Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační."— Transkript prezentace:

1 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/ Ochrana životního prostředí Havarijní plánování v AČR

2 Osnova přednášky 1.Úvod do problematiky 2.Legislativní rámec 3.Povinnosti provozovatel objektu 4.Základní pojmy 5.Vymezení závažné havárie 6.Zdroje rizika 7.Posuzování rizik 8.Metody analýzy rizika 9.Havarijní plán – funkce 10.Struktura havarijního plánu 11.Útoky na objekt

3 Úvod do problematiky Základní zákon: „Vše, co se může pokazit, se pokazí.“ Murphy Dodatek: „Pokud se něco ještě nepokazilo, pak je to tím, že ještě nenastal čas, kdy to napáchá nejvíce škody.“

4 Úvod do problematiky Ten, kdo způsobil havárii (dále jen "původce havárie"), je povinen činit bezprostřední opatření k odstraňování příčin a následků havárie. Přitom se řídí havarijním plánem, popřípadě pokyny vodoprávního úřadu a České inspekce životního prostředí.

5

6

7

8

9

10

11

12

13 Legislativní rámec Obecně závazné předpisy - zákon č. 254/2001 Sb., o vodách - zákon o požární ochraně - ČSN , , … Související předpisy (nevztahují se na vojenské objekty, obsahují však užitečné metodické postupy), - zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci likvidaci závažných havárií způsobených nebezpečnými chemickými látkami - vyhláška MŽP č. 366/2004 Sb., o některých podrobnostech systému prevence závažných havárií Interní předpisy - Vševojsk-16-7 (zrušen 2012 bez náhrady )

14 Povinnosti provozovatel objektu se závadnými látkami U činit přiměřená opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod a neohrozily jejich prostředí : - umístit zařízení, v němž se závadné látky používají, zachycují, skladují, zpracovávají nebo dopravují tak, aby bylo zabráněno nežádoucímu úniku těchto látek do půdy nebo jejich nežádoucímu smísení s odpadními nebo srážkovými vodami, - používat jen takové zařízení, popřípadě způsob při zacházení se závadnými látkami, které jsou vhodné i z hlediska ochrany jakosti vod, - nejméně jednou za 6 měsíců kontrolovat sklady a skládky, v předepsaných lhůtách zkoušet těsnosti potrubí a nádrží určených pro skladování a prostředků pro dopravu závadných látek a provádět jejich včasné opravy; sklady musí být zabezpečeny nepropustnou úpravou proti úniku závadných látek do podzemních vod, - vybudovat a provozovat odpovídající kontrolní systém pro zjišťování úniku závadných látek, - zajistit, aby nově budované stavby byly zajištěny proti nežádoucímu úniku těchto látek při hašení požáru. V ypracovat plán opatření pro případy havárie (havarijní plán); havarijní plán schvaluje příslušný vodoprávní úřad. P rovádět záznamy o provedených opatřeních a tyto záznamy uchovávat po dobu 5 let.

15 Základní pojmy Havarijní plánování - zahrnuje analýzu rizika, preventivní opatření, přípravu havarijního vybavení a postupů, vnitřní a vnější vazby a kooperace včetně monitoringu, vyrozumění a varování obyvatelstva a dotčených subjektů vně území provozovatele rizikové činnosti, a stálou zpětnou kontrolu. Havarijní plánování provádí provozovatel rizikové činnosti a okresní úřad. Havarijní plán - je soubor naplánovaných opatření k provedení likvidace havárie: - na území provozovatele rizikové činnosti (vnitřní havarijní plán), - v okolí území provozovatele rizikové činnosti (vnější havarijní plán), na území okresu (havarijní plán okresu) nebo republiky. Havarijní připravenost - je schopnost provozovatele rizikové činnosti plnit opatření stanovená v havarijních plánech. Prevence - jsou organizační a technická opatření nebo činnosti, jejichž cílem je předejít vzniku havárií a vytvořit podmínky pro zajištění havarijní připravenosti, zmírnění jejich průběhu a snížení jejich následků. Likvidace - je opatření a činnost pro zmírnění či odstranění následků havárie, jejím cílem je ukončení bezprostředního vlivu na osoby a životní prostředí (záchranné práce), ukončení dalšího vlivu na osoby a životní prostředí (likvidační práce) a únosná obnova původního stavu (asanace).

16 Základní pojmy Nebezpečí (Hazard) Nebezpečí je schopnost systému, tj. stroje, technologického zařízení apod. způsobit neočekávaný negativní jev během jeho provozu. Nebezpečí vytváří zdroj ohrožení. Zařízení je nebezpečné, pokud při jeho provozu může vzniknout negativní jev (poškození zdraví, majetku nebo životního prostředí). Správně fungující systém má zabránit uplatnění této schopnosti. Za tím účelem může obsahovat jednu nebo několik zábran (bariér), které musí být poruchovými jevy překonány než dojde ke vzniku škodlivého následku. Jde o latentní vlastnost systému. Ohrožení (Emergency) Ohrožení je možnost aktivace nebezpečí – jde o aktivní vlastnost systému. K ohrožení dochází, pokud se systém s nebezpečnými vlastnostmi uvede do provozu, tj. používají se nebezpečné látky nebo se vykonávají nebezpečné činnosti. Velikost ohrožení lze v některých případech kvantifikovat, např. jako množství nebezpečné látky. V případech, kdy je ohrožení známo a míra ohrožení je nepřijatelně vysoká, jsou takové činnosti (popř. provoz zařízení) normativně zakázány.

17 Základní pojmy Riziko (Risk) Pojem rizika má dvě složky. Vyjadřuje pravděpodobnost vzniku havárie a rozsah možných následků, které by mohly nastat během určitého období nebo za určitých okolností. Vztah mezi nebezpečím, ohrožením a rizikem: Zdrojem ohrožení je nebezpečí a riziko je mírou ohrožení. Spolehlivost a bezpečnost Spolehlivost znamená časově vázanou schopnost systému vykonávat požadovanou činnost (funkci). Bezpečnost vyjadřuje schopnost systému vykonávat požadovanou činnost (funkci) bez vzniku škodlivých následků na okolí. Co je spolehlivé, nemusí být bezpečné !!!

18 Základní pojmy Analýza rizika (Risk Analysis) Systematické použití dostupných informací k identifikaci nebezpečí a k odhadu rizika pro jednotlivce nebo obyvatelstvo, majetek nebo životní prostředí. Hodnocení rizika (Risk Evaluation) Vytvoření úsudku o přijatelnosti rizika na základě analýzy rizika a zohlednění sociálně ekonomického hlediska a vlivu na životní prostředí. Teprve po hodnocení rizika je možné efektivně rozhodnout o alokaci prostředků na zlepšení stavu. Posuzování rizika (Risk Assement) Soustavný (tj. periodicky opakovaný) proces analýzy rizika a hodnocení rizika v posuzovaném systému (objektu).

19 Základní pojmy Havárie Havárii lze definovat jako mimořádnou, částečně nebo zcela neovladatelnou, časově a prostorově ohraničenou událost, která vznikla nebo jejíž vznik bezprostředně hrozí v souvislosti s užíváním objektu nebo zařízení a která vede k bezprostřednímu nebo následnému poškození či ohrožení zdraví a životů lidí, zvířat, životního prostředí nebo majetku. Objektem (zařízením) se zde rozumí nejrůznější stacionární technologické (výrobní či skladové) objekty, zařízení sloužící k přepravě osob a materiálu včetně nebezpečných věcí (prostředky pro všechny druhy přepravy – kolejová a silniční vozidla, letadla, potrubí, silnice, mosty, letiště, atd.) a jiné objekty (např. přehrady).

20 Vymezení závažné havárie Únik stanovené nebezpečné látky v množství přesahujícím 5 % limitního množství, úmrtí, zranění pěti a více osob v objektu nebo min. 1 osoby mimo objekt (s dobou hospitalizace delší než 24 hod.), ztráta obyvatelnosti min. jednoho obydlí mimo objekt, evakuace nebo ukrytí osob v rozsahu větším než 500 osobohodin (počet osobohodin se získá vynásobením počtu zúčastněných osob a doby trvání události), přerušení dodávky vody, energií nebo spojení v rozsahu větším než osobohodin, vznik ekologické újmy na chráněných územích (o rozloze větší než 0,5 ha), ostatních územích (o rozloze větší než 10 ha), vodoteči (o délce větší než 10 km), vodní hladině (o rozloze větší než 1 ha), vodním kolektoru nebo podzemních vodách (o rozloze větší než 1 ha), poškození havarovaného objektu (se škodou větší než 70 mil. Kč) nebo majetku mimo objekt (se škodou větší než 7 mil. Kč), přeshraniční následky (únik nebezpečné látky).

