- Přirozené a nepřirozené potřeby člověka. - Svobodné volby v životě a práva druhého. - Narovnání vztahu: „skrze odpuštění k osvobození“. - Ctnosti kardinální.

Prezentace na téma: "- Přirozené a nepřirozené potřeby člověka. - Svobodné volby v životě a práva druhého. - Narovnání vztahu: „skrze odpuštění k osvobození“. - Ctnosti kardinální."— Transkript prezentace:

1 - Přirozené a nepřirozené potřeby člověka. - Svobodné volby v životě a práva druhého. - Narovnání vztahu: „skrze odpuštění k osvobození“. - Ctnosti kardinální a Božské. Člověk ve společnosti - jak se chovat a žít v džungli. ČlověkSpolečnost Osoba Skupina osob

2 Člověk (Homo) je rod z čeledi hominidi (Hominidae), k němuž patří člověk moudrý (Homo sapiens) a jeho blízcí vyhynulí příbuzní. Samec člověka se nazývá muž, samice žena, mládě člověka dítě. Odhaduje se, že rod je asi 2,3 milionu let starý. Vznik rodu Homo se datuje do stejné doby, kdy se také objevují první kamenné nástroje a tedy v době, kdy začíná nejstarší paleolit. Všechny druhy, vyjma člověka moudrého, vyhynuly. Homo neanderthalensis vyhynul asi před 30 000 lety, Homo floresiensis však až před 12 000 lety. WP. Člověk Rozum a Svobodná vůle (osoba) - rozeznává - hodnotí - prožívá - vnímá - raduje se - trpí Člověk je jedinou bytostí, kterou Bůh chtěl pro ni samotnou. Je stvořen pro vztah

3 Člověk má tudíž dvě odlišné charakteristiky: je materiální bytostí spjatou s tímto světem prostřednictvím svého těla a zároveň je duchovní bytostí otevřenou transcendenci a odhalování hlubší pravdy, což je dílem lidské inteligence, jejímž prostřednictvím má člověk účast na „světle božské mysli“. Církev tvrdí: „Jednota duše a těla je tak hluboká, že je třeba považovat duši za „formu“ těla; to znamená, že díky duchovní duši je tělo, které je složené z hmoty, lidským a živým tělem; duch a hmota nejsou v člověku dvě sloučené přirozenosti, ale jejich spojení tvoří jednu jedinou přirozenost.“ KKC 365 Tedy ani spiritualismus, jenž pohrdá realitou těla, ani materialismus, který považuje ducha za pouhý projev hmoty, nemohou odpovídat komplexnosti, úplnosti a jednotě lidské bytosti. KSNC 129 Charakteristika člověka

4 Společnost Společnost je skupina jednotlivců, která je charakterizována společnými zájmy a může mít i svou vlastní kulturu a instituce. Členové společnosti mohou pocházet z různých etnických skupin, mohou ale mít i různý věk, pohlaví, státní příslušnost a náboženské vyznání. Společnost může být např. národ (Arabové), občané státu (Švýcarsko) nebo širší kulturní skupina. WP ZájmySeskupeníCharakteristika

5 Rozdělení společností podle katolické sociální nauky Způsob integrace SpolečenstvíSeskupení Přednárodní Rod, kasta, etnická skupina, kmen, klan. Monarchie, šlechtické rody a ustanovené organizace: ekonomické, finanční militární apod. Národní Národ.Národní stát. Nadnárodní Civilizace: západní, evropská, islámská, africká, čínská, japonská. Mezinárodní organizace. Globální Lidský rod, jednota druhu.OSN a ztotožnění s ní.

