Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Geologické éry Zem ě STAROHORY PRVOHORY. Starohory - proterozoikum 2,5 miliardy až 550 milión ů let nejdéle trvající geologická éra (cca 2 mld let)

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Geologické éry Zem ě STAROHORY PRVOHORY. Starohory - proterozoikum 2,5 miliardy až 550 milión ů let nejdéle trvající geologická éra (cca 2 mld let)"— Transkript prezentace:

1 Geologické éry Zem ě STAROHORY PRVOHORY

2

3 Starohory - proterozoikum 2,5 miliardy až 550 milión ů let nejdéle trvající geologická éra (cca 2 mld let) probíhá četná horotvorná činnost vyvolaná pohyby litosférických desek v atmosféře dochází s nástupem fotosyntézy ke snižování obsahu CO 2 a zvyšování množství kyslíku, tzv. kyslíková revoluce rozvíjí se bakterie, sinice a jednobuněčné řasy ke konci starohor se objevují mnohobuněčné organismy - žahavci, kroužkovci, měkkýši, členovci

4 V průběhu starohor (asi před 1,5 miliardami let) vznikly první buňky s jádrem. Mezi takové organismy patřily tehdy hlavně řasy a prvoci. Dochází k mohutnému rozvoji organismů schopných FOTOSYNTÉZY a asi před 2 mld. let se vytváří ozónová vrstva atmosféry!

5 Některé jednobuněčné organismy začaly časem vytvářet kolonie. Vědci předpokládají, že dalším vývojem kolonií ke konci starohor vznikly první mnohobuněčné organismy.

6 Geologické éry Země –starohory Starohory -první mnohobuněčné organismy -rozvoj fotosyntézy (stromatolity) – v atmosféře roste podíl kyslíku -četné horotvorné děje Prahory a starohory – nejdéle trvající geologické éry

7

8 Prvohory – paleozoikum 545 mil. až 250 milion ů let p ř ed dneškem trvaly asi 300 milionů let rozvoj mnohobuněčných organismů vývoj obratlovců přechod života na souš! docházelo k horotvorným dějům– vytvářela se rozsáhlá vrásová pohoří vznik ložisek nerostných surovin, hlavně černého uhlí

9 Prvohory

10

11 nejmladší horniny nejstarší horniny trilobiti – vůdčí zkamenělina prvohor amoniti – vůdčí zkamenělina druhohor

12

13 #PrvekNázvy prvků Poločas rozpadu Sm- 143 NdSamarium-Neodium106 miliardy let 2 87 Rb- 87 SrRubidium-Stroncium 48,8 miliardy let Re- 187 OsRhenium-Osmium 41,6 miliardy let Lu- 176 HfLutetium-Hafnium38 miliardy let Th- 208 PbThorium-Olovo14 miliardy let U- 206 PbUran-Olovo 4,47 miliardy let 7 40 K- 40 ArDraslík-Argon 1,31 miliardy let U- 207 PbUran-Olovo707 milionů let 9 10 Be- 10 BBerylium-Bor1,52 milionu let Cl- 36 ArChlór-Argon300 tisíc let U- 230 ThUran-Thorium248 tisíc let Th- 226 RaThorium-Radium75,4 tisíc let C- 14 NUhlík-Dusík5,715 tisíc let

14

15 Život v mořích:  sinice a mořské řasy  bezobratlí se schránkou, např. koráli, jejichž činností vznikaly mocné vrstvy vápenců, měkkýši, četné živočišné houby a zejména trilobiti a graptoliti  hlavonožci

16 Patří mezi členovce, tělo měl kryté pohyblivým krunýřem. Dosahoval velikosti od 0,5 cm po 75 cm, zdržoval se převážně v blízkosti dna, kde vyhledával potravu - menší bezobratlé živočichy. TRILOBIT

17 Barrandien = ráj trilobit ů Barrandién – území jihozápadně od Prahy tvořené prvohorními vápenci a břidlicemi Joachim Barrande (1799 ‒ 1883) věnoval celý život studiu trilobitů. Své sbírky věnoval Národnímu muzeu v Praze.

18 V ordoviku se objevili první obratlovci - předchůdci ryb a paryb

19 V siluru se objevují první suchozemské organismy – cévnaté rostliny.

20 V devonu se výrazně rozvíjejí ryby (někdy je označován jako období ryb) a suchozemské rostliny – objevují se první pralesy výtrusných rostlin.

21 Koncem devonu se objevují první suchozemští členovci (štíři) a první obojživelníci (krytolebci). Obojživelníci patrně vznikli z lalokoploutvých ryb, které měly primitivní pomocné plíce a silně vyztužené ploutve (zárodky končetin). Mohly se tedy z bažin přesouvat po souši a hledat vodu.

