Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Demokracie II úvod a hodnocení ze strany sociální etiky a sociální nauky církve Prezentace vytvořena s podporou grantu FRVŠ.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Demokracie II úvod a hodnocení ze strany sociální etiky a sociální nauky církve Prezentace vytvořena s podporou grantu FRVŠ."— Transkript prezentace:

1 Demokracie II úvod a hodnocení ze strany sociální etiky a sociální nauky církve Prezentace vytvořena s podporou grantu FRVŠ

2

3 „Ten, kdo nezná svou minulost, je odsouzen ji opakovat“. George Santayana „Od chvíle, kdy minulost přestala osvětlovat budoucnost, bloudí mysl lidí v temnotách“. Alexis de Tocqueville

4

5 Přicházející povstání (L’insurrection qui vient) 2007 "Neviditelný výbor" (Comité Invisible) výzva k ozbrojenému a přesto nenásilnému povstání Předpoklad: Julien Coupat, anarchisté Krizi západní společnosti autoři analyzují z pohledu proměn osobní identity, mezilidských vztahů, práce, prostoru, ekonomiky, ekologie a západní civilizace, je brilantní analýzou bezvýchodnosti současných západních společností A European Declaration of Independence (2011) Anders Behring Breivik Ultrapravice? Rasismus? Křesťanský fundamentalismus? X marxismu, multikulturalismu

6 Otazníky nad demokracií

7 „Liberální demokracie“ „liberální“ a „demokratická“ složka systému „Demokracie vzkvétá, svoboda nikoli“ Fareed Zakaria, Budoucnost svobody Totalitní demokracie (Jacob L. Talmon ) Demokratická složka: vláda lidu, procesuální, formální stránka Liberální složka: obsahuje normativní aspekty, mravní předpoklady (konstituce, pravidla, ochrana svobody, lidská práva)

8 „…zákony jsou vždycky vratké, pokud se neopírají o mravy, mravy jsou tím, co tvoří u národa jedinou pevnou a trvalou moc “ A.de TOCQUEVILLE (Demokracie v Americe) „Je to skutečně pravda, co všichni velcí apoštolové svobody stojící mimo racionalistickou školu neúnavně zdůrazňovali, že svoboda nikdy nefungovala bez hluboce zakořeněné víry v morálku a že nátlak může být redukován na minimum jedině tehdy, když lze od jedinců očekávat, že se budou dobrovolně podřizovat vládě určitých principů “. F. A. HAYEK (The Constitution of Liberty) „Demokracie závisí na morálních idejích dokonce víc než nedemokratické společnosti, protože závisí na svobodných rozhodnutích svých občanů. K jejich přežití musí formovat obyčejné lidi k výjimečným morálním výkonům“. M. NOVAK (On Cultivating Liberty. Reflections on Moral Ecology)

9 Etické otázky demokracie - Liberální demokracie stojí na určitých morálních hodnotách a sdílených předpokladech (rovnost lidí, svoboda, důstojnost a odpovědnost člověka) - Tyto hodnoty mají své náboženské, kulturní a filosofické kořeny, nelze je odvodit z reality, lze je zdůvodnit filosoficky nebo nábožensky - Pokud dojde k odmítnutí jejich zdůvodnění nebo toto je relativizováno, otevírá se riziko, že tyto se vytratí nebo budou odmítnuty

10 Rozklad morálky, vědomí hodnot a krize zdůvodnění způsobuje agregaci potíží, krizi legitimity a jejich upevňování ve strukturách a institucích, dokonce i zákonech Lidská práva – krize zdůvodnění, konsensualismus, expanze sociálních a eliminace základních LP Svoboda – chápána jako seberealizace a široká škála voleb, nikoli jako mravní odpovědnost, vliv behaviorismu, psychoanalýzy, hedonismu Rovnost – důraz spíše na ekonomický, než morální aspekt, ekonomizace demokracie (srovnej s principy personálním, solidarity a subsidiarity) Etické otázky demokracie

11 POPPER, K. R. Otevřená společnost a její nepřátelé - - Tíha modernity - - Tíha svobody - - Tíha odpovědnosti - - Neodbytný sentiment po kmenové uzavřené společnosti, která skrývala individuum pod křídla kolektivismu - - Odvěký útok na svobodu a rozum, vzpoura proti civilizaci

12 POPPER, K. R. Otevřená společnost a její nepřátelé „Již nikdy se nebudeme moci vrátit k údajné nevinnosti a kráse uzavřené společnosti. Náš sen o nebi nemůže být na zemi uskutečněn. Jakmile se začneme spoléhat na svůj rozum a užívat svých kritických schopností, jakmile pocítíme volání osobní odpovědnosti a s ním i odpovědnost za pomoc pokroku poznání, nemůžeme se vrátit do stavu bezvýhradného podřízení se kmenovému kouzlu. Pro toho, kdo okusil ze stromu poznání, je ráj ztracen.“ POPPER, K. R. Otevřená společnost a její nepřátelé I. Uhranutí Platónem, s. 180.

