Analýza auditů OSTRAVA 22. 9. 2015 „Podpora procesu transformace pobytových sociálních služeb v Moravskoslezském kraji II“, reg. č. projektu CZ 1.04/3.1-00/A9.00005.

Prezentace na téma: "Analýza auditů OSTRAVA 22. 9. 2015 „Podpora procesu transformace pobytových sociálních služeb v Moravskoslezském kraji II“, reg. č. projektu CZ 1.04/3.1-00/A9.00005."— Transkript prezentace:

1 Analýza auditů OSTRAVA 22. 9. 2015 „Podpora procesu transformace pobytových sociálních služeb v Moravskoslezském kraji II“, reg. č. projektu CZ 1.04/3.1-00/A9.00005.

2 Utíkej, skryj se ve své mysli, kde každý je sám, jako nikdo nikde...“ Donna Williamsová

3 1.Zjistit, jaké jsou výsledky plánované podpory 2.Pojmenovat MOŽNOSTI a PŘÍLEŽITOSTI 3.FUNKČNĚ a PRAKTICKY využít zjištění ve prospěch klientů 4.Navrhnout další způsoby podpory 5.Informovat (zadavatele, projektový tým, poskytovatele soc. služeb, odborníky…) 6.Náhled na SPOLEČNÁ VÝCHODISKA Proč?

4 VÝCHODISKA a předpoklady  Nejsme na začátku…  Opora ve strategických a systémových dokumentech MSK  Dlouhodobé usilování o systémové změny v poskytování pobytových sociálních služeb určených lidem se zdravotním postižením, kteří potřebují podporu, pomoc, péči pobytových sociálních služeb  Velmi často se jedná o lidi, kteří sami o vhodnou podporu, pomoc, péči „nepožádají“ – potřebují se to naučit, nebo k tomu potřebují „zprostředkovatele“  Změny ve způsobech poskytování sociálních služeb = lidé, kteří je potřebují + lidé, kteří podporu poskytují

5 1.SHRNUJÍCÍ ZPRÁVA Z ANALÝZ AUDITŮ, s přílohou 2.VÝSTUPY ZE SHRNUJÍCÍ ZPRÁVY Z ANALÝZ AUDITŮ určené poskytovatelům pobytových sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením Výstupy analýzy

6  Je rozdělena do tří samostatných kapitol, které jsou dále strukturovány dle přístupu, jaký volili pro zpracování analýzy jednotliví autoři  Zaměření na výsledky, ale také na proces  Opírá se především o zpracované Závěrečné zprávy z jednotlivých realizovaných auditů; příloha je výstupem z dotazování směrem k auditorům a diskuse vedené na základě zkušeností z realizovaných procesních auditů SHRNUJÍCÍ ZPRÁVA Z ANALÝZ AUDITŮ

7 I. Analýza auditů kvality Proces realizace auditů kvality Analýzy výsledků auditů kvality (individualizace poskytování sociálních služeb, sociální začleňování, ochrana práv uživatelů služeb) Závěrečná doporučení II. Analýza závěrečných zpráv z procesních auditů Příklady dobré praxe služeb Institucionální prvky ve službách Návrhy na změny Závěr – Auditované služby a směřování k normalizaci III. Analýza klientských auditů Personální zajištění klientských auditů Struktura předložených zpráv Analýza výstupů podle jednotlivých oblastí Závěry, úvahy, doporučení ke klientským auditům OBSAH SHRNUJÍCÍ ZPRÁVY

8 Co Vás možná zaujme…  Konkrétní příklady dobré praxe  Návrhy, kam zacílit pozornost  Východiska v jednotlivých oblastech podpory, tj. to, co je očekávané, žádoucí…

9  Vhled do jednotlivých procesů poskytování služeb  Situace v oblasti naplňování práv uživatelů služeb - v různých oblastech jejich života  Závěrečná doporučení a shrnutí v jednotlivých kapitolách (audity kvality, procesní audity, klientské audity)  Zjištění 9 tazatelů - lidí s přímou zkušeností s pobytem v zařízení sociálních služeb Co Vás možná zaujme…

10  Proces komunikace s lidmi, kteří se dorozumívají jiným způsobem, než slovně Možnost efektivní a oboustranné komunikace je jedním ze základních předpokladů spolupráce na individuálním nastavení služby podle potřeb a přání člověka. Výstupy provedených auditů ukázaly, že praxe zařízení je různá. V jednom zařízení nebyli lidé podporováni, i když podporu v komunikaci prokazatelně potřebovali. Lidé s obtížemi v komunikaci neměli dostatečnou podporu v této oblasti (nemohli aktivně vstupovat do komunikace, nemohli vyjadřovat své potřeby a přání) a dle slov pracovníků je plánování s těmito lidmi velmi obtížné. V jiném zařízení bylo naopak zjištěno, že měl respondent v dokumentaci zavedeny prvky alternativní komunikace, přestože se vyjadřoval bez jakýchkoli obtíží. Dobrá praxe:  V rámci šetření bylo v jednom zařízení zjištěno, že je s uživateli nastavován individuální systém komunikace již ve fázi zjišťování potřeb a následně při uplatňování práv a vůle osob. Tento systém byl důsledně aplikován v praxi. Doporučení:  Pokud jsou v zařízení osoby, které potřebují podporu v oblasti komunikace, je bezpodmínečně nutné nastavit systém alternativní komunikace individuálně u každé z nich. Ze zkušeností z praxe můžeme doporučit cestu základního proškolení personálu a následné konzultace s externím odborníkem u každého jednotlivce, který takovouto podporu potřebuje. Ukázka z kapitoly 1. – analýza auditů kvality

