1 Prezentace výsledků výzkumu – pro Policejní prezidium PHARE Výzkum spokojenosti občanů s prací Policie ČR 16. červen 2004 / ředitel klientských služeb:

1 Prezentace výsledků výzkumu – pro Policejní prezidium PHARE Výzkum spokojenosti občanů s prací Policie ČR 16. červen 2004 / ředitel klientských služeb: Pavel Šimoník, ředitel: Jan Tuček / © STEM/MARK, a.s.

2 Obsah prezentace  Cíle projektu  Metodika výzkumu  Obecné závěry  Výsledky výzkumu  Doporučení

3 Cíle projektu: Zmapovat spokojenost občanů s Policií ČR  Zmapovat pocit bezpečí občanů a obavy z trestné činnosti  Zjistit zkušenosti občanů s trestnou činností  Zjistit zkušenosti občanů s prací Policie ČR  Zmapovat důvěru občanů v Policii ČR a hodnocení její práce  Zjistit přístup občanů k prevenci kriminality a jejich názory na preventivní činnost Policie ČR  Podchytit zdroje informací o Polici ČR a jejich hodnocení  Odkrýt vnímání závažnosti problémů v rámci Policie ČR očima občanů (s důrazem na problematiku korupce) Zohlednit výsledky výzkumu v rámci zavádění modelu EFQM v rámci Policie ČR (bod 6, spokojenost klientů-občanů) Využít výsledky výzkumu v činnosti krajských policejních ředitelství

4 Metodika projektu Telefonické (CATI) dotazování  Prostřednictvím školených operátorů STEM/MARK  Dotazník převedený do podoby dotazovacího skriptu Výhody (+)  100 % kontrola rozhovorů a dat  Úspěšná aplikace při obdobných výzkumech v Evropě  Nižší náklady  Flexibilita a rychlost zpracování dat  On-line výsledky  Možnost náslechů rozhovorů zadavatelem výzkumu

5 Telefonické CATI dotazování

6 Realizace „Komunikační problémy“ související s metodikou CATI dotazování  Nízká obeznámenost s metodou mezi novináři, veřejností (i některými pracovníky MV ČR)  Hledání „senzace“ v metodice výzkumu ze strany některých médií  Medializace rozdílů výzkumů od různých agentur  Vliv metodiky CATI dotazování na „úroveň“ výstupů (použití jiné metody může vést k jiné hladině odpovědí, v tomto případě srovnatelné s výzkumy v evropských zemích)  Ověřena nevýznamnost vlivu vstupní formule rozhovoru „výzkum pro Policii ČR...“

7 Úspěšnost při oslovení respondenta  Úspěšnost při oslovování respondentů se nelišila od jiných CATI výzkumů  Počet kompletních rozhovorů umožňuje zpracování výsledků reprezentativně za jednotlivé kraje  Celkové odmítnutí účasti na výzkumu je více vázáno na cílovou skupinu a na délku dotazníku než na obsah výzkumu (téma policie)  Procentní složení důvodů odmítnutí rozhovoru ze strany oslovených respondentů:

8 Metodologie – informace o výzkumu Průběh dotazování:  3 fáze dotazování:  1. fáze - CATI: (8.12. - 18.12. 2003)1 582 rozhovorů  2. fáze - CATI: (17.1. - 3.2. 2004)2 380 rozhovorů  3. fáze – CATI: (11.3. - 15.4. 2004)1 684 rozhovorů  3. fáze - dotazníkové šetření: (25.3. - 5.4. 2004) 777 rozhovorů  Průměrná doba rozhovoru se pohybovala okolo 26 minut  Dotazování Po-Ne (od 8:00 do 20:00) Velikost výběrového souboru:  Celkem: 6 423 respondentů  V každém kraji: min. 800 respondentů Cílová skupina:  Populace ČR ve věku 15 a více let  Náhodný výběr z databáze telefonních stanic domácností a generování čísel MT  Korekce výběru prostřednictvím kvót (pohlaví, věk, vzdělání, velikost místa bydliště)

9 Expertní úvaha  míra spokojenosti je výsledkem porovnání očekávání hodnotitele s jeho hodnocením skutečnosti  je-li očekávání vyšší než hodnocená skutečnost, nabývá spokojenost záporných hodnot  je-li očekávání nižší než hodnocení skutečného stavu, nabývá spokojenost hodnot kladných  výslednou míru spokojenosti lze ovlivňovat působením na obě vstupní veličiny =- spokojenost hodnocení skutečnosti očekávání

