Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

OPRAVNÉ PROSTŘEDKY V CIVILNÍM ŘÍZENÍ. Opravné prostředky obecně - 1 - účelem opravných prostředků je zabránit existenci nesprávných soudních rozhodnutí.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "OPRAVNÉ PROSTŘEDKY V CIVILNÍM ŘÍZENÍ. Opravné prostředky obecně - 1 - účelem opravných prostředků je zabránit existenci nesprávných soudních rozhodnutí."— Transkript prezentace:

1 OPRAVNÉ PROSTŘEDKY V CIVILNÍM ŘÍZENÍ

2 Opravné prostředky obecně účelem opravných prostředků je zabránit existenci nesprávných soudních rozhodnutí - opravné prostředky rozlišujeme na řádné a mimořádné, kritériem pro rozlišení těchto dvou skupin je okamžik právní moci opravným prostředkem napadeného rozhodnutí - pokud jde o řádné opravné prostředky v civilním soudním řízení, je řádným opravným prostředkem odvolání, mimořádnými opravnými prostředky jsou obnova řízení, zmatečnost a dovolání - za opravný prostředek se nepovažují odpor proti platebnímu rozkazu, respektive námitky proti směnečnému nebo šekovému platebnímu rozkazu

3 Opravné prostředky obecně civilní soudní řízení v ČR je dvouinstanční - princip dvojinstančnosti však není zakotven v ústavním pořádku - řádný opravný prostředek (odvolání) je široce přípustný prakticky proti každému rozhodnutí soudu prvého stupně - použití mimořádných opravných prostředků je naopak omezeno

4 Odvolání (§§ 201 – 227) obecná charakteristika - odvolání je univerzální opravný prostředek řádný v civilním soudním řízení - odvolání lze podat proti jakémukoliv rozhodnutí okresního soudu nebo krajského soudu, pokud tyto soudy jednají a rozhodují jako soudy prvého stupně, pokud to zákon nevylučuje - rozeznáváme odvolací systém apelační, systém kasační a systém revizní - pokud jde o apelační systém, odvolací soud z podnětu odvolání přezkoumává skutkový stav i právní posouzení, odvolací soud není vázán skutkovým stavem zjištěným soudem prvého stupně

5 Odvolání (§§ 201 – 227) obecná charakteristika 2 - současná právní úprava odvolání v civilním soudním řízení je založená na systému neúplné apelace - neúplná apelace znamená, že odvolatel v odvolání je omezen při uplatňování nových skutečností a nových důkazních návrhů - nové skutečnosti a důkazy (novoty) lze v odvolacím řízení uplatnit pouze ve velmi omezeném rozsahu a za podmínek stanovených zákonem (§ 205a o.s.ř.-odvolatel, § 211a-jiný účastník) - v apelačním systému může odvolací soud z podnětu podaného odvolání napadené rozhodnutí potvrdit, změnit nebo zrušit a vrátit věc soudu prvého stupně

6 Odvolání (§§ 201 – 227) obecná charakteristika 3 - kasační odvolací systém umožňuje odvolacímu soudu pouze přezkoumání odvoláním napadeného rozhodnutí po stránce právní - v kasačním systému odvolací soud může odvoláním napadené rozhodnutí buď potvrdit nebo zrušit, nemůže napadené rozhodnutí změnit a je vázán skutkovým stavem zjištěným soudem prvého stupně -pokud jde o revizní odvolací systém, odvolací soud je vázán skutkovým stavem jak její zjistit zjistil soud prvého stupně - v revizním odvolacím systému může odvolací soud odvoláním napadené rozhodnutí změnit, avšak pouze tehdy pokud je skutkový stav zjištěn správně

7 Odvolání (§§ 201 – 227) obecná charakteristika 5 - jak již bylo uvedeno výše, odvolání je univerzálním řádným opravným prostředkem v civilním soudním řízením, přípustným proti všem rozhodnutím, vydaným soudy v prvém stupni - výjimky ze všeobecné přípustnosti odvolání jsou vymezeny v ustanovení § 202 o.s.ř. -odvolání není přípustné proti usnesení, jímž a) se upravuje vedení řízení, b) byl účastník vyzván, aby neúplné, nesrozumitelné nebo neurčité podání doplnil nebo opravil (§ 43 odst. 1), c) bylo prominuto zmeškání lhůty,

