekreační služby (RES) - 2
Povolenky pro jízdu na koni Nabídka sítě jezdeckých cest Užívání cest jezdeckou školou *** Pronájem parkoviště (a piknikových míst) Pronájem terénu pro golfový areál Pronájem rybníka se zařízením pro rybaření Pronájem přírodního kempu

55 Rekreační služby (RES) - 3
Nabídka rekreačního lesa Prázdninové komfortní apartmány v dřevěných domech Prázdninové domky Bungalovy v lese (pronájem bývalých mysliven) Sponzorování rekreačních zařízení Lovecké a jezdecké pobyty Dovolená s hajným Úplata za rekreační využívání přírodní rezervace

56 Detailnější popis některých produktů v projektu RES

57 Houbařské lístky Itálie
zákonná úprava možnosti prodávat houbařské lístky lokálními úřady (sběr hub byl regionálním zákonem omezen na 2 kg/den pro nedomácí)  povinnost pro všechny houbaře bydlící mimo provincii zákonem předepsáno: 70 % příjmů z prodeje licencí se musí investovat zpět do LH Houbařské lístky jako nástroj kontroly sběru hub – regulace využívání do r prodej obcemi, v hostincích, turistických informacích, ve spec. prodejnách, v kanceláři regionální lesní správy po r prostřednictvím pošty (možnost získat licenci jednoduchým převodem na poštovní bankovní účet regionálního svazu) a v turistických informačních střediscích v údolí vystavování povolenek úspěšnější než totální zákaz sběru ceny kolísají, cena podle licence – denní, týdenní, měsíční místní obyvatelé zadarmo (volné licence) stížnosti, velký odpor houbařů, akceptace poplatků až po mnoha letech problémy s kontrolou povolení kalkulace nákladů pro rozdělování příjmů mezi zúčastněné obce

58 Nabídka pikniku vlastník lesa v italském údolí v národním parku
na svém pozemku nabízí piknikové místo s dodatečným servisem (dřevo na grilování, jídla, nápoje, houpačky, toalety) a využívá obliby území u výletníků přímé uvádění produktu na trh, využití pouze pojištění zákonné odpovědnosti vlastník byl nespokojen s malou podporou veřejných orgánů Akceptace veřejností: hosté nejprve rozhořčeni cenou za využívání piknikového místa, avšak perfektní servis a dobrá organizace kritiku umlčely

59 Prázdninové domky za úplatu
vlastník soukromého lesa (190 ha) přestavba ubytovny pro lesní dělníky na prázdninové domky cílové skupiny – rodiny z města, skupiny mládeže, jezdci na koních, rybáři nabídka ve spolupráci s turistickou kanceláří žádné problémy s právními rámcovými podmínkami společně s pronájmem nabízeny další produkty

60 Nabídka sítě jezdeckých cest
Jediné největší souvislé lesní území v regionu v blízkosti Hamburku roční jezdecké karty (prodávají se již 30 let) + jezdecká dohoda vlastník soukromého lesa svůj produkt nabízí přímo cena: na základě nákladů a přirážky na zisk (z nájmu za cesty a poplatku za údržbu) cílové skupiny = jezdecké školy a kluby, jednotliví jezdci s jezdeckými školami jsou smlouvy o využívání jezdecká škola zpočátku nechtěla platit žádnou úhradu, veřejně prospěšný spolek vs. živnostenské využívání cest (argument neuspěl) regulování a usměrňování návštěvníků a zamezování konfliktů, omezení využívání na určité cesty, směrováním jezdců se opět umožní lov a snížení škod zvěří odstranění konfliktů mezi pěšími, cyklisty a jezdci (odstranění nejasností ohledně skupin uživatelů) problém s černými jezdci, kontrola obtížná, pokuty příliš nízké konkurence je malá, protože území není srovnatelné s jinými územími, v nichž lze jezdit na koni bezplatně šéf lesního podniku nemá zájem o další rozšiřování produktu kvůli černým jezdcům existoval problém dopravní bezpečnosti pro jezdecké cesty (pozn.: na jiném soukromém majetku je odpovědnost za škody při úrazech na jezdcích samých) zákazníci produkt kritizují, ale akceptují ho

61 Prodej speciálních lesních výrobků, např.:
Houbařské lístky (Itálie) Prodej pramenité vody lesním podnikem (Rakousko) Prodej pramenité vody soukromým vodárnám (Rakousko) Prodej zážitků formou organizování vánočních trhů s atrakcemi, zvěřinou a přírodními produkty (Německo) aj.

