Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Česká ekonomika během světové krize Tomáš Holub IES FSV UK 8. dubna 2010.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Česká ekonomika během světové krize Tomáš Holub IES FSV UK 8. dubna 2010."— Transkript prezentace:

1 Česká ekonomika během světové krize Tomáš Holub IES FSV UK 8. dubna 2010

2 2 Vybrané otázky Jak hluboko jsme klesli a je krize již za námi? Jakou roli sehrály PZI, sektorová specializace, šrotovné? Co činila měnová politika a měla vliv na ekonomiku? Jak se vyvíjela rozpočtová politika? Jak zafungoval volně plovoucí kurz během krize? Jak se s krizí vypořádal bankovní sektor?

3 3 Vybrané otázky Jak hluboko jsme klesli a je krize již za námi? Jakou roli sehrály PZI, sektorová specializace, šrotovné? Co činila měnová politika a měla vliv na ekonomiku? Jak se vyvíjela rozpočtová politika? Jak zafungoval volně plovoucí kurz během krize? Jak se s krizí vypořádal bankovní sektor?

4 4 Vývoj HDP v ČR a EU Pokles českého HDP v roce 2009 o 4,1 % (-4,1 % eurozóna, -4,2 % EU-27). Tempo růstu reálného HDP, mzr. v %

5 5 Příspěvky k vývoji HDP Pokles tažen čistým vývozem a zejména investicemi. Příspěvky jednotlivých složek poptávky do meziročních změn HDP, v p.b.

6 6 Vývoj vývozu a dovozu Primárním důvodem propad zahraničního obchodu na přelomu let 2008 a Vývoz a dovoz, meziročně v %

7 7 Prognóza vývoje HDP Prognóza ČNB očekává pozvolné oživení ve tvaru nesouměrného „W“. Tempo růstu reálného HDP, mzr. v %

8 8 K obratu již došlo u finančních veličin, HDP a inflace. Jsme zřejmě poblíž dna MP inflace a tržních úrokových sazeb. To nejhorší nás stále čeká v případě spotřeby domácností, mezd a míry nezaměstnanosti. “Vybředání z krize“ LB Risk prem. Q3/08Q4/08Q1/09Q2/09Q3/09Q4/09 Q1/10 Q2/10Q3/10 Q4/10 Q1/11 Q2/11 CZK HDP q/q HDP y/y Inflace MP infl. Sazby C Mzdy Pád Lehmanů Vrchol tržní prémie Q3/11 3M PRIBOR Spotřeba domácností Nezaměstnanost (vrchol) Vrchol oslabení koruny

9 9 Vývoj míry nezaměstnanosti Míra nezaměstnanosti v ČR i v EU silně vzrostla, mezi jednotlivými zeměmi však jsou podstatné rozdíly. Míra nezaměstnanosti

10 10 Prognóza trhu práce Míra nezaměstnanost dosáhne vrcholu až během roku Růst mezd je zkreslen směrem nahoru, fakticky je však zřejmě hodně utlumený.

11 11 Míra nejistoty je veliká, všechny odhady však ukazují zpomalení tempa růstu potenciálního produktu. Odhady růstu potenciálu a mezery výstupu

12 12 Produkční funkce - rozklad na faktory Na zpomalení růstu potenciálního produktu se podílejí všechny faktory, nejvíce však produktivita. Příspěvky k růstu potenciálu (meziroční změny v %, příspěvky v p.b)

13 13 Podle studií IMF a OECD (Furceri, Mourougane, 2009) mají finanční krize dlouhodobý dopad na úroveň (nikoli růst) výstupu. Dlouhodobé dopady krizí IMF‘s study (WEO, Oct 2009) OECD study (2009)

14 14 Rovněž prognóza ČNB předpokládá dlouhodobý propad úrovně HDP, nikoli však růstu (ten ale bude zpomalovat s postupem konvergence). Dlouhodobý dopad krize na ČR Úroveň HDP a potenciálního produktu (prognóza ČNB)

15 15 Vybrané otázky Jak hluboko jsme klesli a je krize již za námi? Jakou roli sehrály PZI, sektorová specializace, šrotovné? Co činila měnová politika a měla vliv na ekonomiku? Jak se vyvíjela rozpočtová politika? Jak zafungoval volně plovoucí kurz během krize? Jak se s krizí vypořádal bankovní sektor?

16 16 PZI a ekonomická konvergence Reálný měnový kurz, vývozy a stav PZI do zpracovatelského průmyslu Zdroj:Eurostat; vlastní výpočty y = 1,1578x - 3,5799 R 2 = 0, PZI do zprac. průmyslu (2006, v % HDP) Změna pom. Vývoz/HDP (v p.b., 98-07). y = 0,206x - 0,3633 R 2 = 0, PZI do zprac. průmyslu (2006, v % HDP) Prům. reálná apreciace (v %; 07/98) Příliv PZI do zpracovatelského průmyslu byl hlavním zdrojem růstu vývozu, HDP i posilování reálného kurzu v NMS před krizí.

