Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

ROZŠÍŘIT ŘEČIŠTĚ HLAVNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROUDU SOCIÁLNÍ INKLUZE ŽÁKŮ A TRANSFORMACE VZDĚLÁVACÍ SOUSTAVY V KRNOVĚ A SOKOLOVĚ Dušan Janák, Martin Stanoev.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "ROZŠÍŘIT ŘEČIŠTĚ HLAVNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROUDU SOCIÁLNÍ INKLUZE ŽÁKŮ A TRANSFORMACE VZDĚLÁVACÍ SOUSTAVY V KRNOVĚ A SOKOLOVĚ Dušan Janák, Martin Stanoev."— Transkript prezentace:

1 ROZŠÍŘIT ŘEČIŠTĚ HLAVNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROUDU SOCIÁLNÍ INKLUZE ŽÁKŮ A TRANSFORMACE VZDĚLÁVACÍ SOUSTAVY V KRNOVĚ A SOKOLOVĚ Dušan Janák, Martin Stanoev a kolektiv (Kateřina Tvrdá, Václav Walach, Miroslav Pilát, Lubomír Hlavienka)

2 EVALUACE TRANSFORMACE VZDĚLÁVACÍCH SYSTÉMŮ KRNOVA A SOKOLOVA Z POHLEDU LOKÁLNÍCH AKTÉRŮ EDUKACE PREZENTACE VÝZKUMNÝCH ZÁVĚRŮ Václav Walach

3 METODOLOGIE VÝZKUMU I)Individuální rozhovory s řediteli základních škol, jejich zástupci, úředníky, zaměstnanci neziskových organizací a Agentury pro sociální začleňování (26) II)Dotazníkové šetření realizované mezi pedagogickými pracovníky základních škol (313 z 377 členů populace) III)4 ohniskové skupiny s pedagogickými pracovníky a zákonnými zástupci žáků základních škol IV)Analýza dokumentů (vzdělávací plány, materiály obcí a škol, výzkumné zprávy aj.)

4 I. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA TRANSFORMACÍ SOKOLOVKRNOV OBDOBÍ REALIZACE2011/ /2008 INICIÁTOŘI TRANSFORMACEZastupitelstvoŠkolský odbor obecního úřadu HLAVNÍ MOTIVACEEkonomická DODATEČNÁ MOTIVACESloučení ZŠ Běžecká a B. NěmcovéInkluzivní OBJEKT TRANSFORMACEZrušení „romské“ školy a přerýsování spádových obvodů ROZPTYL ŽÁKŮ ZE ZRUŠENÉ ŠKOLYZnačně nerovnoměrnýRelativně rovnoměrný DOPROVODNÁ OPATŘENÍAno, převážně shoraAno, převážně zdola

5 VYBRANÁ DOPROVODNÁ OPATŘENÍSOKOLOVKRNOV SPECIFICKÉ PROJEKTY Podpora vzdělávání žáků se sociálním znevýhodnění Rovné příležitosti a šance Komplexní program podpory pro děti a žáky se SVP Odstranění selektivnosti vzdělávací sítě v Krnově VZDĚLÁVACÍ SEMINÁŘE Prevence a řešení záškoláctví Prevence kriminality a šikany ve školách Metody práce se žáky a na rozvoj základních klíčových dovedností přispívajících k úspěšnému zvládnutí vyučovací hodiny, které se žáci se sociokulturním znevýhodněním účastní Specifika práce dětí a žáků se SVP PODPORA EDUKAČNÍCH AKTIVITPřípravné třídy, asistent pedagoga, školní psycholog, doučování, spolupráce s NNO PODPORA VOLNOČASOVÝCH AKTIVIT Zřízení zájmových kroužků Výlet na hory Rozvoj počítačových dovedností zaměřený na prohloubení počítačových dovedností Podpora nízkoprahových zařízení, výlety, kroužky DALŠÍ OPATŘENÍ Sjednocení školních řádů v případě absencí Vybudování odborných učeben Příplatky osobám pověřeným realizací transformace Informativní schůzky s rodiči před začátkem pololetí Posun hodnocení rozptýlených žáků na další období Výměna informací mezi ZŠ a neziskovými organizacemi o školních potřebách dítěte pro účely doučování Pracovní skupina Děti, mládež, rodina (komunitní plánování města Krnov) Centrum podpůrné péče pro předškolní děti se SVP (Reintegra)

6 II. DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ A)Vnímání problematiky sociálního znevýhodnění. B)Vzdělávání sociálně znevýhodněných žáků. C)Hodnocení transformace školské soustavy. D)Aktuální stav vzdělávací soustavy v obou městech.

7 A) SOCIÁLNÍ ZNEVÝHODNĚNÍ SZ = Chudoba a/nebo nepodnětné rodinné prostředí. Chudoba sama o sobě nesnižuje šance na vzdělanostní úspěch. SZ a romství:1) příčina znevýhodnění (jazyk), 2) stereotyp druhých („kdyby chtěli“), 3) nelegitimní stereotyp („výmluva“). SZ bez romství: samoživitelky, nezaměstnaní. Místo bydliště nemá velký význam z hlediska SZ (¼ respondentů ).

8 SOCIÁLNÍ ZNEVÝHODĚNÍ A ROMSKÁ ETNICITA „Je pro Vás problematické u většiny konkrétních žáků určit (rozhodnout), zda jsou Romy nebo nejsou?“ (K: 78 % neproblematické, S: 65 %). Větší heterogenita v odpovědí Sokolovských na otázku, kolik Romů se nachází mezi žáky příslušné školy. „Podstatná většina romských žáků je zároveň sociální znevýhodněných.“ (Souhlas 58 % Krnovských, ale jen 42 % Sokolovských). „Sociální znevýhodnění v přístupu ke vzdělání se v naší škole téměř zcela překrývá s romstvím.“ (Souhlas 19 % Krnovských, ale 28 % Sokolovských). „Počet romských žáků se sociální nevýhodou ve vzdělávacím procesu je na naší škole menší než počet ostatních znevýhodněných žáků.“ (souhlas 40 % Krnovských a 22 % Sokolovských).