62 Další způsoby získání dodatečných příjmů

63 Sponzorování zalesňování
menší německý vlastník lesa místní prodejce aut = sponzor, jeho myšlenka (návaznost na kampaň značky Ford) – z důvodu public relations lesní úřad nabídku předal 2 zemědělcům, kteří chtěli zalesňovat cena = podle nákladů písemné smlouvy nebyly učiněny financování zalesnění sponzorováním = zemědělec ušetří vlastní podíl obvyklý při podpoře + ulehčení veřejným pokladnám zalesnění provedeno v přítomnosti místního obyvatelstva a pozvaných hostů – následná nabídka pohoštění a nápojů  malá slavnost – sponzor využil pro účely PR ohlas na tuto akci prezentovanou v tisku byl velmi kladný

64 Úplaty za povolení filmování
krásná lesní krajina u Amsterodamu, jedinečnost lesní správa využívá pro komerční televizní spoty a jiné komerční události za pevné sazby pro nabídku vyvinuty speciální tarify dodatečný servis = příprava příslušných doprovodných aktivit pro úspěch je důležitý existující personál cílové skupiny = filmoví a televizní producenti, komerční fotografové, fotografové svateb, pořadatelé módních přehlídek ceny vypočteny dle běžných nákladů a s přirážkou za správní náklady interní dohoda: pro účely škodlivé ŽP nebo reklamu aktivit škodlivých ŽP nebude udělováno povolení k využití území

65 Stezka korunami stromů
Nizozemí státní lesní úřad nabízí naučnou stezku korunami stromů v okolí neexistuje srovnatelný produkt žádost o stavební povolení, změna územního plánu krajiny produkt vyvinut ve spolupráci s provincií a místními turistickými organizacemi dodatečné know-how bylo opatřeno od architektů a jiných poradců faktory úspěšnosti: dobrá publicita na počátku, dosavadní jedinečnost, připravenost ke stálým inovacím informace o tržním potenciálu dodávala turistická organizace pro projekt byl vypracován speciální plán komunikace produkt nabízen ve spolupráci s turistickou organizací provincie, hotely a cateringovým průmyslem bez formální organizace lesní správa je odpovědná za péči a údržbu stezky, turistická organizace za marketing smlouvy jsou jen s úklidovými firmami, s nájemcem restaurace a s průvodci turistů projekt je v účetnictví a v kalkulaci nákladů veden odděleně

66 Zážitek z pobytu na chatě v Tyrolsku
Lesní závod Hopfgarten ÖBF AG adaptoval 12 již nevyužívaných lesních a mysliveckých chat, které hrozily zřícením, k pronajímání hostům chaty vybaveny WC a sprchou nabízí se s pomocí jedné reklamní agentury jako „Zážitkový pobyt na chatě v Tyrolsku“ v blízkosti lyžařské areály  silná poptávka při vývoji této služby musel lesní závod táhnout za společný provaz dnes je zahraniční turistický ruch dodatečným podnikatelským odvětvím lesního závodu

67 Příklad z Bádenska-Württemberska
Požadavky vlastníků lesa v oblasti rekreačních služeb (pozn.: situace v roce 2007) Za podnikatelské využití lesa by se mělo více platit, neboť dochází k: zatížení cestní infrastruktury (např. jezdci na koních vyvolávající škody) rozšiřování nových druhů sportů (např. paintball apod.) tendenci budovat v lese speciální trasy jako nové rekreační nabídky (single track/mountain biking aj.) permanentnímu narůstání konfliktů znehodnocování mysliveckého využití lesa aj.

