Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

INSTITUCIONÁLNÍ EKONOMIE a TEORIE PRAVIDEL v dílech „otců zakladatelů” Prof. Karel KOUBA IES FSV UK JEB070 Teorie pravidel a tranzitivní ekonomiky Garant:

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "INSTITUCIONÁLNÍ EKONOMIE a TEORIE PRAVIDEL v dílech „otců zakladatelů” Prof. Karel KOUBA IES FSV UK JEB070 Teorie pravidel a tranzitivní ekonomiky Garant:"— Transkript prezentace:

1 INSTITUCIONÁLNÍ EKONOMIE a TEORIE PRAVIDEL v dílech „otců zakladatelů” Prof. Karel KOUBA IES FSV UK JEB070 Teorie pravidel a tranzitivní ekonomiky Garant: Prof. Karel Kouba Asistent: Mgr. Jan Čech

2

3

4 Osobní stránky přednášejících viz IES/Lidé/Interní členové a IES/Lidé/Externí členovéIES/Lidé/Interní členové IES/Lidé/Externí členové

5 Studijní povinnosti Midterm: Esej „Jak chápu poselství a přínos institucionální analýzy pro studium ekonomie.” Na základě statí: F. A. Hayek: Kosmos a Taxis, R. H. Coase: The New Institutional Economics, J. M. Buchanan: The Constitution of Economic Policy. D. C. North: Vývoj ekonomické výkonnosti v čase (statě jsou na a v knihovně IES ke kopírování). Termín: do 15. dubna Rozsah 5–7 normovaných stran. Závěrečná práce na základě zvolené knihy, kapitoly, statě, nebo osobní dohody s garantem kurzu (viz Literatura pro závěrečné práce). Zvolené téma oznámit do 30. dubna Závěrečnou práci v rozsahu 8–10 normovaných stran odevzdat nejpozději jeden týden před zvoleným termínem zkoušky. Písemné práce – esej a závěrečnou práci – odevzdat v tištěné formě a současně em. Písemná zkouška (termíny budou vypsány ve zkouškovém období).

6 Návrat ke klasické ekonomii Adama Smithe „Vývoj jak z hlediska teoretické analýzy tak i pozorované reality vede ekonomy k uznání vzájemné závislosti mezi ekonomickým, etickým a politickým prostředím, v němž lidé vzájemně jednají. V posledních desetiletích se ekonomové poučili, že instituce jsou významné. Stejně také musí rostoucí měrou dojít k poznání, že etika je rovněž důležitá. Z obou těchto hledisek se navracíme ke klasické tradici Adama Smithe po walrasovském odklonu, trvajícím půl století.” J. M. Buchanan: Ethics and Economic Progress, (Zvýraznil autor prezentace K. Kouba). Jak chápat návrat k tradici Adama Smithe? Politická ekonomie v pojetí A. Smithe jako věda o zákonodárství - „science of legislation” (viz Blahobyt národů, 1776). Smithovo pojetí „laws and institutions” vymizelo z obzoru zájmu ortodoxní analýzy trhů. Etika v dílech Adama Smithe. ( K. Kouba: KONSTITUČNÍ EKONOMIE: POPELKA V ČESKÉ EKONOMICKÉ OBCI, ČSE, V Knihovně IES FSV UK ).

7 Předmět zájmu teorie pravidel „The nature and function of the rules under which ordinary political life and market life function.” R. D. Tollison v předmluvě ke knize The Reason of Rules. Geoffrey Brennan and James M. Buchanan, Jednotlivec – společenství – kooperace – konflikt – sklon ke kooperaci – konsensus – pravidla chování. Kooperativní a nekooperativní rozhodnutí. „Vězňovo dilema”. Kooperativní a nekooperativní hry.

