Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Křesťanská sociální etika Jabok 2008 Michael Martinek.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Křesťanská sociální etika Jabok 2008 Michael Martinek."— Transkript prezentace:

1 Křesťanská sociální etika Jabok 2008 Michael Martinek

2 4. List Pokoj a dobro

3 4 Křesťanská sociální etika. M. Martinek Jabok Biskup Václav Malý MODERÁTOR PROTESTŮ. Římskokatolický duchovní nesměl po svém podpisu Charty 77 působit v duchovní správě. Člen Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných a člen Čs. helsinského výboru stál v listopadu 1989 u zrodu Občanského fóra. Nenapodobitelným způsobem moderoval většinu protikomunistických demonstrací na Václavském náměstí i na Letné. MODERÁTOR PROTESTŮ. Římskokatolický duchovní nesměl po svém podpisu Charty 77 působit v duchovní správě. Člen Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných a člen Čs. helsinského výboru stál v listopadu 1989 u zrodu Občanského fóra. Nenapodobitelným způsobem moderoval většinu protikomunistických demonstrací na Václavském náměstí i na Letné. SVĚTÍCÍ BISKUP. Václav Malý se brzy vrátil ke kněžské činnosti. Od roku 1992 byl prezidentem Arcidiecézní katolické charity, papež Jan Pavel II. jej v roce 1996 jmenoval světícím biskupem v Praze. V říjnu 1999 převzal ve Vídni Cenu kardinála Königa za zásluhy o víru a svobodu. Je odpovědný za církevní školství v pražské arcidiecézi. SVĚTÍCÍ BISKUP. Václav Malý se brzy vrátil ke kněžské činnosti. Od roku 1992 byl prezidentem Arcidiecézní katolické charity, papež Jan Pavel II. jej v roce 1996 jmenoval světícím biskupem v Praze. V říjnu 1999 převzal ve Vídni Cenu kardinála Königa za zásluhy o víru a svobodu. Je odpovědný za církevní školství v pražské arcidiecézi. Předseda Rady Iustitia et Pax při ČBK. Předseda Rady Iustitia et Pax při ČBK.

4 4 Křesťanská sociální etika. M. Martinek Jabok Iustitia et Pax Rada Iustitia et Pax, Česká republika je orgánem České biskupské konference dle článku 26 Stanov ČBK. Rada Iustitia et Pax, Česká republika je orgánem České biskupské konference dle článku 26 Stanov ČBK. Rada navazuje na poslání a cíle Papežské rady pro spravedlnost a mír a uplatňuje myšlenky tohoto poslání v České republice. Rada navazuje na poslání a cíle Papežské rady pro spravedlnost a mír a uplatňuje myšlenky tohoto poslání v České republice. Rada Rada se zabývá dodržováním lidských práv v České republice i ve světě a vystupuje proti jejich porušování. se zabývá dodržováním lidských práv v České republice i ve světě a vystupuje proti jejich porušování. sleduje sociální, ekologické a společenské problémy české společnosti, předkládá jejich analýzy a usiluje o hledání takových přístupů k jejich řešení, která nezesilují napětí mezi společenskými skupinami. sleduje sociální, ekologické a společenské problémy české společnosti, předkládá jejich analýzy a usiluje o hledání takových přístupů k jejich řešení, která nezesilují napětí mezi společenskými skupinami. seznamuje veřejnost se sociálním učením církve. seznamuje veřejnost se sociálním učením církve. Předsedou Rady je biskup Václav Malý.

5 4 Křesťanská sociální etika. M. Martinek Jabok Sociální pastýřské listy Aplikace SNC na konkrétní situaci v jednotlivých státech: Aplikace SNC na konkrétní situaci v jednotlivých státech: Rakousko 1990 Rakousko 1990 Maďarsko 1996 Maďarsko 1996 Německo 1997 Německo 1997 Česko: Pokoj a dobro, 2000 Česko: Pokoj a dobro, 2000

6 4 Křesťanská sociální etika. M. Martinek Jabok Pokoj a dobro List k sociálním otázkám v České republice k veřejné diskusi, Název: oblíbený pozdrav Sv. Františka z Assisi. Stanovisko křesťanských církví v ČR, vypracované z pověření České biskupské konference a Ekumenické rady církví. Autorský tým: Prof. Lubomír Mlčoch, děkan Fakulty sociálních věd UK (vedení) Prof. Zdeněk Kučera, HTF Prof. Jakub Trojan, ETF Odborníci z katolické církve (10) Východisko: po deseti letech transformace jsou v našem politickém, hospodářském a sociálním životě závažné chyby jako důsledek nedostatečného důrazu na jejich etickou dimenzi. Na to chtějí křesťané upozornit a zároveň navrhnout možnosti, jak tuto situaci změnit.