21 U každé havárie lze při její analýze vymezit Časový průběh - příznaky selhání (provozní parametry narůstají mimo předepsané hodnoty, jsou překonávány bezpečnostní bariéry systému, atd.), - počátek havárie (iniciační událost, částečné nebo úplné selhání systému, počátek úniku nebezpečné látky, atd.), - rozvoj havárie (pokračující kolaps systému, vtahování dalších zařízení a prostorů do havarijní zóny, atd.), - zdolávání havárie (hašení požáru, zastavování úniku nebezpečné látky a její jímání, atd.), - obnova funkcí systému, odstranění škod, zlepšení prevence. Systémy aktivně nebo pasivně zapojené do jejího průběhu - na aktivně zapojených systémech vznikají materiální škody, popř. i další následky, závažná je zejména možnost (podpora) dalšího šíření havárie na návazné systémy, - při pasivním zapojení systému vznikají škody v důsledku neplnění jeho funkce (odstavení nebo porucha systému). Druh a velikost škodlivého účinku - ten lze charakterizovat zejména druhem a množstvím uniklé nebezpečné látky, množstvím uvolněné energie, apod. Velmi často při haváriích působí více škodlivých faktorů – hoření, vysoká teplota, toxicita, tlaková vlna, atd. Zasažený, resp. ohrožený prostor Způsobené škody (poškození zdraví, ekologické škody, materiální škody)

22 Zdroje rizika Vnitřní (tj. obsažené v samotném posuzovaném systému) - nespolehlivost lidského faktoru, - nespolehlivost technologií a zařízení, - vlastnosti používaných surovin, meziproduktů a výrobků. Vnější - činnost souvisejících objektů, - přírodní a klimatické vlivy, - živelní pohromy, - teroristické útoky, sabotáže, ozbrojené konflikty a války. Při analýze rizika je nutné systematicky projít všechny jeho zdroje

23 Projevy nespolehlivosti člověka Projevem jsou chyby, které za určitých okolností mohou vyvolat selhání obsluhovaného (popř. souvisejícího) systému. Chybou může být: nezaregistrování změny podnětu, nerozlišení podnětů, špatná identifikace podnětu, neznalost významu přijatého podnětu, odpověď je známa, ala je mimo možnosti člověka, nepřesné nebo pozdní vykonání odpovědi, nevykonání odpovědi.

24 Příčiny chyb mohou být Vnitřní: - senzorické (nedostatečný příjem informací – nedokonalost zraku, sluchu a dalších smyslů), - mentální (zpracování informací – paměť, rozhodování), - motorické (provedení akce – pohyb, síla), - plynoucí z osobnosti (morální a volní vlastnosti, vzdělání, - charakter), - plynoucí z biorytmů (denního, týdenního, dlouhodobého). Vnější, plynoucí z: - pracoviště (úroveň ergonomického řešení, sociální a hygienické podmínky a z toho plynoucí námaha, únava a stres), - mimopracovních vazeb pracovníka (osobní a rodinné problémy, doprava do zaměstnání apod.), - okolního prostředí (sluneční aktivita, kvalita životního prostředí, apod.).

25 Nespolehlivost technologií a zařízení její základní úroveň je „zakódována“ v použitém technologickém principu i v kvalitě výroby vlastního zařízení mění se s časem a fází života systému - nejspolehlivější je systém obvykle po ukončení záběhu, pak se jeho stav postupně zhoršuje vlivem opotřebení zlepšení se dosahuje pomocí oprav, rekonstrukcí a modernizací, často spojených s instalací dodatečných kontrolních, regulačních a jistících systémů značný vliv má také systém a kvalita údržby (diagnostika stavu zařízení, dodržování preventivních výměn předepsaných dílů, apod.)

26 Analýza rizik Při výstavbě nových provozů nebo inovaci technologických procesů, včetně změn způsobu skladování a dopravy v provozu, změně typu výroby v provozní jednotce, změně způsobu řízení procesu, např. zavedení automatizace nebo při personálních změnách, provádění údržby nebo oprav v provozu, odstavení provozu, demontáži zařízení.

27 Analýza a posouzení rizika - informace O normativních požadavcích a správních rozhodnutích, používaných nebezpečných látkách, stavebním a technologickém řešení objektu (projektová dokumentace), managementu, obsluze, údržbě a logistickém zabezpečení objektu (stávající provozní a havarijní řády, zkušenosti z provozu, poznatky z kontrolní činnosti), vazbách a vlivech na okolí objektu, havarijních stavech v minulém období (ve vlastním objektu i ve srovnatelných objektech), dříve provedených analýzách (posouzení požárního nebezpečí, audity), Další zdroje informací (databáze informací o NL, Internet, atd.).

28 Vlastnosti nebezpečných látek významné pro jejich chování při haváriích Vlastnosti je třeba hodnotit z hlediska jejich toxicity pro člověka a živé organismy, možnosti vzniku požáru a výbuchu, možného šíření uniklých látek v prostředí.

29 Klasifikace hořlavých kapalin (ČSN ) Třída nebezpečnostiTeplota vzplanutí [°C] I≤ 21 II> 21 ≤ 55 III>55 ≤ 100 IV>100 ≤ 250

30 Hodnoty teploty vzplanutí, vznícení a odhořelé hmotnosti u vybraných látek Látka teplota vzplanutí [°C] teplota vznícení [°C] spalné teplo [MJ.kg -1 ] odhořelá hmotnost z povrchu [kg.m - 2.min -1 ] benzin automobilový ,20 nafta motorová ,10 olej motorový> ,60

31 Posouzení požárního nebezpečí - obsah Zhodnocení možností vzniku a šíření požáru zjištění výskytu hořlavých látek a jejich požárně technických charakteristik, zjištění výskytu oxidačních prostředků, radioaktivních látek a jedů, určení možných zdrojů zapálení, zjištění možností přenosu tepla a výměny plynů, posouzení stavebních konstrukcí z hlediska vzniku a šíření požáru a z hlediska požární odolnosti, posouzení hořlavých souborů, stanovení požárních rizik a nahodilého požárního zatížení, určení stupně požární bezpečnosti rozhodujících prostorů, určení požadavků na stavební konstrukce, posouzení stavebně technických zařízení, stanovení převládajících meteorologických podmínek, stanovení doby od vzniku požáru do zahájení hasebních prací, určení časových a plošných parametrů nejsložitější varianty požáru, posouzení možností výbuchu hořlavých plynů, par nebo prachů, stanovení opatření proti výbuchu

32 Posouzení požárního nebezpečí – pokr. Zhodnocení evakuace osob, zvířat a majetku zjištění počtů evakuovaných osob, zvířat a majetku, určení únikových cest a jejich kapacity, odhad času potřebného k evakuaci a posouzení jejího průběhu. Stanovení způsobů účinné likvidace požáru určení počtu a druhu hasebních prostředků, určení místa s nejvážnějšími možnostmi vzniku a šíření požáru, posouzení technických zařízení a organizace zjištění a ohlášení požáru i vyhlášení požární pohotovosti, stanovení sil a prostředků pro likvidaci nejsložitější varianty požáru.

33 Posouzení požárního nebezpečí - dokončení Organizační opatření k zajištění požární bezpečnosti struktura požární ochrany, požadavky na školení a odbornou přípravu osob, systém kontrol, ověření způsobilosti osob, zajištění ochrany v mimopracovní době, zajištění spojení. Technická opatření k zajištění požární bezpečnosti požadavky na údržbu, opravy, obsluhu a kontrolu objektů a technických zařízení, stanovení mezních technických parametrů (teplota, tlak, otáčky, apod.), označení nebezpečných a ochranných pásem, požadavky na únikové a zásahové cesty, na věcné prostředky a zařízení požární ochrany, na úklid pracovišť, stanovení opatření na zlepšení stávajícího stavu, atd.

34 Základní schéma procesu analýzy rizik

35 Analýza rizik hledá odpověď na základní otázky co se může porouchat ? jaké jsou příčiny poruchy ? jaké jsou následky poruchy ? jaká je pravděpodobnost vzniku poruchy ?

