Nástroje podpory rozvoje území Strategické řízení a jeho využití v rozvojových procesech v ČR.

Prezentace na téma: "Nástroje podpory rozvoje území Strategické řízení a jeho využití v rozvojových procesech v ČR."— Transkript prezentace:

1 Nástroje podpory rozvoje území Strategické řízení a jeho využití v rozvojových procesech v ČR

2 Prostředky, nástroje podpory rozvoje území  Zákony, legislativa, právní prostředí  Hospodářská politika, politika daní a poplatků, finanční autonomie územních samospráv  Další veřejné politiky: sociální, vzdělávací, dopravní, kulturní….  Administrativní pomoc státu (EU) území  … a další  Prostorové plánování:  Územní plánování  Strategické řízení (plánování) 2

3 Úvod: základní kontext strategického řízení (SŘ) 3  Nové přístupy a metody k podpoře rozvoje území, NPM, smart administrationPROČ?  Široký kontext pojetí rozvoje území (ekonomika, ŽP, veřejné služby, kultura…) – složitý proces, přechod od vrchnostenského pojetí VS ke konceptu „vládnutí“  Delokalizace průmyslu a služeb, migrace – růst konkurence mezi regiony  Nutnost hledání inovací, posílení atraktivity území  Orientace do budoucnosti, adaptace na nové socio- ekonomické potřeby  Hledání nových rozvojových možností obcí, regionů, států – využívání nové metodiky, jednou z nich je i SŘ

4 Strategické řízení - definice 1. proces stanovení cílů, kterých chci dosáhnout, 2. návrh jednotlivých postupných kroků/aktivit, prostřednictvím kterých bude možné těchto cílů dosáhnout, 3. a realizace těchto aktivit  zpracování strategického plánu je pouze začátek dlouhodobého procesu, který vyžaduje systematické řízení – změna pohledu na roli VS v rozvoji území a změnu na pohledu na to, jak k území přistupovat 4

5 Strategie jako termín 5  dlouhodobý záměr činnosti k dosažení určitého cíle  soubor aktivit zaměřených na formulaci směrů dalšího rozvoje území  Smysl: Nastavení rozvojových priorit obce – regionu - státu  Orientace na dlouhodobé cíle  Proces zaměřený na dlouhodobý výhled  Význam zdrojů: dlouhodobost stanovení cílů a priorit rozvoje obce/města/kraje při využití vlastních zdrojů  Nástroje: Dlouhodobost nastavení nástrojů podpory rozvoje území  Metodika: Využití komplexních metod hodnocení území

6 Strategický plán města, kraje, státu  Proč si obce/města/kraje pořizují strategický plán?  způsob, jak aktivně ovlivňovat svojí budoucnost  ad hoc učiněná rozhodnutí jsou chybná častěji než rozhodnutí zdůvodněná a promyšlená  sladění představ rozhodujících aktérů o cílech a způsobech rozvoje území  zlepšení konkurenční pozice území  snadnější získávání vnějších zdrojů (zejména EU) 6

7 3 základní otázky strategie  KDE JSME ( současný systém řízení a rozhodování v obci ve vazbě na strategický plán; identifikace personálních zdrojů; dostupnost finančních zdrojů; identifikace partnerů a zainteresovaných osob; zmapování současného stavu území; vývoj trendů v čase; legislativní požadavky)  KAM CHCEME JÍT ( návrh postupových kroků, harmonogram;  rozdělení úkolů; nastavení systému řízení; identifikace finančních zdrojů; definica vize, priorit, cílů)  JAK SE TAM DOSTANEME ( organizace, vyhledávání finančních zdrojů) 7

8 STRATEGIE: proces zpracování 8  zhodnocení sociálních a ekonomických silných a slabých stránek obce/regionu  hodnocení demografického a sociálního vývoje v území a jakým způsobem tento vývoj zasáhne rozvojové možnosti obce  sdílená vize – tj. integrace pohledů a priorit všech sociálních a ekonomických aktérů na budoucí podobu území  strategický plán, který zohlední jednotlivé kroky a opatření, které vedou k plánované vizi  definici jednotlivých projektů a opatření k dosažení plánovaného rozvoje  Nastavení finančních zdrojů  kritéria a indikátory hodnocení úspěšnosti dosažení společných cílů  evaluace

9 Hodnocení potenciálu rozvoje území 9  SWOT analýza  Význam a využití  výsledky

10 Časté chyby strategického řízení  přílišný důraz na dokonalou a detailní analýzu a naopak formální přístup ke stanovení cílů a priorit  snaha „řešit vše“ (proti principu koncentrace)  příliš ambiciózní vs. málo ambiciózní cíle  nevhodná volba metod / nevhodná realizace metod (chyby při průzkumech, SWOT, příliš málo/moc jednání pracovních skupin…)  formální důvody zpracování (např. pouze z důvodu „mít strategický plán“ nebo získat peníze z dotací)  podcenění následné fáze strategického plánování, tj. způsobu realizace strategického plánu  nedostatečně či nevhodně nastavený způsob procesního a projektového řízení

