Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Ženy na vedlejší koleji (?) Analýza postavení migrantek a žen s migračním původem ve vyšším středním a seniorském věku v ČR Dr. Marie Jelínková na základě.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Ženy na vedlejší koleji (?) Analýza postavení migrantek a žen s migračním původem ve vyšším středním a seniorském věku v ČR Dr. Marie Jelínková na základě."— Transkript prezentace:

1 Ženy na vedlejší koleji (?) Analýza postavení migrantek a žen s migračním původem ve vyšším středním a seniorském věku v ČR Dr. Marie Jelínková na základě podkladů Mgr. Pavly Hradečné

2 ANALÝZA A JEJÍ VÝCHODISKA Zaměření: migrantky či ženy s migrační historií, které jsou ve vyšším středním až seniorském věku v ČR Důvod: časté případy klientek SIMI, které byly vystaveny diskriminaci a nerovnému zacházení či/a žijí v nedůstojných životních podmínkách (mnohonásobná diskriminace: gender, věk, původ…) Status quo: specifická situace migrantek je v migračních materiálech na první pohled zanedbána Výhled: momentálně menší skupina, ale prognóza značného nárůstu, podíl žen-migrantek se také zvyšuje a zdá se, že ženy inklinují k trvalejšímu charakteru migrace (u přechodného pobytu)

3 ZAJÍMALO NÁS Jaké je postavení migrantek ve vyšším středním a seniorském věku v ČR, s jakými problémy jsou konfrontovány a jaké dopady má přístup státu do každodenního života těchto žen? A zda materiály koncepční a strategické povahy reflektují či identifikují migrantky seniorky jako samostatnou skupinu ohroženou sociálním vyloučením (a pokud ano, jaká přináší opatření, nástroje, evaluaci situace…)?

4 ANALÝZA: POSTUP A OBSAH MATERIÁLY + ZKUŠENOSTI Z PŘÍMÉ PRÁCE → IDENTIFIKACE PROBLÉMY A BARIÉRY → NÁVRHY A DOPORUČENÍ = SNAHA O VODÍTKA PRO TVORBU LEPŠÍ SOCIÁLNÍ POLITIKY STRUKTURA: OBECNÝ POPIS (Metodologie, výzkumné otázky, východiska, kontext práce, definice cílové skupiny, pojmosloví, popis situace a statistická data), BARIÉRY A SPECIFIKA V KONKRÉTNÍCH OBLASTECH ŽIVOTA (Možnosti příchodu a druhy pobytu, Zaměstnanost a podnikání, Vzdělání, Zdraví a zdravotní péče, Sociální práva s důrazem na oblast důchodového zabezpečení, Bydlení, Sociální participace a komunitní život, Násilí na ženách (genderově podmíněné a domácí), Vícenásobná diskriminace, STRATEGICKÉ DOKUMENTY A ODPOVĚDNÉ INSTITUCE (evropské, mezinárodní, národní, lokální koncepty), MIGRANTKY VE VYŠŠÍM STŘEDNÍM A SENIORSKÉM VĚKU V NORSKU (komparace a dobrá praxe), ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ

5 VÍCENÁSOBNÉ ZNEVÝHODNĚNÍ  Ženy podle oficiálních statistik tvoří celkem 43 % ze všech obyvatel jiné státní příslušnosti na našem území, necelých 20 % z nich je starších 50 let. Ve skutečnosti jsou ale údaje o počtu žen migrantek starších 50 let v ČR vyšší (bez povolení k pobytu, nehlášené EU občanky, naturalizované…). Dále změny ve struktuře migrantů (více slučování rodin, dětí, stárnutí). Absence statistik o jejich pohybu na trhu práce i o čerpání důchodových dávek – tato „neviditelnost“ může sama o sobě prohlubovat znevýhodnění  Znevýhodnění z pozice migrantů/migrantek, z pozice žen i z pozice straších osob: úmyslné nerovností ze strany státu (vyloučení například z vybraných sfér veřejného života u dlouhodobých migrantů kvůli ne-existence volebního práva), nedostatečné jazykové znalosti, zdravotní omezení, kulturní a rodinné vzorce, nízká či obtížně přenositelná kvalifikace a vzdělání do přijímajícího státu, absence společenských kontaktů a vazeb… Možná diskriminace i na základě rasy/etnicity, náboženství…. Existence významných rozdílů mezi různými skupinami migrantek a migrantů, ať už v závislosti na zemi původu, náboženství, důvodech pro migraci, individuálních zkušenostech s integrací a sociálně-ekonomickém statusu aj.  To, co lze z našeho pohledu označit za „pouhý“ nedostatek zákonné úpravy, mohou samotné migrantky vnímat – a také v řadě případů i vnímají – optikou diskriminace.