7 4 Křesťanská sociální etika. M. Martinek Jabok Veřejná diskuse Cíl: Motivovat věřící křesťany, aby se kvalifikovaně angažovali v sociální oblasti Informovat veřejnost o existenci vyspělé sociálně-etické reflexe v křesťanských církvích a pozvat ji ke spolupráci Vyvolat veřejnou diskusi na sociálně etická témata Obsah: kritické zhodnocení dosavadní hospodářské transformace aplikace křesťanských principů na některé důležité oblasti: sociální rozměr ekonomiky, obnova právního řádu a růst k odpovědnému občanství, problém práce a nezaměstnanosti, humánní ekologie, rodina, vzdělání, média. Veřejná diskuse byla realizována v následujících dvou letech formou tiskových konferencí, přednášek, rozhlasových informací, školení, odborných konferencí, besed ve školách, farnostech a sborech, internetových diskusí, článků v časopisech, dopisů apod. Výsledky veřejné diskuse shrnuje dokument Žeň veřejné diskuse k listu Pokoj a dobro, který je zároveň reakcí autorského týmu na podněty, kritiku a otázky.

8 4 Křesťanská sociální etika. M. Martinek Jabok Dědictví minulosti „Reflexe minulosti je zkoumáním znamení času a hledáním cest ke spravedlivému uspořádání společnosti. Proto nelze udělat za minulostí tlustou čáru.“ „Reflexe minulosti je zkoumáním znamení času a hledáním cest ke spravedlivému uspořádání společnosti. Proto nelze udělat za minulostí tlustou čáru.“ Církev přijímá svůj díl odpovědnosti Církev přijímá svůj díl odpovědnosti za odcizení části obyvatelstva od křesťanské víry (zvláště v době austrokatolicismu) za odcizení části obyvatelstva od křesťanské víry (zvláště v době austrokatolicismu) za to, že nenašla odpověď na myšlenky osvícenství, a tak ztratila kontakt s aktuálním společenským děním za to, že nenašla odpověď na myšlenky osvícenství, a tak ztratila kontakt s aktuálním společenským děním za opožděné a nedůsledné řešení dělnické otázky – skandál 19. století (Pius XI.). za opožděné a nedůsledné řešení dělnické otázky – skandál 19. století (Pius XI.). Doba komunismu byla spojena s pronásledováním křesťanů, které vedlo k prohloubení víry a k ekumenickému sblížení církví. „Po roce 1989 jsou bratrské vztahy mezi našimi církvemi tak dobré, jako nikdy v minulosti nebyly.“ Doba komunismu byla spojena s pronásledováním křesťanů, které vedlo k prohloubení víry a k ekumenickému sblížení církví. „Po roce 1989 jsou bratrské vztahy mezi našimi církvemi tak dobré, jako nikdy v minulosti nebyly.“ Zároveň ale mnoho křesťanů (včetně církevních představitelů) nerozpoznalo nebezpečí komunistické ideologie a spolupracovali s režimem – s tím se církve dodnes otevřeně nevyrovnaly. Zároveň ale mnoho křesťanů (včetně církevních představitelů) nerozpoznalo nebezpečí komunistické ideologie a spolupracovali s režimem – s tím se církve dodnes otevřeně nevyrovnaly. „Naším dědictvím je zmatek v hodnotách, malá odolnost vůči ideové manipulaci a oslabená mravní integrita.“ „Naším dědictvím je zmatek v hodnotách, malá odolnost vůči ideové manipulaci a oslabená mravní integrita.“