68 Pojem „sociální povinnost“ vlastnictví lesa
této povinnosti podléhá jen volný vstup do lesa k rekreačním účelům ! POŽADAVKY na využití lesa NAD tuto sociální povinnost musí být HRAZENY přenášení rizika (přenášení požadavků na provozní bezpečnost na vlastníky lesa) = problém

69 Návrh řešení zavedení smluv pro podnikatelské užívání, které budou obsahovat převzetí zvláštní povinnosti zabezpečit provoz prostřednictvím iniciátorů (spolky, obce, přírodní parky aj.) a povinnost uhradit platbu Vybírat poplatek při narůstajícím zatížení lesa v oblastech, kde je většina lesa v soukromém vlastnictví, je oprávněné  zahájení diskuse na toto téma Návrh na zavedení lesního mýta (návrh předsedy Svazu selských lesů NRW – Dietrich Graf Nesselrode) Zdůvodnění: „Tento poplatek by měli platit všichni ti, kteří požadují využití lesa pro zvláštní účely (vozkové, jezdci na koních, jezdci na kolech MTB, chodci provozující Nordic Walking, kteří chtějí dostat/využívat odpovídající zázemí sportovně přírodních parků v lese, tzv. parcours apod.)

70 Pohřbení v lese ke stromu - 1
Nová strategie pro budoucí využití lesa - šance pro vlastníky zhodnotit svůj les kultura pohřbívání se nachází v období přelomu předpoklad: zpopelnění pochování zemřelého v urně na kořeny propachtovaného stromu ve volné přírodě řada výhod (diskrétnost, ale ne anonymita, rodinný strom pronajatý na generace – na dobu 99 let, nezastavění cenných pozemků – šance pro obec, žádné náklady na péči o hrob, jistota v zanesení do KN) v Německu od roku 2000, nyní asi 25 takových hřbitovů

71 Pohřbení v lese ke stromu - 2
Pro založení musí být projekt Místo se musí nacházet mimo zastavěné plochy Najít vlastníky lesa se vhodnými plochami Splnění lesnických a infrastrukturálních kritérií: ideálně více jak 30 ha porost převážně listnatý, ale může být i v mladších věkových třídách dobrá cestní síť a připojení na veřejné komunikace porosty v blízkosti velkých sídelních celků, ale pokud možno v klidné poloze

72 Pohřbení v lese ke stromu - 3
Výkony (služby) vlastníka lesa spočívají v pronájmu dává k dispozici les stará se o les, cesty a parkoviště vysazuje nový strom v případě jeho odumření omezuje myslivost a těžbu dřeva pomáhá pozůstalým při volbě stromu a při pohřbu, dává popel do urny, přemisťuje urnu, otevírá a uzavírá hrob u stromu Z nájmu a poskytnutých služeb lze docílit ZISK od do €/ha (ceny v závislosti na tloušťce, druhu a poloze stromu, jako strom pro jednotlivce, resp. až pro max. 10 osob) 3 350 až €/strom

73

74

75

76

77

78 volba Ekonomika, Internalizace externalit
Detailnější popis 98 zahraničních případových studií z projektu RES (Rakousko, Německo, Itálie, Nizozemí) na webové stránce volba Ekonomika, Internalizace externalit

79 Závěry k integraci veřejněprospěšných funkcí do tržního mechanizmu

80 Služby rekreační - 1 Nejvíce příkladů na realizaci služby na trhu je v případových studiích zaměřených na rekreační služby zde integrace postoupila nejdále jde o službu lehce identifikovatelnou a využívanou širokou veřejností výrazná je kooperace především místních aktérů více je využíván soukromý kapitál nevyhnutnou součástí však musí být výchovná kampaň obyvatelstva

81 Služby rekreační - 2 výrazným omezujícím faktorem rekreačních služeb je vázanost na danou lokalitu (přírodní zvláštnosti aj.) – tyto služby nelze poskytovat na jiných místech Na druhé straně neexistuje les, ve kterém by nebylo možné vybudovat širší nebo užší škálu rekreačních služeb (i ve zdevastovaném lese je možno poskytovat vícero rekreačních služeb – běžkařské dráhy apod.)

82 Služby rekreační - 3 velikost podniku má zásadní význam u dřevních a nedřevních produktů – větší podniky zavádějí nové výrobky snáze velikost podniku u rekreačních služeb nemá velký vliv menší vlastníci či podniky mají mírnou výhodu, protože se u nich objevila užší kooperace především s místní samosprávou, která podporovala vznik a následný marketing těchto služeb v zahraničí není výjimkou, když město platí za rekreační služby lesnímu podniku (dodavatelský způsob zabezpečování rekreačních služeb pro obyvatele města a jeho návštěvníky)

83 Služby rekreační - 4 nejvýraznějším podpůrným faktorem při rekreačních službách, resp. při službách obecně, je kvalita a kvantita těchto služeb, zavádění doplňkových produktů a aktivit největší význam má podpora v rámci politiky rozvoje venkova významným podpůrným faktorem je - kooperace (u rekreačních služeb je potřeba kooperace o něco větší než u dřevních a nedřevních produktů) - dostatečná informovanost a - vstup samosprávy

84 Služby rekreační - 5 kombinace produkt + služba
= širší zaměření podniku a zabezpečení vyrovnanějších výnosů (např. dřevo a rekreace) především pro menší lesní podniky

85 Služby rekreační - 6 každou další doplňkovou službou se přináší přidaná hodnota, která většinou způsobí zvýšení zájmu o tyto služby (např. jednoduchý pobyt v lesních chatkách může být doplněný o možnost rybolovu) další možností je nabídka poznávacích kurzů (různé lesnické a přírodovědně zaměřené naučné pobyty pro žáky apod.)

86 výsledky analýzy potvrzují všeobecně nízkou úroveň integrace ve všech zemích
otázka poskytování služeb a produktů lesa bezplatně je neúnosná, jestliže se nároky na jejich zabezpečování neustále zvyšují spoléhat se na intervenci státu nebo na společnou politiku EU je nedostatečné *** Volba vhodného finančního mechanizmu, projektový přístup, kooperace mezi zúčastněnými partnery, osvěta a vhodný marketing jsou nevyhnutelnou podmínkou pro poskytování zatím netržních produktů a služeb lesního hospodářství za úhradu

87 6. FAKTORY ÚSPĚŠNOSTI TRŽNÍHO ZHODNOCENÍ LESNICKÝCH REKREAČNÍCH A ENVIRONMENTÁLNÍCH SLUŽEB

88 Faktory úspěšnosti produktu - 1
ZÁJEM VLASTNÍKA o nové možnosti příjmů Analýza potenciálu (poloha a krása lesního území a jeho dosažitelnost, jméno a image vlastníka lesa, vybavení, know-how, motivace a profesionalita personálu, různorodost nabídky) a analýza tržní poptávky Analýza možných konfliktů nového produktu Vypracování přesvědčivé celkové koncepce Příprava projektu (využívání všech možností, které se naskytují pro obchod – tradice apod.) Rámcové právní podmínky Vývoj a nabídka produktu, jeho exkluzivita

89 Faktory úspěšnosti produktu - 2
Orientace na zákazníka (pohostinnost …) Atmosféra, nové prožitky, speciální prostředí, atraktivita krajiny Spojení teorie (know-how) s praxí Marketing produktu (vytvoření obchodní značky, její registrace, kalkulace a diferenciace ceny…) Spolupráce a diskuse s vlastníky lesa Spolupráce s nelesnickými subjekty (např. s turistickými informačními středisky, s obcemi, úřady apod.) Vhodný personál

90 Faktory úspěšnosti produktu - 3
Neformální kontakty, známosti Zkušenosti Tvrdošíjnost, vytrvalost Zdroje financování (vlastní zdroje, veřejné podpory, sponzorování), Podoba soukromoprávní smlouvy s uživateli produktu Riskování při kombinaci s jinými službami (produktový mix) Způsob prezentace produktu (profesní práce s tiskem – inzeráty, internet, práce s veřejností) Trpělivost s akceptací produktu veřejností (trvá to i několik let)