10 Doporučení využití výsledků výzkumu v komunikaci:  uvnitř Policie ČR - jako motivaci k dalším změnám v přístupu policistů k občanům (oboustranná důvěra, společný zájem)  s médii - jako argumentační nástroj v případě poukazů na snižování důvěry občanů v Policii ČR („důvěryhodnost Policie je většinou dotazována bez širšího kontextu, pouze v rámci jiných institucí a je proto spíše ukazatelem image než celkové spokojenosti a tudíž silně podléhá mediálním vlivům“)  s občany – více se otevřít veřejnosti, pořádat častěji akce seznamující občana s prací policie. Přebrat iniciativu médiím, které podle samotných občanů jsou často ve vztahu k Polici ČR neobjektivní. Věnovat se podrobně dílčím problémům Policie ČR (dopravní přestupky policistů, nevhodné chování atd.). Ve větší míře komunikovat s veřejností úspěchy práce Policie ČR (konkrétní příklady)

11 Doporučení k následným výzkumům  Pravidelně sledovat spokojenost veřejnosti s prací policie v jednoročních cyklech = podmínka zpětné vazby  Kontinuálně mapovat názory a postoje veřejnosti -> eliminace jednorázových výkyvů v hodnocení Policie ČR  Možnost snížit vzorek na 600 respondentů v každém regionu  Realizovat i nadále metodou CATI » komparace dat » kontrola dotazovací situace » dostupnost respondentů » časová a organizační flexibilita » maximální penetrace populace mobilními i pevnými telefony » standard při provádění tohoto typu výzkumu  Spokojenost s prací Policie ČR dotazovat nadále kontextově, nikoliv samostatně  Zachovat tématickou osnovu dotazníku, držet logickou souslednost dotazování od pocitu ohrožení až po prevenci  Dotazovat nadále populaci nad 15 let

12 Obecné závěry Hodnocení a postoje k Policii ČR v populaci:  Poměrně ustálené  Dlouhodobě platné  Bez tendence ke krátkodobým výkyvům  Klíčové ukazatele stabilní ve všech 3 etapách výzkumu Převládající celková spokojenost s prací Policie ČR  Spokojenost s prací policie na místní i celorepublikové úrovni  Jedná se o spokojenost s výhradami (spíše spokojeni)  Příznivé hodnocení na základě podrobného dotazování všech okolností činnosti Policie (kontextové hodnocení)  Přestupky jednotlivců nemají zásadní vliv na celkově pozitivní vnímání práce Policie ČR Závěr = spokojenost je vztažena k práci řadových policistů

13 Obecné závěry Silné stránky (+)  Spokojenost jde napříč všemi skupinami populace  Spokojenost napříč regiony (výjimkou pouze Praha)  Spokojenost není zásadně ovlivněna kontakty občana s policií  Celkovou spokojenost potvrzuje i spokojenost v dílčích oblastech  Veřejnost vnímá zlepšení činnosti Policie ČR v čase  Korupce u policie je vnímána spíše jako záležitost jednotlivců Slabé stránky (-)  Informační politika Policie ČR (nedostatečná otevřenost vůči veřejnosti)  Nedostatečná informovanost o práci policie na místní úrovni  Postih přestupků uvnitř policie  Nižší míra zájmu o práci policie mezi veřejností

14 Obecné závěry Hrozby:  Hodnocení vnitřních procesů u Policie ČR (postih, kontrola)  Nerovný přístup k občanům, zneužívání postavení policisty  Latentní obavy z policie („kontaktu s ní se raději vyhnu“)  Policie ČR zejména díky mediálnímu obrazu vyvolává u občanů některé negativní postoje Příslib do budoucna:  Práce u Policie ČR je perspektivní povolání  Podpora zájmu dětí o práci u Policie ČR  Zájem o pravidelná setkání policistů s občany v místě bydliště  Občané si práce Policie ČR cení a jsou ochotni s ní spolupracovat nebo participovat na zvýšení bezpečnosti  Pouze 10 % si myslí, že zajištění bezpečnosti občanů a jejich majetku je především záležitostí Policie ČR