8 Odvolání (§§ 201 – 227) obecná charakteristika 6 d) byla nebo nebyla připuštěna změna návrhu, e) bylo rozhodnuto o svědečném nebo o nárocích podle § 139 odst. 3, f) byl schválen smír, g) byl zamítnut návrh na přerušení řízení podle § 109 nebo podle § 110, h) byl žalovaný vyzván, aby se ve věci písemně vyjádřil (§ 114b) i) bylo opraveno rozhodnutí, netýká-li se oprava výroku rozhodnutí, j) bylo rozhodnuto, že doručení je neúčinné (§ 59),

9 Odvolání (§§ 201 – 227) obecná charakteristika 7 k)byla uložena povinnost složit zálohu na náklady důkazu, l) bylo vyhověno návrhu na přezkum evropského platebního rozkazu, m) bylo nařízeno první setkání s mediátorem podle § 100 odst. 5, n) byl zrušen platební rozkaz podle § 173 odst. 1 - odvolání rovněž není přípustné proti rozsudku, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím ,- Kč, k příslušenství pohledávky se nepřihlíží, to neplatí u rozsudku pro uznání a u rozsudku pro zmeškání (§ 202 odst.2), - odvolání nelze rovněž podat jen proti důvodům rozhodnutí (§ 202 odst.3)

10 Podání odvolání (§§ 201 – 204) - podle § 201 o.s.ř. může účastník napadnout rozhodnutí soudu prvého stupně odvoláním, pokud to zákon nevylučuje - taxativní výčet rozhodnutí, proti kterým není odvolání přípustné, je vymezen v § 202 o.s.ř. ( již jsme se seznámili již výše) - odvolání mohou podat i vedlejší účastník (§ 203/1), státní zastupitelství (§ 203/2) nebo Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (§ 203/3) - tyto subjekty jsou však v podání odvolání omezeny a jejich postavení je modifikováno v § 203 o.s.ř.

11 Podání odvolání 2 (§§ 201 – 204) - lhůta pro podání odvolání (§ 204 odst. 1 o.s.ř.) – odvolání se podává do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí - odvolání se podává u soudu, proti jehož rozhodnutí směřuje - bylo-li vydáno opravné usnesení, týkající se výroku rozhodnutí, běží lhůta pro podání odvolání znovu od právní moci opravného usnesení - pokud soud poskytl nesprávné poučení o délce lhůty k podání odvolání, považuje se odvolání za podané včas také tehdy, pokud se odvolatel řídil tímto nesprávným poučením - pokud rozhodnutí obsahuje nesprávné poučení, že odvolání není přípustné vůbec nebo neobsahuje-li poučení o odvolání vůbec, lze podat odvolání do 3 měsíců od doručení rozhodnutí - při zmeškání lhůty pro podání odvolání lze požádat o prominutí zmeškání, o tomto návrhu rozhoduje soud prvého stupně (§ 58)

12 Náležitosti odvolání 1 (§ 205) - odvolání musí obsahovat, jako každé podání, obecné náležitosti podání podle § 42 odst. 4 o.s.ř. odvolání musí obsahovat, také zvláštní náležitosti podání podle § 205 odst. 1,2 o.s.ř., a to: - odvolání musí obsahovat, a to identifikaci rozhodnutí, proti kterému směřuje - odvolání musí obsahovat vymezení rozsahu, v jakém odvolatel rozhodnutí soudu prvého stupně napadá - odvolatel musí uvést, v čem spatřuje nesprávnost napadeného rozhodnutí nebo postupu soudu (odvolací důvod-vymezení § 205/2) - odvolatel musí v odvolání uvést, čeho se domáhá (odvolací návrh)

13 Náležitosti odvolání 2 (§ 205) - odvolání proti rozhodnutí, jímž bylo rozhodnuto ve věci samé lze odůvodnit pouze následujícími odvolacími důvody (§ 205/2 a) – g)): a) nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud 1. stupně, rozhodnutí soudu 1. stupně vydal vyloučený soudce (přísedící) nebo soud 1. stupně nebyl správně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát (obecný procesní důvod), b) soud prvého stupně nepřihlédl k odvolatelem tvrzeným skutečnostem nebo k jím označeným důkazům, ačkoliv k tomu nebyly splněny předpoklady podle § 118b nebo § 175 odst. 4, části 1. věty za středníkem (obecný procesní důvod), c) řízení je postiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (obecný procesní důvod), d) soud 1. stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností (nedostatky ve zjištění skutkového stavu) e) soud 1. stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním (nedostatky ve zjištění skutkového stavu),