8 Úloha pravidel v nové institucionální analýze „Nic neodlišuje podmínky ve svobodné zemi od podmínek země, ve které vládne svévole, lépe, než respekt svobodné země k velkým principům známým jako vláda zákona. Beze všech technických podrobností to prostě znamená, že vláda (government) je ve veškerém svém jednání vázána pevnými pravidly vyhlášenými předem – pravidly, která umožňují s dostatečnou jistotou předvídat, jak autorita za daných okolností svou donucovací moc použije, a na základě této znalosti plánovat vlastní individuální záležitosti.” F. Hayek, Chap. VI. Planning and the Rule of the Law, p. 54. Česky 1990, Plánování a panství zákona, str. 67, a Potřeba právního rámce, kap. III. Individualismus a kolektivismus, str , 66. (Zvýraznil autor prezentace – K. Kouba)

9 Definice institucí jako pravidel v NIE „Institutions are the rules of the game in a society or, more formally, are the humanly devised constraints that shape human interaction. In consequence they stucture incentives in human exchange, whether political, social, or economic.” „Institutional change… is the key to understanding historical change.” „That institutions affect the performance of economies… That the differential performance of economies over time is fundamentally influenced by the way institutions evolve...” „Yet neither current economic theory… shows many signs of appreciating the role of institutions in economic performance because there as yet has been no analytical framework to integrate institutional analysis into economics and economic history.” D. C. North 1992, p. 3; 2005, pp. 48, 52, 68, 131, 135. (Zvýraznil autor prezentace – K. Kouba)

10 Formální a neformální - F. A. Hayek Interní instituce - jejich prosazení se nerealizuje prostřednictvím státu Externí instituce - jejich prosazení se realizuje prostřednictvím státu. E. Ostrom 1986, S. Voigt 2002 Instituce jsou obecně známá pravidla chování. Mají informativní a normativní charakter. Snižují nejistotu v interakcích účastníků ekonomických a politických trhů. Instituce jsou vybaveny donucovacím mechanismem. Porušení pravidel vede k sankcím, nebo hrozbě postihu účastníka. Etická pravidla internalizují – zvnitřňují pravidla a hodnoty. Typy institucí – vlastnosti institucí

11 Typy institucí – vzájemné vztahy Neutrální vztah Komplementární vztah Substituční vztah Harmonický, podpůrný vztah Konfliktní vztah Order vs Disorder Poučení pro transformační strategie Poučení pro řešení finanční a hospodářské krize

12 O. E. Williamson (2000). Nositel Nobelovy ceny za ekonomii Zdroj: WILLIAMSON, O. E. The New Institutional Economics: Taking Stock, Looking Ahead. Journal of Economic Literature, September 2000, vol. 38, pp

13 Řád a pravidla: návaznost institucionální analýzy na F. A. Hayeka Co rozumíme řádem Jak vzniká společenský řád: spontánní řád vytvořený řád – organizace reálné řády v kulturně-historickém rámci Pravidla: neformální pravidla formální pravidla A. Smith: Velká společnost – „The Great Society” K. Popper: Otevřená společnost – „The Open Society”

14 Řád Vymezení: „Řád je spojení podle pravidel.” I. Kant Řád je soubor, soustava, množina principů, které určují fungování ekonomiky, tj. principy, podle kterých funguje klíčová část ekonomiky. „Řádem budeme označovat stav věcí, v němž velký počet prvků… má takové vzájemné vztahy, že znalost nějaké prostorové nebo časové části celku nám umožňuje vytvářet správná očekávání týkající se zbytku, nebo alespoň očekávání, která mají dobrou pravděpodobnost, že se ukáží jako správná.” F. A. Hayek Ekonomie a tržní řád Reálný ekonomický řád – kulturně-historické typy

15 F. A. Hayek Přístup ke studiu řádu „Yet, although the problem of the appropriate social order is today studied from the different angles of economics, jurisprudence, political science, sociology, and ethics, the problem is one which can be approached successfully only as a whole.” F. A. Hayek Ideové záhlaví CONSTITUTIONAL POLITICAL ECONOMY (vědecké periodikum, vychází od roku 1990).

