Jiné správní delikty Pojem a základy právní úpravy 24.9.20161.

Prezentace na téma: "Jiné správní delikty Pojem a základy právní úpravy 24.9.20161."— Transkript prezentace:

1 Jiné správní delikty Pojem a základy právní úpravy 24.9.20161

2 Přednášku sestavil JUDr. Martin Škurek, Ph.D. Katedra správního práva a finančního práva PF UP Olomouc martin.skurek@upol.cz Konzultační hodiny: každé úterý od 9:45 do 10:45 jinak e-mailem dle dohody. 24.9.20162

3 Dělení správních deliktů Správní delikty tvoří početnou skupinu různorodých právem kvalifikovaných jednání. V současné právní vědě se názory na jejich kategorizaci často liší. Proto můžeme naleznout hned několik možností dělení: přestupky tzv. jiné správní delikty jiné správní delikty fyzických osob, jiné správní delikty právnických osob, správní delikty podnikajících osob správní disciplinární delikty správní pořádkové delikty 24.9.20163

4 Jiné správní delikty Jiné správní delikty (dále jen delikty) se v právní teorii obvykle rozdělují na ty, kterých se dopustí pouze fyzické nebo právnické osoby a na delikty tzv. smíšené. Přívlastek jiný znamená, jiný než přestupek, z čehož vyplývá, že jejich právní úprava je odlišná od úpravy přestupků. Deliktům chybí společný procesní podklad a delikventům nejsou zajištěna taková procesní práva, jaká příslušejí přestupcům. Zákon vždy stanoví, zda určité porušení práva je přestupkem a musí tak být výslovně zákonem pojmenován (přestupku se dopustí ten, kdo..). Pokud zákon pouze říká, že za určité porušení práva bude subjektu uložena pokuta, a to bez označení tohoto deliktu slovem “přestupek”, jedná se o tzv. jiný správní delikt (tomu, kdo porušil §…, bude uložena pokuta ve výši..). 24.9.20164

5 Jiné správní delikty Přestupek musí být projednáván v režimu přestupkového zákona, ale i správního řádu, na rozdíl od správního deliktu, na který se vztahuje správní řád a další zákony upravující výkon veřejné správy, např. zákon o ochraně osobních údajů, zákon o sociálně právní ochraně dětí, školský zákon, zákon o vysokých školách, zákon o státní službě, zákon o vojácích z povolání, zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů a mnoho dalších. Z daného je patrné, že žádná ze skupin deliktů není, tak jak právní úprava přestupků, kodifikovaná a jejich úprava je roztříštěna v příslušných předpisech upravují režimy úseků veřejné správy. 24.9.20165

6 Jiné správní delikty Je ale potřebné, aby sourodé skupiny správních deliktů a ukládání sankcí za jejich spáchání bylo postaveno na shodných principech a zásadách. I když určitou shodu v obecných znacích, jako je např. protiprávnost, trestnost a odpovědná osoba, jednání, následek, kauzální nexus, připouští ve všech správních deliktech právní nauka. Rovněž je shoda i v tom, že znaky deliktu musí být stanoveny zákonem. Zavinění se však vyžaduje pouze u některých správních deliktů. Sankcí za jiné správní delikty může být pouze pokuta, přičemž její horní hranice zpravidla několikanásobně převyšuje hranici odpovídajícího přestupku. 24.9.20166

7 Jiné správní delikty fyzických osob Tvoří různorodou skupinu deliktů, které se od sebe vzájemně liší: příčinami vzniku, charakterem porušených povinností, subjektivními předpoklady odpovědnosti, dalšími znaky skutkové podstaty. Podle § 2 odst. 1 PřesZ je vyloučeno kvalifikovat určité protiprávní jednání jako přestupek, pokud je naplněna skutková podstata jiného správního deliktu fyzické osoby. 24.9.20167

8 Jiné správní delikty fyzických osob Uvedené delikty bývají vymezovány jako protiprávní jednání fyzické osoby, jejich znaky jsou uvedeny ve zvláštních zákonech, za které správní orgány ukládají sankce uvedené v těchto zákonech. Jde o delikty fyzických osob, které nejsou přestupky ani disciplinárními delikty. Jsou speciální vůči přestupkům, ale subsidiární vůči trestným činům nebo provinění mladistvých. 24.9.20168

9 Jiné správní delikty fyzických osob Původně vznikl tento druh deliktu jako správní delikt zaměstnanců (funkcionářů), kteří porušili určité právní povinnosti na některém z úseků činnosti zaměstnavatele. Správní delikty zaměstnanců se v mnohém podobají přestupkům, základním rozdílem je subjekt deliktu. Pachatelem tohoto deliktu totiž může být pouze zaměstnanec právnické, nebo i fyzické osoby. Tito zaměstnanci musejí porušit nikoli svoje občanské povinnosti, ale některou z právních povinností, které se vztahují k činnosti zaměstnavatele. O vině a trestu za tento správní delikt rozhoduje správní orgán, který stojí mimo strukturu zaměstnavatele. Objektem tohoto správního deliktu je řádný chod veřejné správy, nikoli vnitřní disciplína a pořádek. 24.9.20169

10 Jiné správní delikty fyzických osob Jiné správní delikty fyzických osob netvoří sourodou skupinu. Odlišují se od sebe i v postavení a způsobilosti pachatele a také znaky objektivní stránky. Odpovědnost za tyto správní delikty je zpravidla objektivní, tj. bez zavinění. Někdy je subjekt tohoto deliktu výslovně označen jako: „fyzická osoba“ subjektem však může být i uživatel nebo vlastník určitého statku subjektem může být i fyzická osoba, která vykonává určitou činnost bez potřebného souhlasu, povolení nebo licence subjektem je fyzická osoba i v případech, kdy zákon formuluje subjekt zcela obecně 24.9.201610

11 Jiné správní delikty fyzických osob Na rozdíl od přestupků nejsou jiné správní delikty fyzických osob ani částečně kodifikovány a není také jednotně upravena oblast jejich sankcionování. Jiné správní delikty fyzických osob jsou projednávány podle správního řádu a to bez odchylek, které stanoví PřesZ. Některé z těchto správních deliktů lze projednat i v rámci blokového řízení, přičemž postup při ukládání blokových pokut potom stanoví speciální zákony nebo se postupuje podle ustanovení PřesZ o blokovém řízení. 24.9.201611

12 Jiné správní delikty fyzických osob - příklad § 28 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému Pokuty (1) Za nesplnění povinnosti podle tohoto zákona může orgán, který porušení povinnosti zjistil, uložit a) fyzické osobě pokutu do výše 20 000,- Kč, 24.9.201612

13 Jiné správní delikty fyzických osob - příklad § 54 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích (1) Orgán státní správy lesů uloží pokutu až do výše 1 000 000,- Kč tomu, kdo a) bez rozhodnutí orgánu státní správy lesů o odnětí nebo bez rozhodnutí o omezení pozemky určené k plnění funkcí lesa odnímá nebo omezuje jejich využívání pro plnění funkcí lesa, 24.9.201613

14 Jiné správní delikty fyzických osob - příklad § 55 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích (2) Orgán státní správy lesů uloží pokutu až do výše 100 000,- Kč vlastníku, který a) provádí činnosti v lese nepovolené nebo zakázané, b) neplní opatření k ochraně lesa, především nedodrží přednostní zpracování těžby nahodilé, c) svévolně překročí schválenou decenální výši těžby, d) nesplní opatření uložená rozhodnutím orgánu státní správy lesů vydaným podle tohoto zákona. 24.9.201614

15 Jiné správní delikty fyzických osob - příklad § 35 odst. 5 zákona č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty (5) Pokutu do výše až 5 000 000,- Kč může inspekce uložit tomu, kdo nakládá s geneticky modifikovanými organismy nebo genetickými produkty bez příslušného oprávnění nebo neukončí nakládání v souladu s podmínkami stanovenými v rozhodnutí podle § 12 odst. 3. 24.9.201615

16 Jiné správní delikty právnických osob Správním deliktem právnické osoby se rozumí protiprávní jednání přičitatelné právnické osobě, jehož znaky jsou stanoveny zákonem a za které ukládá správní úřad sankci stanovenou zákonem. Subjektem deliktu je právnická osoba, je-li deliktně způsobilá. Podle platných zákonů lze stíhat právnickou osobu a ukládat tresty právnické osobě pouze za správní delikty, nikoli za přestupky. Správní delikt právnické osoby tedy odlišuje od dalších správních deliktů především znak odpovědné osoby. Právnická osoba jedná v právních vztazích prostřednictvím statutárních orgánů, zaměstnanců, členů apod. Subjektem odpovědnosti je však právnická osoba jako celek, nikoli její statutární orgány, jednotliví zaměstnanci nebo členové. Ti mohou být dále v souvislosti se stejným jednáním subjektem odpovědnosti za přestupek nebo jiný správní delikt fyzické osoby. 24.9.201616

17 Jiné správní delikty právnických osob Za právnické osoby jsou občanským zákoníkem považovány 1. Korporace § 210 – 302 NOZ 2. Fundace § 303 – 401 NOZ 3. Ústav § 402 – 418 NOZ Deliktní odpovědnost právnických osob se realizuje tak, že jednání fyzické osoby (statutární orgán, zaměstnanci, členové) poruší právní povinnost a toto jednání se přičte právnické osobě. 24.9.201617

18 Jiné správní delikty právnických osob Deliktní způsobilost právnické osoby je spojena s její existencí, tj. zápisem určité veřejnoprávní evidence. Deliktní způsobilost právnické osoby vzniká dnem účinnosti zápisu právnické osoby do evidence a zaniká dnem výmazu právnické osoby z této evidence. Některé právnické osoby vznikají a zanikají přímo ze zákona nebo i jiným způsobem, pokud tak stanoví zákon. Pramenem úpravy správních deliktů právnických osob jsou jednotlivé zvláštní zákony. Správní delikty právnických osob najdeme v právním řádu České republiky jen ojediněle. Většina právních předpisů totiž upravuje správní delikty právnických osob v kombinaci se správními delikty podnikajících (fyzických) osob. 24.9.201618

19 Jiné správní delikty právnických osob - příklad § 22e odst. 1 písm. d) zákona ČNR č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách (1) Zaměstnanecká pojišťovna se dopustí správního deliktu tím, že… d) nepředloží Ministerstvu zdravotnictví nebo Ministerstvu financí návrh zdravotně pojistného plánu, účetní závěrku, návrh výroční zprávy za minulý kalendářní rok nebo zprávu auditora podle § 15 odst. 2… 24.9.201619

20 Správní delikty podnikajících osob (podnikajících FO a PO) Obecně lze tento druh správního deliktu vymezit jako protiprávní jednání fyzických osob podnikajících a právnických osob, jehož znaky jsou stanoveny zákonem, za které ukládá správní orgán sankci stanovenou tímto zákonem. Uplatňuje se zde zvláštní druh správně právní odpovědnosti, a to objektivní správně právní odpovědnost bez ohledu na zavinění. Zatímco u přestupků spáchaných fyzickými osobami platí tzv. subjektivní správně právní odpovědnost – zkoumají se zde různé formy zavinění (úmyslné a z nedbalosti). Správní orgán pak zkoumá mimo jiné i materiální znak přestupku (stupeň společenské škodlivosti, která je důležitá pro rozlišení přestupku a trestného činu) a formální znak přestupku (typové znaky, tj. znaky skutkové podstaty přestupku apod.). Od uložení sankce za přestupek je možné za splnění určitých podmínek ustoupit. 24.9.201620

21 Správní delikty podnikajících osob (podnikajících FO a PO) Naprosto odlišným způsobem je však posuzováno správní trestání správních deliktů právnických osob a fyzických osob podnikajících postihovaných zásadně bez ohledu na zavinění. Nezkoumá se zde, který pracovník právnické osoby spáchal správní delikt, ale uplatní se tzv. objektivní správně právní odpovědnost. Konstrukce objektivní správně právní odpovědnosti bez zavinění je odůvodňována teoretickými i praktickými důvody. Je to hlavně snaha zjednodušit postavení správního orgánu při ukládání sankcí právnickým osobám. Zjišťování a dokazování zavinění v situaci, kdy porušení povinností právnickou osobou je často výsledkem činnosti řady jednotlivců (jejichž složení se navíc průběhem doby mění) je velmi obtížné, otázka podílu jednotlivců na protiprávním jednání, zejména ve vztahu vedoucích pracovníků a jejich podřízených pracovníků, je vždy problematická. 24.9.201621

22 Správní delikty podnikajících osob Pachatelem správního deliktu podnikatelů tedy mohou být právnické osoby a podnikající fyzické osoby, pokud se porušení zákona dopouštějí v souvislosti s výkonem podnikání. Subjekt deliktu může být ve zvláštních zákonech označen různě (jako podnikatel, prodávající, zpravodajská jednotka, kontrolovaná osoba, výrobce). Správní delikty podnikatelů nejsou jednotně kodifikovány. 24.9.201622

23 Správní delikty podnikajících osob Pramenem právní úpravy jsou zvláštní zákony (v současnosti asi 200 zákonů obsahuje úpravu správních deliktů právnických osob a podnikajících fyzických osob) – například celní zákon, stavební zákon, živnostenský zákon, zákon o obcích, zákon o pojišťovnictví, katastrální zákon, zákon o ochraně spotřebitele, zákon o cenných papírech, zákon o státní statistické službě, zákon o cenách, zákon o lesích, zákon o elektronických komunikacích, zákon o státní památkové péči, zákon o léčivech, zákon o pozemních komunikacích, zákon o silničním provozu, zákon o ovzduší, zákon o civilním letectví a mnohé další. Právní úprava se omezuje zpravidla na výčet skutkových podstat a sankce, lhůty pro jejich ukládání a určení orgánu, který o nich rozhoduje. 24.9.201623

24 Správní delikty podnikajících osob - subjekt Pro správní delikty podnikatelů platí, že se vztahují na protiprávní jednání právnických osob a fyzických podnikajících osob, kdy v případě fyzických podnikajících osob je rozhodujícím kritériem to, zda se dopustily protiprávního jednání v souvislosti s jejich podnikatelskou činností, či nikoliv. Pokud protiprávní jednání souvislost s podnikatelskou činností fyzické podnikající osoby nemá, jde v jejím případě o přestupek. Způsobilost podnikající fyzické osoby by se pak analogicky řídila ustanovením § 5 zákona o přestupcích. Pro způsobilost podnikatele však platí, že podnikatel musí být ve zvláštním postavení. Často je takové postavení vyjádřeno vydáním povolení, souhlasu či koncese. Podnikající fyzické osobě se přičítá, stejně jako právnické osobě, protiprávní jednání jejích zaměstnanců, případně dalších osob, které za ni jednají. 24.9.201624

25 Správní delikty podnikajících osob - subjektivní stránka Pro odpovědnost podnikatele za správní delikt se zásadně nevyžaduje zavinění. Zavinění je vnitřní, psychický vztah pachatele k protiprávnímu jednání a jeho následku. V tomto smyslu se zavinění obtížně podnikateli prokazuje. Porušení povinnosti právnickou osobou je často řetězem rozhodnutí jednotlivců, jejichž složení navíc není stálé a jejich konkrétní podíl na rozhodnutí a následném jednání je i vzhledem ke vztahu nadřízených a podřízených pracovníků problematické. Odpovědnost podnikatelů za správní delikt je tedy objektivní. Jediná možnost jak dosáhnout, aby právnická osoba, nebo podnikající fyzická osoba za správní delikt neodpovídala je prokázání, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. Prokazovat vynaložení potřebného úsilí musí právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba. 24.9.201625

26 Správní delikty podnikajících osob - objekt Objektem těchto správních deliktů je řádný výkon veřejné správy, řádné plnění jejích úkolů a plnění veřejnoprávních povinností. 24.9.201626

27 Správní delikty podnikajících osob - objektivní stránka Pro naplnění znaků skutkové podstaty těchto správních deliktů je nutné, aby mezi jednáním právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby a následkem takového jednání byla příčinná souvislost. 24.9.201627

28 Správní delikty podnikajících osob - zánik trestnosti Situace, kdy dojde ke ztrátě oprávnění delikt postihnout, se označují jako zánik trestnosti. Kdy k němu dojde, upravují vždy konkrétní zvláštní zákony. Zánik trestnosti, tedy i odpovědnosti, může nastat buď zánikem právnické osoby a smrtí fyzické osoby, protože tím přestal existovat subjekt deliktu, nebo uplynutím doby, a to tak, že zákony stanoví buď lhůtu pro uložení pokuty nebo lhůtu pro zahájení řízení o jejím uložení, případně se jedná o kombinaci obou možností (tj. stanoví, do kdy lze zahájit řízení o deliktu a do kdy nejpozději musí být pokuta uložena). 24.9.201628

29 Správní delikty podnikajících osob - zánik trestnosti Lhůty pak mohou být buď subjektivní, kdy čas běží ode dne, kdy se správní orgán o porušení dozvěděl, nebo objektivní, které běží ode dne, ve kterém došlo k protiprávnímu jednání. Lhůty jsou zpravidla prekluzivní (propadné), takže jejich běh se ani nepřerušuje ani nestaví, s výjimkou doby trestního řízení nebo řízení před soudem podle soudního řádu správního. Procesním důsledkem zániku trestnosti je povinnost správního orgánu nezahajovat, tzn. odložit, případně zastavit řízení o takovém deliktu. 24.9.201629

30 Správní delikty podnikajících osob - sankce a řízení Sankcí za správní delikty podnikatelů je zpravidla peněžitý trest, v některých případech lze uložit i propadnutí věci či kontrolovaného zboží (podle zákona č. 13/1993 Sb., celního zákona) či zákaz činnosti (podle zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání) či odnětí osvědčení (podle zákona č. 215/2005 Sb., zákon o registračních pokladnách). Výše pokuty je často definována v závislosti na závažnosti protiprávního jednání. Maximální hranice sankce je vždy stanovena zákonem. Některé zákony umožňují upuštění od potrestání či snížení nebo prominutí pokuty nebo odklad jejího zaplacení. 24.9.201630

31 Správní delikty podnikajících osob - sankce a řízení Řízení o správních deliktech podnikatelů se koná podle zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu. Vždy je ale nutno kontrolovat, jestli zvláštní zákon neupravuje určitou část řízení odchylně (např. určení místní příslušnosti správního orgánu, zahájení řízení, uložení povinnosti odstranit nedostatky a závady jako povinná součást výroku rozhodnutí apod.). V takovém případě má právní úprava zvláštního zákona přednost před úpravou obsaženou ve správním řádu. 24.9.201631

32 Správní disciplinární delikty Disciplinárním deliktem obecně je jednání nebo opomenutí narušující disciplínu, tj. kázeň nebo pořádek uvnitř nějakého společenského organismu anebo společenské instituce. Jde o zaviněné porušení pracovních nebo služebních povinností vyplývajících z uzavřené pracovní smlouvy, pracovního řádu, apod. Může ho spáchat jen osoba, která má určitý právní vztah k dané organizační struktuře, vzniklý např. jmenováním, volbou, pracovní smlouvou jako služební, pracovní nebo obdobný poměr. Důsledky takového deliktu mají vnitroorganizační charakter, a proto se projevují jen ve vztahu k dané organizační struktuře. Disciplinární delikty lze rozlišovat z hlediska právní regulace na veřejné disciplinární delikty a soukromé disciplinární delikty. 24.9.201632

33 Správní disciplinární delikty U veřejných disciplinárních deliktů vyplývá povinnost dodržovat disciplínu a kázeň z předpisů veřejného práva. Odpovědnost za porušení disciplíny a kázně pak uplatňují orgány veřejné moci. Naproti tomu u soukromých disciplinárních deliktů povinnost dodržovat kázeň a disciplínu vyplývá z předpisů soukromého práva. Odpovědnost za porušení disciplíny a kázně pak uplatňují osoby bez mocenského oprávnění jako např. porušení povinností zaměstnancem, členem občanského sdružení či politické strany. 24.9.201633

34 Správní disciplinární delikty Objektem správního disciplinárního deliktu je pořádek – kázeň a disciplína ve vnitřních vztazích veřejnoprávní organizace. V daném případě musí disciplína, pořádek či kázeň vycházet ze zákonem stanovených nebo zakotvených povinností. Subjekt správního disciplinárního přestupku je vždy speciální a je jím člen nebo příslušník organizace. Charakteristickým je služební nebo členský poměr. Může jít i o osobu, kterou sice nelze označit za příslušníka nebo člena organizace, ale která je do organizace kvalifikovaným způsobem zařazena, popřípadě má k organizaci jinak kvalifikovaný vztah. Správní disciplinární delikt musí být vždy založen na odpovědnosti za zavinění. 24.9.201634

35 Správní disciplinární delikty Co se týče organizace, může se jednat o státní instituci (úřady, veřejné ozbrojené sbory a ozbrojené síly), profesní komory nebo jiné instituce (věznice, vazba, zabezpečovací detence, veřejná vysoká škola, školské nebo zdravotnické zařízení pro výkon ochranné nebo ústavní výchovy). Subjektivní stránku tvoří zavinění, přičemž postačí zavinění z nedbalosti. 24.9.201635

36 Správní disciplinární delikty K projednávání správního disciplinárního deliktu je zpravidla příslušný některý orgán organizace. Tímto orgánem může být buď specializovaný disciplinární orgán, který je k uplatňování disciplinární odpovědnosti zvlášť určen, nebo orgán, pro nějž je výkon disciplinární pravomoci pouze jednou z oblastí jeho působnosti. Řízení o disciplinárních deliktech je upraveno zvláštními právními předpisy, které zakládají disciplinární odpovědnost. Sankcemi za disciplinární delikty mohou být sankce morálního charakteru (napomenutí, důtka), peněžité sankce (pokuta, snížení platu), snížení hodnosti, odvolání ze služebního místa představeného, propuštění ze služebního poměru. 24.9.201636

37 Správní disciplinární delikty Protiprávní jednání, které je správním deliktem, může naplnit i skutkovou podstatu trestného činu nebo přestupku. Trest je potom možné uložit jak za disciplinární delikt, tak za přestupek nebo trestný čin. Neuplatní se zde zásada ne bis in idem, protože se tyto delikty odlišují svým objektem. 24.9.201637

38 Souběh správních disciplinárních deliktů s přestupky Z důvodu rozdílného objektu těchto deliktů je možný souběh disciplinárního deliktu a přestupku. V případě disciplinárních deliktů je totiž objektem skutkové podstaty vnitřní pořádek či kázeň určité veřejnoprávní instituce nebo profesní etika, odbornost, případně důstojnost instituce vůči veřejnosti. Tyto objekty jsou velice specifické a z důvodu jejich rozdílnosti od objektů skutkových podstat jiných správních deliktů lze postihnout osobu za jedno jednání vícekrát (v rámci disciplinárního i jiného správního řízení). 24.9.201638

39 Souběh správních disciplinárních deliktů s přestupky V případě souběhu disciplinárního a přestupkového řízení je tato skutečnost založena v ustanovení § 12 odst. 1 zákona o přestupcích, podle kterého se při určení druhu sankce přihlédne mimo jiné také k tomu, zda a jak byl pachatel postižen v disciplinárním řízení. Pokud již bylo o věci vydáno v rámci disciplinárního řízení rozhodnutí o uložení opatření a tento trest se považuje za postačující, může být tato skutečnost důvodem k odložení věci podle § 66 odst. 3 písm. d) nebo důvodem k zastavení řízení podle § 76 odst. 1 písm. ch) téhož zákona o přestupcích. 24.9.201639

40 Souběh správních disciplinárních deliktů s trestnými činy V případě disciplinárního deliktu a trestného činu je stejně jako ve vztahu přestupek – disciplinární delikt narušen jiný objekt, a tak rozhodnutí o disciplinárním deliktu nebrání vydání rozhodnutí o trestném činu. 24.9.201640

41 Správní disciplinární delikty - klasifikace Klasifikace správních disciplinárních deliktů není jednotná. V zásadě lze rozlišovat čtyři skupiny správních disciplinárních deliktů, a to: správní disciplinární delikty státních zaměstnanců, vojáků z povolání a příslušníků bezpečnostních sborů, správní disciplinární delikty členů profesních komor, správní disciplinární delikty žáků a studentů, a správní disciplinární delikty osob zbavených osobní svobody na základě rozhodnutí soudu. Od správních disciplinárních deliktů se odlišují jiné veřejné disciplinární delikty, které projednávají jiné než správní orgány, zejména kárná provinění soudce nebo státního zástupce, disciplinární delikty poslance nebo senátora či provinění členů a funkcionářů Nejvyššího kontrolního úřadu. 24.9.201641

42 Správní disciplinární delikty státních zaměstnanců Disciplinární delikt státního zaměstnance je podle zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, označován jako kárné provinění, které je definováno jako „zaviněné porušení služební kázně.“ Služební kázní je řádné plnění všech povinností státních zaměstnanců vyplývajících jim z právních předpisů, ze služebních předpisů a vydaných příkazů a z dodržování služebního slibu. Za kárné provinění je odpovědný státní zaměstnanec. Jako kárné provinění nemusí být projednány drobné nedostatky ve službě. 24.9.201642

43 Správní disciplinární delikty státních zaměstnanců Za kárné provinění lze státnímu zaměstnanci uložit kárné opatření. Kárnými opatřeními jsou písemná důtka, snížení platu až o 15 % na dobu až 3 kalendářních měsíců, odvolání ze služebního místa představeného, nebo propuštění ze služebního poměru. Kárná odpovědnost za kárné provinění zaniká, jestliže v době jednoho roku od jeho spáchání nebyl podán návrh na zahájení kárného řízení. Kárné opatření se ukládá rozhodnutím, které se po nabytí právní moci zakládá do osobního spisu státního zaměstnance. Služební zákon upravuje institut zahlazení kárného opatření, kdy se po uplynutí doby 1 roku od právní moci rozhodnutí o uložení kárného opatření státní zaměstnanec posuzuje, jako by nebyl za kárné provinění postižen, přičemž kárné opatření se z jeho osobního spisu vyřadí. 24.9.201643

44 Správní disciplinární delikty státních zaměstnanců Kárnou pravomoc vykonávají kárné komise prvního a kárné komise druhého stupně. Kárná komise prvního stupně rozhoduje o uložení kárného opatření. Kárná komise druhého stupně rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí o uložení kárného opatření. Kárné řízení se zahajuje na návrh příslušného služebního orgánu. Návrh na zahájení kárného řízení lze podat u kárné komise prvního stupně ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dověděl o kárném provinění. Kárné řízení je upraveno v jednotlivých ustanoveních služebního zákona, subsidiárně přichází v úvahu správní řád. 24.9.201644

45 Správní disciplinární delikty vojáků z povolání Správní disciplinární delikt vojáka z povolání je upraven v zákoně č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů. Zákon o vojácích z povolání označuje disciplinární delikt vojáka z povolání jako kázeňský přestupek, který je definován jako „zaviněné jednání, které je v rozporu s právními předpisy nebo vojenskými řády, předpisy a rozkazy, nejde-li o jiný správní delikt nebo není-li trestné podle trestního zákona.“ Kázeňský přestupek dle zákona o vojácích z povolání má obdobnou právní konstrukci jako kázeňský přestupek příslušníka bezpečnostního sboru. Kázeňský přestupek vojáka z povolání je subsidiární k trestnému činu a správnímu deliktu. Zákon o vojácích z povolání dále stanoví, že jako kázeňský přestupek se vyřídí také jednání vojáka označené za přestupek v jiném právním předpise. Orgány s kázeňskou pravomocí takový přestupek projednávají a ukládají za něj sankce a ochranná opatření podle zákona o přestupcích. 24.9.201645

46 Správní disciplinární delikty vojáků z povolání Kázeňskými tresty za kázeňský přestupek jsou napomenutí, písemná důtka, výstraha pro neodpovědný výkon služby a snížení platu až o 15% až na dobu 6 měsíců. Za jednání označené za přestupek dle zákona o přestupcích se ukládají sankce a ochranná opatření dle zákona o přestupcích. Kázeňskou pravomoc mají v celém rozsahu prezident a ministr a v rozsahu stanoveném ve vojenských řádech služební orgány a nadřízení. Orgány s kázeňskou pravomocí mohou k rozhodování o ukládání kázeňských trestů zřizovat kázeňské komise jako poradní orgány. Kázeňský trest ukládá orgán s kázeňskou pravomocí písemným rozhodnutím, které musí být vojákovi doručeno. Na řízení o kázeňském přestupku se vztahují jednotlivá ustanovení zákona o vojácích z povolání, subsidiárně lze použít rovněž správní řád. 24.9.201646

47 Správní disciplinární delikty příslušníků bezpečnostních sborů Správním disciplinárním deliktem příslušníka bezpečnostního sboru je kázeňský přestupek. Subjektem kázeňského přestupku je pouze příslušník, kterým je fyzická osoba vykonávající v bezpečnostním sboru službu podle zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů. Bezpečnostními sbory ve smyslu zákona o služebním poměru jsou Policie České republiky, Hasičský záchranný sbor České republiky, Celní správa České republiky, Vězeňská služba České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služba a Úřad pro zahraniční styky a informace. 24.9.201647

48 Správní disciplinární delikty členů profesních komor Poměrně velkou skupinu představují v oblasti veřejné profesní samosprávy správní disciplinární delikty členů profesních komor a dalších osob, které mají kvalifikovaný vztah k profesním komorám. Disciplinární delikty členů profesních komor mají společné znaky. Objektem těchto deliktů je kromě pořádku ve vnitřních vztazích také řádný výkon profese a profesní etika. K projednávání těchto deliktů mají profesní komory na základě zákona zřízen speciální kolegiální orgán, který disponuje disciplinární pravomocí. Procesní úprava disciplinárního řízení je ponechána na jednotlivých profesních komorách, které vydávají disciplinární řády jako své statutární předpisy. Určitým nedostatkem, který lze v procesní úpravě disciplinárního řízení spatřovat, je to, že znění disciplinárních řádů jednotlivých profesních komor se mohou od sebe odlišovat. 24.9.201648

49 Správní disciplinární delikty členů profesních komor Mezi správní disciplinární delikty členů profesních komor se řadí nepojmenovaný delikt lékaře, stomatologa a lékárníka, nepojmenovaný delikt veterinárního lékaře, disciplinární provinění notáře, disciplinární provinění architekta, autorizovaného inženýra a autorizovaného technika, disciplinární provinění daňového poradce, kárné provinění advokáta, disciplinární provinění patentového zástupce, neoznačený delikt auditora a kárná provinění exekutorského koncipienta a exekutorského kandidáta. Mezi správní disciplinární delikty se již nepočítá kárné provinění exekutora, které na základě novely exekučního řádu projednává Nejvyšší správní soud. 24.9.201649

50 Správní disciplinární delikty žáků a studentů Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, upravuje v ustanovení § 31 blíže neoznačený delikt žáka nebo studenta. Za porušení povinností žáka nebo studenta stanoví školský zákon sankce nazvané jako kázeňská opatření. Kázeňská opatření jsou podmíněné vyloučení, vyloučení, a další kázeňská opatření, která nemají právní důsledky pro žáka nebo studenta. 24.9.201650

51 Správní disciplinární delikty žáků a studentů Kázeňská opatření podmíněného vyloučení a vyloučení žáka nebo studenta je oprávněn uložit ředitel školy nebo školského zařízení pouze za závažné zaviněné porušení povinností stanovených školským zákonem nebo školním nebo vnitřním řádem a pouze v případě, že splnil povinnou školní docházku. Za závažné zaviněné porušení povinností stanovených školským zákonem se vždy považují zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka nebo studenta vůči pracovníkům školy nebo školského zařízení. O podmíněném vyloučení nebo o vyloučení žáka či studenta musí ředitel školy nebo školského zařízení rozhodnout do dvou měsíců ode dne, kdy se o provinění žáka nebo studenta dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy se žák nebo student provinění dopustil. Na řízení o kázeňských opatřeních podmíněného vyloučení a vyloučení žáka nebo studenta se subsidiárně aplikuje správní řád. 24.9.201651

52 Správní disciplinární delikty žáků a studentů Další kázeňská opatření jsou stanovena vyhláškou č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů. Podle závažnosti porušení lze jako další kázeňské opatření žákovi uložit napomenutí třídního učitele, důtku třídního učitele a důtku ředitele školy. Další kázeňská opatření může uložit ředitel školy anebo školského zařízení nebo třídní učitel za porušení povinností stanovených školním řádem. Ukládání napomenutí a důtek se řídí pravidly uvedenými ve školním řádu. Ředitel školy nebo třídní učitel oznamuje uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci. 24.9.201652

53 Správní disciplinární delikty studentů vysokých škol Disciplinárním přestupkem studenta vysoké školy je „zaviněné porušení povinností stanovených právními předpisy nebo vnitřními předpisy vysoké školy a jejích součástí.“ Sankcemi za disciplinární přestupek jsou napomenutí, podmíněné vyloučení ze studia se stanovením lhůty a podmínek k osvědčení a vyloučení ze studia. Od uložení sankce je možné upustit, postačuje-li k nápravě samotné projednání disciplinárního přestupku. 24.9.201653

54 Správní disciplinární delikty studentů vysokých škol Disciplinární řízení zahajuje disciplinární komise veřejné vysoké školy na návrh rektora, pokud se jedná o projednání disciplinárního přestupku studenta nezapsaného na žádné z jejích fakult, nebo disciplinární komise fakulty na návrh děkana, pokud jde o projednání disciplinárního přestupku studenta zapsaného na fakultě. Návrh obsahuje popis skutku, navrhované důkazy, o které se opírá, a zdůvodnění, proč je ve skutku spatřován disciplinární přestupek. Disciplinární řízení je zahájeno seznámením studenta s návrhem. O disciplinárním přestupku se koná ústní jednání za přítomnosti studenta. Sankci však ukládá rozhodnutím rektor nebo děkan, přičemž nemůže uložit přísnější sankci, než navrhla disciplinární komise. 24.9.201654

55 Správní disciplinární delikty studentů vysokých škol Řízení o disciplinárních přestupcích studentů je upraveno v disciplinárním řádu, který je vnitřním předpisem vysoké školy. Jednotlivé vysoké školy si samy upravují disciplinární řády, které se však mohou od sebe vzájemně odlišovat. Zákon o vysokých školách stanoví, že na rozhodování o právech a povinnostech studenta se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. Na řízení o disciplinárních přestupcích je třeba aplikovat základní zásady činnosti správních orgánů uvedené v § 2 až § 8 správního řádu, neboť zákon o vysokých školách úpravu odpovídající těmto zásadám neobsahuje. 24.9.201655

56 Správní disciplinární delikty osob zbavených osobní svobody Zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů, upravuje kázeňský přestupek obviněného ve výkonu vazby, jímž je zaviněné porušení povinností obviněného podle § 21 zákona o výkonu vazby. Méně závažný kázeňský přestupek lze vyřídit napomenutím nebo převedením obviněného z oddělení pro výkon vazby se zmírněným režimem do oddělení s běžným režimem. Kázeňskými tresty jsou důtka, pokuta do výše 1000,- Kč, zákaz nákupu potravin a věcí osobní potřeby (s výjimkou hygienických potřeb) až na dobu jednoho měsíce, propadnutí věci a umístění do samovazby až na 10 dní. Kázeňskou pravomoc nad obviněnými mají generální ředitel Vězeňské služby, ředitelé věznic a jimi pověření zaměstnanci Vězeňské služby. Proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu může obviněný podat stížnost, o níž rozhoduje ředitel věznice nebo jím pověřený zaměstnanec. Uložením kázeňského trestu lze vyřídit rovněž jednání, která mají znaky přestupků, pokud byly spáchány během výkonu vazby. Na řízení o kázeňských přestupcích se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. 24.9.201656

57 Správní disciplinární delikty osob zbavených osobní svobody Kázeňský přestupek odsouzeného ve výkonu trestu odnětí svobody je upraven v zákoně č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, jímž je „zaviněné porušení zákonem stanovené nebo na jeho základě uložené povinnosti, pořádku nebo kázně během výkonu trestu.“ Kázeňskými tresty jsou důtka, snížení kapesného, zákaz přijetí jednoho balíčku v kalendářním roce, pokuta do výše 5000,- Kč, propadnutí věci, umístění do uzavřeného oddělení až na 28 dnů, s výjimkou doby stanovené k plnění určených úkolů programu zacházení, celodenní umístění do uzavřeného oddělení až na 20 dnů, umístění do samovazby až na 20 dnů a odnětí výhod vyplývajících z předchozí kázeňské odměny. Kázeňskou pravomoc nad odsouzenými vykonává generální ředitel Vězeňské služby a ředitelé věznic a na základě zmocnění i jiní zaměstnanci Vězeňské služby. Proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu může odsouzený podat stížnost, o které rozhoduje ředitel věznice nebo jím pověřený zaměstnanec. Uložením kázeňského trestu lze vyřídit rovněž jednání, která mají znaky přestupků, pokud byly spáchány během výkonu trestu. 24.9.201657

58 Správní disciplinární delikty osob zbavených osobní svobody Jako další správní disciplinární delikt bývá uváděn delikt dítěte umístěného v zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy dle zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, který je označen jako prokázané porušení povinností vymezených tímto zákonem. Sankce jsou označeny jako opatření ve výchově, jedná se o odnětí výhody udělené za příkladné úsilí, snížení kapesného, v případě ústavní výchovy omezení nebo zákaz trávení volného času mimo zařízení, odnětí možnosti účastnit se atraktivní činnosti či akce organizované zařízením a dále zákaz návštěv, a to na dobu nejdéle 30 dnů v období následujících 3 měsíců. 24.9.201658

59 Správní pořádkové delikty Podstata správního pořádkového deliktu spočívá v tom, že odpovědný subjekt nesplnil povinnost procesní povahy uloženou právním předpisem stanoveným způsobem, a správní orgán nutí uložením pořádkové sankce povinnou osobu, aby tuto povinnost řádně splnila. To, co odlišuje pořádkový delikt od jiných typů správních deliktů, je jeho účel, který spočívá v prosazení porušených nebo nesplněných povinností. Dalším odlišujícím znakem je rovněž to, že všechny ostatní druhy správních deliktů mají hmotněprávní povahu, zatímco u správních pořádkových deliktů jde o porušení procesní povinnosti, které můžeme charakterizovat jako ztěžování průběhu správním právem upraveného postupu. Primárně se zde jedná o zabezpečení zajišťovací funkce úpravy, zajištění průběhu a účelu procesu. Zde se jedná především o správní řízení, své uplatnění však nachází i v kontrolních mechanismech při výkonu správního dozoru, a to jako obrana proti maření, narušování a ztěžování postupu příslušného správního úřadu. 24.9.201659

60 Správní pořádkové delikty - objekt Jestliže je objektem deliktu obecně právem chráněný zájem společnosti, který je jeho spácháním porušen nebo ohrožen, u správního deliktu je typicky takovým zájmem řádný výkon veřejné správy a u pořádkového deliktu je možno za objekt považovat průběh a účel nějakého správního procesu. 24.9.201660

61 Správní pořádkové delikty – objektivní stránka Se správním pořádkovým deliktem se lze setkat především ve správním řádu v rámci úpravy správního řízení, kde je mezi zajišťovacími prostředky systematicky zařazena také pořádková pokuta. Jednání, za které lze uložit pořádkovou pokutu spočívá v závažném ztěžování průběhu správního řízení, kdy toto obecné vymezení je následně konkretizováno taxativním výčtem, v čem musí jednání spočívat. 24.9.201661

62 Správní pořádkové delikty – objektivní stránka (§ 62 správního řádu) (1) Správní orgán může rozhodnutím uložit pořádkovou pokutu až do výše 50 000 Kč tomu, kdo v řízení závažně ztěžuje jeho postup tím, že a) se bez omluvy nedostaví na předvolání ke správnímu orgánu, b) navzdory předchozímu napomenutí ruší pořádek, nebo c) neuposlechne pokynu úřední osoby. (2) Pořádkovou pokutu podle odstavce 1 lze uložit i tomu, kdo učiní hrubě urážlivé podání. 24.9.201662

63 Správní pořádkové delikty – objektivní stránka Prvním případem předpokládaného jednání je jednání uvedené pod písm. a), tedy situace, že správní orgán řádně předvolal osobu, jejíž osobní účast je při provedení úkonu nutná, a tato osoba se bez omluvy nedostaví za současné splnění podmínky, že závazně ztěžuje postup v řízení (tato podmínka musí být splněna i u všech následujících skutkových podstat). Pokud se tedy např. obviněný z přestupku nedostaví bez omluvy na předvolání k nařízenému ústnímu jednání a správní orgán zjistil dostatečně skutečný stav věci i bez jeho přítomnosti tak, že mohl ihned po skončení ústního jednání vydat rozhodnutí, nelze konstatovat, že by obviněný svým nedostavením se závažně ztížil postup správního orgánu. Pokud však bude muset správní orgán z důvodu nedostavení se obviněného konat další ústní jednání, bylo řízení o přestupku závažně ztíženo. 24.9.201663

64 Správní pořádkové delikty – objektivní stránka Pod písm. b) je upravena skutková podstata správního pořádkového deliktu, kterou naplní ten, kdo navzdory předchozímu napomenutí ruší pořádek. Pořádek může být rušen při jakémkoliv úkonu, který provádí správní orgán, může to být ústní jednání, ohledání na místě, sepisování protokolu. Splnění podmínky předchozího napomenutí k pořádku je nutné prokázat jeho řádným zadokumentováním pomocí záznamu do protokolu. 24.9.201664

65 Správní pořádkové delikty – objektivní stránka Třetím případem uvedeným pod písm. c) je neuposlechnutí pokynu úřední osoby. Takovým pokynem rozumíme nejen faktický pokyn, ale i formální výzvu nebo projev vůle učiněný formou procesního rozhodnutí (zásadně usnesení). K naplnění této skutkové podstaty postačuje pokyn od jakékoliv úřední osoby bezprostředně se podílející na výkonu pravomoci správního orgánu (§ 14 odst. 1 správního řádu), nemusí se tedy jednat o užší vymezení oprávněné úřední osoby (§ 15 odst. 2 správního řádu), která provádí úkony správního orgánu v daném řízení. 24.9.201665

66 Správní pořádkové delikty – objektivní stránka Posledním typem jednání, které může naplnit skutkovou podstatu správního pořádkového deliktu (a může za něj být uložena pořádková pokuta podle správního řádu) spočívá v učinění hrubě urážlivého podání. Podání je zde chápáno jako úkon (vědomý projev vůle) směřující vůči správnímu orgánu. Hrubě urážlivé podání může být učiněno ústně, písemnou formou, může se jednat o posunek nebo úšklebek. Obecně lze uvést, že se musí jednat o podání, které zjevně a hrubě vybočuje z pravidel styku s orgány veřejné správy a jejichž zachování je nezbytnou podmínkou pro její řádné fungování. Podmínka je, že v případě těchto urážlivých podání, musí být tato učiněna pro výkon veřejné správy. Prakticky se může jednat o hrubé pomluvy úřední osoby, snižování její vážnosti, důstojnosti, odbornosti, lidských či jiných (např. tělesných) vlastností. 24.9.201666

67 Správní pořádkové delikty – objektivní stránka V předchozím popisu týkajícím se správních pořádkových deliktů bylo účelem jejich skutkových podstat zabránit závažnému ztížení postupu správních orgánů, nyní se jedná o ochranu vážnosti a důstojnosti správních orgánů a jednotlivých úředních osob při výkonu veřejné správy před útoky ve formě hrubých urážek. 24.9.201667

68 Správní pořádkové delikty – subjekt Z pohledu správního řádu to bude vždy osoba, která v řízení závažně ztěžuje postup správního orgánu. Postup správního orgánu bude obecně ztížen všude tam, kde správní orgán marně uplatní svou pravomoc a bezvýsledně vynaloží prostředky mu dostupné. V případě nedostavení se na předvolání bez omluvy (§ 62 odst. 1 písm. a) správního řádu) je subjektem pouze předvolaný, v případě rušení pořádku přes předchozí napomenutí (§ 62 odst. 1 písm. b) správního řádu) je to osoba účastnící se úkonu a v případě neuposlechnutí pokynu úřední osoby, (§ 62 odst. 1 písm. c) správního řádu) se jedná o osobu, která je adresátem pokynu. V případě učinění hrubě urážlivého podání (§ 62 odst. 2 správního řádu) se bude jednat o osobu, která takové podání učinila. 24.9.201668