15 POCIT BEZPEČÍ

16 Pocit bezpečí

17 Pocit bezpečí

18 Pocit bezpečí

19 Pocit bezpečí

20 Pocit bezpečí

21 Pocit bezpečí - shrnutí Pocit ohrožení, obavy o bezpečnost pociťují 2/3 občanů  25 % - má silný pocit ohrožení  pocit ohrožení roste s velikostí místa bydliště (velkoměsta)  nadprůměrné obavy = Praha, střední a severní Čechy  podprůměrné obavy = Morava, jižní a východní Čechy Problémová místa v okolí bydliště  okolí hospod, heren, nočních klubů a diskoték (SČ, Praha, SM)  neosvětlená a málo frekventovaná místa (Praha, SČ)  místa s bezdomovci (Praha, SM), narkomany (Praha, SČ) Konkrétní obavy z trestných činů  jen 5 % občanů se neobává žádného trestného činu  nejvíce obav – ženy, lidé s VŠ vzděláním a osoby ve věku 30-44 let  nejčastěji obavy – dopravní nehody, vandalství, kapesní krádeže a vloupání do bytu, domu

22 ZKUŠENOST S TRESTNOU ČINNOSTÍ

23 Zkušenost s trestnou činností

31 Zkušenost s trestnou činností - shrnutí Třetina občanů obětí trestného činu (včetně vandalství)  26 % - zprostředkovaná zkušenost skrze blízké  nejvíce zkušeností = Praha, střední a severní Čechy  59 % - nahlásilo trestný čin policii (nejvíce v Praze)  důvody nenahlášení – řeší sám; policie s tím nemůže nic dělat Spokojenost s vyřízením nahlášené události policií  poloviční spokojenost s postupem policie  45 % - spokojeno s vyřízením nahlášené události  37 % spokojeno s obojím (32 % nespokojeno)  nejvíce spokojeni – v ZČ a SM  kladně hodnocena – ochota, profesionalita a rychlost policistů  záporně hodnocena – informovanost o postupu policie

32 ZKUŠENOST S POLICIÍ ČR V MÍSTĚ BYDLIŠTĚ

33 Zkušenost s Policií ČR v místě bydliště

37 Zkušenost s Policií ČR v místě bydliště - shrnutí Dvě pětiny občanů v kontaktu s policií v lokalitě bydliště  nejčastěji při silniční kontrole (32 %)  v souvislosti s oznámením deliktu, události – 13 % občanů  pozitivní zkušenost s přístupem policistů – okolo 70 % spokojených Návštěva obvodního a místního oddělení  11 % občanů navštívilo osobně  kladně hodnocena – upravenost a čistota vnitřních prostor, doba čekání na příchod policisty a možnost parkování (s výjimkou Prahy)  záporně hodnocena – možnost bezbariérového přístupu Dosažitelnost policie v místě bydliště  bezproblémová je znalost místa nejbližší policejní služebny  3/5 občanů se mohou spolehnout na rychlou pomoc policie (nejvíce v SM a JČ, nejméně v Praze)

38 INFORMOVANOST O PRÁCI POLICIE ČR

39 Informovanost o práci Policie ČR

49 Informovanost o práci Policie ČR - shrnutí Zájem o práci policie projevuje 40 % občanů  27 % - intenzivní zájem, 47 % - povrchní zájem  zájem se zvyšuje s rostoucím věkem a vzděláním  nejvyšší zájem je v Praze, nejnižší na JM Dobře informováno o policii jen 25 % občanů  lépe informováni o práci policie v celé ČR než v místě bydliště (51% : 36%)  informovanost se zvyšuje s věkem (nejlépe lidé ve věku 60+)  nejméně informovaní Pražané  kombinace více informačních zdrojů, 4 a více = 66% (TV,celostátní tisk, rádia)  pouze 10 % občanů – čerpá informace přímo z policejních zdrojů  pozitivnější hodnocení Policie ČR – diváci publicistiky a zpráv ČT, čtenáři Práva  negativnější hodnocení policie – čtenáři Blesku, diváci zpravodajství TV NOVA

50 Informovanost o práci Policie ČR - shrnutí Objektivita mediálních informací o práci Policie ČR  23 % - plně spokojeno s objektivitou médi, 30 % - zcela nespokojeno  poloviční spokojenost = objektivní informování o úspěších policie  nespokojenost  = otevřenost policie vůči veřejnosti (28 % spokojených)  = objektivní informování o nezdarech policie (42 %)  největší zájem  = informace o pravomocích Policie ČR (73 %)  = preventivní opatření policie (72 %)  = plány a záměry policie do budoucna (67 %)  nezájem = informace o materiálním a finančním zabezpečení policistů (35 %)