16 „Svobodná společnost je pluralistickou společností bez společné hierarchie konkrétních cílů.” F. A. Hayek – The Great Society „Velké společnosti a jejímu tržnímu řádu se často vytýká, že nemá dohodnutou stupnici cílů. Ve skutečnosti je to však velká přednost, která umožňuje individuální svobodu a všechno to, čeho si cení. Velká společnost vznikla z objevu, že lidé mohou žít pohromadě v míru a být si navzájem ku prospěchu, aniž se dohodnou na konkrétních záměrech, které odděleně sledují.” „Je to objev, že nahrazení povinných konkrétních cílů abstraktními pravidly chování umožnilo rozšířit mírový řád za hranice malých skupin sledujících tytéž cíle, protože to každému jednotlivci dalo možnost mít prospěch z dovednosti a znalosti jiných, které dokonce ani nemusí znát a jejichž záměry mohou být zcela odlišné od těch jeho…” F. A. Hayek: Právo, zákonodárství a svoboda: nový výklad liberálních principů spravedlnosti a politické ekonomie. Kapitola X. Tržní řád neboli katallaxe. Neviditelná ruka trhu v pojetí Adama Smithe vs tuzemská publicistika.

17 Neviditelná ruka trhu A. Smith: The Theory of Moral Sentiments (1759) A. Smith: An Inquiry into the Nature and Causes of the Wealth of Nations (1776) „Jelikož se tedy každý jednotlivec ze všech sil snaží využít svého kapitálu pro blaho domácího průmyslu, a usměrnit tak tento průmysl k výrobě co nejhodnotnějších produktů, přispívá svou prací, jak je jen schopen, k zvýšení národního důchodu. Všeobecně lze říci, že nesleduje tento veřejný zájem úmyslně a není si ani vědom, nakolik k němu přispívá. Tím, že dává přednost podpoře domácího průmyslu před zahraničím, chce zabezpečit především sám sebe; tím, že usměrňuje průmysl k výrobě co nejhodnotnějších produktů, sleduje pouze svůj vlastní zisk a je v tomto případě – tak jako i v mnoha jiných – veden jakousi neviditelnou rukou trhu, aby přispíval k dosažení cílů, které nebyly součástí jeho záměrů. Nicméně to, že jimi nebyly, nemusí být společnosti vždy jen na škodu. Prosazováním svých vlastních zájmů prospívá zájmu obecnému často účinněji, než kdyby mu chtěl prospívat vědomě.” (Blahobyt národů, kapitola: Restraints on Particular Imports). (Podtrhl autor prezentace – K. Kouba). Neukončená diskuse o interpretaci „neviditelné ruky trhu”, sebezájmu, morálních pohnutkách, sympatii, empatii, ekonomii a morálce: Joseph A. Schumpeter: „Das Adam Smith Problem” Michael Novak: Duch demokratického kapitalismu. Praha: Občanský institut, 1992.

18 Kritici F. A. Hayeka Diskuse uvnitř rakouské školy: L. Mises, F. A. Hayek, F. Machlup Praxeologie Ralf Dahrendorf vs Hayek R. Dahrendorf: Převážně o revolucích a o otevřené společnosti. V: J. Kameníček, K. Kouba: Trh versus plán – půl století sporů: sborník klasických i novějších statí k jádru sporů o prioritu trhu či centrálního plánu. Praha: Karolinum, R. Dahrendorf: Hledání nového řádu: přednášky o politice svobody v 21. století. Praha: Paseka, Mezinárodní ekonomická komunita a F. A. Hayek v US vědní komunitě Samuelson vs Hayek V. Vanberg – Freiburská univerzita F. A. Hayek v české ekonomické komunitě

19 Tržní řád F. A. Hayek: The Use of Knowledge in Society. American Economic Review, September 1945, Vol. 35, No. 4. Tři druhy trhů: spotřební pracovní kapitálový -předpokládá dominanci soukromého vlastnictví v ekonomice Tři funkce cen: informační motivační distribuční

20 Tržní ekonomika vs socialistická ekonomika János Kornai domácí stránka: Politická moc – demokracie, soukromé vlastnictví a trh Dominance soukromého vlastnictví ve smíšené ekonomice Tržní koordinace – tržní ceny – regulace trhů Tvrdé rozpočtové omezení Cyklický vývoj – chronická nezaměstnanost Trh kupujícího Nedělitelná politická moc komunistické strany Dominance státního a kvazistátního – družstevního vlastnictví Byrokratická koordinace – administrativní ceny Měkké rozpočtové omezení Chronické deficity zboží spotřebního, pracovních a investičních zdrojů Trh prodávajícího