9 4 Křesťanská sociální etika. M. Martinek Jabok Listopadové události roku 1989 a období transformace Rozpad komunistického bloku patří ke klíčovým událostem 20. století. Snadnost, rychlost a nenásilnost změn všechny zaskočila, odborníci nebyli schopni je předpovědět. Věřící lid je interpretoval jako Boží zásah do lidských dějin (svatořečení Anežky české). Rozpad komunistického bloku patří ke klíčovým událostem 20. století. Snadnost, rychlost a nenásilnost změn všechny zaskočila, odborníci nebyli schopni je předpovědět. Věřící lid je interpretoval jako Boží zásah do lidských dějin (svatořečení Anežky české). Přílišná právní i politická kontinuita s minulým režimem byla a je zátěží. Nesouhlas se zásadou, že aktéři zločinů mohou být souzeni pouze na základě zákonů své doby, které byly často v rozporu s nadřazenými mezinárodními právními normami. Nepodařilo se vytvořit pevný právní řád, právo je odděleno od morálky. Přílišná právní i politická kontinuita s minulým režimem byla a je zátěží. Nesouhlas se zásadou, že aktéři zločinů mohou být souzeni pouze na základě zákonů své doby, které byly často v rozporu s nadřazenými mezinárodními právními normami. Nepodařilo se vytvořit pevný právní řád, právo je odděleno od morálky. V ekonomické transformaci po pádu komunismu byl podceněn morální rozměr – fundamentalistický liberalismus zaměřený na zisk bez sociální odpovědnosti se stal náhradním náboženstvím a vedl k provázání politických špiček s organizovaným zločinem. V ekonomické transformaci po pádu komunismu byl podceněn morální rozměr – fundamentalistický liberalismus zaměřený na zisk bez sociální odpovědnosti se stal náhradním náboženstvím a vedl k provázání politických špiček s organizovaným zločinem. Transformace není jen ekonomickou záležitostí, jde o celostní úkol o více dimenzích: kultivace právního a morálního řádu, budování občanské společnosti, modernizace hospodářství i státní a veřejné správy, obnova kulturní a duchovní dimenze člověka. Transformace není jen ekonomickou záležitostí, jde o celostní úkol o více dimenzích: kultivace právního a morálního řádu, budování občanské společnosti, modernizace hospodářství i státní a veřejné správy, obnova kulturní a duchovní dimenze člověka.

10 4 Křesťanská sociální etika. M. Martinek Jabok Ekonomická transformace: trh jako všelék a trh jako spása? Ekonomické hodnoty nesmějí být postaveny na vrchol pyramidy cílů. Ekonomické hodnoty nesmějí být postaveny na vrchol pyramidy cílů. Trh může dobře fungovat jen v etickém prostředí – a to si jen trh sám nevytvoří. Účastníci by měli respektovat hodnoty čestnosti, poctivosti, lidské důstojnosti, řídit se „zlatým pravidlem“, etickou maximou: „Co chceš, aby jiní činili tobě, to čiň i ty jim.“ Soubor občanských ctností tvoří tzv. „sociální kapitál“. Trh může dobře fungovat jen v etickém prostředí – a to si jen trh sám nevytvoří. Účastníci by měli respektovat hodnoty čestnosti, poctivosti, lidské důstojnosti, řídit se „zlatým pravidlem“, etickou maximou: „Co chceš, aby jiní činili tobě, to čiň i ty jim.“ Soubor občanských ctností tvoří tzv. „sociální kapitál“. Sociální (též společenský) kapitál je souhrn sociálních vztahů, počestnosti a vážnosti. Je to souhrn sociálních kontaktů. R. Putnam: „Rysy společenské organizace, např. sítě, normy a důvěra, které zajišťují koordinaci a spolupráci, vedoucí ke společnému prospěchu.“ Sociální (též společenský) kapitál je souhrn sociálních vztahů, počestnosti a vážnosti. Je to souhrn sociálních kontaktů. R. Putnam: „Rysy společenské organizace, např. sítě, normy a důvěra, které zajišťují koordinaci a spolupráci, vedoucí ke společnému prospěchu.“ Trh může dobře plnit své funkce jen v prostředí soutěže – a to má chránit stát. Trh může dobře plnit své funkce jen v prostředí soutěže – a to má chránit stát. Řada sektorů je svou povahou neredukovatelná na pouhou hru nabídky a poptávky (věda, kultura, školství, sociální služby, zdravotnictví, ale také železniční a silniční doprava). Řada sektorů je svou povahou neredukovatelná na pouhou hru nabídky a poptávky (věda, kultura, školství, sociální služby, zdravotnictví, ale také železniční a silniční doprava).

