Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Starší prvohory - kolébka rostlin Prvohory - perioda složená z šesti období Prvohory - perioda složená z šesti období trvaly téměř 300 milionů let a nebyly.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Starší prvohory - kolébka rostlin Prvohory - perioda složená z šesti období Prvohory - perioda složená z šesti období trvaly téměř 300 milionů let a nebyly."— Transkript prezentace:

1 Starší prvohory - kolébka rostlin Prvohory - perioda složená z šesti období Prvohory - perioda složená z šesti období trvaly téměř 300 milionů let a nebyly zdaleka jen kolébkou živočichů. V této periodě došlo též ke vzniku rostlin. Sice zprvu nešlo o květiny a stromy jaké známe dnes, ale vše mělo svůj počátek, a pro rostliny se jím staly právě prvohory…

2 Kambrium: (Nejstarší období starších prvohor trvalo cca 70 milionů let). Na jeho počátku ještě doznívalo chladnější klima, ale brzy nastalo oteplení. Příznivě zachovalé fosílie rostlin z této periody lze spočítat na prstech jedné ruky, hojnější jsou zbytky nejrůznějších řas. Paleontologové sice nalezli několik výtrusů a primitivních pletiv, některým z nich dokonce přičítají suchozemský původ, ale bezesporu hlavní expanzi lze hledat až v následujících periodách. Dobývání souše byl proces velice zdlouhavý, šlo o sporadické pokusy rostlin uchytit se na březích, poté si muselyvytvořit pevnou pokožku, vodivé pletivo a také musela vzniknout úrodná půda, na níž semohliuchytit a následně žít. Kambrium: (Nejstarší období starších prvohor trvalo cca 70 milionů let). Na jeho počátku ještě doznívalo chladnější klima, ale brzy nastalo oteplení. Příznivě zachovalé fosílie rostlin z této periody lze spočítat na prstech jedné ruky, hojnější jsou zbytky nejrůznějších řas. Paleontologové sice nalezli několik výtrusů a primitivních pletiv, některým z nich dokonce přičítají suchozemský původ, ale bezesporu hlavní expanzi lze hledat až v následujících periodách. Dobývání souše byl proces velice zdlouhavý, šlo o sporadické pokusy rostlin uchytit se na březích, poté si muselyvytvořit pevnou pokožku, vodivé pletivo a také musela vzniknout úrodná půda, na níž semohliuchytit a následně žít.

3 Ordovik: (Doba jeho trvání se odhaduje na cca 55 milionů let). Během této druhé periody došlo k velmi významné události: k rozdělení klimatických pásem. V Estonsku či v České republice bylo nalezeno několik fragmentů zkamenělých předchůdců dnešních rostlin, především pak řas a spor, z Čech byly popsány fosilní zbytky cévnatých rostlin Boiophyton a Kreiciella, první z nich se podobá kapradinám, druhá spíše plavuním. Jako první souš „dobyli“ právě cévnaté rostliny, které postupně opanovaly bažinaté oblasti. Sice se nám nedochoval vývojový článek mezi řasami a cévnatými rostlinami, nicméně právě ordovik je považován za období prvních rostlin, jež dobyli souš. V následující periodě - siluru, můžeme již nalézt zbytky cévnatých rostlin, které se vyvinuly ze svých ordovických předchůdců

4 Silur: (Trval cca 45 milionů let). Jeho spodní hranici v mnohých oblastech indikují horotvorné pohyby, na konci této periody došlo místy k ústupu moře. Život v siluru lze již považovat za plně rozvinutý, a je považován za význačnou etapu v celkovém vývoji života na Zemi. Rovněž flora dosáhla jistého pokroku, nálezy fosilních rostlin nepatří k velkým vzácnostem, kromě červených a zelených řas se také objevují řasy hnědé, jejichž „kmen“ měl v průměru až 2 metry. Hojněji se také vyskytují primitivní cévnaté výtrusné rostliny(Psilophyta), jejichž těla často nebyla rozdělena na stonek, listy a kořeny. Ze středních Čech pocházejí nálezy primitivní rostliny rodu Cooksonia. Silur: (Trval cca 45 milionů let). Jeho spodní hranici v mnohých oblastech indikují horotvorné pohyby, na konci této periody došlo místy k ústupu moře. Život v siluru lze již považovat za plně rozvinutý, a je považován za význačnou etapu v celkovém vývoji života na Zemi. Rovněž flora dosáhla jistého pokroku, nálezy fosilních rostlin nepatří k velkým vzácnostem, kromě červených a zelených řas se také objevují řasy hnědé, jejichž „kmen“ měl v průměru až 2 metry. Hojněji se také vyskytují primitivní cévnaté výtrusné rostliny(Psilophyta), jejichž těla často nebyla rozdělena na stonek, listy a kořeny. Ze středních Čech pocházejí nálezy primitivní rostliny rodu Cooksonia.