6 Společnost a relace SpolečenstvíOrganizace -Vztah -Přátelství -Sousedství -Blízkost -Nenucenost -Přirozený mezilidský vztah -Společná smlouva -Konvence -Podřízení a normy -Závazky -Anonymita -Hierarchie Základní pravidla

7 Přirozené a nepřirozené potřeby člověka Materiální Duchovní -Pravda -Svoboda -Spravedlnost -Víra -Naděje -Láska -Kultura -Vlastenecké právo -Svoboda k práci -Potřeba vydělávat -Potřeba odpočívat -Potřeba používat věci NEPŘIROZENÉ Všechno, co vytváří napětí, disharmonii a ubližuje člověku. Co je přehnané a zbytečné. Všichni, kteří uvěřili, byli pospolu a měli všechno společné. Prodávali svůj majetek a rozdělovali všem podle toho, jak kdo potřeboval. Sk,2.44- 45

8 Svobodné volby v životě a práva druhého ČLOVĚK LIDSKÁ PRÁVA Člověk se vždy může svobodně rozhodnout a podle toho se řídit. Musí ovšem počítat s následky a brát za ně zodpovědnost. Protože ne vždy je chování jednotlivců správné, v praxi svoboda jednoho člověka končí tam, kde začíná svoboda druhého. Lidská práva jsou základní pravidla, zákony a názory, které mají za úkol chránit a zabraňovat nespravedlnosti ve světě. Ač jsou uznávány a přijaty většinou států, nejsou vždy dodržovány a koneckonců vedou i ke konfliktům a válkám. OSN

9 1Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovni, co do důstojnosti a práv. 2 Každý má všechna práva a všechny svobody, bez jakéhokoli rozlišování, zejména podle rasy, barvy, pohlaví, jazyka, náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo sociálního původu, majetku, rodu nebo jiného postavení. 3Každý má právo na život, svobodu a osobní bezpečnost. 4 Nikdo nesmí být držen v otroctví nebo nevolnictví; všechny formy otroctví a obchodu s otroky jsou zakázány. 5 Nikdo nesmí být mučen nebo podrobován krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu. 6 Každý má právo, aby byla všude uznávána jeho právní osobnost/subjektivita. 7 Všichni jsou si před zákonem rovni a mají právo na stejnou ochranu zákona bez jakéhokoli rozlišování. 8 Každý má právo, aby mu příslušné vnitrostátní soudy poskytly účinnou ochranu. Všeobecná deklarace lidských práv, zjednodušené znění všech článků

10 9 Nikdo nesmí být svévolně zatčen, držen ve vazbě nebo vyhoštěn do vyhnanství. 10Právo na spravedlivý a veřejný soudní proces. 11 Právo být považován za nevinného, dokud není soudem prokázána vina. 12 Nikdo nesmí být vystaven svévolnému zasahování do soukromého života, do rodiny, domova nebo korespondence, ani útokům na svou čest a pověst. 13 Právo volně se pohybovat a svobodně si volit bydliště uvnitř státu. Každý má právo opustit kteroukoli zemi, i svou vlastní, a vrátit se do své země. 14 Právo vyhledat si před pronásledováním útočiště v jiných zemích a požívat tam azylu. 15 Právo na státní příslušnost. Nikdo nesmí být svévolně zbaven své státní příslušnosti ani práva svou státní příslušnost změnit. 16Právo na svobodný vstup do manželství a na založení rodiny. 17Právo vlastnit majetek, kterého nikdo nemůže být svévolně zbaven. 18Právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženství.

11 19 Právo na svobodu přesvědčení a projevu; toto právo zahrnuje právo vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky jakýmikoli prostředky a bez ohledu na hranice. 20 Každému je zaručena svoboda pokojného shromažďování a sdružování. 21 Právo účastnit se vlády své země a právo účastnit se svobodných voleb. 22 Každý člen společnosti má právo na sociální zabezpečení a nárok na to, aby mu byla zajištěna hospodářská, sociální a kulturní práva. 23 Právo na práci za uspokojivých životních podmínek a právo zakládat odbory. 24 Každý má právo na odpočinek a na zotavení, zejména také na rozumné vymezení pracovních hodin a na pravidelnou placenou dovolenou. 25 Každý má právo na takovou životní úroveň, která by byla s to zajistit zdraví a důstojný život jeho i jeho rodiny. Mateřství a dětství mají nárok na zvláštní péči a pomoc. 26 Každý má právo na vzdělání. Vzdělání nechť je bezplatné, alespoň v počátečních a základních stupních. Vzdělání má směřovat k rozvoji osobnosti, k posílení porozumění ve společnosti a k úctě k lidským právům.

