Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Komercializace V&V na VŠ Ing. Petr Holec, CSc. Název projektu: Od rozvoje znalostí k inovacím Registrační číslo projektu: CZ.1.07./2.3.00/09.0009 Tento.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Komercializace V&V na VŠ Ing. Petr Holec, CSc. Název projektu: Od rozvoje znalostí k inovacím Registrační číslo projektu: CZ.1.07./2.3.00/09.0009 Tento."— Transkript prezentace:

1 Komercializace V&V na VŠ Ing. Petr Holec, CSc. Název projektu: Od rozvoje znalostí k inovacím Registrační číslo projektu: CZ.1.07./2.3.00/ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

2 Pohled do historie Původní poslání universit: výuka (teologie, právo, filosofie, prakticky zaměřená medicína, mnohem později přírodní vědy jako součást filosofie) Od poloviny 19. stol. (Humboldt, Berlín): výzkum (zprvu specifika německých universit, výrazné posílení průmyslu díky lepšímu pochopení fyzikálních jevů, systém DIN), akademická svoboda bádání V současnosti: podpora regionálního hospodářství (třetí poslání universit, ve světě zostřující se konkurence nemůže zůstat intelektuální potenciál universit nevyužit) Třetím posláním universit je dnes podíl na hospodářském rozvoji regionu, podpora inovačních činností Inovace není lineární proces. Je «přetvářením nových poznatků do hospodářských a sociálních přínosů, které se uskutečňuje jako výsledek složitých dlouhodobých interakcí mezi mnoha partnery » (Zdroj: Cordis, pojmový aparát inovací) Nezbytnost uvažovat o podpoře inovací v podnikatelských kategoriích!!

3 Paradigma vzdělanostní společnosti. výzkum penízepoznatky inovace

4 Inovační systém, obecně vláda, parlament administrativa rozpočet výzkum vysoké školy akademie věd TRH podnikatelská sféra finanční instituce externí odborné služby daně financování výzkumu, investiceúvěry patentové kanceláře, poradenství zadání smluvního výzkumu řešení praktických problémů patentování licence MSP velké firmy

5 Inovační systém v ČR Vláda – ministerstva - rozpočet VÝZKUM VŠ Akademie věd Jiné TT oddělení Grantová Agentura FIRMY MSP Velké firmy R&D produkty daně FINANČNÍ INSTITUCE banky pensijní fondyInvest. fondy Rizik. kapitál Seed fundy Busin andělé AV TECHNOLOGICKÝ TRANSFER TT agentury Technologické parky Inkubátory (BIC) Začínající firmy nabídky zadání Podpůrné instituce : patentování, licence, poradenství Publicita : osvěta, osvědčené postupy, úspěšné případy TRH Inkubátory (BIC) Nové firmy (spin-outs) ZV

6 Inovace Inovace inkrementální - radikální Značná část je založena na poznatcích vědy, zejména tzv. radikální, disruptivní inovace Dnes je ve světě cca 50% růstu HDP založeno na vědeckých poznatcích Přenos poznatků do praktického využití: základní výzkum – aplikovaný výzkum – vývoj - výroba

7 Technologická nabídka – technologická poptávka Využitelnost výsledků výzkumu, jehož cíle jsou formulovány zvědavostí výzkumníka, je téměř nulová („technologická nabídka“) Využitelnost výsledků výzkumu, jehož cíle jsou formulovány poptávkou trhu, je výrazně vyšší („technologická poptávka“) Je třeba v komunikaci s průmyslem formulovat taková zadání projektů, která jednak přinášejí vyšší schopnost konkurence, jednak vyžadují tvůrčí přístup a posouvají vědecké poznání vpřed

8 Srovnání technického pokroku za 75 let Cesta z Evropy do Spojených Států lodí, 5 dní letadlem, 8 hodin Jednání s partnery dopis, cesta telekonference, Zpravodajství lokální: noviny, rozhlas globální: TV, Internet Administrativa telefon a psací stroj počítač, Internetové spojení Řízení procesů draze placení odborníci levné vestavěné mikropočítače

