Baťa. Vývoj 1894 - 1927 1894  vznik společnosti, výroba obuvi 1903  strojírenství 1910  závodní kuchyně s jídelnou 1912  výstavba obytných domků pro.

Prezentace na téma: "Baťa. Vývoj 1894 - 1927 1894  vznik společnosti, výroba obuvi 1903  strojírenství 1910  závodní kuchyně s jídelnou 1912  výstavba obytných domků pro."— Transkript prezentace:

1 Baťa

2 Vývoj 1894 - 1927 1894  vznik společnosti, výroba obuvi 1903  strojírenství 1910  závodní kuchyně s jídelnou 1912  výstavba obytných domků pro zaměstnance 1918  tiskárna, vydavatelství novin, závodní knihovna, závodní mateřská školka 1919  zpracování dřeva 1924  železniční doprava (Otrokovicko-zlínsko-vizovická dráha), letecká doprava, stavebnictví, systém účasti na zisku a ztrátě, sportovní klub Baťa 1927  výroba celopryžové obuvi, racionalizace výroby, baťovy pomocné závody (BAPOZ), Baťova nemocnice

3 Vývoj 1928 - 1945 1929  pedikúra, počátek budování podnikových satelitů 1930  Výroba pneumatik, pojišťovna, pětidenní pracovní týden 1931  vznik akciové společnosti, plynárenství, automobilová nákladní doprava, textilní výroba 1932  smrt Tomáše Bati, námořní lodní doprava, uhelné doly, hotel 1934  letecké závody 1939  škola umění 1943  zahradnictví, těžba nafty a plynu 1945  znárodnění zestátněním

4 Úvod Vznik - 21. září 1894 Výroba obuvi Antonín, Tomáš a Anna Baťovi 1900 – veřejná obchodní společnost

5 Rodina Baťova Antonín (otec) – pocházel ze ševcovské rodiny, byl dvakrát ženatý  s 1. manželkou měl: Anna – provdala se do Vídně, vedla účetnictví Antonín (ml.) – spoluvedl podnik, zemřel na tuberkulosu Tomáš – nejmladší, měl syna (Tomáš ml.)

6 Rodina Baťova  s 2. maželkou měl: Leopold, Bohuslav, Jan Antonín, Jindřich a Marie Jan Antonín (nevlastní bratr Tomáše) – převzal po jeho smrti podnik Antonín st. Tomáš Jan Antonín

7 Zajímavosti Anna Baťová, sestra obou bratrů, se zasloužila o prosperitu firmy Baťa. Převzala od bratrů ekonomiku firmy a svým přístupem neumožnila zbytečné plýtvání. Firma uzavírala s dělníky pracovní smlouvy, podle nichž dělníkům, kteří nedosáhli předepsaného pracovního výkonu, účtovala k náhradě tzv. ztráty na režiích. Řešení poválečné krize: firma zřizovala osobní účty svým zaměstnancům z jejich vlastních mezd a vkladů. Tato konta byla úročena 10% úrokovou mírou. Tyto naspořené peníze byly použity jako investice do provozního kapitálu, ačkoliv zaměstnanci si po udání důvodu mohli tyto účty vybrat. Toto řešení krize mělo jen dočasný charakter.

8 Zajímavosti Tomáš Baťa užíval čtyři základní druhy mezd:  pevná mzda – brali technicko-hospodářští a administrativní pracovníci  individuální úkolová mzda – dostávali dělníci na některých speciálních postech  kolektivní úkolová mzda – pro dělníky v dílnách  mzda účasti na zisku – pobírali někteří vedoucí pracovních úseků Typická je také Baťova cena, která skoro vždy končila devítkou. Jednoduše 999 Kč vypadá opticky lákavěji než 1000 Kč, přitom jde o rozdíl pouhé jedné koruny.

9 Typické baťovské domky Správní budova ve Zlíně

10 Nemocnice Baťovy závody Baťův kanál Lesy a statky Tomáše Bati

11 Plakáty, reklama

12 Zdroje www.wikipedia.cz www.google.com www.youtube.com www.tomasbata.com www.euroekonom.cz http://www.staryzlin.cz/zlin-c-k.php