17 17 Význam průmyslu v ekonomice Příliv PZI vedl k “re-industrializaci“ české ekonomiky.

18 18 Příspěvky odvětví k vývoji ekonomiky Nejvýrazněji se na poklesu ekonomiky podílel průmysl. Příspěvky odvětví do meziročních změn HPH, v p.b.

19 19 Vývoj průmyslové produkce Průmyslová produkce se počátkem roku 2009 meziročně snížila téměř o pětinu, aktuálně však již roste. Index průmyslové produkce, meziročně v %

20 20 PZI do automobilového průmyslu ČR patřila před krizí k zemím s největším podílem ( i absolutním objemem) PZI do automobilového průmyslu.

21 21 Podíl automobilového průmyslu na zpracovatelském průmyslu Podíl automobilového průmyslu v ČR na zpracovatelském průmyslu byl před krizí srovnatelný s Německem.

22 22 Podíl výroby automobilů na HPH Podíl automobilového průmyslu v ekonomice ČR vzrostl před krizí o poloviny, zatímco v EU spíše nepatrně klesal.

23 23 Podíl automobilového průmyslu na zaměstnanosti v průmyslu Automobilový průmysl je v ČR významný i z hlediska podílu na celkové zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu.

24 24 Citlivost vývozu na vývoj HDP eurozóny Vývoz automobilů apod. z ČR je výrazně citlivý na cyklus.

25 25 Produkce automobilů Od roku 2008 nejprve výrazný propad výroby automobilů. Zahraniční šrotovné přispělo k oživení produkce.

26 26 Dopady zahraničního šrotovného na exportní poptávku Prognózy ČNB předpokládají, že šrotovně zmírnilo propad poptávky v roce 2009 částečně na úkor let Prognóza efektivní zahraniční poptávky (duben 2009)

27 27 Vybrané otázky Jak hluboko jsme klesli a je krize již za námi? Jakou roli sehrály PZI, sektorová specializace, šrotovné? Co činila měnová politika a měla vliv na ekonomiku? Jak se vyvíjela rozpočtová politika? Jak zafungoval volně plovoucí kurz během krize? Jak se s krizí vypořádal bankovní sektor?

28 28 Úrokové sazby ČNB 2T repo sazba od srpna 2008 celkově klesla z 3,75 % na 1,00 %.

29 29 Vývoj inflace a prognóza ČNB Krize = propad zahraniční poptávky a cen komodit. Je nutno zajistit návrat inflace zpět na cíl ČNB. Inflace, mzr. v %

30 30 Riziková prémie na mezibankovním trhu Během krize vzniklo rozpětí mezi sazbami ČNB a peněžního trhu. V roce 2009 však již bylo stabilní, s tendencí k mírnému poklesu. Poslední změny repo sazby se tak přenášely standardně.

31 31 Mají nižší sazby ČNB vliv? Měnová politika musí „přetlačovat“ nárůst rizikových prémií klientů a výnosů dlouhodobých vládních dluhopisů. Nejlépe funguje přenos do sazeb z úvěrů podnikům a do sazeb z vkladů (plus do kurzu koruny – viz dále). Měnověpolitické, tržní a klientské úrokové sazby (nové obchody, v %)

32 32 Výhled úrokových sazeb S aktuální prognózou a jejími předpoklady je v souladu stabilita krátkodobých úrokových sazeb v první polovině letošního roku poblíž stávající úrovně a jejich následný postupný růst. 3M PRIBOR, v %

33 33 Nekonvenční nástroje měnové politiky v zahraničí Nekonvenční opatření: v situaci dosažení nulové výše úrokových sazeb či poruch ve fungování finančního sektoru a transmise. Viz Monitoring centrálních bank ( ).

34 34 Proč jsme se vyhnuli použití nekonvenčních nástrojů MP? V ČR je dlouhodobě přebytek likvidity v bankovním sektoru. Nebylo dosaženo nulové úrovně úrokových sazeb. Přenos změn sazeb do ekonomiky má poruchy, ale stále funguje. Finanční systém je relativně stabilní. K uvolnění měnových podmínek došlo mj. oslabením kurzu.

35 35 Vybrané otázky Jak hluboko jsme klesli a je krize již za námi? Jakou roli sehrály PZI, sektorová specializace, šrotovné? Co činila měnová politika a měla vliv na ekonomiku? Jak se vyvíjela rozpočtová politika? Jak zafungoval volně plovoucí kurz během krize? Jak se s krizí vypořádal bankovní sektor?

36 36 Prognóza veřejných financí Pokles schodků před krizí byl výrazně cyklický; Zhoršení během krize je však z velké části též strukturální. Strukturální, cyklické a celkové saldo vládního sektoru (ESA 95, v % HDP;strukturální saldo v metodice ESCB)

37 37 Vývoj státního rozpočtu Ke zřetelnému zhoršení vývoje došlo během roku Zhoršení v roce 2010 je spíše optické, na příjmové straně fungují vyšší nepřímé daně („Janotův balíček“). Pokladní plnění státního rozpočtu (GFS 1986, v mld. Kč)

38 38 Veřejné finance v EU V EU jsme na tom průměrně špatně (ale například náš problém se stárnutím populace patří k nejvážnějším). Schodek veřejných rozpočtů v roce 2009 (v % HDP; Stability / Convergence programme)

39 39 Vybrané otázky Jak hluboko jsme klesli a je krize již za námi? Jakou roli sehrály PZI, sektorová specializace, šrotovné? Co činila měnová politika a měla vliv na ekonomiku? Jak se vyvíjela rozpočtová politika? Jak zafungoval volně plovoucí kurz během krize? Jak se s krizí vypořádal bankovní sektor?

40 40 Vývoj kurzu koruny Kurz se v posledních letech pohyboval „správným“ směrem. Posílení v letech tlumilo inflaci a přehřátí ekonomiky, oslabení v období pomáhalo tlumit dopady krize.

41 41 Rozklad vývozu na faktory Oslabení kurzu poněkud ztlumilo vliv propadu zahraniční poptávky. Přenos kurzu do reálné ekonomiky funguje zřejmě standardně (překvapivě malý byl však dopad oslabení koruny do inflace).

42 42 Prognóza kurzu koruny Prognóza ČNB počítá s návratem k mírně posilujícímu trendu kurzu koruny. CZK/EUR

43 43 Vývoj reálného kurzu vůči euru v zemích regionu Posilující trend je zřetelný nezávisle na kurzovém režimu, k oslabení během krize ale došlo jen při floatingu.

44 44 Vývoje deficitu běžného účtu v zemích s pevným kurzem Země s pevným kurzem nahromadily před krizí výrazné nerovnováhy, ty prohloubily problémy během krize.

45 45 Euroizace ekonomiky Zdroj: ČNB, ZFS 2008/2009 Úvěry v cizí měně ve vybraných zemích EU (v % celkových úvěrů danému segmentu, 2008) Země s pevným/plovoucím kurzem se rovněž vyznačují větší/menší mírou spontánní euroizace ekonomiky.

46 46 Euroizace ekonomiky a CDS spready během krize Zdroj: IMF, WEO, duben 2009 Dle analýz IMF byla větší míra euroizace spojena s vyšším nárůstem CDS spreadů vládních obligací (přinejmenším během nejhoršího období krize).

47 47 Vybrané otázky Jak hluboko jsme klesli a je krize již za námi? Jakou roli sehrály PZI, sektorová specializace, šrotovné? Co činila měnová politika a měla vliv na ekonomiku? Jak se vyvíjela rozpočtová politika? Jak zafungoval volně plovoucí kurz během krize? Jak se s krizí vypořádal bankovní sektor?

48 48 Čistá zahraniční aktiva bankovního sektoru Zdroj: ČNB, ZFS 2008/2009 Čistá externí pozice bankovních sektorů vybraných zemí EU (v % HDP; 2008) Český bankovní sektor byl před krizí – a stále je – v pozici čistého zahraničního věřitele.

49 49 Poměr vkladů a úvěrů Zdroj: ČNB, ZFS 2008/2009 Poměr primárních vkladů k úvěrům ve vybraných zemích EU (v %, 2008; rezidentské úvěry a vklady, nebankovní subjekty) Český bankovní sektor má více vkladů než úvěrů.

50 50 Vývoj úvěrů Tok úvěrů byl v roce 2009 u podniků záporný, jejich stav začal meziročně klesat a růst stavu celkových úvěrů zpomalil k nule. Nižší poptávka po úvěrech + větší opatrnost bank (racionální).

51 51 Hlavním problémem je nedostatečná poptávka. Na finanční a ostatní problémy si podniky stěžují méně. Bariéry růstu podniků

52 52 Scénáře vývoje nesplácených úvěrů Zdroj: ČNB, Shrnutí výsledků zátěžových testů, únor 2010 Podíl NPL se začal zvyšovat (v prosinci 2009 byl 5,3 %) a to nejhorší teprve přijde.

53 53 Výsledky zátěžových testů Zdroj: ČNB, Shrnutí výsledků zátěžových testů, únor 2010 Český bankovní sektor vstoupil do krize s kapitálovým polštářem. Kapitálová přiměřenost doposud během krize vzrostla (14,1 % ke konci r. 2009). Zisk po zdanění vzrostl v roce 2009 na 60 mld. Kč (z 46 mld. Kč). Bankovní sektor je dle zátěžových testů odolný vůči šokům.

54 Děkuji za pozornost Tomáš Holub


Stáhnout ppt "Česká ekonomika během světové krize Tomáš Holub IES FSV UK 8. dubna 2010."

Podobné prezentace


Reklamy Google