14 Náležitosti odvolání 3 (§ 205) f) dosud zjištěný skutkový stav neobstojí, neboť jsou tu další skutečnosti nebo jiné důkazy, které nebyly dosud uplatněny (§ 205a), (nedostatky ve zjištění skutkového stavu), g) rozhodnutí soudu 1.stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci (nedostatky v právním posouzení). - odvolatel může bez souhlasu soudu měnit odvolací návrhy a odvolací důvody i po uplynutí lhůty k odvolání (§ 205 odst. 3) - rozsah odvolání však lze měnit jen v průběhu lhůty k podání odvolání i po uplynutí této lhůty však lze odvolání vzít částečně zpět ( tedy rozsah odvolání zúžit) (205 odst.4)

15 Novoty 1 (§ 205a) - nové skutečnosti a nové důkazy zásadně nelze v odvolacím řízení uplatnit (neúplná apelace) - výjimky z tohoto pravidla zákazu novot jsou přípustné pouze za podmínek stanovených zákonem (§§ 205a-odvolatel, 211a-ostatní účastníci) - novoty jsou přípustné jen tehdy jestliže a) se týkají podmínek řízení, věcné příslušnosti soudu, vyloučení soudce (přísedícího) nebo obsazení soudu; b) jimi má být prokázáno, že v řízení došlo k vadám, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci; c) jimi má být zpochybněna věrohodnost důkazních prostředků, na nichž spočívá rozhodnutí soudu 1. stupně

16 Novoty 2 (§ 205a) d) jimi má být splněna povinnost tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti nebo důkazní povinnost, a to za předpokladu, že pro nesplnění některé z uvedených povinností neměl odvolatel ve věci úspěch a že odvolatel nebyl řádně poučen podle § 118a odst. 1 až 3; e) odvolatel nebyl řádně poučen podle § 119a odst. 1; f) nastaly (vznikly) po vyhlášení (vydání) rozhodnutí soudu 1. stupně.

17 Účinky odvolání (§ 206) - pokud podá odvolání oprávněná osoba a odvolání je podáno včas a je přípustné, napadené rozhodnutí nenabývá právní moci - napadené rozhodnutí nabude právní moci až právní mocí rozhodnutí odvolacího soudu - týká-li se rozhodnutí soudu 1. stupně několika práv se samostatným skutkovým základem nebo týká-li se rozhodnutí více účastníků, z nichž každý jedná v řízení sám za sebe a odvolání se vztahuje výslovně jen některá práva nebo na některé účastníky není právní moc výroku, který není napaden, odvoláním dotčena - toto pravidlo neplatí tehdy, pokud na rozhodnutí o napadeném výroku je závislý výrok, který odvoláním nebyl výslovně dotčen, nebo jestliže z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání poměru mezi účastníky - právní moc ostatních výroků není dotčena také tehdy, pokud odvolání směřuje pouze proti nákladům řízení, proti příslušenství pohledávky, proti lhůtě k plnění nebo proti výroku o předběžné vykonatelnosti rozsudku

18 Vzdání se odvolání a jeho vzetí zpět (§ 207) -vzdát se odvolání je možné jen vůči soudu, a to až po vyhlášení (vydání) rozhodnutí - odvolání je možno vzít zpět do okamžiku, než o něm odvolací soud rozhodne - je-li odvolání vzato zpět, odvolací soud odvolací řízení zastaví - pokud účastník v své vezme odvolání zpět, nemůže je podat znovu

19 Úkony soudu prvního stupně 1 (§§ 208 – 210a) - opožděně podané odvolání předseda senátu soudu prvého stupně usnesením odmítne - odvolání je podáno včas, je-li podáno u soudu prvého stupně proti jehož rozhodnutí směřuje nebo u odvolacího soudu nebo do protokolu u nepříslušného soudu -pokud má odvolání vady, postará se o jejich odstranění soud prvého stupně - pokud se vady odvolání nepodaří odstranit nebo je-li podáno neoprávněnou osobou nebo není-li přípustné, předloží věc po uplynutí odvolací lhůty soud prvého stupně soudu odvolacímu