11 Metoda zpracování strategie  expertní metoda:externí subjekt se smluvně zavazuje k vypracování strategického plánu pro dané území  komunitní metoda:opakované diskuse s místními aktéry  Role veřejného mínění!  V praxi: kombinace metod 11

12 Zapojení veřejnosti  veřejnost se nemá cítit opomíjena, má „morální právo“ se ke strategickému plánu vyjádřit  zapojení veřejnosti dává SP vyšší legitimitu  hrozba „ohnutí“ strategického plánu směrem, který požaduje hlasitá menšina  přílišné zapojení veřejnosti může mít za následek zbrzdění a rozmělnění procesu přípravy SP či „únavu publika“ PŘIMĚŘENOST PARTICIPACE VEŘEJNOSTI PŘIMĚŘENOST PARTICIPACE VEŘEJNOSTI  Komunikace obousměrná (interaktivní) vs.  Jednosměrná (informace na webu, vývěskách, místním periodiku, veřejné prezentace, průzkum, workshopy …) 12

13 Význam strategií 13  Podpora transparentnosti a otevřenosti rozhodování  Orientace jednotlivých subjektů  Stanovení jasných pravidel – řešení problému ekonomického a politického času  Zapojení místních aktérů a jejich priorit a potřeb do rozhodování (PPP, NS, OS)  Posílení místní komunity, zodpovědnost, vztah k území  Představuje jasné cíle a směry budoucí činnosti  Koordinace projektů a alokace zdrojů  Pochopení budoucích problémů a příležitostí  Zvyšování kvality řízení v území

14 Vnitřní a vnější kontext implementace SŘ 14

15 Úrovně strategického řízení  Evropa 2020  Aplikace na národní úrovni  ministerstva, resorty  Strategie regionálního rozvoje ČR 2014-2020,OP  Regiony soudržnosti  Úroveň krajů  Obce, Města, statutární města  DSO, MAS  Euroregiony, OP přeshraniční spolupráce  MA 21 (NSZM)  SMO  A další 15

16 PROCES ZAVÁDĚNÍ STRATEGICKÉHO ŘÍZENÍ V ČR 1. Období 1995 - 2004 2. Období po vstupu do EU 3. Období 2014 - 2020 16

17 PROCES ZAVÁDĚNÍ STRATEGICKÉHO ŘÍZENÍ V ČR  Období 1995 - 2004  Bottom up proces: vybrané obce, města, DSO, role starostů a zastupitelů, diskuse o smyslu SP  Strategie rozvoje obcí, měst a DSO komplexní x dílčí  MA 21  Program obnovy venkova a další dotační tituly  Euroregiony (OP přeshraniční spolupráce)  Kraje – příprava prvních strategických materiálů 2000-2001, Programy rozvoje krajů, příprava dokumentů s ohledem na očekávané dotace ze SF 17

18 Legislativní rámec strategického řízení  Zákon o obcích č. 128/2000 Sb. v § 84 odst. 2 písmeno a): Program rozvoje obce  Vynutitelnost strategického plánování ?  Zákon č. 248/2000 Sb., Zákon o podpoře regionálního rozvoje ve znění pozd. novel:  § 13 Kraj ve své samostatné působnosti analyzuje a hodnotí úroveň rozvoje svého územního obvodu a jeho částí, b) schvaluje program rozvoje územního obvodu kraje….  střednědobý dokument 3-7 let programu regionálního rozvoje  Ústřední správní orgány (MMR): …vypracovává ve spolupráci s dotčenými ústředními správními úřady a kraji návrh strategie regionálního rozvoje a návrhy státních programů regionálního rozvoje a předkládá je vládě ke schválení, 18

19 PROCES ZAVÁDĚNÍ STRATEGICKÉHO ŘÍZENÍ V ČR  Období po vstupu do EU  Zvyšování počtu strategických dokumentů obcí a měst, fakultativní využití pro evropské dotace - výhoda  Kraje – povinný nástroj, PRK  Ústřední úroveň  IPRM  koordinační rámec navazující na celkovou vizi a strategii rozvoje města za účelem identifikace a řešení problémů rozvojových oblastí města: témata  koordinace odvětvových a územních politik ve městech  Cílem je zajistit synergický efekt jednotlivých intervencí podporujících určená města jako póly rozvoje regionu prostřednictvím koncentrace alokace finančních prostředků do geograficky vymezené zóny města nebo v rámci řešení klíčového tématu rozvoje města 19

20 Strategie jako součást Ex ante kondicionality (SF)  Použitelnou předběžnou podmínkou“ se rozumí předem přesně vymezený podstatný faktor - nezbytný předpoklad pro účinné a efektivní splnění cílů investičních priorit a cílů EU (Evropa 2020)  Posílený proces strategického programování: soulad mezi nástroji a dopady Kohezní politiky EU s prosazením obecných rozvojových priorit EU  Podstata: vytvoření a přijetí Společného strategického rámce, Smluv o strategickém partnerství mezi Evropskou komisí a členskými státy a sadu tematických cílů v souladu se Strategií Evropa 2020 a jejími cíli  Posílení důrazu na výkonnost politik!