11 4 Křesťanská sociální etika. M. Martinek Jabok Obnova právního řádu V komunistickém režimu převládlo formální pojetí práva: litera zákona a jeho účelový výklad se stal vším. Zákonodárci i soudci přestávali být schopni samostatně aplikovat obecně etické i právně etické principy na sporné kauzy své doby: „Je tedy nutno usilovat o návrat přirozeného práva do právní teorie a praxe, aby se odstranila mezera mezi literou zákona a duchem, jež činí naše „pozitivní právo“ defektním.“ (PD 26) V komunistickém režimu převládlo formální pojetí práva: litera zákona a jeho účelový výklad se stal vším. Zákonodárci i soudci přestávali být schopni samostatně aplikovat obecně etické i právně etické principy na sporné kauzy své doby: „Je tedy nutno usilovat o návrat přirozeného práva do právní teorie a praxe, aby se odstranila mezera mezi literou zákona a duchem, jež činí naše „pozitivní právo“ defektním.“ (PD 26) S rychlostí právních změn klesala vynutitelnost a vymahatelnost práva, soudní řízení se protahovalo. To však vede k dalšímu bezpráví (klesá objasněnost trestné činnosti – kolem 20%). S rychlostí právních změn klesala vynutitelnost a vymahatelnost práva, soudní řízení se protahovalo. To však vede k dalšímu bezpráví (klesá objasněnost trestné činnosti – kolem 20%). Je třeba jasně oddělit moc zákonodárnou, výkonnou a soudní a zabránit kariérismu, úplatkářství a propojování státní moci se strukturami zločinu. Je třeba jasně oddělit moc zákonodárnou, výkonnou a soudní a zabránit kariérismu, úplatkářství a propojování státní moci se strukturami zločinu.

12 4 Křesťanská sociální etika. M. Martinek Jabok Občanská společnost Zděděný zaopatřovací (paternalistický) stát není sociálním státem v pravém smyslu, protože nenechává občanovi svobodu k vlastnímu rozhodování a rozvoji. Zděděný zaopatřovací (paternalistický) stát není sociálním státem v pravém smyslu, protože nenechává občanovi svobodu k vlastnímu rozhodování a rozvoji. Církev podporuje vznik, rozvoj a kultivaci nestátních a veřejnoprávních útvarů (obce, města, korporace, nadace, občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti apod.). Církev podporuje vznik, rozvoj a kultivaci nestátních a veřejnoprávních útvarů (obce, města, korporace, nadace, občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti apod.). Podmínkou tvoření občanské společnosti není jen otázka finanční, ale hlavně vnitřní přesvědčení lidí, že lidské důstojnosti více odpovídá přebírání starostí o sebe a o druhé než pasivní očekávání pomoci odjinud. Podmínkou tvoření občanské společnosti není jen otázka finanční, ale hlavně vnitřní přesvědčení lidí, že lidské důstojnosti více odpovídá přebírání starostí o sebe a o druhé než pasivní očekávání pomoci odjinud.