20 Úkony soudu prvního stupně 2 (§§ 208 – 210a) - včas podané odvolání oprávněnou osobou, které je bez vad a které směřuje proti rozsudku nebo usnesení ve věci samé, doručí soud prvého stupně ostatním účastníkům - usnesení, kterým nebylo rozhodnuto ve věci samé, doručuje soud prvého stupně pouze těm účastníkům jejichž práv a povinností se týká - po splnění výše uvedeného předloží soud prvého stupně věc odvolacímu soudu se stanoviskem, že odvolání považuje za podané ve lhůtě

21 Řízení u odvolacího soudu 1 (§§ 211 – 217) - pro řízení u odvolacího soudu platí přiměřeně ustanovení o řízení před soudem prvého stupně, není-li stanoveno jinak - jiní účastníci řízení než odvolatel mohou u odvolacího soudu namítat nové skutečnosti nebo důkazy (novoty) jen za podmínek § 205a - odvolací soud je zásadně vázán rozsahem odvolání - rozsahem odvolání není odvolací soud vázán a) pokud na rozhodnutí o napadeném výroku je závislý výrok, který odvoláním nebyl dotčen b) jde-li o společná práva nebo povinnosti, že se rozhodnutí musí vztahovat na všechny účastníky vystupující na jedné straně a kde úkony jednoho účastníka platí i pro ostatní, třebaže odvolání podal jen některý z nich c) jestliže z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky

22 Řízení u odvolacího soudu 2 (§§ 211 – 217) - rozhodnutí soudu 1. stupně lze přezkoumat i z důvodů, které nebyly v odvolání uplatněny (§§ 205 odst. 2, 212a odst.1) - pokud jde o rozhodnutí ve věci samé, toto nelze takto přezkoumávat pokud odvolání přes výzvu soudu neobsahuje žádné odvolací důvody (§ 212a odst. 2) - k novým skutečnostem nebo důkazů odvolací soud přihlédne pouze tehdy, pokud byly uplatněny (§ 212a odst. 3) - odvolací soud přihlíží též k vadám vymezeným v zákoně (zmatečnost §§ 229 odst. 1, odst. 2 písm. a+b, odst. 3) - k jiným vadám přihlíží odvolací soud jen tehdy pokud mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a náprava nemohla být zjednána v odvolacím řízení

23 Řízení u odvolacího soudu 3 (§§ 211 – 217) -odvolací soud není vázán skutkovým stavem zjištěným soudem prvého stupně (§ 213/1) -odvolací soud může zopakovat dokazování (§ 213/2) -odvolací soud zopakuje dokazování, má-li za to že je možné dospět k jinému skutkovému zjištění než které učinil soud prvého stupně -pokud soud prvého stupně provedl důkazy, avšak neučinil z nich žádná skutková zjištění odvolací soud k těmto důkazům nepřihlédne (§ 213/3) -odvolací soud nepřihlíží ke skutečnostem nebo důkazům, které byly uplatněny v rozporu s § 205a nebo § 211a (§ 213/5)

24 Řízení u odvolacího soudu 4 (§§ 211 – 217) -k projednání odvolání ve věci samé se nařizuje jednání (§ 214/1) -jednání není třeba nařizovat, jde-li o odvolání proti rozhodnutí jímž nebylo rozhodnuto ve věci samé (§ 214/2) -jednání se tedy nenařizuje také tehdy pokud bylo odvolání podáno jen z důvodu nesprávného právního posouzení věci a účastníci se práva účasti na jednání vzdali, to neplatí jestliže odvolací soud opakuje nebo doplňuje dokazování (§ 214/3) -předvolání k odvolacímu jednání musí být účastníkům doručeno nejméně 10 dnů přede dnem jeho konání (§ 215/1) -v odvolacím řízení se nepoužijí § 92 (přistoupení k rozepři, záměna účastníků), § 97 a § 98 (vzájemný návrh) (§ 215/2)

