Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Geologické éry Země STAROHORY PRVOHORY

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Geologické éry Země STAROHORY PRVOHORY"— Transkript prezentace:

1 Geologické éry Země STAROHORY PRVOHORY

2 „Druhohory, třetihory“
Příště REFERÁT „Druhohory, třetihory“

3 Starohory - proterozoikum 2,5 miliardy až 550 miliónů let
nejdéle trvající geologická éra (cca 2 mld let) probíhá četná horotvorná činnost vyvolaná pohyby litosférických desek v atmosféře dochází s nástupem fotosyntézy ke snižování obsahu CO2 a zvyšování množství kyslíku, tzv. kyslíková revoluce rozvíjí se bakterie, sinice a jednobuněčné řasy ke konci starohor se objevují mnohobuněčné organismy - žahavci, kroužkovci, měkkýši, členovci

4 V průběhu starohor (asi před 1,5 miliardami let) vznikly první buňky s jádrem.
Mezi takové organismy patřily tehdy hlavně řasy a prvoci. Dochází k mohutnému rozvoji organismů schopných FOTOSYNTÉZY a asi před 2 mld. let se vytváří ozónová vrstva atmosféry!

5 Některé jednobuněčné organismy začaly časem vytvářet kolonie.
Vědci předpokládají, že dalším vývojem kolonií ke konci starohor vznikly první mnohobuněčné organismy.

6 Geologické éry Země –starohory
první mnohobuněčné organismy rozvoj fotosyntézy (stromatolity) – v atmosféře roste podíl kyslíku četné horotvorné děje Prahory a starohory – nejdéle trvající geologické éry

7 Geologické éry Země PRVOHORY

8 Prvohory – paleozoikum 545 mil. až 250 milionů let před dneškem
trvaly asi 300 milionů let rozvoj mnohobuněčných organismů vývoj obratlovců přechod života na souš! docházelo k horotvorným dějům– vytvářela se rozsáhlá vrásová pohoří vznik ložisek nerostných surovin, hlavně černého uhlí

9 Prvohory

10 STUDIEM ZKAMENĚLIN SE ZABÝVÁ PALEONTOLOGIE
Důkazy o životě v prvohorách pocházejí z fosilií (zkamenělin) STUDIEM ZKAMENĚLIN SE ZABÝVÁ PALEONTOLOGIE

11 Relativní stáří hornin určujeme na základě
principu superpozice a principu stejných zkamenělin trilobiti – vůdčí zkamenělina prvohor PRINCIP SUPERPOZICE: v normálních vrstevních sledech jsou výše položené vrstvy vždy mladší než níže položené amoniti – vůdčí zkamenělina druhohor nejmladší horniny nejstarší horniny PRINCIP STEJNÝCH ZKAMENĚLIN: vrstvy obsahující stejné zkameněliny jsou stejně staré VŮDČÍ ZKAMENĚLINY: zbytky organismů, které žili krátce, ale byly rozšířené na velkém území

12 Absolutní stáří hornin určujeme na základě

13 # Prvek Názvy prvků Poločas rozpadu 1 147Sm-143Nd Samarium-Neodium 106 miliardy let 2 87Rb-87Sr Rubidium-Stroncium 48,8 miliardy let 3 187Re-187Os Rhenium-Osmium 41,6 miliardy let 4 176Lu-176Hf Lutetium-Hafnium 38 miliardy let 5 232Th-208Pb Thorium-Olovo 14 miliardy let 6 238U-206Pb Uran-Olovo 4,47 miliardy let 7 40K-40Ar Draslík-Argon 1,31 miliardy let 8 235U-207Pb 707 milionů let 9 10Be-10B Berylium-Bor 1,52 milionu let 10 36Cl-36Ar Chlór-Argon 300 tisíc let 11 234U-230Th Uran-Thorium 248 tisíc let 12 230Th-226Ra Thorium-Radium 75,4 tisíc let 13 14C-14N Uhlík-Dusík 5,715 tisíc let

14 starší prvohory kambrium, ordovik, silur, devon

15 Život v mořích: sinice a mořské řasy
bezobratlí se schránkou, např. koráli, jejichž činností vznikaly mocné vrstvy vápenců, měkkýši, četné živočišné houby a zejména trilobiti a graptoliti hlavonožci graptoliti

16 TRILOBIT Patří mezi členovce, tělo měl kryté pohyblivým krunýřem. Dosahoval velikosti od 0,5 cm po 75 cm, zdržoval se převážně v blízkosti dna, kde vyhledával potravu - menší bezobratlé živočichy.

17 Barrandien = ráj trilobitů
Barrandién – území jihozápadně od Prahy tvořené prvohorními vápenci a břidlicemi Joachim Barrande (1799‒1883) věnoval celý život studiu trilobitů. Své sbírky věnoval Národnímu muzeu v Praze.