21 Ohnisko zájmu institucionální analýzy Historicky – kulturně zakotvené instituce: neformální instituce, zvyky, tradice, normy, náboženství Institucionální prostředí: formální pravidla hry, zejména vlastnictví (komunita, soudnictví, byrokracie) - Konstituční instituce - Pravidla v rámci platných ústavních institucí Governance – vládnutí: aktivity chování účastníků hry v daném/alternativním institucionálním rámci Paradigma NPE/NIE a alokační paradigma (růst HDP, zaměstnanost, cenový vývoj, platební bilance) Institucionální struktury, omezení, motivace

22 Analýzou institucí se zabývají vědní discipliny NPE/NIE NPE: 1. Teorie vlastnických práv; 2. Teorie veřejné volby – Public Choice; 3. Konstituční politická ekonomie; 4. Právo a ekonomie; 5. Teorie regulace. NIE: 1. Nová institucionální ekonomie; 2. Nová institucionální historie. Protagonisté.

23 Rozdílná paradigmata neoklasiky a NPE/NIE Neoklasická analýza. Samuelson: Economics, 1961, p. 836: „Today most economists in the free world attempt what is in this book called a „neoclassical synthesis”: i.e., by effective monetary and fiscal policies they try to make a marriage between the classical microeconomics of Smith and Marshall and the macroeconomics of modern income determination, combining what is sound in each approach. Economists who use these same tools range in their political beliefs from conservatives… to New-Dealers… or middle-of-the-roaders… But they all call a spade a spade.” Paradigma alokační efektivnosti.

24 J. M. Buchanan o potřebě změnit ohnisko zájmu ekonomů Buchanan opakovaně od roku 1963 vyzýval ekonomy změnit a posunout ohnisko zájmu ekonomů: „Ekonomové by se měli soustředit na zvláštní formy lidské aktivity… Elementární a základní přístup, který doporučuji změnit, spočívá v „teorii trhů” a nikoliv v „teorii alokace zdrojů” jako centru pozornosti.” (Buchanan, J. M., 1963, in 1979). Politická ekonomie jako „věda o směně” - „věda o smlouvě” - „věda o volbě, o rozhodování”. Ohnisko zájmu ekonomie: instituce a jejich evoluce. Institucionální rámec alokace zdrojů. Protagonisté NPE/NIE neodmítají, nenegují mainstream. Douglass C. North: „Neoclassical theory has made economics the preeminant social science by providing it a disciplined, logical analytical framework. To abandon neoclassical theory is to abandon economics as a science.” (D. C. North, 1978, p. 974: „Structure and Performance: The Task of Economic History”, Journal of Economic Literature) Protagonisté NPE/NIE vytýkají mainstreamu „institucionální ignoranci”.

25 Moje cesta ekonomickou teorií k institucionální analýze Jaký smysl má subjektivní vnímání vývoje ekonoma? Zájem o ekonomickou teorii. Studium názorově velmi rozdílných autorů. Kritika CPE – Centrálně plánované ekonomiky Josef Goldmann, Karel Kouba: Hospodářský růst v Československu. Aplikace modelu Kaleckého na statistická data. Academia Praha 1967, Vydání v maďarském překladu 1967, v angličtině Reformy typu tržního socialismu Osobní vztahy s protagonisty reforem v regionu University of California, Berkeley (1967/68) Osobní a čtenářské kontakty s osobnostmi mezinárodní ekonomické komunity Ekonomická transformace Privatizace bez kapitálu: zvýšené transakční náklady české transformace. Kouba, K., Vychodil, O., Roberts, J. Karolinum Motto: „Nejsem a nechci být nositelem pravdy. Vyhovuje mi pohybovat se na pomezí hereze.” Czesław Miłosz