13 4 Křesťanská sociální etika. M. Martinek Jabok Člověk ve světě práce Podnikatel je organizátor, koordinátor, člověk, který tvoří věci nové: pozitivní privatizační a restituční příběhy (podnikatelé, kteří s využitím restituovaného majetku nebo zahraničního kapitálu zakládali a odpovědně rozvíjeli nové podniky). Podnikatel je organizátor, koordinátor, člověk, který tvoří věci nové: pozitivní privatizační a restituční příběhy (podnikatelé, kteří s využitím restituovaného majetku nebo zahraničního kapitálu zakládali a odpovědně rozvíjeli nové podniky). Privatizace pro pouhé osobní obohacení nebyla řešením. Korupční jednání spojené s „tunelováním“ je hluboce nemorální a zavrženíhodné. Privatizace pro pouhé osobní obohacení nebyla řešením. Korupční jednání spojené s „tunelováním“ je hluboce nemorální a zavrženíhodné. Vysoká nezaměstnanost je společenským zlem, neboť je narušována lidská důstojnost nezaměstnaných (sociální izolace, pocit bezvýznamnosti) – tvorba nových pracovních míst je proto záslužná. Vysoká nezaměstnanost je společenským zlem, neboť je narušována lidská důstojnost nezaměstnaných (sociální izolace, pocit bezvýznamnosti) – tvorba nových pracovních míst je proto záslužná. Křesťanské církve jsou na straně těch, kdo jsou vytlačováni na okraj společnosti – solidarita, charitativní činnost církví. Charita samotná však nestačí, je nutná také reforma institucí. Křesťanské církve jsou na straně těch, kdo jsou vytlačováni na okraj společnosti – solidarita, charitativní činnost církví. Charita samotná však nestačí, je nutná také reforma institucí. Odbory jsou legitimní složkou společnosti. „Takzvaná tripartita, v níž jsou zástupci zaměstnavatelů, zaměstnanců a vlády, může napomáhat smírnému řešení konfliktů (PD 41).“ Odbory jsou legitimní složkou společnosti. „Takzvaná tripartita, v níž jsou zástupci zaměstnavatelů, zaměstnanců a vlády, může napomáhat smírnému řešení konfliktů (PD 41).“ Demokratická kultura práce je alternativou a ekonomickou výzvou: spoluúčast zaměstnanců na rozhodovacích procesech, spoluvlastnický vztah zaměstnanců k podniku, celoživotní vzdělávání. Demokratická kultura práce je alternativou a ekonomickou výzvou: spoluúčast zaměstnanců na rozhodovacích procesech, spoluvlastnický vztah zaměstnanců k podniku, celoživotní vzdělávání.

14 4 Křesťanská sociální etika. M. Martinek Jabok Humánní ekologie Populace roste v zemích, kde neroste spotřeba, spotřeba roste v zemích, kde neroste populace – nerovnovážný a trvale neudržitelný vývoj (PD 44). Je třeba více dbát na KVALITU života než na KVANTITU spotřeby. Populace roste v zemích, kde neroste spotřeba, spotřeba roste v zemích, kde neroste populace – nerovnovážný a trvale neudržitelný vývoj (PD 44). Je třeba více dbát na KVALITU života než na KVANTITU spotřeby. Komunismus byl ekologicky nešetrný, v 90. letech bylo realizováno mnoho dobrého. Komunismus byl ekologicky nešetrný, v 90. letech bylo realizováno mnoho dobrého. „Je třeba i u nás vážně uvažovat o tzv. ekologické dani. Jde o to, aby např. účastníci silniční dopravy, ale i další znečišťovatelé přírody, nesli náklady spojené s negativními účinky svých aktivit.“ (PD 47) „Je třeba i u nás vážně uvažovat o tzv. ekologické dani. Jde o to, aby např. účastníci silniční dopravy, ale i další znečišťovatelé přírody, nesli náklady spojené s negativními účinky svých aktivit.“ (PD 47) Ekonomie dobrovolné skromnosti, kultura služby a dávání. Ekonomie dobrovolné skromnosti, kultura služby a dávání.

15 4 Křesťanská sociální etika. M. Martinek Jabok Rodina, vzdělání, média Rodina je v situaci vážného ohrožení, společnost by měla vytvářet podmínky pro její stabilitu (zaměstnání by nemělo být upřednostňováno před rodinným životem, finanční podpora početných rodin apod.). Rodina je v situaci vážného ohrožení, společnost by měla vytvářet podmínky pro její stabilitu (zaměstnání by nemělo být upřednostňováno před rodinným životem, finanční podpora početných rodin apod.). Představa, že pracovní požadavky se týkají hlavně mužů a požadavky rodinné hlavně žen, není oprávněná. Je na mužích, aby si nově uvědomili své role v manželství (PD 50). Představa, že pracovní požadavky se týkají hlavně mužů a požadavky rodinné hlavně žen, není oprávněná. Je na mužích, aby si nově uvědomili své role v manželství (PD 50). Vzdělání by se mělo stát společenskou prioritou, důraz na celoživotní vzdělávání. Finanční politika a státní byrokracie často vedou k opouštění humanistických ideálů ve vzdělávání (PD 53). Význam církevního školství! Vzdělání by se mělo stát společenskou prioritou, důraz na celoživotní vzdělávání. Finanční politika a státní byrokracie často vedou k opouštění humanistických ideálů ve vzdělávání (PD 53). Význam církevního školství! Rizika zneužití masové komunikace: násilí, vulgárnost, reklama, vyvolávání zbytečných potřeb; nutnost posílit a profesionalizovat křesťanská média. Rizika zneužití masové komunikace: násilí, vulgárnost, reklama, vyvolávání zbytečných potřeb; nutnost posílit a profesionalizovat křesťanská média.