11  V oblasti běžných denních činností Východiska: Starám se o svou domácnost, zajištuji si jídlo, úklid pokoje, denní činnosti ve své domácnosti i mimo ni si organizuji podle svých potřeb a přání. Ve své domácnosti se cítím skutečně doma a rozhoduji si o tom, co budu dělat, jak si upravím prostředí. Můžu si zvolit, jaké jídlo si uvaří, kdy ho sním, kdy se budu koupat, kdy půjdu spát, kdy budu vstávat?  Následuje výčet zjištěných institucionálních prvků Ukázka z kapitoly 2. – analýza procesních auditů

12  V oblasti běžných denních činností Shrnutí:  Tato kapitola zaznamenává některé překážky, které omezují samostatnost a svobodnou volbu uživatelů v jejich domácnosti. Rozdělování služeb na úklid společných prostor zdůvodňovali pracovníci často tím, že tak předcházejí konfliktům mezi uživateli. Pravidelný úklid a požadavek určité míry čistoty je však v zásadě zakázkou pracovníků, nikoli vyjednání mezi uživateli domácnosti.  Striktní dodržování jakéhosi denního programu může být způsobeno nedostatečně vyjasněnými kompetencemi pracovníků v sociálních službách a jejich nejistotou, jak mají individuální podporu poskytovat, může se jednat o absenci společně vyjednaných hodnot poskytované služby – jak má život našich uživatelů vlastně vypadat?  Minimalizaci těchto institucionálních prvků podpoří zejména týmové diskuse pracovníků v přímé práci s vedením za předpokladu, že vedení má jasnou koncepci sociálního začleňování uživatelů služby. Neméně významná je i pro tyto situace týmová supervize. Ukázka z kapitoly 2. – analýza procesních auditů

13 Ukázka z kapitoly 3. – analýza klientských auditů  Oblast „Vztahy/důstojnost“ - sledovaná dobrá praxe:  S pracovníky si vzájemně tykají, domluvili se tak. Dotazovaní ve většině případů uvedli osobu, na kterou se mohou obracet v případě potřeby poradit se. Všichni věděli, že si mohou stěžovat.  Vzájemně si s pracovníky tykají nebo vykají, vždy po dohodě. Dotazovaní uvedli, že se chodí poradit za pracovníkem. Všichni potvrdili, že mají možnost si stěžovat.  Všichni obyvatelé uvedli, že mají známé a přátelé mimo bydlení. Všichni uvedli, že mají určeného člověka/asistenta, na kterého se mohou obracet v případě potřeby rady. Obyvatelé si s pracovníky vzájemně tykají nebo vykají vždy po individuální dohodě.  Atd..

14 Ukázka z kapitoly 3. – analýza klientských auditů  Oblast „Vztahy/důstojnost“ - sledovaná špatná praxe:  Postup jak si stěžovat mají vyvěšený na nástěnce. V bydlení mají nástěnky. Až na jednu výjimku nemají dotazovaní žádné přátelé a známé mimo bydlení.  Většina dotazovaných uvedla, že nemají přátele a známé mimo zařízení.  V některých případech bylo zjištěno, že pracovníci tykají klientovi a ten jim vyká.  Atd..

15 Postřehy, aneb jsme na cestě…  Od proklamací a slov k žité praxi  Důraz na konkrétní příběh konkrétního člověka  Od zajištění základních potřeb k cílené podpoře ve všech oblastech života → nové výzvy…  Další vzdělávací potřeby

16 Zdravotnictví (celý život) Diagnostika (dětství) Vyhodnocení potřebné pomoci (posudkoví lékaři) Podpůrná léčba Výzkum Školství (3 – 26 let) Nastavení podmínek pro vzdělávání(SPC, PPP ad.) Předškolní vzdělávání Vzdělávání (ZŠ, SŠ, VŠ…), vč. zajištění podmínek Příprava na další život (např. praktické dovednosti, zaměstnání atd.) Sociální oblast (celý život) Podpora pečujících osob Poradenství Zajištění dávkových systémů Systémy sociálních služeb (terénní, ambulantní, pobytové) Společnost (celý život) Zaměstnání Státní správa a samospráva Rodina a další blízcí Kultura, sport, neformální vzdělávání, volnočasové aktivity… „ Systémy“ a jejich zaměření na potřeby lidí se zdravotním znevýhodněním

17  Někdy mnoho „speciálního“ ještě více vyloučí vyloučenou skupinu….  Jak více oslovit veřejnost a zpřístupnit (odtabuizovat) téma…  Jak podpořit již fungující veřejné služby = velká příležitost…  A mnoho dalších Další otázky a náměty…

18 „Naděje není optimismus. Není to přesvědčení, že něco dobře dopadne, ale jistota, že něco má smysl, bez ohledu na to, jak to skutečně dopadne.“ (Václav Havel)

19 Děkuji Vám za pozornost. Jarka Krömerová