9 Pokrok za 75 let: společnost Prodloužení průměrné délky života o více než 20% Exponenciální růst počtu obyvatel planety, ale pokles porodnosti v rozvinutých zemích Exponenciální růst spotřeby energie a surovin Politická stabilita dosažena na úkor plýtvání zdroji Zhoršování životního prostředí: CO 2, znečištění, odpady Nové úkoly pro vědu: zdraví pro společnost, energetika, doprava, udržitelnost růstu; nejsou zcela řešitelné jen „neviditelnou rukou trhu“

10 Dynamika ekonomického vývoje Zkracující se doba života výrobku US trh, 50% telekomunikačních výrobků mladších než 2 roky Zkracující se doba penetrace trhu 50 milionů zákazníků dosaženo u radiopřijímače za 40 let u počítače PC za 16 let u připojení na Internet za 5 let Přesun výroby do rozvojových zemí (outsourcing) 1980 ….. 10%, 2003 ….. 25%, 2025…..50%

11 Dynamika ekonomického vývoje (2) Nově a méně viditelně: outsourcing vývoje!! zavedené firmy nechávají vyvíjet i vyrábět určitý sortiment svých výrobků v levnějších zemích PDA: 70% vývoje na Tajwanu (HTC, Compal, Inventec) Laptopy: 65% vývoje na Tajwanu (Quanta, Compal, FIC, Wistron, Asustek) Digitální aparáty: 30%, Mobilní telefony: 20% (levnější modely) Problém známých firem: jak docílit, aby se dodavatelské firmy nestaly konkurencí?

12 Věda a HDP Samuelson (Nobelova cena za ekonomiku): korelace mezi investicemi do vědy (GERD) a rychlostí růstu HDP rok 2001 rok 2003 SWE 3,65%; 4,27% FIN 3,23% 3,41% JPN 2,96% 3,07% USA 2,63% 2,71% UK 1,95% 1,89% CZ 1,16% 1,22% (zdroj Eurostat)

13 Investice státu do V&V jako % státních výdajů Finsko 1,98% Malta 1,97% Španělsko 1,93% Francie 1,92% Holandsko 1,69% průměr EU 15 1,67% Velká Británie 1,67% Německo 1,63% Portugalsko 1,51% Švédsko 1,48% Dánsko 1,21% Česko 0,97% Slovensko 0,62% Lotyšsko 0,48%

14 Inovační politika Lisabonská dohoda: základem udržování konkurenceschopnosti je věda a výzkum Evropa má velmi dobré výsledky ve výzkumu, neumí je ale komercializovat je třeba více a účelněji investovat do vědy, včetně vědy aplikované je třeba pojmenovat a odstranit hlavní překážky inovačního procesu * zjednodušit systém ochrany duševního vlastnictví * podpořit systém financování tam, kde jsou rizika vysoká * vytvořit systém vzdělávání odborníků pro TT

15 Lisabonská strategie Složky: Hospodářská (dosažení vysoké schopnosti konkurence), Sociální (plná zaměstnanost, sociální soudržnost) Environmentální (udržitelný rozvoj) Nástroje: Věda a výzkum, 3% HDP jako cíl Špičková věda: rámcové programy (RP), sítě a centra excelence, pouze vybrané oblasti, financování rozpočtem Užitá věda: podpora regionálního hospodářského rozvoje (RIS) – národní priority, prostřednictvím ESF, objem prostředků srovnatelný s RP

16 Základní zkušenosti: DV Téze: Výsledky výzkumu placeného z veřejných prostředků musí být přístupné komukoliv → publikace Důsledek: pak z nich ale často těží ti, kdo se na jejich tvorbě nepodíleli ani intelektuálně, ani finančně Řešení: Bayh-Doleův zákon, USA 1980, stát předává svá vlastnická práva k výsledkům sféře výzkumu (omezující podmínky) Umožňuje vnímat vědecké poznatky jako zboží, s nímž lze obchodovat, a investice do vědy jako investice do budoucnosti → vícezdrojové financování vědy a výzkumu Problém: chybí způsob jak vyhodnocovat jejich návratnost

