Název: Automobilová doprava ve světě Autor: Jiří Čekal Název SŠ:VOŠ, SPŠ automobilní a technická Tem. oblast:Dopravní zeměpis světa Ročník:1. Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/34.0504.

Prezentace na téma: "Název: Automobilová doprava ve světě Autor: Jiří Čekal Název SŠ:VOŠ, SPŠ automobilní a technická Tem. oblast:Dopravní zeměpis světa Ročník:1. Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/34.0504."— Transkript prezentace:

1 Název: Automobilová doprava ve světě Autor: Jiří Čekal Název SŠ:VOŠ, SPŠ automobilní a technická Tem. oblast:Dopravní zeměpis světa Ročník:1. Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/34.0504 Datum vzniku:říjen 2012

2 Anotace Prezentace je určena pro výuku na středních školách, především s dopravním zaměřením. Poskytuje stručný zeměpisný přehled o automobilové dopravě ve světě.

3 AUTOMOBILOVÁ DOPRAVA VE SVĚTĚ

4 automobilová doprava (nazývaná také silniční) je nejmladší a nejrychleji se rozvíjející druh pozemní dopravy mezi její hlavní přednosti patří flexibilita, rychlost a dopravní dostupnost uplatňuje se v osobní i nákladní přepravě, především na krátké vzdálenosti vykazuje nejnižší průměrnou přepravní vzdálenost ze všech dopravních odvětví, ale nejvyšší podíl na objemu světové osobní i nákladní přepravy [1] pro její rozvoj byl významným mezníkem rok 1914, kdy Henry Ford ve svém závodě zahájil pásovou výrobu osobních automobilů, které se tak díky výraznému zkrácení výrobního času staly mnohem dostupnější

5 následoval dynamický růst počtu automobilů i světové silniční sítě, přičemž se postupně zvyšoval podíl kvalitních komunikací dálničního typu (nejvíce USA, západní Evropa) současná délka světové silniční sítě činí cca 30 mil. km, z čehož je necelých 60 % se zpevněným povrchem, z toho asi 1 mil. km dálnic [2] nejvíce nezpevněných komunikací najdeme v Jižní Americe a Africe nejdelší silniční síť mají USA (téměř 6,5 mil. km [2] ) nejvyšší hustotu silnic vzhledem k rozloze území vykazují Belgie, Nizozemí a Japonsko

6 neustále roste také individuální automobilizace, v současnosti je nejvyšší v nejvyspělejších zemích jako USA, Kanada, Austrálie a západní a střední Evropě, obrovský rozvojový potenciál mají však i další země – v nejbližší budoucnosti především nejlidnatější Čína a Indie zajímavost: v nákladní dopravě se kromě klasických nákladních automobilů v některých oblastech světa (Austrálie, USA, Kanada, Argentina) používají i tzv. „silniční vlaky“, což je tahač s několika návěsy či přívěsy, souprava tak běžně dosahuje délky 50 i více metrů (viz obrázek na následující straně) Úkol: Pokuste se vysvětlit, proč se s těmito „silničními vlaky“ nesetkáváme u nás ani jinde v Evropě.

7 „Silniční vlak“ Zdroj: [3]

8 zajímavou charakteristikou je i strana silničního provozu přestože větší část světa dnes už jezdí vpravo, existuje ještě řada zemí s levostranným provozem: v Evropě: Velká Británie a Irsko Austrálie a Nový Zéland v Asii: Japonsko, Thajsko, Malajsie, Indonésie, Indie, Pákistán, Bangladéš celá oblast východní a jižní Afriky od Keni až po JAR úkoly: 1)Vyhledejte výše uvedené země na mapě světa. 2)V minulosti bylo zemí s levostranným provozem ještě více, ale postupně přešly na pravostranný. Zjistěte příklady těchto zemí. 3)Pokuste se vysvětlit, s čím by mohl levostranný provoz souviset.

9 nevýhody silniční dopravy (diskuze): vyznačuje se nejvyšší nehodovostí a je tak nejméně bezpečným dopravním odvětvím časté kongesce ve městech i ostatních zatížených komunikacích má značný podíl na znečišťování životního prostředí (zejména vliv výfukových plynů na ovzduší, a to bezprostředně v dýchací zóně člověka, negativní působení hluku a vibrací z dopravy apod.) především z těchto důvodů se ve vyspělých státech stále více prosazují ekologičtější druhy dopravy (např. elektrifikovaná železnice v osobní hromadné dopravě či v nákladní kombinovaná doprava, kdy se tahače s návěsem, případně i samotné návěsy přepravují rozhodující část cesty po železnici či lodí)

10 Zdroje: [1] Brinke, J. (1999): Úvod do geografie dopravy. Karolinum, Praha. [2] Seidenglanz, D. (2008): Geografie dopravy In: Toušek, V., Kunc, J., Vystoupil, J. a kol.: Ekonomická a sociální geografie. Nakladatelství A. Čeněk, Plzeň. [3] obr. [cit. 2012-10-18]. D ostupný z WWW: http://fs.gimiweb.net/wp-content/soubory/20090112_01.jpg