12 27 Každý má právo účastnit se kulturního života společnosti, užívat plodů umění a vědeckého pokroku. Každý má právo na ochranu morálních a materiálních zájmů, které vyplývají z jeho vědecké, literární nebo umělecké tvorby (např. autorská práva). 28 Každý má právo na to, aby vládl takový sociální a mezinárodní řád, ve kterém by práva a svobody stanovené v této deklaraci byly plně uplatněny. 29 Každý má povinnosti vůči společnosti. Každý je při výkonu svých práv a svobod podroben jen zákonem stanoveným omezením za účelem zajistit uznání a zachovávání práv a svobod ostatních. 30 Nic v této deklaraci nemůže být vykládáno jako by dávalo komukoli jakékoli právo vyvíjet činnost nebo dopouštět se činů, které by směřovaly k potlačení některého z práv nebo některé ze svobod v této deklaraci uvedených.

13 Narovnání vztahu: „skrze odpuštění k osvobození“ Každý vztah lze v jistém smyslu porovnávat se vztahem muže a ženy. Původní pár stvořený jako obraz a podobenství Boží je velice charakteristický, ukazuje dokonalost jednoty, ale zároveň problémy a napětí, disharmonii a konflikt mezi lidmi. HARMONIEDISHARMONIE Soulad Konflikt

14 1. Začněme včas vytvářet zdravé modely zacházení s neshodami. 2. Mějme své pocity - hněv, frustraci atd., ale také je kontrolujme. 3. Používejme raději sdělení začínající „já“ než „ty“. 4. Nevracejme se k minulým událostem. 5. Vyhýbejme se urážkám. 6. Nereagujme tichem (odmítání komunikovat neumožňuje řešení konfliktu). 7. Vžijme se do situace druhé osoby (empatie nás vyvede z nás samotných). 8. Nezůstávejme v hněvu, nechme konflikt zaniknout. 10. Udržujme smysl pro humor. 11. Uvědomujme si okolnosti, které vytvářejí napětí. 12. Najděme si čas na relaxaci a odpočinek. 1. Začněme včas vytvářet zdravé modely zacházení s neshodami. 2. Mějme své pocity - hněv, frustraci atd., ale také je kontrolujme. 3. Používejme raději sdělení začínající „já“ než „ty“. 4. Nevracejme se k minulým událostem. 5. Vyhýbejme se urážkám. 6. Nereagujme tichem (odmítání komunikovat neumožňuje řešení konfliktu). 7. Vžijme se do situace druhé osoby (empatie nás vyvede z nás samotných). 8. Nezůstávejme v hněvu, nechme konflikt zaniknout. 10. Udržujme smysl pro humor. 11. Uvědomujme si okolnosti, které vytvářejí napětí. 12. Najděme si čas na relaxaci a odpočinek. Konflikt Konflikt je normální a dá se očekávat. Protože jsme rozdílní lidé, budou existovat neshody (malé a velké). Nevyhýbejme se jim ani nepředstírejme, že nejsou. Řešme je.

15 Konflikt se může vyřešit: 1.Souhlasem: vzájemná dohoda na rozhodnutí, za něž oba partneři přejímají odpovědnost. 2.Vyhověním: obě strany konfliktu souhlasí s nesouhlasem. 3. Kompromisem: nalezení střední cesty. 4.Ústupkem: jeden partner ustoupí přání druhé strany. Konflikt se může vyřešit: 1.Souhlasem: vzájemná dohoda na rozhodnutí, za něž oba partneři přejímají odpovědnost. 2.Vyhověním: obě strany konfliktu souhlasí s nesouhlasem. 3. Kompromisem: nalezení střední cesty. 4.Ústupkem: jeden partner ustoupí přání druhé strany. Řešení konfliktu Řešení konfliktu