17 Základní zkušenosti : financování (1) Téze: stát financuje jen základní výzkum, aplikovaný výzkum a vývoj financuje firma Důsledek: u aplikovaného výzkumu a vývoje vstupují do hry další faktory, které z projektu činí mezioborovou úlohu, může se pěkně prodražit Zkušenost: krach např. US firem, vyvíjející fax a barevnou obrazovku Trinitron, mezivýsledky levně odkoupili Japonci a na obou výrobcích zbohatli Řešení: podíl státu na financování inovačních projektů Problém: nalezení optimálního modelu; v každé zemi jiného!

18 Základní zkušenosti: financování (2) Téze: Bublina „dot.com“ (USA 2002) zpochybňuje celý přínos vědy a výzkumu ekonomice Příčina: podstatně vyšší podíl soukromých investorů („podnikatelských andělů“, fondů rizikového kapitálu) na financování nově založených technologických firem; vidina enormních zisků na nápadech, jak komerčně využít Internet, a snaha „předběhnout“ jiné investory vedla k zanedbávání běžných kontrolních procesů předcházejících investici (studium business plánu, „due-dilligence“ a p.). Až 30% US investic proběhlo v té době bez znalosti business plánu!! Současný stav: bursa nových technologických firem NASDAQ se pomalu vrací k původním úrovním hodnot akcií před Internetovým boomem

19 Financování vědy a výzkumu Typ výzkumu základníaplikovanývývoj výstup poznatekfunkční vzorekprototyp přínos základní podnětystudie proveditelnostiprodukt pro trh IPR velmi zřídkačastosoustavně obor jednooborovýmezioborovýpodnik. omez. financování veřej. zdrojepodílovésoukromé zdr. vliv trhu žádnýžádoucízásadní Státní podpora inovací: jediná bloková vyjímka ze zákona o hospodářské soutěži (striktní omezující podmínky)

20 Nedostatky inovačního systému ČR (1) politika a právní prostředí Nestandardní podnikatelské prostředí, nevynutitelnost práva, nedostatek politické vůle právo vůbec vynucovat  Nízká podnikatelská morálka Nekompetence politiků při přípravě zákonů, pramenící z nezájmu o problematiku, která přináší výsledky až za horizontem volebního období Přednost zájmům skupinovým před zájmy společenskými Ideologie převažuje nad věcnou analýzou zahraničních zkušeností (jak u ODS, tak u ČSSD)

21 Nedostatky inovačního systému ČR (2) finanční služby Špatné zákony upravující specifické formy financování inovací (zejména směrem k fondům rizikového kapitálu a k daňovému režimu) Neochota bank zabývat se záležitostmi, jimž nerozumějí – chybí jim odborná expertíza nezbytná pro rozhodnutí o financování technologických projektů Záměrně nerozvinutý kapitálový trh (v Praze nelze na burze kótovat malou technologickou firmu – IPO) Banky dávají přednost operacím v zahraničí, kde je právní prostředí standardní, pak chybějí peníze pro domácí průmysl („krev“ ekonomiky, ta naše je pak spíše „chudokrevná“)

22 Nedostatky inovačního systému ČR (3) kvalifikovaní odborníci pro TT Chybí systém vzdělávání pro lidi se zkušeností jak z průmyslu, tak z výzkumu Chybí trh poradenských služeb v této oblasti: průmysl neví, že takové služby může požadovat, a po kom je může požadovat Chybějící trh nemotivuje vhodné lidi k rekvalifikaci na dosud velmi riskantní profesní dráhu Dosavadní pokusy zavést odbornost Inovační podnikání jsou velmi akademické, a odtrženy od pozitivních zkušeností ze zahraničí Zahraniční kursy nesmírně drahé (700€ € za osobu za den) Připravuje se standardizace vzdělávání pro EU,