18 V ordoviku se objevili první obratlovci - předchůdci ryb a paryb

19 V siluru se objevují první suchozemské organismy – cévnaté rostliny.

20 V devonu se výrazně rozvíjejí ryby (někdy je označován jako období ryb) a suchozemské rostliny – objevují se první pralesy výtrusných rostlin.

21 Koncem devonu se objevují první suchozemští členovci (štíři) a první obojživelníci (krytolebci).
Obojživelníci patrně vznikli z lalokoploutvých ryb, které měly primitivní pomocné plíce a silně vyztužené ploutve (zárodky končetin). Mohly se tedy z bažin přesouvat po souši a hledat vodu.

22 mladší prvohory karbon, perm

23 V karbonu (karbon = uhlí) probíhají masivní horotvorné děje - hercynské vrásnění.
Pro karbon jsou typické: rozsáhlé pralesy přesliček, plavuní a kapradin stromového vzrůstu (až 30 m) první nahosemenné rostliny ‒ kordaity rozvoj suchozemských členovců - mnohonožek, pavouků a hlavně hmyzu, který dobývá vzduch rozvoj obojživelníků na konci útvaru se objevili první plazi

24 Labidosaurus hamatus Neoaetosauroides

25 hercynské(variské) vrásnění
Hercynské vrásnění bylo způsoben srážkou superkontinentů Eurameriky a Gondwany. Výsledkem byl řetězec několik tisíc metrů vysokých pohoří, který se táhl napříč nově vzniklým superkontinentem Pangeou. hercynské(variské) vrásnění

26

27 Karbonské kapraďorosty se v močálech přeměnily prouhelňováním působením tlaku za nepřístupu vzduchu na uhlí (v biomase zbude uhlík a nepatrné stopy síry). Tímto procesem z nich za 300 milionů let vzniklo černé uhlí. 57.

28 Těžba černého uhlí v ČR

29 V permu rozvoj plazů rozvoj výtrusných i nahosemenných rostlin

30 V permu nastalo hromadné vymírání výtrusných rostlin, dírkonošců, trilobitů, graptolitů, prvohorních korálů, některých druhů ryb, obojživelníků i plazů. Statisticky vymřelo přes 60% suchozemských a až 96% všech vodních druhů. Druhy, které přežily katastrofu, ovládly život v mořích, i na kontinentech.

31

32 PRVOHORY - paleozoikum
rozdělují se na starší a mladší prvohory během nich proběhla dvě vrásnění - kaledonské - starší prvohory - hercynské (variské)– mladší prvohory (Český masiv) vůdčím živočichem byl trilobit v oceánech se rozšířily ryby, paryby, později na souši obojživelníci a plazi rostliny vystupovaly na souš, vytvořily se karbonské pralesy na konci prvohor život téměř zanikl ‒ došlo k hromadnému vymírání 90 % mořských živočichů existoval superkontinent Pangea

33 PRVOHORY Prvohory – starší a mladší Důkazy o životě – z četných zkamenělin. Studiem zkamenělin se zabývá paleontologie. Stáří hornin určujeme podle tzv. vůdčích zkamenělin (např. trilobiti, graptoliti) - vrstvy obsahující stejné vůdčí zkameněliny jsou stejně staré. Zemský povrch se měnil vrásněním – dvě velká vrásnění - při variském vzniká Český masiv Starší prvohory: rozvoj života v moři – rozkvět členovců – trilobitů, nástup obratlovců - paryb a ryb koncem starších prvohor – přechod rostlin i živočichů na souš – první cévnaté rostliny, suchozemští členovci, obojživelníci Mladší prvohory stromovité plavuně, přesličky a kapradiny  vznik černého uhlí vznik nahosemenných rostlin rozvoj hmyzu nástup plazů koncem mladších prvohor – největší vymírání organismů na Zemi

34 Jaké důkazy o životě se zachovaly z éry prvohor?
Jak se nazývá věda, která se zabývá studiem zkamenělin? Jak určujeme stáří hornin? Co jsou „vůdčí zkameněliny“? Které skupiny živočichů v prvohorách vymřely a jsou tak důležitými vůdčími zkamenělinami? K jakým změnám zemského povrchu během prvohor docházelo? Kde se rozvíjel život na počátku prvohor? Které hlavní události byly typické pro život v prvohorách? Co je hlavní podmínkou přechodu organizmů na souš? Co je typické pro periodu karbon? Které organizmy kromě rostlin se v mladších prvohorách rozšířili na souši? Které organizmy se objevily v permu? Jaká událost se odehrála koncem permu?

35 https://www.youtube.com/watch?v=gmZfxOYNdbQ od 14. minuty https://www.youtube.com/watch?v=hvbupXDDpg4 https://www.youtube.com/watch?v=a2Ow2D9Djo4


Stáhnout ppt "Geologické éry Země STAROHORY PRVOHORY"

Podobné prezentace


Reklamy Google