51 HODNOCENÍ PRÁCE POLICIE ČR

52 Hodnocení práce Policie ČR

63 Hodnocení práce Policie ČR – shrnutí Celková spokojenost „s výhradami“ – spíše spokojen  neukotvená spokojenost, může snadno podléhat změnám  podrobný pohled na data odkrývá slabá místa  vyšší spokojenost s Policií ČR na republikové než na místní úrovni 33 % = celkově pozitivní hodnocení práce Policie ČR v místě bydliště  spokojeni se současnou prací a zároveň i pociťují její zlepšení v čase  nejčastěji - lidé ve věku 45-59 let, obyvatelé středních měst, JČ a JM  50 % = neutrální (rozporné) hodnocení, 17 % = negativní hodnocení 47 % = celkově pozitivní hodnocení práce Policie ČR jako celku  spokojeni se současnou prací a zároveň i pociťují její zlepšení v čase  nejčastěji - lidé s VŠ vzděláním, dobře informovaní, JM a SM  38 % = neutrální (rozporné) hodnocení, 15 % = negativní hodnocení

64 Hodnocení práce Policie ČR – shrnutí Celkově příznivé hodnocení hlavních aspektů práce policie Silně pozitivní postoj – 9 %, slabě pozitivní – 46 %, neutrální – 15 % Poměrně vysoká prestiž profese policisty Silně pozitivní postoj – 8 %, slabě pozitivní – 58 %, neutrální – 25 % Pražané více skeptičtí a kritičtí než obyvatelé ostatních krajů SILNÉ STRÁNKY  Policisté vykonávají práci kvalitně a profesionálně  Policie má vstřícný přístup k občanům  Policii řídí schopní odborníci  Policisté dbají na svůj zevnějšek a upravenost

65 Hodnocení práce Policie ČR – shrnutí SLABÉ STRÁNKY  Rovnost přístupu k občanům z hlediska společenského postavení  Dostatečný postih přestupků policistů vedením policie  Časté zneužívání svého postavení policisty  Materiální a technické zabezpečení policie  Přiměřenost platů policistů PŘÍLEŽITOSTI  Policie ČR partnerem, na kterého se lze s důvěrou obrátit  Práce u policie je perspektivní povolání  Podpora dětí rodiči v případě jejich rozhodnutí pracovat u policie RIZIKA  Rovnost přístupu policistů k občanům z hlediska rasy, národnosti  Spolupráce místní samosprávy s Policií ČR  Proti policii nic nemám, ale spolupráci s ní se raději vyhnu  Profese policisty je spojena s větším rizikem než ostatní profese  Většina lidí nedokáže práci policistů ocenit (mínění občanů)

66 NEGATIVNÍ JEVY V PRÁCI POLICIE ČR

67 Negativní jevy v práci Policie ČR

73 Negativní jevy v práci Policie ČR - shrnutí Třetina občanů zkušenost s nevhodným jednáním policistů  nejčastěji obyvatelé Prahy, nejméně Morava a STČ  většina nevyužila možnost podat stížnost (stěžovalo si pouze 9 %)  hlavním důvod pasivity = skepse k objektivnímu prošetření události  v případě podání stížnosti - nespokojenost s jejím vyřízením Míra korupce v Policii ČR se neliší od ostatních úřadů, institucí 13 % občanů deklaruje osobní zkušenost s korupcí policistů  nízká důvěra občanů ve snahu policie prošetřit korupci policistů  Praha = nejvíce zkušeností s korupcí a nejnižší důvěra v prošetření  důvěra v prošetření roste s mírou informovanosti o práci Police ČR

74 PREVENCE

75 Prevence

76 Prevence

77 Prevence

78 Prevence

79 Prevence

80 Prevence

81 Prevence

82 Prevence

83 Prevence

84 Prevence - shrnutí Tři čtvrtiny občanů považují zajištění bezpečnosti za společnou záležitostí občanů, policie a samosprávy  80 % občanů podniklo aktivní kroky k zajištění své bezpečnosti  nejčastěji speciální zajištění oken a dveří  nejvíce Pražané, dále obyvatelé STČ a SČ  plošná ochota informovat Policii ČR o trestném činu  nižší ochota svědčit pod svým jménem (62 %) Třetina má velký zájem o pravidelná informativní setkání s policií  nejvíce v SČ, nejméně v Praze Polovina občanů má osobní zkušenost s preventivní akcí Policie ČR  nejznámější akce Kryštof  oceňovaná prevence – silniční kontroly  nedostatečná prevence - pouliční kriminalita, kriminalita mládeže a potírání prostituce Pouze pětina občanů necítí nutnost zvyšování přítomnosti policie v ulicích  nejčastěji požadavek na posílení pěších hlídek společně s autohlídkami (35 %)  čtvrtina občanů by chtěla zřídit novou služebnu Policie ČR  kamerový systém = užitečný nástroj zvyšování bezpečnosti, nenarušuje soukromí

85 DOPORUČENÍ

86 Doporučení pro oblast budování image Policie ČR:  posilovat pojetí policie jako nezastupitelné služby občanům  oslabovat její vnímání jako represivní složky moci Zaměřit se v tomto směru zejména na komunikaci s mladší věkovou skupinou (do 30 let) a zvyšovat průběžně její informovanost o práci Policie ČR.