26 Otcové zakladatelé a protagonisté institucionální analýzy Otcovství názvu Richard McKenzie, Oliver Williamson Nositelé Nobelovy ceny za ekonomii Kenneth Arrow (1972), Friedrich Hayek (1974), Gunnar Myrdal (1974), Herbert Simon (1978), George Stigler (1982), James Buchanan (1986), Ronald Coase (1991), Douglass North (1993), Robert Fogel (1993), Amartya Sen (1998), Oliver Williamson (2009), Elinor Ostrom (2009). Doporučené texty Nobelova cena za ekonomii, ACADEMIA, Oslava ekonomie, druhé doplněné vydání. INTERNET: The Nobel Prize Internet Archive Google Scholar

27 Frank H. Knight Knightovo pojetí ekonomie „Risk, Uncertainty and Profit”, Předmluvy 1921, 1933, 1948, Poselství: „Uncertainty is one of the fundamental facts of the life.” Analýza redukce nejistoty v chování. Různé formy organizace. „Economics is the study of a particular form of organization of human want-satisfying activity…”

28 Knight vs tehdejší teorie cen – statické pojetí rovnováhy omezené jen na dané institucionální podmínky. Knightovo pojetí teorie a dat. Americká institucionální ekonomie. Neoklasika. NIE. Ekonomie v pojetí Knighta: Teorie na základě dat se zabývá „divergencí mezi teoretickými podmínkami a realitou”. Vícedimenzionální pojetí „homo economicus”. Morální společenský řád a instituce. Společenské hodnoty. Ekonomie a politika. Knightovi odchovanci – R. H. Coase, J. M. Buchanan, M. Friedman – nositelé Nobelovy ceny za ekonomii. (Coase Buchananovi: „Frank je génius, bez něho by nebyla soudobá ekonomie”). Moje čtenářská setkání s F. H. Knightem putováním k ekonomické teorii. Frank H. Knight

29 Ronald H. Coase Příběh studenta ekonomie a nositele Nobelovy ceny za ekonomii „The Nature of the Firm” (1937) Transakční náklady. „Institucionální uspořádání výroby”. Nobelova cena Pionýrský přínos k založení NIE. „The New Institutional Economics”. AER, Poselství. Klíčové myšlenky.

30 James M. Buchanan Public Choice. Constitutional Political Economy. Nobelova cena 1986 za rozvoj smluvních a konstitučních základů teorie ekonomického a politického rozhodování. Teorie veřejné volby – NPE. Změna názorů na hospodářskou politiku. Selhávají nejen ekonomické trhy. Selhávají také politické trhy. NPE a rozpočtové deficity. Konstituční politická ekonomie – CPE. Smluvní základy ekonomického a politického rozhodování. Povaha pravidel. Volba alternativních institucí. Strukturální reformy. Teoretické zázemí reforem.

31 Zdroje a podněty NPE a CPE Návrat ke klasické PE Adama Smitha. Instituce a etika v ekonomické teorii. Blahobyt národů. Teorie mravních citů. J. M. Buchanan a Smithovo pojetí předmětu zájmu PE: „science of legislation” a „laws and institutions”. Konstituce jako soustava ex-ante odsouhlasených pravidel platných na různých úrovních ekonomických a politických aktivit. Teoretické zázemí konstituční ekonomie: Knut Wicksell. Frank Knight. Friedrich Hayek – klasický liberalismus. Návaznost a přesah Hayekova pojetí evoluce institucí v dílech J. Buchanana a G. Tullocka.

32 J. M. Buchanan – návaznost a přesah F. A. Hayeka „Moje základní kritika Hayekovy pronikavé interpretace moderních dějin a jejich diagnózy i základu jejich zdokonalení směřuje proti jeho zjevnému přesvědčení či víře, že sociální evoluce zaručí přežití efektivních institucionálních forem. Hayek natolik nedůvěřuje explicitním pokusům člověka reformovat instituce, že nekriticky přejímá evoluční alternativu. S Hayekovým skepticismem vůči sociální a institucionální reformě je možno do určité míry souhlasit, ale bez povýšení evolučního procesu na ideál. Reforma může být skutečně těžká, to však není argument pro to, že její alternativa je ideální.” (Buchanan, J. M Podtrženo autorem prezentace). Viktor Vanberg: Setkání F. Hayeka s J. Buchananem