36 Metody analýzy rizika Kvalitativní napomáhají k pochopení logické struktury poruchových stavů a slouží pro identifikaci ohrožení (zdrojů rizik) v systému; poskytují odpovědi na otázky co a proč se může porouchat, v kombinaci s vhodnými výpočetními metodami i na otázku následků. Kvantitativní využívají dostupná data o poruchách komponent (prvků), odhadují vliv lidského selhání a umožňují předpovědět pravděpodobnost výskytu událostí; tyto metody tedy mohou odpovědět i na otázku pravděpodobnosti vzniku havárie, ale cesta k této odpovědi vede přes řešení předchozích otázek. Relativní umožňují navzájem porovnat procesy a stanovit pořadí z hlediska přijatelné míry rizika a pro další detailnější analýzu rizika; jejich použití vede k sestavení seznamu možných zdrojů rizik s přiřazením indexu vyjadřujícího možný dopad na obyvatele, životní prostředí nebo ekonomiku.

37 Postup při kvantitativní analýze rizika definice analýzy popis systému identifikace ohrožení výčet nehod výběr dle priorit sestavení modelů odhad následků odhad pravděpodobností odhad rizik užití odhadů rizika

38 Analýza rizika metodou What if? co? (druhy škodlivých látek a škodlivých faktorů, druh a míra nebezpečnosti jejich vlastností), kde? (objekty, provozy a prostory, trasy přepravy, jejich vybavenost - záchytné kapacity, čistící zařízení, apod.), kolik? (možná velikost úniku, nejhorší reálné varianty), proč? (možné příčiny inicializace havarijního stavu, co se stane, když parametry technologických zařízení dosáhnou mimo projektové hodnoty), jak? (možné způsoby úniku škodliviny, výčet částí zařízení při jejichž poškození dojde k úniku škodliviny),

39 Analýza rizika metodou What if? kudy? (transportní cesty pro šíření znečištění), kam? (výčet ohrožených objektů a krajinných prvků, závažnost stavu, možné škody), jak rychle? (rychlost šíření znečištění po transportních cestách s ohledem na a průměrné hodnoty srážek a teploty, diagram spotřeby vody, atd.), kdo zasáhne? (vlastní síly, smluvně zajištěné síly, jejich složení a mobilnost, kapacitní možnosti, vybavenost ochrannými prostředky, vycvičenost), kdy? (doba aktivace a čas zahájení zásahu).

40 Havarijní plán - funkce informační a preventivní (obsahuje hlavní výsledky z analýzy rizik, upozorňuje na hlavní rizika) metodickou (určuje postupy při výcviku havarijní jednotky) operační (obsahuje postupy pro konkrétní havárie pro jednotlivé složky - odborné a velitelské orgány, dozorčí orgány, vlastní i posilové zásahové jednotky)

41 Struktura havarijního plánu úvodní část (identifikační údaje, klasifikace havarijních stavů) základní ustanovení (zodpovědnost a kompetence funkcionářů, informační toky, složení havarijní jednotky) analytická část (popis zařízení, zdroje havarijních stavů, scénáře havárií, ohrožené objekty) preventivní opatření (systém dozoru, kontrolní činnost, zařízení pro prevenci) operační část (zásahové karty č. 1 až n, obecný postup pro ostatní situace, zakázané činnosti, zajištění bezpečnosti) následná opatření (zneškodnění zachycených látek, obnova provozu, závěrečná zpráva) přílohy (spojení, materiální vybavení, příprava osob, grafické plány, tj. situace, evakuace, apod.)

42 Zásahová karta „Přeplnění CV ve skladu APH“ 1. zastavit chod čerpadla a motoru CA 2. uzavřít všechny uzávěry CA (vypnutí přívodu tlakového vzduchu) 3. uzavřít kanalizační vpusti, hrázkovat znečisťující vlnu, atd. 4. informovat DÚ, DAP 5. informovat ČOV 6. uvést do pohotovosti protipožární prostředky 7. sbírat uniklé RL do prázdných obalů ze skladu 8. zajistit přečerpání nadbytečných PH z CA 9. vyčistit zasaženou plochu od zbytků PH 10. uložit použité sorbenty do skladu odpadů

43 Útoky na objekt Bez úmyslu způsobit havárii dopravní nehody zcizení části zařízení nebo materiálu jiné S úmyslem způsobit havárii sabotáž teroristický akt útok v rámci ozbrojeného konfliktu


Stáhnout ppt "Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační."

Podobné prezentace


Reklamy Google