22

23 V karbonu (karbon = uhlí) probíhají masivní horotvorné děje - hercynské vrásnění. Pro karbon jsou typické:  rozsáhlé pralesy přesliček, plavuní a kapradin stromového vzrůstu (až 30 m)  první nahosemenné rostliny ‒ kordaity  rozvoj suchozemských členovců - mnohonožek, pavouků a hlavně hmyzu, který dobývá vzduch  rozvoj obojživelníků  na konci útvaru se objevili první plazi

24 Labidosaurus hamatus Neoaetosauroides

25 hercynské(variské) vrásn ě ní Hercynské vrásnění bylo způsoben srážkou superkontinentů Eurameriky a Gondwany. Výsledkem byl řetězec několik tisíc metrů vysokých pohoří, který se táhl napříč nově vzniklým superkontinentem Pangeou.

26

27 Karbonské kapraďorosty se v močálech přeměnily prouhelňováním působením tlaku za nepřístupu vzduchu na uhlí (v biomase zbude uhlík a nepatrné stopy síry). Tímto procesem z nich za 300 milionů let vzniklo černé uhlí. 57.

28 Těžba černého uhlí v ČR

29 V permu  rozvoj plazů  rozvoj výtrusných i nahosemenných rostlin

30 V permu nastalo hromadné vymírání výtrusných rostlin, dírkonošců, trilobitů, graptolitů, prvohorních korálů, některých druhů ryb, obojživelníků i plazů. Statisticky vymřelo přes 60% suchozemských a až 96% všech vodních druhů. Druhy, které přežily katastrofu, ovládly život v mořích, i na kontinentech.

31

32 PRVOHORY - paleozoikum rozdělují se na starší a mladší prvohory během nich proběhla dvě vrásnění - kaledonské - starší prvohory - hercynské (variské)– mladší prvohory (Český masiv) vůdčím živočichem byl trilobit v oceánech se rozšířily ryby, paryby, později na souši obojživelníci a plazi rostliny vystupovaly na souš, vytvořily se karbonské pralesy na konci prvohor život téměř zanikl ‒ došlo k hromadnému vymírání 90 % mořských živočichů existoval superkontinent Pangea

33 PRVOHORY Prvohory – starší a mladší Důkazy o životě – z četných zkamenělin. Studiem zkamenělin se zabývá paleontologie. Stáří hornin určujeme podle tzv. vůdčích zkamenělin (např. trilobiti, graptoliti) - vrstvy obsahující stejné vůdčí zkameněliny jsou stejně staré. Zemský povrch se měnil vrásněním – dvě velká vrásnění - při variském vzniká Český masiv Starší prvohory: rozvoj života v moři – rozkvět členovců – trilobitů, nástup obratlovců - paryb a ryb koncem starších prvohor – přechod rostlin i živočichů na souš – první cévnaté rostliny, suchozemští členovci, obojživelníci Mladší prvohory stromovité plavuně, přesličky a kapradiny  vznik černého uhlí vznik nahosemenných rostlin rozvoj hmyzu nástup plazů koncem mladších prvohor – největší vymírání organismů na Zemi

34 1)Jaké důkazy o životě se zachovaly z éry prvohor? 2)Jak se nazývá věda, která se zabývá studiem zkamenělin? 3)Jak určujeme stáří hornin? 4)Co jsou „vůdčí zkameněliny“? 5)Které skupiny živočichů v prvohorách vymřely a jsou tak důležitými vůdčími zkamenělinami? 6)K jakým změnám zemského povrchu během prvohor docházelo? 7)Kde se rozvíjel život na počátku prvohor? 8)Které hlavní události byly typické pro život v prvohorách? 9)Co je hlavní podmínkou přechodu organizmů na souš? 10)Co je typické pro periodu karbon? 11)Které organizmy kromě rostlin se v mladších prvohorách rozšířili na souši? 12)Které organizmy se objevily v permu? 13)Jaká událost se odehrála koncem permu?

35 https://www.youtube.com/watch?v=hvbupXDDpg4 https://www.youtube.com/watch?v=gmZfxOYNdbQ https://www.youtube.com/watch?v=a2Ow2D9Djo4 od 14. minuty


Stáhnout ppt "Geologické éry Zem ě STAROHORY PRVOHORY. Starohory - proterozoikum 2,5 miliardy až 550 milión ů let nejdéle trvající geologická éra (cca 2 mld let)"

Podobné prezentace


Reklamy Google