ANALÝZA CESTOVNÍHO RUCHU S OHLEDEM NA VÝVOJ VE ZLÍNSKÉM KRAJI Petr Zahradník, člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) a EPOS při MMR.

Prezentace na téma: "ANALÝZA CESTOVNÍHO RUCHU S OHLEDEM NA VÝVOJ VE ZLÍNSKÉM KRAJI Petr Zahradník, člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) a EPOS při MMR."— Transkript prezentace:

1 ANALÝZA CESTOVNÍHO RUCHU S OHLEDEM NA VÝVOJ VE ZLÍNSKÉM KRAJI Petr Zahradník, člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) a EPOS při MMR

2 Struktura Definice cestovního ruchu a metodika analýzy návštěvníků Základní trendy vývoje cestovního ruchu v EU Dopady vývoje v EU na cestovní ruch v České republice Vývoj cestovního ruchu ve Zlínském kraji: klíčové indikátory Využitelnost fondů EU v českém cestovním ruchu coby protikrizový a prorůstový faktor

3 Struktura Identifikace oblastí podpory ve Zlínském kraji Identifikace dopadů ve Zlínském kraji

4 Definice cestovního ruchu a metodika analýzy návštěvníků Identifikace jednotlivých forem cestovního ruchu (volný čas a profesionální); Typologie cestovního ruchu; Produkt cestovního ruchu a jeho vnější a vnitřní podmíněnost; Projektové řízení; Strategie cestovního ruchu; Marketing; Dílčí závěry

5 Základní trendy vývoje cestovního ruchu v EU Cestovní ruch v EU byl zásadně ovlivněn dopady ekonomické krize (zbytný statek): -Vývoj reálné ekonomiky a pokles koupěschopnosti → pokles poptávky po službách cestovního ruchu s negativním dopadem na zaměstnanost v cestovním ruchu do roku 2009; -Fiskální situace → restrikce ve veřejné podpoře cestovního ruchu;

6 Základní trendy vývoje cestovního ruchu v EU -Krize finančního sektoru → obezřetnější přístup finančních institucí k financování cestovního ruchu, vedoucí k obtížnější dostupnosti externích finančních zdrojů; -Dopad na evropské fondy a podobu unijních politik → obezřetnější a selektivnější podpora cestovního ruchu z fondů EU; pravděpodobná změna pojetí podpory do budoucna; -Nízká důvěryhodnost → vyšší míra opatrnosti negativně ovlivňující cestovní ruch

7 Razance a průběh dopadu krize -Dopad krize byl značně razantní a zasáhl celé teritorium EU; -2007 – 2009; nejméně příznivé období ve vývoji evropského turismu z pohledu dynamiky za několik uplynulých desetiletí; z hlediska absolutních počtů návratem do 2. pol. 90. let; -Počínaje rokem 2010 – poměrně přesvědčivě se vyvíjející fáze obratu, vyvolaná zejména přílivem návštěvníků z nečlenských zemí EU (které krize nezasáhla); -Vývoj cestovního ruchu je mnohem příznivější, než celé ekonomiky EU, jež v roce 2012 upadla do opětovné recese (+3,6% vs. -0,3%); -Vývoj v České republice tento trend v zásadě kopíroval

8 Vývoj v České republice -2012 (Q1 2013): -Návštěvnost -Celkem: +5,8% (Q1 2013: +3,2%) -Nerezidenti : +6,8% (Q1 2013: +3,0%) -Rezidenti: +4,7% (Q1 2013: +3,4%) -Přenocování -Celkem: +3,5% (Q1 2013: +2,5%) -Nerezidenti: +5,8% (Q1 2013: +4,2%) -Rezidenti: +1,1% (Q1 2013: +0,8%)

9 Zahraniční návštěvnost České republiky -Otevřený prostor pro cestovní ruch registroval i v době krize pozitivní vývoj zahraniční návštěvnosti u nás, vč. návštěvníků z EU; -Při v zásadě stabilním vývoji tuzemské návštěvnosti v souhrnu tuzemskému cestovnímu ruchu významně napomohla zahraniční návštěvnost a její dynamika (zejména v některých regionech vykazující impresivní nárůsty); -Návštěvnost z EU z pohledu dynamiky nepředstavovala ten rozhodující prvek; v absolutním vyjádření však stále ano;

10 Zahraniční návštěvnost České republiky -Výrazně a viditelně klesá návštěvnost ze zemí postižených krizí (Itálie, Španělsko, Řecko, největší absolutní pokles V. Británie, Nizozemsko, Pobaltí); -Největší objem návštěvnosti stále saturován Německem, byť i toto číslo klesá; -Ze zemí EU jsou největší přírůstky návštěvníků z Polska, Rakouska, Slovenska, Švédska, výrazně se zvýšila dynamika maďarských turistů; -Nicméně největší přírůstky pocházejí z Ruska (v absolutním vyjádření suverénní druhé místo za Německem), Číny (čtyřnásobný přírůstek návštěvnosti za pět let), Brazílie, Koreje či Turecka