25 Rozhodnutí o odvolání 1 (§§ ) -odmítnutí odvolání odvolacím soudem -je-li podáno neoprávněnou osobou nebo -směřuje-li proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné -odmítnutí opožděného odvolání -v tomto případě má rozhodnout soud prvého stupně (§ 208 odst. 1), nerozhodne-li soud prvého stupně, odmítne odvolání odvolací soud -potvrzení rozhodnutí -jde-li o rozhodnutí ve výroku věcně správné (§ 219)

26 Rozhodnutí o odvolání 2 (§§ ) -zrušení rozhodnutí (§ 219a/1) a) nedostatek podmínek řízení, nesprávné obsazení soudu, jiné vady mající za následek nesprávné rozhodnutí ve věci b) nepřezkoumatelnost rozhodnutí pro nesrozumitelnost nebo nedostatek důvodů c) soud nepřibral za účastníka toho, kdo měl být účastníkem řízení d) soud nepokračoval v řízení s tím, kdo je procesním nástupcem účastníka, který po zahájení řízení ztratil způsobilost být účastníkem řízení Jde-li o rozhodnutí ve věci samé, zruší odvolací soud rozhodnutí také tehdy je-li třeba provést další obsáhlejší dokazování (§ 219a/2)

27 Rozhodnutí o odvolání 3 (§§ ) -změna rozhodnutí ve věci samé-§ 220 ( nejsou-li splněny podmínky pro potvrzení nebo zrušení) a) soud prvého stupně rozhodl nesprávně, ačkoliv správně zjistil skutkový stav (§ 220/1) b) po doplnění nebo zopakování dokazování je skutkový stav zjištěn tak, že je možné rozhodnout (§ 220/1) c) je-li schválen smír (§ 220/2) -po zrušení rozhodnutí odvolací soud vrátí věc soudu prvého stupně k dalšímu řízení, postoupí věc věcně příslušnému soudu nebo rozhodnéh o zastavení řízení (§ 221/1) -v průběhu odvolacího řízení lze vzít zpět návrh na zahájení řízení, odvolací soud pak zruší rozhodnutí soudu prvého stupně a řízení zastaví (§ 222a/1) -odvolací soud rozhoduje rozsudkem pokud potvrzuje nebo mění rozsudek, jinak rozhoduje usnesením (§ 223) -v případě vrácení věci je soud prvého stupně vázán právním názorem odvolacího soudu (§ 226/1)

28 Žaloba na obnovu řízení a pro zmatečnost – obecně (§§ i) -žaloba na obnovu řízení a žaloba pro zmatečnost jsou mimořádnými opravnými prostředky -lze jimi napadnout pouze pravomocné rozhodnutí -žalobou na obnovu řízení lze napadnout pouze pravomocné rozhodnutí ve věci samé -žalobou pro zmatečnost lze napadnout pravomocné rozhodnutí soudu prvého stupně nebo soudu odvolacího, kterým bylo řízení skončeno

29 Obnova řízení – důvody ( § 228) -obnova řízení je mimořádným opravným prostředkem, kterým se odstraňují vady dosavadního řízení, týkající se skutkového stavu -důvody obnovy jsou následující a) skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy, které bez své viny nemohl účastník použít v původním řízení před soudem prvého stupně nebo před odvolacím soudem (§ 205a, § 211a), pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci (§ 228/1 a) b) lze-li provést důkazy, které nemohly být provedeny v původním řízení před soudem prvého stupně nebo před soudem odvolacím (§ 205a, § 211a), pokud mohou přivodit příznivější rozhodnutí ve věci (§ 228/1 b) -žalobou na obnovu řízení lze napadnout i pravomocné usnesení, jímž byl schválen smír (§ 228/2), jsou-li dány důvody § 228/1 a) nebo b)

30 Zmatečnost – důvody (§ 229) -důvody zmatečnosti jsou obsáhle vymezeny v § 229 odst. 1 písm. a) až h), v § 229 odst. 2 písm. a) až c), v § 229 odst. 3 a § 229 odst. 4 § 229/1 a) – f) vymezuje totéž jako § 205/2 a) a) nedostatek pravomoci b) nezpůsobilost být účastníkem řízení c) nedostatek procesní způsobilosti d) nedostatek návrhu na zahájení řízení e) vyloučený soudce (přísedící) f) nesprávné obsazení soudu g) nepříznivé rozhodnutí v důsledku trestného činu soudce h) ustanovení opatrovníka pro neznámý pobyt (nedoručení do ciziny), ačkoliv pro to nebyly podmínky