5 Devon: (Byl o něco delší než silur, trval cca 50 milionů let). V devonu sice rostliny již definitivně dobyli souš, nicméně šlo spíše o drobnou floru, tedy v porovnání s kolosálními přesličkami a plavuněmi. Nadzemní části jejich plazivých oddenků dosahovaly délky cca 2-3 metrů. Z těchto, dosud primitivních, rostlin se časem vyvinuly praví obři mezi rostlinami, které známe především z další periody - z karbonu. Vraťme se však zpět do devonu – období ryb, jak je také někdy tato čtvrtá perioda prvohor nazývána. Nejstarším suchozemským rostlinstvem byl primitivní typ tajnosnubných cévnatých rostlin, které v dnešní době nemají své příbuzné. Stovky jich vyrůstaly z močálovitých břehů, ze svých hlízovitých či plazivých útvarů, vidličnatě se rozvětvovaly a na svých vrcholech nesly výtrusnice. Některé z nich měly vyvinuté listy, jiné byly pokryty chloupky. Měly již vyvinutou pevnou pokožku s průduchy a dokonce se u nich vyskytl i lignin, tedy látka, která u rostlin způsobuje dřevnatění buněčných stěn. Z Čech je známa z devonu celá řada plavuňovitých rostlin, např. rody Protolepidodendron či Barrandeina. Obdobné nálezy pocházejí také např. z Norska, Špicberků či Grónska. Hlavní rozvoj rostlin nastává až ve svrchním devonu, kdy převládají kapraďorosty a objevují se též předchůdci nahosemenných. Devon: (Byl o něco delší než silur, trval cca 50 milionů let). V devonu sice rostliny již definitivně dobyli souš, nicméně šlo spíše o drobnou floru, tedy v porovnání s kolosálními přesličkami a plavuněmi. Nadzemní části jejich plazivých oddenků dosahovaly délky cca 2-3 metrů. Z těchto, dosud primitivních, rostlin se časem vyvinuly praví obři mezi rostlinami, které známe především z další periody - z karbonu. Vraťme se však zpět do devonu – období ryb, jak je také někdy tato čtvrtá perioda prvohor nazývána. Nejstarším suchozemským rostlinstvem byl primitivní typ tajnosnubných cévnatých rostlin, které v dnešní době nemají své příbuzné. Stovky jich vyrůstaly z močálovitých břehů, ze svých hlízovitých či plazivých útvarů, vidličnatě se rozvětvovaly a na svých vrcholech nesly výtrusnice. Některé z nich měly vyvinuté listy, jiné byly pokryty chloupky. Měly již vyvinutou pevnou pokožku s průduchy a dokonce se u nich vyskytl i lignin, tedy látka, která u rostlin způsobuje dřevnatění buněčných stěn. Z Čech je známa z devonu celá řada plavuňovitých rostlin, např. rody Protolepidodendron či Barrandeina. Obdobné nálezy pocházejí také např. z Norska, Špicberků či Grónska. Hlavní rozvoj rostlin nastává až ve svrchním devonu, kdy převládají kapraďorosty a objevují se též předchůdci nahosemenných.


Stáhnout ppt "Starší prvohory - kolébka rostlin Prvohory - perioda složená z šesti období Prvohory - perioda složená z šesti období trvaly téměř 300 milionů let a nebyly."

Podobné prezentace


Reklamy Google