13

14 …po válce se formuje křesťanskodemokratické hnutí, jehož manifestem v Evropě byla kniha Jacqua Maritaina Christianisme et democratie (1944), napsaná v americkém exilu během války....z přijetí demokracie církví mohli čerpat při budování poválečné Evropy velcí katoličtí laici, křesťanské strany se začaly profilovat jako křesťansko-demokratické, osoby jako Konrad Adenauer, Charles de Gaulle, Robert Schuman a Alcide de Gasperi, kteří stojí u zrodu rozkvětu poválečné Evropy... …zejména německý poválečný zázrak konstruovaný Konradem Adenauerem a Ludwigem Erhardem se považuje za inspirovaný tímto zlomem v postoji křesťanstva k demokracii, svobodě a lidským právům... Křesťanská demokracie

15 „…demokracie je spojena s křesťanstvím a že demokratický impuls v lidských dějinách povstal jakožto časná manifestace inspirace evangelia. Otázka se netýká ani tak křesťanství jako víry a cesty k věčnému životu, ale spíše křesťanství jako kvasu v sociálním a politickém životě národů a nositele časné naděje lidstva, netýká se křesťanství jako pokladu božské pravdy podporované a propagované církví, ale křesťanství jako historické energie působící na svět “. [MARITAIN, Christianisme et democratie, 1944]

16 - Pius XII. žádnou sociální encykliku nevydal, ale zejména ve svých rozhlasových projevech za 2. světové války se významně vyjadřoval k otázkám politické etiky, demokracie a služby míru. - Vánoční poselství Pia XII. z roku 1944 je prvním případem v historii, kdy se hlava katolické církve vyslovila ve prospěch demokracie (jako o nejlepším uspořádání lidské společnosti ) Pius XII. (1939 – 1958)

17 Politická společnost 24. Zmíněný dvojí požadavek – rovnosti a spolurozhodování – směřuje k určitému typu demokratické společnosti. Předkládají se sice různé její modely, některé byly i vyzkoušeny, ale žádný plně neuspokojuje, takže na rozhraní ideologií a praktické zkušenosti se stále bádá. Křesťané jsou povinni účastnit se tohoto hledání, tak jako budování a politického života společnosti. Člověk jako bytost společenská buduje svůj osud v řadě partikulárních společenství, která volají po svém završení a po nutné podmínce svého rozvoje, to jest po společenství širším, všeobecném, po společenství politickém. Každá činnost jednotlivců musí být podřízena tomuto obsáhlému společenství: jen tak bude zaměřena k obecnému blahu. Jinými slovy: je důležitá výchova k politickému životu, která má jednotlivci zprostředkovat znalost jeho práv a navíc připomíná nerozlučnou souvislost mezi vlastními právy a povinnostmi jednoho vůči druhému. Vědomí povinnosti a její plnění je zase podmíněno sebeovládáním, přijetím odpovědnosti i mezí v uplatňování svobody jednotlivce i partikulárních společenství. Octogesima adveniens (1971)

18 „Jiné národy potřebují zreformovat některé nespravedlivé struktury a zejména své politické instituce, aby nahradily úplatkářské, diktátorské nebo autoritářské režimy demokratickými, které umožňují účast občanů na vládě. To je proces, který si přejeme, aby se šířil a upevňoval. Neboť "zdravé" politické společenství, projevující se dobrovolnou a odpovědnou účastí všech občanů na veřejných záležitostech, právní jistotou, respektováním a povznášením lidských práv – je nutnou podmínkou a spolehlivou zárukou rozvoje "celého člověka a všech lidí". Sollicitudo Rei Socialis (1987)

19 46. Církev si váží systému demokracie, protože zajišťuje účast občanů na politickém rozhodování, zaručuje ovládaným možnost volit a kontrolovat své vlády a v případě nutnosti je pokojnou cestou vyměnit. Nemůže proto schvalovat vytváření úzkých vůdčích skupin, které si uzurpují moc na základě svých zvláštních zájmů nebo ideologických záměrů.... Jak dokazuje historie, demokracie bez hodnot se snadno mění v otevřenou nebo skrytou totalitu. Centesimus annus (1991)

20 Církev respektuje oprávněnou samostatnost demokratického řádu. Nepřísluší jí vyjadřovat se ve prospěch toho či onoho institucionálního nebo ústavodárného řešení. Jejím přispěním k tomuto řádu je pohled na důstojnost lidské osoby, která se v plné šíři projevuje v tajemství Slova, které se stalo člověkem. Centesimus annus (1991)


Stáhnout ppt "Demokracie II úvod a hodnocení ze strany sociální etiky a sociální nauky církve Prezentace vytvořena s podporou grantu FRVŠ."

Podobné prezentace


Reklamy Google