87 Doporučení pro oblast prevence:  zapojit samotné občany více do prevence trestné činnosti  komunikovat spoluodpovědnost a participaci občanů při zajištění jejich majetku i bezpečí  zintenzivnit systematickou preventivní činnost v oblasti pouliční kriminality, obchodu se ženami a distribuci drog mezi mládeží  rozšiřovat bezpečnostní kamerový systém, informovat o něm občany a využít jejich podpory při jeho prosazování  posilovat prevenci s důrazem na lokality Prahy, severních a středních Čech, kde je nejsilněji přítomen pocit ohrožení Výrazně zvýšit spolupráci v oblasti prevence s orgány místní samosprávy. Intenzivně a systematicky informovat o všech preventivních krocích veřejnost.

88 Doporučení pro oblast vnitřních procesů u Policie ČR:  razantně a transparentně řešit přestupky policistů  neprodleně a skrze vlastní kanály o nich informovat veřejnost  distancovat se od pochybení jednotlivců  zvláštní zřetel věnovat problematice korupce a protiprávního jednání policistů  v rámci „krizové komunikace“ citlivě poukazovat na obrovský počet policistů, výjimečnost velikosti instituce Policie ČR Nebát se kriticky poukázat na nedostatky v práci Policie ČR. Vztáhnout jejich řešení k přijímání modelu fungujícího v policejních sborech EU.

89 Doporučení pro oblast kontaktu Police ČR s občanem:  budovat partnerství a vzájemnou důvěru od úrovně místních, obvodních oddělení  zlepšit prostředí policejních služeben  rozšiřovat bezbariérový přístup do služeben  zajistit zpětnou informační vazbu pro občana Přistupovat k občanovi ve všech směrech jako ke klientovi

90 Doporučení pro oblast poskytování informací Policií ČR:  více využívat přímé cesty k informování  zvážit pravidelný přísun informací každému občanovi skrze vlastní informační nosiče – internet, bulletiny, osobní setkání, zprostředkovaný kontakt skrze kooperující instituce (samospráva, školy…)  systematicky pracovat s médii  hledat cesty pro větší medializaci pozitivních zpráv  posilovat zájem veřejnosti o informace o činnosti policie v místě bydliště a maximálně při tom využít všech dostupných informačních zdrojů Budovat otevřenou informační politiku Policie ČR. Postupně přenést těžiště informování z celorepublikové, na místní- lokální úroveň.

91 Doporučení pro oblast personálního rozvoje a lidských zdrojů:  otevřeně informovat o výhodách a rizicích práce policistů  přesvědčit veřejnost o snaze maximálně snížit rizika výkonu práce policisty  informovat o pozitivních trendech v materiálně-technickém zabezpečení Policie ČR, zapojit do něj co nejširší spektrum subjektů Využít zvyšující se prestiže profese policisty při náboru a vzdělávání budoucích policistů

92 DĚKUJEME ZA POZORNOST STEM/MARK, a.s. Na Hrázi 17/176 180 00 Praha 8 Web: www.stemmark.cz Ing. Jan Tuček ředitel STEMMARK a.s. tucek@stemmark.cz Vedoucí projektu PHARE Mgr. Pavel Šimoník Client Service Director Telefon: 225 986 819 E-mail: simonik@stemmark.cz

1 Prezentace výsledků výzkumu – pro Policejní prezidium PHARE Výzkum spokojenosti občanů s prací Policie ČR 16. červen 2004 / ředitel klientských služeb:

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "1 Prezentace výsledků výzkumu – pro Policejní prezidium PHARE Výzkum spokojenosti občanů s prací Policie ČR 16. červen 2004 / ředitel klientských služeb:"— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář

Přihlásit se

Přihlásit se přes sociální síť:

1 Prezentace výsledků výzkumu – pro Policejní prezidium PHARE Výzkum spokojenosti občanů s prací Policie ČR 16. červen 2004 / ředitel klientských služeb:

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "1 Prezentace výsledků výzkumu – pro Policejní prezidium PHARE Výzkum spokojenosti občanů s prací Policie ČR 16. červen 2004 / ředitel klientských služeb:"— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář