Trvalá pletiva. Rostlinná pletiva (dělení) Podle schopnosti dělení rozlišujeme: Meristematická (dělivá) – umožňují růst Trvalá – vznikají činností dělivých.

Prezentace na téma: "Trvalá pletiva. Rostlinná pletiva (dělení) Podle schopnosti dělení rozlišujeme: Meristematická (dělivá) – umožňují růst Trvalá – vznikají činností dělivých."— Transkript prezentace:

1 Trvalá pletiva

2 Rostlinná pletiva (dělení) Podle schopnosti dělení rozlišujeme: Meristematická (dělivá) – umožňují růst Trvalá – vznikají činností dělivých pletiv:  Krycí – kryjí povrch rostliny  Vodivá – vedení roztoků v těle rostliny  Základní – všechny buňky mezi krycími a vodivými pletivy

3 Trvalá pletiva Rozdělení podle : 1. uspořádání buněčné stěny 2. funkce

4 1. tenká buněčná stěna parenchym prozenchym

5 1. tenká buněčná stěna Aerenchym - mnoho mezibuněčných prostor se vzduchem

6 1. zesílená buněčná stěna v místě dotyku buněk kolenchym

7 1. zesílená buněčná stěna po celém obvodu buňky sklerenchym

8 2. Pletiva podle funkce a) krycí pletiva b) vodivá pletiva c) základní pletiva

9 a) krycí pletiva epidermis Rhizodermis -na povrchu kořenů

10 a) krycí pletiva trichomy žlaznaté a krycí trichomy žahavé

11 krycí pletivo – průduch(stomata)

12 b) vodivá pletiva cévní svazky úplný cévní svazek uzavřený otevřený

13 b) vodivá pletiva cévní svazky neúplný cévní svazek centrický radiální

14 Vodivá pletiva slouží k vedení roztoků na dlouhé vzdálenosti. Dělíme je na: - xylém (dřevní část cévního svazku) - floém (lýková část) obě prostupují všechny části rostliny.

15 Xylém (dřevní část vodivých pletiv) slouží k rozvodu vody a minerálů z půdy. Směr je vždy od kořene k listům. Jedná s o tzv. vzestupný proud neboli transpirační proud.

16 Xylém 1. Tracheidy (cévice) - jsou tvořeny úzkými a protáhlými buňkami. Jejich příčné stěny nejsou proděravělé. Transport probíhá přes ztenčeniny v příčných stěnách. Transport je usnadněn tím, že příčné stěny nejsou lignifikované a jejich necelulózní složky jsou rozpuštěné. 2. Tracheje (cévy) - buňky jsou širší a kratší než u tracheid, ale spojují se do sloupců. Těmto sloupcům říkáme tracheje (cévy). Sousední buněčné stěny jsou téměř nebo úplně rozpuštěny. Tracheje nenajdeme u kapraďrostů a nahosemenných.

17 Tracheidy a tracheje Céva z mahagonovníku

18 Floém (lýková část vodivých pletiv) slouží k rozvodu asimilátů z listů ke kořenům (asimilace = proces, při kterém organismy přijímají látky a energii z vnějšího prostředí a přeměňují je na látky vlastní jejich tělu), jedná se o tzv. asimilační proud. Asimiláty mohou být eventuelně vedeny i k jiným nezeleným částem rostliny, jako jsou květy, plody a semena. Nejčastějším asimilátem je sacharóza, též voda a další organické látky.

19 Floém

20 Sítkové buňky sítkové buňky jsou v dospělosti živé… …avšak chybí jim jádro, ribosomy a vakuoly metabolickou podporu zajišťují tzv. průvodní buňky, jejichž ribosomy pracují nejen pro průvodní buňky, nýbrž i pro sítkové buňky

21 Sítkovice jsou kratší a širší než sítkové buňky, sítková políčka jsou orientována v těchto buňkách ve směru transportu, velikost pórů se zvětšuje. Sítkovice nenajdeme u kapraďrostů a nahosemenných.

22 c) základní pletiva asimilační pletiva – fotosyntéza zásobní pletiva – v kořenech, semenech, hlízách vyměšovací – idioblasty, mléčnice, medníky

23 Stručný přehled končí… obrázky použity z internetu