33 Vlastnosti ekonomie v pojetí J. M. Buchanana „What Should Economists Do?” (1979) 1. Ekonomie je dosti zvláštní vědou. Nepodobá se téměř vůbec fyzikálním nebo biologickým vědám. Kritické poznámky Franka Knighta a Friedricha Hayeka proti scientismu by měly být stále opakovány. 2. Ekonomie je vědou o volbě, o rozhodování… 3. Ekonomie pojednává o aktérech. Zabývá se individuálními aktéry... Pouze jednotlivec se rozhoduje. 4. Ekonomie se zabývá směnou, arbitráží… 5. Ekonomie je o hře v rámci pravidel. 6. Ekonomie je politická. Rozhodování se provádí také mezi různými pravidly a sadami pravidel. Také „společenská smlouva” poskytuje vzájemné přínosy. 7. Ekonomie má i didaktickou roli. Má svůj společenský význam jako disciplina, která svým bádáním nabízí pochopení principu řádu vznikajícího z decentralizovaných procesů – z pochopení principů spontánní koordinace. Diskuse o matematickém modelování, kvantitativních metodách v institucionální analýze.

34 J. M. Buchanan a volba institucí „Lidské bytosti nejsou ani včely v úlu, ani šelmy v džungli, ani andělé božského nebe. Jsou nezávislé uvědomělé bytosti, schopné přiřadit hodnoty alternativám a schopné volit a jednat v souladu s těmito hodnotami. Je žádoucí a užitečné, aby žily společně v různých společenstvích a komunitách. Avšak to předpokládá, že budou žít podle pravidel, která rovněž mohou volit.” (J. M. Buchanan. Podtrženo autorem prezentace).

35 Teorie konsensu J. M. Buchanana Konstituční a postkonstituční funkce Kvalita institucí a konsensus při volbě pravidel Zdroj: BUCHANAN, J. M. The Limits of Liberty.

36 Douglass C. North – NIE Nobelova cena: analytický rámec evoluce řádu a pravidel. Ekonomická výkonnost je určována směsicí formálních pravidel, neformálních norem a způsoby jejich vynucování. Ekonomická výkonnost – komunity – dodržování, ochrana a vynucování vlastnických práv. Pro dlouhodobý ekonomický růst je důležitější spíše adaptivní než alokační efektivnost. Rozdílná paradigmata a jejich vzájemná (ne)slučitelnost. Průnik rozdílných paradigmat. Hlavolamy soudobé názorově diverzifikované ekonomické teorie. NIE a transformační problémy. NPE/NIE a finanční a hospodářská krize.

37 Teoretické zázemí a pilíře Metodologický individualismus – Buchanan, J. Homo economicus – diskusní trvalka Politika jako směna – (Buchanan, J.) Politické transakční náklady – (North, D.) Politik a volič Teorie státu v NPE – Buchanan, J., Tullock, G. Konstituce ekonomické politiky: dané vs alternativní instituce Konstitucionalismus a teorie smlouvy Konstituční ekonomie: Popelka v české ekonomické obci. Karel Kouba, ČSE „Krátká historie nové institucionální ekonomie je historií úspěchu.” (Stefan Voigt 2008)

38 NIE a/vs neoklasika Neoklasické vs institucionální předpoklady chování (D. North: Příloha 4. Privatizace bez kapitálu, Karolinum 2005, str. 66-7). Soudobá diverzifikovaná ekonomická teorie. Jak porozumět kritické rozpravě neoklasika, mainstream vs NPE/NIE? Ekonomická teorie a soudobá finanční a hospodářská krize Samuelson vs Mankiw; A. Schwarz vs Feldstein; Stiglitz vs Spence; Krugman; Rodrik; Acemoglu…

39 Hlavolamy diskuse: o strategii a procesu transformace; o finanční a hospodářské krizi Neuzavřená rozprava a rozporné názory v mezinárodní a tuzemské ekonomické komunitě: Volba strategie transformace a implementace rozdílných privatizačních politik v transitivních ekonomikách Finanční a hospodářská krize. Soudobá ekonomická teorie – ekonomové – divergence názorů na příčiny krize a zvolené programy a ekonomické politiky