16 4 Křesťanská sociální etika. M. Martinek Jabok Závěr Úkolem křesťanů a církví je ukazovat lidem duchovní a transcendentní hodnoty. Úkolem křesťanů a církví je ukazovat lidem duchovní a transcendentní hodnoty. Vůči strukturálnímu zlu nesmějí křesťané mlčet – znamenalo by to jejich spoluvinu. Vůči strukturálnímu zlu nesmějí křesťané mlčet – znamenalo by to jejich spoluvinu. Svoboda neznamená svévoli, ale mravní úkol. Svoboda neznamená svévoli, ale mravní úkol. Křesťanská sociální etika jako alternativa současných trendů: nebojme se jít proti větru. Křesťanská sociální etika jako alternativa současných trendů: nebojme se jít proti větru. „Páteří křesťanského sociální učení jsou myšlenky o důstojnosti každého člověka, o solidaritě a subsidiaritě, o společném dobru, o spoluúčasti člověka na ekonomických procesech, v nichž může rozvíjet i svou osobnost, o svobodě a nezcizitelných lidských právech. Všechny tyto myšlenky jsou v harmonii se Všeobecnou deklarací lidských práv i s odpovídajícími lidskými povinnostmi. Patří k nim dále sociálně odpovědné vlastnictví, svoboda podnikání a sociálně orientované tržní hospodářství, jemuž nechybí respekt k právu a etickým principům. Odtud čerpáme inspiraci i pro tvorbu pracovních alternativ, projektů a vizí v oblasti sociálního, ekonomického i politického života. Odtud čerpáme inspiraci i sílu k tomu, abychom vyslovili jasné „ano“ a jasné „ne“ k nejrůznějším společenským jevům.“ (PD 65) „Páteří křesťanského sociální učení jsou myšlenky o důstojnosti každého člověka, o solidaritě a subsidiaritě, o společném dobru, o spoluúčasti člověka na ekonomických procesech, v nichž může rozvíjet i svou osobnost, o svobodě a nezcizitelných lidských právech. Všechny tyto myšlenky jsou v harmonii se Všeobecnou deklarací lidských práv i s odpovídajícími lidskými povinnostmi. Patří k nim dále sociálně odpovědné vlastnictví, svoboda podnikání a sociálně orientované tržní hospodářství, jemuž nechybí respekt k právu a etickým principům. Odtud čerpáme inspiraci i pro tvorbu pracovních alternativ, projektů a vizí v oblasti sociálního, ekonomického i politického života. Odtud čerpáme inspiraci i sílu k tomu, abychom vyslovili jasné „ano“ a jasné „ne“ k nejrůznějším společenským jevům.“ (PD 65)

17 4 Křesťanská sociální etika. M. Martinek Jabok Žeň veřejné diskuse k listu Pokoj a dobro 2 roky po vydání listu: roky po vydání listu: Reakce na kritiku, rozvinutí některých myšlenek: Reakce na kritiku, rozvinutí některých myšlenek: Je naše situace skutečně tak negativní? Je naše situace skutečně tak negativní? Hledání post-materialistického životního stylu Hledání post-materialistického životního stylu Struktury zla skutečně existují, jsou spojeny s odpovědností konkrétních osob Struktury zla skutečně existují, jsou spojeny s odpovědností konkrétních osob Evropská unie jako velká příležitost Evropská unie jako velká příležitost Demokratický kapitalismus potřebuje duchovní základy Demokratický kapitalismus potřebuje duchovní základy


Stáhnout ppt "Křesťanská sociální etika Jabok 2008 Michael Martinek."

Podobné prezentace


Reklamy Google