(FOSILNÍ ZÁZNAM) HISTORIE PLANETY ZEMĚ STÁŘÍ ZEMĚ – 4,6 MILIARD LET

Prezentace na téma: "(FOSILNÍ ZÁZNAM) HISTORIE PLANETY ZEMĚ STÁŘÍ ZEMĚ – 4,6 MILIARD LET"— Transkript prezentace:

1 (FOSILNÍ ZÁZNAM) HISTORIE PLANETY ZEMĚ STÁŘÍ ZEMĚ – 4,6 MILIARD LET
METODY URČOVÁNÍ STÁŘÍ: HOROTVORNÉ POHYBY POHYBY KONTINENTŮ ROZBOR HORNIN, JEJICH VZNIK A ULOŽENÍ ROZBOR A ULOŽENÍ POZŮSTATKŮ ORGANISMŮ (FOSILNÍ ZÁZNAM) HISTORICKÁ GEOLOGIE, PALEONTOLOGIE, STRATIGRAFIE

2 GEOLOGICKÁ OBDOBÍ ZEMĚ

3 Předgeologické období
Éra Periody Doba trvání v mil. let Celk. stáří v mil. let Horotvorné děje Organismy Rostlinstvo Živočišstvo Předgeologické období 700 4700 (?) Vznik prvotní zemské kůry Diferenciace zems. tělesa Ne pouze chemický vývoj Prahory starší mladší 1400 3970 2570 první řasy, baktérie a sinice jednoduché organismy Starohory střední pozdní 2000 570 Assyntské (Kadomské) rozvoj řas baktérií a sinic prvoci, láčkovci kroužkovci členovci Prvohory kambrium-st. ordovik-st. silur-st. devon- st. karbon-ml. perm-ml. 340 230 Kaledonské Variské (Hercynské) řasy cévnaté rostliny –přesličky plavuně kapradiny první nahosemenné rostliny měkkýši (plži, mlži, hlavonožci) graptoliti trilobiti paryby, ryby první obojživelníci a plazi Druhohory trias jura křída 165 65 Počátek Alpinsko- himalájského rozvoj nahosemenných (cykasy, jehličnany) první krytosemenné éra plazů, hlavonožců a amonitů belemniti první ptáci a savci Třetihory paleogén neogén 63 2-3 Alpinsko- himalájské jehličnany rozvoj krytosemenných rostlin ústup hlavonožců, nummuliti rozvoj ptáků a savců Čtvrtohory doby ledové a meziledové - dozvuky současné současné, člověk

4 PŘEDGEOLOGICKÉ OBDOBÍ
na počátku období byla Země ještě žhavá není pevná zemská kůra, neprobíhají geologické děje postupně se tvoří plynný obal, obsahuje CO2, N2, NH3, CH4, H, He a vodní páry Země se začíná ochlazovat, dochází ke kondenzaci vodní páry a vznikají tzv. praoceány vznikají geosféry (jádro, plášť, zemská kůra), atmosféra, hydrosféra život neexistuje, probíhají jen chemické reakce trvá asi milionů let, před 4700 (?) miliony let.

5 PREKAMBRIUM (PRAHORY A STAROHORY)

6 PRAHORY vytváří se prvotní zemská kůra
dochází ke vzniku organických látek z jednoduchých anorganických látek (př: sacharidy, aminokyseliny, primitivní bílkoviny, sloučeniny podobné dnešním nukleovým kyselinám) organické látky se shlukují v různorodé útvary, u kterých se po čase začne zachovávat určitá genetická informace - vznik prabuňky (prabuňka vznikla asi před 3,5 miliony let) nejstarší zkameněliny jsou kulovité a vláknité útvary v jižní Africe - doklad života v prahorách

7 STAROHORY vznik buňky mnoho jednobuněčných organismů - podobali se dnešním bateriím a sinicím, pak i dokonalejší členění rozvoj skupin řas - zvětšuje se množství kyslíku, v atmosféře vzniká ozónová vrstva buňky se při rozmnožován přestávají oddělovat a vznikají kolonie, a některé buňky se začínají specializovat na určité funkce např: příjem potravy - vznik vícebuněčného organismu ve starohorním moři 3 skupiny organismů: autotrofní rostliny – fotosyntetizují živočichové - pohlcují částečky potravy houby - živí se rozpuštěnými organickými látkami

8

9

10 STROMATOLITY

11

12

13 PRVOCI LÁČKOVCI KROUŽKOVCI ČLENOVCI ŘASY

14 VÝVOJ PEVNINY VE STAROHORÁCH

15 PRVOHORY GEOLOGICKÝ VÝVOJ: KALEDONSKÉ A HERYNSKÉ (VARISKÉ) VRÁSNĚNÍ
= horotvorné děje, doprovázené magmatickou činností, vznikly vyvřelé a přeměněné horniny

16 PANGEA – JEDINÝ KONTINENT TETHYS - OCEÁN

17 POSTUPNÉ ROZPADÁNÍ PANGEY NA KONCI PRVOHOR

18 ČLENĚNÍ: STARŠÍ PRVOHORY KAMBRIUM ORDOVIK SILUR DEVON MLADŠÍ PRVOHORY KARBON PERM

19 BIOLOGICKÝ VÝVOJ = VÝVOJ ŽIVOTA:
KAMBRIUM A ORDOVIK ve vodním prostředí vznikli trilobiti, ostnokožci a první obratlovci, rozvíjely se řasy. Ke konci ordoviku vznikly bažiny.

20 FOSILIE (ZKAMENĚLINY) JÁDRA A OTISKY TRILOBITI – VŮDČÍ ZKAMENĚLINY PRVOHOR

21

22

23

24

25 SILUR A DEVON v moři vznikly koráli a rybovití praobratlovci, na souši primitivní cévnaté výtrusné rostliny rozvoj ryb, obojživelníků, stromovité přesličky, plavuně a kapradiny

26

27 ORDOVIK SILUR DEVON

28 KARBON v důsledku vrásnění popadaly přesličky a plavuně a v močálech zuhelnatěly (černé uhlí). Rozvoj nahosemenných rostlin (cykasy, jinany, jehličnany). Rozvoj hmyzu, štírů, stonožek

29 KARBONSKÝ PRALES

30 KARBONSKÁ VÁŽKA

31 PERM ochlazení jižní polokoule mělo za následek vymření trilobitů
rozvoj obratlovců (důkazem jsou nálezy zkamenělin ryb, obojživelníků, plazů), nahosemenných rostlin

32 RYBY

33 OBOJŽIVELNÍCI

34 KRYTOLEBCI

35

36 Kontinentální drift: počátky rozpadu Pangey na přelomu prvohor a druhohor na litosférické desky, které se vzdalují. Na kontinentech vznikají nová pohoří a nové podnebí (změny životních podmínek – vymírání druhů).

37 ROZPAD PANGEY – LAURASIE A GONDWANA

38 papergallery.ic.cz/jzdejiny.htm