31 Zmatečnost – důvody 2 § 229/2 - další důvody zmatečnosti u rozhodnutí ve věci samé a) litispendence b) res iudicata c) materiální nevykonatelnost – zamítnutí návrhu na výkon rozhodnutí (exekuci) 229/3 - další důvody zmatečnosti u rozhodnutí ve věci samé zmatečnost lze uplatnit, pokud nesprávným postupem soudu byla odňata účastníku možnost jednat před soudem 229/4 - další důvody zmatečnosti u pravomocného usnesení odvolacího soudu, -kterým bylo odmítnuto odvolání nebo zastaveno odvolací řízení -kterým bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu 1. stupně o odmítnutí odvolání nebo dovolání pro opožděnost

32 Nepřípustnost obnovy a zmatečnosti (§ 230 ) -žaloba na obnovu ani žaloba pro zmatečnost není přípustná proti a) usnesení, jímž bylo rozhodnuto o žalobě z zrušené držby b) jen proti výroku rozhodnutí o nákladech řízení, o lhůtě k plnění a o předběžné vykonatelnosti c) jen proti důvodům rozhodnutí -žaloba na obnovu není přípustná proti rozsudkům a usnesením, jejichž zrušení nebo změny lze dosáhnout jinak, nepočítaje v to dovolání -žaloba pro zmatečnost není přípustná proti usnesení, jímž bylo rozhodnuto o žalobě pro zmatečnost -žaloby může podat za v zákoně vymezených důvodů také vedlejší účastník, státní zastupitelství a Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových

33 Podání žaloby a lhůty (§ 232 – 235) -zvláštní náležitosti žaloby na obnovu a žaloby pro zmatečnost jsou vymezeny v § 232 odst. 1, jde o označení rozhodnutí, proti němuž žaloba směřuje, rozsah napadení, důvod žaloby, vylíčení skutečností svědčících o včasnosti žaloby, označení důkazů k prokázání důvodnosti žaloby, žalobní petit -lhůta pro podání žaloby na obnovu řízení platí tříměsíční subjektivní lhůta a tříletá objektivní lhůta, po 3 letech od právní moci napadeného rozhodnutí může být žaloba na obnovu podána tehdy, jestliže trestní rozsudek nebo rozhodnutí o přestupku nebo jiném správním deliktu byly později zrušeny (§ 233/1,2) -lhůta pro podání žaloby pro zmatečnost musí být podána ve lhůtě 3 měsíců od doručení napadeného rozhodnutí (§ 234/1-6) -prominutí zmeškání lhůt k podání žaloby na obnovu ani žaloby pro zmatečnost není přípustné (§ 235/1)

34 Rozhodnutí o žalobě 1 (§ 235a – § 235g) -žalobu projedná a rozhodne o ní soud, který rozhodoval ve věci v prvém stupni -žalobu pro zmatečnost podanou podle § 229 odst. 3 a 4 projedná a rozhodne soud, jehož rozhodnutí je napadeno -je-li podána žaloba na obnovu i žaloba pro zmatečnost, soud řízení spojí -v řízení o žalobě se nepoužijí § 92 (přistoupení k rozepři, záměna účastníků), § 97 a § 98 (vzájemný návrh) ani § 107a (singulární sukcese v hmotněprávním vztahu a na ní navazující procesní nástupnictví) -je-li podáno též dovolání, soud řízení o žalobě přeruší do rozhodnutí dovolacího soudu -soud projedná věc v rozsahu vymezeném žalobou, tímto rozsahem není soud vázán v případě, že je (1) na napadeném výroku je závislý výrok, který žalobou dotčen nebyl nebo (2) v případě, kdy jde o společná práva a povinnosti takové povahy, že se rozhodnutí musí vztahovat na všechny účastníky nebo jestliže (3) z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky

35 Rozhodnutí o žalobě 2 (§ 235a – § 235g) -žalobu na obnovu řízení soud usnesením zamítne nebo usnesením obnovu povolí -žalobu pro zmatečnost soud usnesením zamítne nebo napadené rozhodnutí zruší -bylo-li rozhodnutí napadené dovoláním dovolacím soudem zrušeno, soud řízení o žalobě na obnovu nebo pro zmatečnost zastaví -povolením obnovy se odkládá vykonatelnost napadeného rozhodnutí

36 Řízení a rozhodnutí po povolení obnovy nebo po zrušení rozhodnutí (§ 235h - § 235i) -pokud byla povolena obnova řízení, soud 1. stupně věc znovu bez dalšího návrhu projedná -soud přihlédne přitom ke všemu, co vyšlo najevo v původním řízení nebo při projednávání žaloby -shledá-li soud napadené rozhodnutí věcně správným, usnesením návrh na změnu zamítne -je-li návrh na obnovu důvodný, soud rozhodnutí ve věci samé změní, nové rozhodnutí nahradí rozhodnutí původní -bylo-li zrušeno rozhodnutí napadené pro zmatečnost, soud věc projedná a rozhodne, přihlédne ke všemu, co vyšlo najevo v původním řízení i při projednávání žaloby, právní názor obsažený ve zrušovacím rozhodnutí je pro soud závazný -právní poměry někoho jiného, než účastníka řízení nemohou mohou být novým rozhodnutím ve věci dotčeny

37 Dovolání 1 (§ § 243g) -dovolání je mimořádným opravným prostředkem, lze jím napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu pokud to zákon připouští (§ 236/1) - dovolání jen proti důvodům rozhodnutí není přípustné (§ 236/2) - dovolání je přípustné (§ 237) proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení a) se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo b) která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo c) je dovolacím soudem rozhodována rozdílně nebo d) má-li být dovolacím soudem již vyřešená právní otázka posouzena jinak

38 Dovolání 2 (§ § 243g) -dovolání není přípustné v případech taxativně vymezených v ustanovení § 238 odst. 1 písm. a) až g) -ustanovení § 238 odst. 2 stanoví podrobnější podmínky pro výpočet peněžité hodnoty plnění, dovolání není přípustné ve věcech, kde peněžité plnění nepřevyšuje ,- Kč, to neplatí ve věcech spotřebitelských smluv a ve věcech pracovněprávních -v ustanovení § 238a jsou upraveny některé podrobnosti týkající se přípustnosti dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu v procesních otázkách (jde o rozhodnutí, jimiž se odvolací řízení nekončí), a to ve věcech, kdo je procesním nástupcem účastníka, o vstupu do řízení místo dosavadního účastníka (§ 107a), o přistoupení dalšího účastníka (§ 92 odst. 1) a o záměně účastníka (§ 92 odst. 2) -přípustnost dovolání (§ 237 až 238a) je oprávněn zkoumat jen dovolací soud

39 Dovolání 3 (§ § 243g) -lhůta k podání dovolání činí 2 měsíce od doručení rozhodnutí odvolacího soudu (§ 240/1) -dovolání se podává u soudu, který rozhodoval v prvém stupni (§ 240/1) -zmeškání lhůty pro podání dovolání nelze prominout (§ 240/2) -lhůta je však zachována, pokud dovolání bylo ve lhůtě podáno u odvolacího nebo dovolacího soudu (§ 240/2) -lhůta je zachována také tehdy, pokud bylo dovolání podáno po uplynutí dvouměsíční lhůty v důsledku nesprávného poučení soudu o dovolání, dovolání pak lze podat do 3 měsíců od doručení rozhodnutí (§ 240/3)

40 Dovolání 4 (§ § 243g) § 241 -dovolatel musí být zastoupen advokátem nebo notářem -je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání, zastoupena být nemusí -je-li dovolatelem právnická osoba, stát, obec nebo vyšší územně samosprávný celek, povinné zastoupení není třeba, jedná-li za ně osoba s právnickým vzděláním -dovolání musí být sepsáno advokátem, notářem nebo v případech povolených zákonem osobou s právnickým vzděláním

41 Dovolání 5 (§ § 243g) -jediným dovolacím důvodem může být skutečnost, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§ 241a/1) -pokud jde o zvláštní náležitosti dovolání, musí dovolání obsahovat označení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje, rozsah napadení, důvod dovolání, v čem je spatřována přípustnost dovolání a dovolací návrh (§ 241a/2) -dovolací důvod musí být zvlášť pečlivě vymezen -dovolatel musí uvést právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné a musí vyložit, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení (§ 241a/3) -v dovolání nelze odkazovat na podání, která dovolatel učinil v předchozích stádiích řízení-je třeba opsat přímo do textu dovolání (§ 241a/4)

42 Dovolání 6 (§ § 243g) -pokud dovolatel podá podání obsahující rozsah dovolání nebo důvod dovolání, aniž je zastoupen kvalifikovanou osobou s právním vzděláním, k takovému podání se nepřihlíží (§ 241a/5) -v dovolání nelze uplatnit nové skutečnosti nebo důkazy (§ 241a/6) -dovolání, které neobsahuje rozsah napadení rozhodnutí odvolacího soudu nebo neuvádí, v čem dovolatel spatřuje přípustnost nebo neobsahuje vymezení dovolacího důvodu, může být doplněno pouze v průběhu lhůty k podání dovolání (§ 241b/3) -pokud v době podání dovolání nebyl dovolatel zastoupen kvalifikovanou osobou s právním vzděláním, běží lhůta pro doplnění dovolání až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určená ke splnění této podmínky (§ 241b/3)

43 Dovolání 7 (§ § 243g) -dovolací soud přezkoumává rozhodnutí odvolacího soudu pouze v rozsahu, ve kterém byl jeho výrok napaden v dovolání (§ 242/1) -dovolací soud není vázán rozsahem dovolacích návrhů (§ 242/2) a) v případech, kdy na rozhodnutí o napadeném výroku je závislý výrok, který dovoláním nebyl dotčen b) v případech, kdy jde o taková společná práva nebo povinnosti, že rozhodnutí se musí vztahovat na všechny účastníky, kteří vystupují na jedné straně, třebaže dovolání podal jen některý z účastníků c) jestliže z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky -napadené rozhodnutí lze přezkoumat jen z důvodu vymezeného v dovolání, je-li však dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k dalším vadám (§ 242 odst /1, § 229/2 a-b, § 229/3)

44 Dovolání 8 (§ § 243g) -po dobu trvání lhůty k podání dovolání lze bez souhlasu soudu měnit rozsah a důvody dovolání (§ 242/4) -dovolací soud může i bez návrhu odložit vykonatelnost nebo právní moc napadeného rozhodnutí (§ 243) -dovolací soud zpravidla rozhoduje bez jednání (§ 243a/1)

45 Dovolání 9 (§ § 243g) -odmítnutí dovolání – dovolací soud odmítne dovolání, které není přípustné, nebo které trpí vadami jež ve lhůtě nebyly odstraněny, v těchto případech dovolací soud rozhodne do 6 měsíců ode dne, kdy mu věc byla předložena (§ 243c/1) -zamítnutí dovolání – dojde-li dovolací soud k závěru, že rozhodnutí odvolacího soudu je správné (§ 243d písm. a) -změna rozhodnutí – dojde-li dovolací soud k závěru, že odvolací soud rozhodl nesprávně, avšak dosavadní výsledky řízení umožňují dovolacímu soudu o věci rozhodnout (§ 243d písm. b) -zrušení rozhodnutí – v ostatních případech (§ 243e/1)

46 Dovolání 10 (§ § 243g) -pokud dovolací soud k dospěje k závěru, že důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, se týkají také rozhodnutí soudu prvého stupně, zruší dovolací soud i rozhodnutí soudu prvého stupně a věc vrátí tomuto soudu k dalšímu řízení (§ 243e/2) -soud, jemuž byla věc vrácena po zrušení rozhodnutí dovolacím soudem, je vázán právním názorem dovolacího soudu (§ 243g/1-odkaz na § 226) - právní poměry někoho jiného než účastníka řízení nemohou být novým rozhodnutím dotčeny (§ 243g/2)


Stáhnout ppt "OPRAVNÉ PROSTŘEDKY V CIVILNÍM ŘÍZENÍ. Opravné prostředky obecně - 1 - účelem opravných prostředků je zabránit existenci nesprávných soudních rozhodnutí."

Podobné prezentace


Reklamy Google