21 Návrh a cíle EK  Přizpůsobení se prioritám Evropy 2020, Fondy SSR – cíle Evropa 2020  Veřejné investice v jedn. zemích – podpora konkurenceschopnosti a sbližování  Důraz na priority a dopady projektů!  Výzkum a inovace, podpora MPS, kvalitní vzdělávání a příprava, trh práce, LZ, sociální soudržnost, ŽP – principy UR  integrovaný přístup: aktivování součinnosti a dosahování optimálního účinku jak uvnitř jednotlivých zemí, tak napříč hranicemi: napříč všemi fondy HSS 21

22 Cíle strategie Evropa 2020  Inteligentní hospodářský růst (efektivnější investování do vzdělávání, výzkumu a inovací)  Udržitelný růst (konkurenceschopný průmysl, nízkouhlíková ekonomika)  Inkluzivní (pracovní trh, chudoba)  systém správy ekonomických záležitostí: koordinace politiky na vnitrostátní i celoevropské úrovnisprávy ekonomických záležitostí 22

23 23

24 Tematické podporované oblasti 24

25 Dopady do rozvoje území Povinné soustředění investic do oblastí Výzkum, vývoj a inovace (TC 1) Podpora malých a středních podniků (TC 3) Nízkouhlíková ekonomika (TC 4) V případě „měkkých“ prostředků koncentrace na 4 priority z 18 Posílení silnějších jednotek v území: Regionální ekonomická a spádová centra (ITI), kraje x města Omezených zdroje a užší zaměření = věcná koncentrace, nutnost vyšší efektivity Využívání synergických efektů na základě šířeji koncipovaných strategií Zvýšení role měst – prioritou jejich udržitelný rozvoj Podpora místně založenému rozvoji – respektování územní dimenze kohezní politiky a podpora místního potenciálu 25

26 Ex ante kondicionality: strategické úkoly na ústřední úrovni  Vnitrostátní nebo regionální výzkumné a inovační strategické politiky pro inteligentní specializaci…  Existence víceletého plánu pro sestavování rozpočtu a stanovování pořadí důležitosti investic  strategický rámec politiky pro digitální růst ….  Existence komplexního plánu či komplexních plánů nebo rámce či rámců pro investice do dopravy (včetně veřejné dopravy na regionální a místní úrovni)  existence vnitrostátního nebo regionálního strategického rámce politiky zaměřené na zvyšování úrovně dosaženého terciárního vzdělání, kvality a účinnosti  Vnitrostátní strategický rámec politiky začleňování Romů  vypracování plánů pro nakládání s odpady v souladu se směrnicí 2008/98/ES o odpadech a s hierarchií způsob nakládání s odpady (OBCE) 26

27 Ex ante kondicionality: strategické úkoly na ústřední úrovni  Posílení role krajů i měst  Partnerství a strategické plánování  ITI, IPRU, CLLD – integrované přístupy  Strategie jako povinnost! 27

28 Podpora synergických efektů v území  Kombinace investic v území  IPRM  ITI: Integrované projekty v území, integrované územní investice, 5% prostředků určených z ERDF, kombinace investic z různých programů, podpora udržitelného rozvoje měst, vazba město – zázemí  Integrovaná strategie území: propojit více záměrů a cílů najednou  Integrovaná strategie rozvoje metropolitní oblasti – klíčové investice dle potřeb rozvoje území, průnik více cílů strategie, průnik více OP  Společné prosazování zájmů  Doprava, trh práce, sociální služby, vzdělávání, propojení výzkumných aktivit, inovace, podnikání, ŽP  ČR ERDF 21,5 mld. Eur-560 mld. Kč/ITI 28 mdl. Kč 28

29 Metropolitní oblasti  Pražská- středočeská (podepsané memorandum, doprava, ŽP, regionální školství)  Brněnská  Ostravská  Plzeňská  Hradecko-pardubická  Ústecko chomutovská aglomerace  Olomoucká (středomoravská) a. 29

30 Problémy strategického řízení 30  Nepochopení smyslu – módní záležitost  Změna myšlení, kreativita, inovativnost – pohled do budoucna!!!  Propojenost s územním plánováním (koordinace odborů úřadu)  Profesionalita řízení  Časté změny v preferencích měst, krajů  Nestabilita finančního rámce a vnějšího prostředí  Časová a finanční náročnost strategie  Zájem občanů  Hodnocení – aplikace neekonomických ukazatelů  POLITICKÁ PODPORA, Nutnost širokého politického konsensu!  Nedocenění významu