23 Funkce útvarů transferu technologií TT: využití vědy pro vytváření konkurenčních výhod Zprostředkování komunikace mezi akademickou a průmyslovou sférou Zkoumání možnosti využití poznatků v praxi, vyhledání strategických partnerů Vyhodnocení komerční hodnoty poznatku Jednání o smluvním výzkumu a o licenčních dohodách Zabezpečení odborných posudků na jednotlivé projekty pro potenciální investory, příprava investiční dokumentace Poradenství při zakládání a rozjezdu „spin-outs“ Často: řízení patentového fondu a fondu rizikového kapitálu

24 Konference OECD Berlin 2000: Benchmarking Industry-Science Relationships Nová ekonomika : Jejím pilířem jsou vztahy průmysl – věda Výzkumné a komerční cíle se vzájemně dobře doplňují Neexistuje jediný možný model komercializace výsledků výzkumu, jsou ale zapotřebí společná pravidla, určit by je měli účastníci inovačního procesu, tzn. veřejné výzkumné laboratoře (VŠ, AV) a průmysl Vláda by měla sledovat veřejný zájem a vytvořit systém pobídek firmám i výzkumníkům financovaným z veřejných prostředků

25 Oblasti rozhodující o úspěšném zavedení strategie inovace : Vhodný rámec pro práva spojená s duševním vlastnictvím Podpora inovačních procesů v malých firmách (technologicky orientovaných), beroucích na sebe rizika inovačních procesů Péče o lidské zdroje, nastavení podmínek dostatečně atraktivních k zabránění „brain drainu“ – především podpořit možnosti dalšího odborného růstu Do vyhodnocování výzkumu zavést i využití jeho výsledků v praxi, sestavit indikátory umožňující mezinárodní porovnávání (benchmarking) Reagovat na globalizaci odstraněním překážek mezinárodní spolupráce

26 Úkoly pro VŠ Změnit akademickou kulturu Dosáhnout rovnováhy mezi odbornou pověstí v teorii a odbornou pověstí v praxi: obé se nevylučuje, ale posiluje (viz např. Warwick University, UK) Vychovávat odborníky všestranně vzdělané, vědomosti jsou méně důležité, než inovativní myšlení Vytvořit pobídkový systém odměňující vědce za realizaci jejich poznatků Spolupracovat s politiky na vytvoření vhodného právního rámce

27 Úkoly pro průmysl Respektovat odlišnou kulturu vědy a výzkumu Naučit se přemýšlet a plánovat v delším časovém horizontu, umožňujícím využití universitního know-how Podporovat otevřenost v záležitostech duševního vlastnictví: průmysl má práva na výsledky výzkumu, který financuje ze soukromých prostředků, výsledky výzkumu financovaného z prostředků veřejných by ale měly být přístupny veřejnosti Uvědomit si, že za respekt k odlišné kultuře získává přístup k novým myšlenkám, k absolventům a k výzkumným laboratořím a databázím

28 Úkoly pro vládu Podporovat partnerství veřejného a soukromého sektoru Vytvářet fondy rizikového kapitálu, nestačí se jen „klidit z cesty“, ale nastavit daňový režim tak, aby bylo vhodné investovat do výzkumu a do inovací. Pro své plány vyčlenit dostatečné prostředky, „Dobré úmysly bez kapitálu nefungují“ (Baruch Raz, vědecký poradce Izraelského velvyslanectví v UK) Podpořit vytváření regionálních seskupení („clusters“) Změnit VŠ zákony (prof. Shattock, kvestor Warwick University) Starat se o osvětu veřejnosti Podpořit harmonizaci mezinárodního systému patentů Zavést výkonnostní srovnávání („benchmarking“) mezi státy

29 Děkuji za pozornost Název projektu: Od rozvoje znalostí k inovacím Registrační číslo projektu: CZ.1.07./2.3.00/ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.


Stáhnout ppt "Komercializace V&V na VŠ Ing. Petr Holec, CSc. Název projektu: Od rozvoje znalostí k inovacím Registrační číslo projektu: CZ.1.07./2.3.00/09.0009 Tento."

Podobné prezentace


Reklamy Google