40 Sebereflexe v akademické komunitě Témata diskuse některých ekonomů Dani Rodrik. Harvard University, J. F. Kennedy School of Government. Blog.http://scholar.google.com/ „…kritici ekonomické profese vznášejí otázky o její spoluvině na současné krizi. Činí tak právem: ekonomové nesou velký díl odpovědnosti.” „…je spousta dobrých myšlenek, ale malé sblížení. …ekonomická profese se posunula k téměř úplné absenci konsensu o tom, co by mělo být učiněno. Potřebuje tedy ekonomie velký otřes? Měli bychom spálit naše existující učebnice a od základů je přepsat? Ve skutečnosti nikoli. Bez pomoci základní ekonomické výbavy nemůžeme ani začít rozumět současné krizi.” „Pokud vaše odpověď nevyužívá mimo jiné prvky behaviorální ekonomie, teorie agentury, informační ekonomie a mezinárodní ekonomie, pak pravděpodobně zůstane značně neúplná. Chyba nespočívá v ekonomii, ale v ekonomech. Problémem je, že ekonomové (a ti, kdo jim naslouchají) začali mít přehnanou důvěru ve své právě preferované modely…”

41 Dani Rodrik Poselství „Ekonomové kdysi říkali vládám, ať napraví svou politiku. Dnes jim říkají, ať napraví své instituce… Skutečná a trvalá změna je možná pouze transformací pravidel hry, způsobu fungování vlád a jejich vztahu k soukromému sektoru… Poučení nezní tak, že kapitalismus je mrtvý… Stejně jako se Smithův minimalistický kapitalismus proměnil v Keynesovu smíšenou ekonomiku, musíme se zamyslet nad přechodem z národní verze smíšené ekonomiky na její globální obdobu. To znamená představit si lepší rovnováhu mezi trhy a jejich podpůrnými institucemi na globální úrovni.” Rozdílné názory na uspokojivé a dostupné řešení.

42 Daren Acemoglu MIT, Cambridge Daren Acemoglu je spoluautorem často citovaných komparativních studií evoluce institucí na základě rozsáhlého souboru dat a formalizovaných metod. Adresa dvou statí viz prezentaci Teorie státu a byrokracie. Kouba, K., Doporučená literatura. (Vhodné téma závěrečné práce). Acemoglu on the Financial Crisis. Předběžné poučení z krize pro teoretický a empirický výzkum a perspektivu ekonomické teorie. „…jakých intelektuálních pochybení jsme se dopustili a jaká ponaučení nám tyto omyly nabízejí pro postup vpřed.” „První [představa, která nás nutila přehlížet hrozící problémy a jejich příčíny] byla, že období agregátní volatility skončilo.” „…mýtus konce hospodářského cyklu je v rozporu se základními vlastnostmi kapitalistického systému.” „Tento proces učení vnese navíc souvztažnost a souběh v chování ekonomických agentů, což také rozšíří sféru tvořivé destrukce z mikro- na makroúroveň.”

43 „Naše druhá, příliš ukvapeně přijatá představa byla, že kapitalistická ekonomika žije ve vzduchoprázdnu prostém institucí, kde trhy zázračně kontrolují oportunní chování. Opomenutím institucionálních základů trhů jsme mylně položili rovnítko mezi svobodné trhy a trhy neregulované.” „Když se díváme na skóre akademické obce, vždy si můžeme vyčítat, že jsme neporozuměli podstatě hospodářského problému a nebyli prozíravější než tvůrci politik. Můžeme si dokonce vyčítat, že jsme spoluzavinili duchovní ovzduší, jež mělo za následek současnou katastrofu. Podíváme-li se však na věci z té světlejší strany, krize zvýšila životaschopnost ekonomie a do středu pozornosti vyzdvihla několik podnětných, podstatných a vzrušujících otázek. Ty sahají od schopnosti tržního systému vypořádat se s riziky, propojeními a trhlinami způsobenými procesem tvořivé destrukce až ke sporným otázkám lepšího rámce pro regulaci a vztah mezi zásadními institucemi a fungováním trhů a organizací. Je mnohem méně pravděpodobné, že by se v nadcházejícím desetiletí měli bystří mladí ekonomové obávat, že nenajdou nové a podstatné otázky, na nichž by mohli pracovat.” Daren Acemoglu MIT, Cambridge