91 Faktory úspěšnosti produktu - 4
Identifikace všech rozhodujících bodů, vyjasnění požadavků na službu  zabránit chybným investicím a neúspěchu Vytvářet nové sítě (např. sdružení), nová partnerství (např. s úřady a jinými podniky)

92 Lesní podniky se stanou úspěšnými teprve tehdy, když zcela využijí své obchodní vztahy a svoje produkty postaví tak, že se stanou u spotřebitelů žádanými. Zpravidla se pro to bude muset tvrdě pracovat. Krůpěje potu lesníků však ještě nejsou žádnou kategorií úspěchu. ÚSPĚCH se dostaví jenom s obchodními vztahy a atraktivními produkty. (Prof. Udo Mantau, Hamburg)

93 7. ZÁVĚŘEČNÉ POZNÁMKY

94 VLASTNÍCI LESŮ by měli být tou správnou hnací silou pro formulování společenské objednávky (a iniciování příslušných odvětvových aktivit pro dosažení cílového stavu) Již nyní využívat stávajících vlastnických práv k jednání, prosazovat svoje zájmy apod. Chuť začít (chtíti-moci-uměti) a začít něco postupně měnit Zachovat motivaci vlastníků lesa zhodnocovat svůj majetek (bez závislosti na státním rozpočtu)  TUHL 94

95 + = Ekosystémové a rekreační služby lesa =
V ZAHRANIČÍ = TÉMA ZÁSADNÍHO LESOPOLITICKÉHO CHARAKTERU pro celé LH Vytvoření rámcových podmínek pro podnikání s lesnickými službami + Zásadní změna myšlení vlastníků lesa (změna stávajícího chování) Inovační podnikatelské iniciativy = VČLENĚNÍ (INTERNALIZACE) LESNICKÝCH SLUŽEB DO EKONOMICKÉ STRUKTURY LESNICKÉHO SEKTORU

96 strategická pasivita státní lesnické politiky
MOŽNOSTI zvyšování tržně uplatnitelných nedřevních užitků a služeb lesa zde JSOU, ALE… strategická pasivita státní lesnické politiky  ztráta potenciálních příjmů vlastníků lesa z důvodů chybějící politické vůle, nedostatku informací apod. Potřeba nové orientace lesnické politiky v oblasti FUNKCÍ LESA  PRODUKTY a v podpoře zvýhodňování vývojového potenciálu

97 Přijmou se základní doporučení
KA3 NLP II ? CÍLOVÝ STAV = a) větší diverzifikace příjmů lesních podniků (lepší je být tržním způsobem ekonomicky soběstačný než čekat na nejistou státní podporu lesnické produkce) b) zvýšení konkurenceschopnosti lesnictví v souladu s cílem ekonomického pilíře c) příspěvek lesů k rozvoji venkova (regionů)

98 Potřeba nové lesnické politiky
prosperitu LH do budoucna nebude pravděpodobně možné zajistit jenom na prodeji surového dřeva řešit právní problémy spojené s uváděním nových lesnických výrobků a služeb na trh ze společenských funkcí lesa (ekologických a rekreačních služeb) učinit postupně také nositele obratu  zlepšit vyhlídky pro tuzemské dřevo nová orientace lesnické politiky v oblasti FUNKCÍ LESA a v podpoře zvýhodňování vývojového potenciálu zavádění komplexních inovačních politik (vč. odpovídajících poradenských služeb) nové směry vývoje pro změnu ekonomické struktury lesního hospodářství Akční plán EU pro lesnictví (2006) Akční plán pro lesnický sektor v zelené ekonomice (2013)

99 Lesní hospodářství má značný vývojový potenciál,
a proto také do budoucna objektivně existují šance lesního hospodářství na dodatečné příjmy z nových lesnických produktů a služeb.

100 DĚKUJI ZA POZORNOST!