6 PŘÍKLAD: STAROBNÍ DŮCHODY  cizinci a cizinky mají již určité povědomí o pracovních právech, v oblasti důchodů a otázek, které s sebou přináší seniorský věk, však nejsou informováni takřka vůbec.  o cizincích a cizinkách v důchodovém věku resp. o jejich možnostech často nevědí a nemohou jim tak kvalifikovaně poradit ani úředníci českých státních orgánů, kteří mnohdy poskytují zavádějící informace  s ohledem na neustále se zvyšující délku let, potřebnou pro přiznání důchodu, se v případě cizinců a cizinek a jejich neschopnosti na důchody dosáhnout jedná o „časovanou bombu“, problém je neuvěřitelně široký a je zapotřebí systémových změn k jeho odstranění (např. další bilaterální smlouvy o soc. zab., délka řízení, povinnost přispívat x reálná možnost čerpat…) + absence dat  u žen je situace ještě problematičtější, diskriminace častější a jejich postavení horší: nemají odpracované potřebné roky pro přiznání důchodu nebo se jim léta odpracovaná v jiných státech neuznávají – v takovém případě musejí být aktivní na trhu práce i v letech, kdy jiné osoby již čerpají důchod – a s ohledem na to, že dnes je obtížné nalézt zaměstnání i pro kategorii osob 50 plus, lze si představit, jaké zaměstnání a jaká úroveň zaměstnaneckých práv bude nabídnuta seniorkám cizinkám

7 ZÁVĚRY  absence uceleného uchopení problematiky stárnoucích migrantek, resp. osob s migračním původem (minimální identifikace problému) → absence konkrétních, měřitelných a vymahatelných opatření vůči migrantkám- seniorkám → snížení úspěšnost integračních snah směrem k migrantkám na minimum i oslabení genderové a seniorské agendy  znevýhodnění: přímo z právních předpisů nebo z aplikační praxe (např. sloučení rodiny za účelem péče o seniory)  migrující ženy nalézají zaměstnání převážně v oblasti neformálního a neregulovaného poskytování služeb (nízká mobilita na trhu práce, nevyužívání kvalifikace, malý efekt rekvalifikace a krom toho i administrativní náročnost uznávání kvalifikace a vzdělání)  nerovné postavení migrantek se s příchodem vyššího věku dramaticky zhoršuje, mnoho z nich žije je konfrontováno s takřka absolutními formami sociálního vyloučení („žít déle a výrazně hůře“)  na kvalitu života migrantek nemá významný vliv jen politika státu, velkou měrou ji ovlivňují i postoje a chování většinové společnosti

8 VELMI MÍRNÝ POZITIVNÍ POSUN  K částečnému zlepšení práv migrantek postupem času dochází (ovšem pomalu a nedostatečně)  Obtížné postavení migrantek seniorek si odpovědné orgány postupně začínají uvědomovat (viz část agendy vlády ČR, spadající pod Úřad vlády či pod ministerstvo pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu (včetně činnosti pracovních a poradních orgánů), činnost kanceláře veřejného ochránce práv a stávající ombudsmanky, částečně i aktivity MPSV a MV ČR. x současná situace v oblasti migrace může odsunout genderové otázky do pozadí

9 SITUACE VŠAK ZŮSTÁVÁ STÁLE NEUSPOKOJIVÁ  Žádným ze strategických dokumentů v ČR neobsahuje dostatečně konkrétní opatření na podporu migrantek ve vyšším středním a seniorském věku. Materiály koncepční povahy se situací migrantek seniorek téměř nezabývají a nepřináší potřebná vodítka a naznačovat dostatečně konkrétní směry, kterými by se měly odpovědné orgány vydat. Postavení migrantek dotýká např. Vládní strategie pro rovnost žen a mužů v České republice na léta 2014 – 2020 (která se jako jedna zaměřuje na témata sociálního vyloučení a genderově podmíněné marginalizace vícenásobně diskriminovaných osob a genderová specifika bezdomovectví zvyšující zranitelnost žen bez domova, přičemž migrantky (migranty) a seniorky (i seniory) řadí právě mezi ty nejzranitelnější, či Koncepce sociálního bydlení, i zde je téma nedostatečně zohledněno

10 ……………Aktualizovaná Koncepce integrace cizinců - Ve vzájemném respektu a migrantky-seniorky Koncepce nově na problematiku migrantek upozorňuje (ve srovnání s předešlou integrační koncepcí) lépe a nově v několika oblastech, ALE… problematika žen-migrantek je v tomto stěžejním materiálu i přes výše uvedený posun k lepšímu stále marginalizována, roztříštěna a chybí ucelený přehled oblastí a na to reagujících opatření a konkrétních úkolů v navazujícím Postupu při realizaci aktualizované Koncepce integrace cizinců v roce 2016, které by v souladu s výše uvedenými prohlášeními fakticky a účinně reagovaly na potřebu věnovat zvýšenou pozornost migrantkám. Ještě horší je pak situace u migrantek seniorek, ale i u migrantů seniorů – dokument s nimi nijak nepracuje, ani je neřadí mezi zranitelné osoby.

11 Doporučení Popsaná situace klade zvýšené nároky právě na stát a jeho orgány a přímo je vybízí k afirmativním akcím ve prospěch zranitelných skupin v současné společnosti. Úkolem státu je, mj. přispívat k vytvoření takového celospolečenského klimatu, ve kterém se všem osobám, včetně těch s migrační historií a zároveň všem věkovým kategoriím dostane úcty, důstojnosti a společenské důležitosti.  Požadovat po koncepcích integrace na národní či lokálních úrovních atp., aby se přihlásily ke snaze zakomponovat do české legislativy veškeré instrumenty evropského i mezinárodní práva, které povedou ke zvýšení ochrany migrantek, potažmo migrantek seniorek, a deklarovaly svoji ochotu ratifikovat v tomto smyslu příslušné mezinárodní či evropské úmluvy.  Věnovat se legislativním nedostatkům i problémům aplikační praxe.  Podpořit úsilí o integraci ze strany migrantek samotných (z pohledu jazyka, kultury, pobytu…)

12 ZMĚNA JE MOŽNÁ, ALE JE TŘEBA…  Připustit si absenci systematického a koherentního záměru, který by vedl k nejen k úspěšnému, ale také důstojnému začlenění migrantek, včetně těch stárnoucích, do české společnosti a podle toho nově přistoupit ke stanovení cílů, nástrojů a opatření na podporu zranitelných skupin.  Přesně definovat, o jakou integraci má stát zájem a co konkrétně si pod tímto pojmem představuje. Vyvarovat se úskalí nedokonalých a vágně pojatých definic integrace. Integrovat se totiž nepochybně dá i mezi ty nejméně úspěšné – to však pravděpodobně není cílem.  Dobře popsat, organizačně zajistit a především stanovit vymahatelné konkrétní kroky a opatření. Bez nich ani sebelepší definice integrace nepovede k důstojnějšímu životu migrantek a migrantů v přijímající společnosti.

13 Všem zájemcům a zájemkyním bude analýzy v elektronické podobě rozeslána v nejbližší době, dostupná bude i na webových stránkách Sdružení pro integraci a migraci Projekt „Ženy na vedlejší koleji (?)“ podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů. Projekt realizuje Sdružení pro integraci a migraci, o. p. s. (SIMI) ve spolupráci s Fakultou humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze a Univerzitou v Bergen (Norsko).


Stáhnout ppt "Ženy na vedlejší koleji (?) Analýza postavení migrantek a žen s migračním původem ve vyšším středním a seniorském věku v ČR Dr. Marie Jelínková na základě."

Podobné prezentace


Reklamy Google