11 Vývoj cestovního ruchu ve Zlínském kraji: klíčové indikátory -2012 (Q1 2013): -Návštěvnost -Celkem: +3,7% (Q1 2013: +0,7%) -Nerezidenti : +8,1% (Q1 2013: +8,0%) -Rezidenti: +3,0% (Q1 2013: -0,5%) -Přenocování -Celkem: +0,6% (Q1 2013: -2,8%) -Nerezidenti: +13,0% (Q1 2013: +2,8%) -Rezidenti: -0,9% (Q1 2013: -3,7%)

12 Vývoj cestovního ruchu ve Zlínském kraji: klíčové indikátory -Průběh krize přežil Zlínský kraj v oblasti turismu relativně slušně; -Kraj s největším kumulativním přírůstkem zahraniční návštěvnosti za období 2010 – 202; -2012: vyrovnávání nůžek mezi tuzemskou a zahraniční návštěvností; -Q1 2013: tyto nůžky se opětovně začínají rozevírat; -Významné investice do turistické infrastruktury, především ze strukturálních fondů EU; -Poměrně slušné využití lůžek a ostatních kapacit, především v zařízeních vyšší kategorie

13 Kvalitativní změny v nabídce -Otevřenost tuzemských facilit zahraničnímu cestovnímu ruchu byla umožněna významnou kvalitativní proměnou celé řady – a mnohde i regionálně lokalizovaných – zařízení cestovního ruchu, mnohdy jako výsledek intervencí z fondů EU, zejména ROPů; -Přestože využitelnost kapacit těchto významně nadstandardních zařízení zatím není vysoká, jejich existence v minulém období se ukázala být oprávněná, což ilustruje onen nárůst zahraniční návštěvnosti (doplněný taktéž růstem bonitnější klientely tuzemské); využitelnost těchto facilit však byla vyšší oproti zařízením nižších kategorií; -Z hlediska kvalitativních standardů tak došlo k významné proměně nabídkové strany tuzemského cestovního ruchu

14 Rozvojové a investiční aktivity ve Zlínském kraji -Významný příspěvek strukturálních fondů EU, především v čase útlumu investic soukromých; -Rozložení podpořených projektů v rámci Zlínského kraje; -Velikostní rozložení: významný příspěvek především pro menší sídla s méně než 5.000 obyvateli; -Poměrně rovnoměrné rozložení mezi neziskový (35%), soukromý (38%) a veřejný sektor (26%); -Rozložení podle velikosti příjemce: mikrosubjekt a malý subjekt (80%), středně velký subjekt (8%), velký subjekt (12%); -Úroveň ORP: sídelní centra + Luhačovice a Rožnov pod Radhoštěm

15 Rozsah investic do cestovního ruchu ze zdrojů EU -Podle obecného rozdělení můžeme říci, že přibližně 3,8% všech prostředků využitých v rámci programového období 2007 – 2013 je alokováno ve prospěch projektů cestovního ruchu ROPy: 3,6% celkové alokace = 968,4 mil. EUR IOP: 0,2% celkové alokace = 53,8 mil. EUR 24,2 mld. CZK1,3 mld. CZK

16 Rozsah investic do cestovního ruchu ze zdrojů EU 25,5 mld. CZK7 let 3,6 mld. CZK1 rok = 0,1% HDP České republiky 0,5% objemu investic České republiky

17 Kvantifikace podpory ve Zlínském kraji - Z pohledu aktivit: - ROP SM - nejvýznamnější: ubytování, hotely, wellness (přibližně 25%); - druhé místo: společenské vzdělávací a kulturní aktivity; - zájmové a sportovní aktivity; - cyklostezky; - koupaliště a rekreační vodní plochy; - sportoviště; - opravy památek - rozvoj a opravy muzeí, instalace expozic a prostor pro výstavnictví; marketingové aktivity; lázeňství; informační systémy; turistika a relaxace; infrastruktura pro oddychové využití

18 Kvantifikace podpory ve Zlínském kraji - relativně velkorysá podpora; - na celé sledované období = 2% ročního HDP Zlínského kraje; - vhodné načasování; - potřeba lepší klasifikace a identifikace typů investic (obsahově se prolínají) → brání důslednějšímu vyhodnocení investičních prostředků a jejich vynaložení; - celkem z ROP v dosavadním průběhu: cca 3,1 mld. Kč - další zdroje: PRV (127 mil. Kč); IOP (690 mil. Kč); nadnárodní spolupráce (4 mil. Kč); přeshraniční spolupráce (587 mil. Kč)

19 Kvantifikace podpory ve Zlínském kraji - hrubý odhad soukromých zdrojů: 1,5 – 1,6 mld. Kč; - celkem investice: 7,0 mld. Kč (průměrná roční hodnota 1,4 mld. Kč) - celkem na roční bázi: investice do cestovního ruchu představují 0,7% regionálního HDP, či 2,5% objemu všech investic učiněných v regionu

20 Petr Zahradník pzahradnik@email.cz Děkuji Vám za Vaši pozornost !!!