9 B) VZDĚLÁVÁNÍ SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODNĚNÝCH ŽÁKŮ Sociálně znevýhodněný žák nezřídka jako problémový žák (nedostatečné prostředky, malá připravenost, nízká motivace, kázeňské problémy). 81 % uvedlo, že existuje kritická hranice počtu SZ žáků, od níž se výrazně zhoršují edukační možnosti. Nejčastěji udávaným počtem takových žáků byli 3 (30 %). Jako nejvhodnější opatření ve vzdělávání SZ žáků: 1) větší tlak státu (90,1 %), 2) podpora talentovaných žáků (82,5 %), 3) přípravné ročníky (81 %). Sokolovští skeptičtější vůči zlepšování vztahu rodičů ke škole a doučování než Krnovští (cca 65 % vs. 90 %). Záporně hodnocena finanční motivace a zvýhodnění při přijímání na střední školy.

10 C) HODNOCENÍ TRANSFORMACE ŠKOLSKÉ SOUSTAVY Sokolovští kritičtější než Krnovští. Obecně jsou více nakloněni ponechání existence specifické školy a častěji odmítají rovnoměrné rozptýlení žáků ze SVL na ostatní pracoviště. Problémy: a) adaptace příchozích žáků, b) zvýšení počtu problémových žáků ve třídách, c) nedostatečná příprava pedagogů na změnu, d) snížení výkonu školy, d) ztráta fungující spolupráce s romskými rodinami (Sokolov). Výkonový versus komunitní model?

11 D) AKTUÁLNÍ STAV VZDĚLÁVACÍCH SOUSTAV Sokolovští hodnotí negativněji projekty podpůrných opatření než Krnovští. Většina respondentů hodnotí míru spolupráce s romskými rodinami jako pozitivní (Krnov: 56 %, Sokolov: 55 %). Míra podpory SZ žákům jako srovnatelná (36 %) či vyšší (34,7 %) s ohledem na jiné skupiny žactva se speciálními vzdělávacími potřebami. Zvýšit podporu talentovaným žákům.

12 III. OHNISKOVÉ SKUPINY: KRNOV Spíše pozitivní hodnocení. Učitelé: Problémy s adaptací nově příchozích žáků a omezeně konflikty, v současnosti situace bezproblémová. Doučování hodnoceno pozitivně (spíše mimo školu). Tematizováno sociální znevýhodnění bez etnického rozměru. To souvisí s tendencí přičítat vinu za vzdělanostní neúspěchy rodičům žáků. Jako vhodné řešení prezentován vnější tlak (stát, sociální odbor), nicméně výsledky může přinášet i individuální pedagogický přístup. Představa o vyšší emotivnosti romských dětí. Nástup puberty problematický. Menšina spolupracuje, ale také úspěšné výjimky. Přepracovanost učitelů. Rodiče: Neromská skupina: s jednou výjimkou nebyly zaznamenány negativní ohlasy na přítomnost romských dětí, individuální problém Romská: oceňování doučování, proti segregovanému školství, i když oceňovali Náměstí míru, občasné výhrady vůči nedostatečně osobnímu přístupu učitelů, stížnosti na nedostatek pracovního uplatnění pro Romy s vyšším vzděláním.

13 III. OHNISKOVÉ SKUPINY: SOKOLOV Převážně negativní hodnocení. Učitelé: Strach o pracovní uplatnění a chybné zrušení instituce vybavené k výuce žáků se SVP v hlavním vzdělávacím proudu. Frustrace z nabytí statusu „romské“ školy a vynucené re- organizace výuky. Konflikty mezi žáky v důsledku prožívaného školního neúspěchu, vzájemné odcizení pedagogů a žáků. Problém setrvávávání „dětí s diagnózou“ v běžných třídách. Na druhé straně zmiňovány pozitivní úspěchy a vlastní iniciativa při integrování kolektivů, stejně tak rasismus na přijímacích školách a přehlížení specifických potřeb. 2 řešení: Penalizace skrze sociální dávky x aktivní přístup pedagogů.

14 III. OHNISKOVÉ SKUPINY: SOKOLOV Rodiče: Odmítání chápání ZŠ Sokolovská jako etnicky segregované. Úroveň vzdělávání sice nižší, ale zato možnost zažít úspěch u znevýhodněných žáků. Nadto, poučený a chápavý přístup pedagogů, tj. bez větších konfliktů s rodiči. Část rodičů z majority zrušení podporovala, romští rodiče buď proti, anebo neutrální postoj. Negativní hodnocení romských rodičů souviselo zejména s minimální komunikací ze strany města a škol, nedostatečným přijetím dětí a špatným vztahem s pedagogy. Zmíněn organizovaný odpor. Tendence přeřazovat děti do speciální či praktické výuky dotčenými rodiči zpochybňována.

15 DĚKUJI ZA POZORNOST.


Stáhnout ppt "ROZŠÍŘIT ŘEČIŠTĚ HLAVNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROUDU SOCIÁLNÍ INKLUZE ŽÁKŮ A TRANSFORMACE VZDĚLÁVACÍ SOUSTAVY V KRNOVĚ A SOKOLOVĚ Dušan Janák, Martin Stanoev."

Podobné prezentace


Reklamy Google