44 Odpovědnost ekonomů a/vs politiků „Ekonomie může přinejlepším osvětlovat politikům důsledky jednotlivých rozhodnutí; nemůže za ně rozhodovat.” Dani Rodrik

45 Závazná literatura Závazná literatura k tématu 1: James M. Buchanan: The Constitution of Economic Policy, Nobel Prize Lecture Google, zejména: George Mason University, Economics. Adresa: The James Buchanan Center for Political Economy. Adresa: J. M. Buchanan: Konstituce ekonomické politiky. (Český překlad K. Kouba, J. Chalupová), Nobelova cena za ekonomii. ACADEMIA vydání Chvála ekonomie. F. A. Hayek: Kosmos a Taxis, R. Coase: The New Institutional Economics. AER May (Statě jsou v knihovně IES ke kopírování a na D. C. North: Vývoj ekonomické výkonnosti v čase. PE 4/1994.http://scholar.google.com

46 Otázky k závěrečné zkoušce Institucionální ekonomie v pojetí hlavních protagonistů – F. A. Hayeka, R. H. Coase, J. M. Buchanana, D. C. Northe (poselství, argumentace autorů). Jak vnímám jejich přínos pro studium ekonomie a poznání naší reality. Paradigma NPE/NIE v porovnání s optimalizačním alokačním paradigmatem neoklasické analýzy. Jak chápu vzájemný vztah těchto paradigmat. Jak vnímám význam institucionální analýzy (na základě příspěvků F. A. Hayeka, R. H. Coase, J. M. Buchanana, D. C. Northe) pro studium ekonomie a poznání naší reality.

47 Doporučená literatura Coase, R.: The New Institutional Economics, AER, Vol. 88, No Buchanan, J. M.: Contractarian Political Economy, AER, Vol. 78, No Williamson, O. E.: The New Institutional Economics: Taking Stock, Looking Ahead. Journal of Economic Literature. September Buchanan, J. M.: The Domain of Constitutional Economics. CPE Vol. 1, No. 1, Buchanan, J. M.: What Should Economists Do?, North, D., 2004: Vývoj ekonomické výkonnosti v čase. PE 4/1994. North, D., 2004: Institucionální struktury a transformační procesy. PE 5/1995. Rodrik, D., 1996: Understanding Economic Policy Reform, Journal of Economic Literature, vol. 34, March. North, D. Understanding the Process of Economic Change. Princeton U. P., Rodrik, D. One Economics, Many Recipes: Globalization, Institutions, and Economic Growth. Princeton U. P., Stefan Voigt (2002, český překlad 2008 Alfa a Lib. Inst.): Institucionální ekonomie. Novak, M. Duch demokratického kapitalismu. Praha: Občanský institut, Další doporučená literatura: Mlčoch, L. (1997): Zastřená vize ekonomické transformace. Kouba, Vychodil, Roberts: Privatizace bez kapitálu: zvýšené transakční náklady české transformace. Karolinum 2005: Příspěvek D. Northe k analytickému rámci evolučních procesů transformace. V:. Kap. 1, subkap Kouba, K. (2000): Konstituční ekonomie: Popelka v české ekonomické obci. ČSE. Geršl, A. (2001): Ekonomická teorie pravidel. Diplomová práce IES FSV UK. Geršl, A. (2006): Economics and Politics of Macroeconomic policies. Doktorandská disertační práce. IES FSV UK. Gregor, M. (2005): Nová politická ekonomie. Karolinum. Rychetník, L. (2007): Institucionální ekonomie. Khafiz Khamet: Teorie pravidel. Bakalářská práce. IES Turnovec, F. (2002): Economics – Czech Republic. Mannheim: GESIS – Leibniz Institute for the Social Sciences. URL:.URL:


Stáhnout ppt "INSTITUCIONÁLNÍ EKONOMIE a TEORIE PRAVIDEL v dílech „otců zakladatelů” Prof. Karel KOUBA IES FSV UK JEB070 Teorie pravidel a tranzitivní ekonomiky Garant:"

Podobné prezentace


Reklamy Google