16 Odpuštění a náprava vyžaduje, abychom 1.si uvědomovali Boží přítomnost, 2.měli na paměti, že jsme povoláni k lásce, nikoliv zlu, 3.si uvědomovali, že jsme nedokonalým obrazem Božím, 4.si uvědomovali, že jsme povoláni k tomu, abychom byli dokonalejší, 5.si uvědomovali, že jsme vybídnuti k vědomému úsilí o odpuštění minulých zranění, Odpuštění a náprava vyžaduje, abychom 1.si uvědomovali Boží přítomnost, 2.měli na paměti, že jsme povoláni k lásce, nikoliv zlu, 3.si uvědomovali, že jsme nedokonalým obrazem Božím, 4.si uvědomovali, že jsme povoláni k tomu, abychom byli dokonalejší, 5.si uvědomovali, že jsme vybídnuti k vědomému úsilí o odpuštění minulých zranění, Odpuštění a náprava (u věřících) Odpuštění a náprava (u věřících) Odpuštění a náprava (u nevěřících) Odpuštění a náprava (u nevěřících) Odpuštění a náprava vyžaduje, abychom: Hledali dobro, ne zlo, byli citliví k potřebám druhých, nežili v hněvu, nenávisti a uměli odpouštět pro narovnání vztahů. Byli velkorysí, otevření k toleranci a akceptovali odlišnost. Učili se milosrdenství. Odpuštění a náprava vyžaduje, abychom: Hledali dobro, ne zlo, byli citliví k potřebám druhých, nežili v hněvu, nenávisti a uměli odpouštět pro narovnání vztahů. Byli velkorysí, otevření k toleranci a akceptovali odlišnost. Učili se milosrdenství.

17 „Jako vyvolení Boží... milovaní, oblečte milosrdný soucit, dobrotu, skromnost, pokoru a trpělivost. Snášejte se navzájem a odpouštějte si, má-li kdo něco proti druhému. Jako Pán odpustil vám, odpouštějte i vy. Především však mějte lásku, která všechno spojuje k dokonalosti. A ve vašem srdci ať vládne mír Kristův, k němuž jste byli povoláni v jedno společné tělo. A buďte vděčni.“ Amen List Kolosanům 3,12-15

18 VÍRA NADĚJE LÁSKA Tři Božské ctnosti Ctnosti Božské a kardinální Boží milost Boží ctnost Dar pro naši spásuZpůsobilost k poznání Boha Poznání Přesvědčení Setkání

19 CTNOST Lat. virtus, vyjadřuje sílu, způsobilost, mužnost Sv. Augustin: „Kvalita mysli uschopňující k dobrému životu, kterou nikdo nepoužívá ke zlému, kterou v nás bez nás působí Bůh.“ Sv. Tomáš Akvinský: „Způsobilost k dobré činnosti.“ Lat. virtus, vyjadřuje sílu, způsobilost, mužnost Sv. Augustin: „Kvalita mysli uschopňující k dobrému životu, kterou nikdo nepoužívá ke zlému, kterou v nás bez nás působí Bůh.“ Sv. Tomáš Akvinský: „Způsobilost k dobré činnosti.“ CTNOST intelektuální morální RozumVůle

20 CTNOSTI KARDINÁLNÍ ROZUMNOST SPRAVEDLNOST STATEČNOST UMÍRNĚNOST VDĚČNOST PRAVDOMLUVNOST HOJNOST POSLUŠNOST ÚCTA VĚRNOST VDĚČNOST PRAVDOMLUVNOST HOJNOST POSLUŠNOST ÚCTA VĚRNOST CARDO – PANT SCHOPNOST K DOBRU

21 MALÉ CITÁTY Dennodenně si musím klást otázku, ve kterém bodě vytváření sebe sama jsem dnes? Don Bosko Lidé jsou jako víno, někteří se promění v ocet, ale většina s věkem získá na kvalitě. Jan XXIII. Existují jen dva druhy lidí: spravedliví, kteří si o sobě myslí, že jsou hříšníci, a hříšníci, kteří se cítí spravedliví. Blaise Pascal KONEC P. Edward Walczyk