69 Správní pořádkové delikty – subjektivní stránka Odpovědnost je u správních pořádkových deliktů uplatňována na základě zavinění. Pro naplnění subjektivní stránky pořádkového deliktu postačuje existence jakékoliv formy zavinění, včetně nevědomé nedbalosti. Přesto však nelze opomenout, že i u správních pořádkových deliktů jistě platí právní teorie, tedy že pokud by byl vyžadován úmysl, pak musí být výslovně formulován ve skutkové podstatě, popř. musí vyplývat z povahy věci. 24.9.201669

70 Správní pořádkové delikty – sankce Sankcí za pořádkový delikt je pořádková pokuta. Pojem pořádková pokuta používá řada právních předpisů z oboru civilního, trestního a správního procesního práva, a právní předpisy upravující postavení a působnost orgánů kontroly a inspekce. U pořádkových pokut neplatí zásada ne bis in idem a to právě pro jejich pořádkový charakter. Jejich smyslem je pomoci zajistit hladký průběh určitého řízení a součinnost jeho účastníků v případě, že by nebyli ochotni se na řízení podílet způsobem, který stanoví zákon, nebo by jeho průběh jinak ztěžovali či dokonce mařili. Proto je lze ukládat i opakovaně, dokud nebude odpovídající průběh řízení zajištěn. 24.9.201670

71 Správní pořádkové delikty – sankce Uložení pořádkové pokuty je správněprocesní sankcí, která je určena k vymáhání určité procesní povinnosti, a tedy aktem vrchnostenské povahy, který má zajistit akceschopnost státní moci nezbytnou v podmínkách demokratické společnosti. Tato sankce má majetkovou povahu, dotýká se tak vlastnictví a s ním spojených dalších práv, která jsou nějak spjata s potřebou vlastnit majetek. Na pořádkové pokuty je proto nutné, pro jejich značnou výši umocněnou možností opakovaného ukládání, nahlížet tak, že jsou příslušnými zákony stanovovány a zamýšleny jako preventivní a současně i represivní opatření veřejné moci takové míry, že naplňují znaky trestního obvinění ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. 24.9.201671

72 Správní pořádkové delikty – sankce Řízení o uložení pořádkové pokuty je specifické tím, že probíhá v rámci jiného (hlavního) řízení, k jehož úspěšné realizaci má pomoci. Správní pořádkový delikt je příslušný projednat správní orgán, který realizuje správní postup, v jehož průběhu došlo k porušení procesní povinnosti a k jehož zajištění pořádková pokuta slouží. Hranice sazby pořádkové pokuty je např. v ustanovení § 62 odst. 2 správního řádu stanovena na 50 000,- Kč, jako je tomu obdobně u ostatních procesních předpisů (např. daňových či trestních). 24.9.201672

73 Správní pořádkové delikty – sankce Již bylo uvedeno, že pořádkovou pokutu lze ukládat i opakovaně (horní hranice pokut uložených v jednom řízení jedné osobě není správním řádem stanovena, řada jiných zákonů však takové ustanovení obsahuje), při jejím ukládání dbá správní orgán zásady proporcionality, tedy aby nebyla v hrubém nepoměru k závažnosti následku a významu předmětu řízení (§ 62 odst. 3 správního řádu). Výše pokuty uložené v konkrétním případě bude vždy výsledkem uvážení správního orgánu. Horní hranice stanovené sazby by měla být ukládána tam, kde jednání výrazným způsobem ztížilo postup správního orgánu v řízení a dosažení účelu řízení. Naopak v případě hrubě urážlivého podání, kdy smyslem této sankce je vzhledem k principu subsidiarity (§ 2 odst. 2 a 3 správního řádu) především individuální prevence, se uplatní sankce spíše v řádech stovek korun, v případech, kdy bude hrubě urážlivé podání hraničit s trestným činem v řádu tisíců korun. 24.9.201673

74 Správní pořádkové delikty – sankce Pořádková pokuta je ukládána rozhodnutím (konstitutivní správní akt), proti kterému je možné podat odvolání, které má vždy odkladný (suspenzivní) účinek. Řízení o uložení pokuty je samostatným správním řízením s vymezeným účastníkem tohoto řízení, kterým je pouze osoba, které má být pořádková pokuta uložena. Prvním úkonem v řízení je vydání rozhodnutí, nepostupuje se tedy podle obecných ustanovení o zahájení řízení a ani se neprovádí dokazování (§ 62 odst. 5 správního řádu). Odvolání proti rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty má vždy odkladný účinek. Rozhodnutí o pořádkové pokutě lze dále za podmínek stanovených zákonem č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, napadnout správní žalobou. Jednou z podmínek podání takové žaloby je nutnost vyčerpat řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem. 24.9.201674

75 Správní pořádkové delikty – sankce Novým rozhodnutím může pravomocně uloženou pokutu i správní orgán, který ji uložil, prominout nebo snížit i (§ 62 odst. 6 správního řádu). Je zde zakomponován jistý motivační prvek, přihlédnutí zejména jak osoba, které byla pořádková pokuta uložena, plní svoje procesní povinnosti v dalším průběhu řízení. Řízení o vydání nového rozhodnutí se zahajuje z moci úřední, původní rozhodnutí se tímto novým rozhodnutím z formálně právního hlediska neruší, avšak z povahy věci pozbývá účinnosti a není tak vykonatelné. Pořádkovou pokutu vybírá správní orgán podle daňového řádu a tato je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost tohoto orgánu (§ 62 odst. 4 správního řádu). Co se pak týká nákladů řízení (§ 79 odst. 5 správního řádu), žádné nevznikají, protože žádné správní řízení nepředcházelo (prvním úkonem je vydání rozhodnutí), neměly by být proto ani ukládány. 24.9.201675

76 Správní pořádkové delikty Právní úprava týkající se správních pořádkových pokut je dále upravena v mnoha zvláštních zákonech dotýkajících se různých oblastí široké působnosti veřejné správy, procesněprávní úpravu pak obstarává obecně správní řád, určitá jednoduchá procesní a zřejmě dostačující pravidla lze abstrahovat ze zvláštních úprav. Jedná se např. o oblast ochrany utajovaných informací, elektronických komunikací, nakládání s těžebním odpadem, ale také u snad nejčastěji řešeného druhu správního deliktu – přestupku, v případě k zajištění postupu před zahájením správního řízení, a to v rámci podání vysvětlení k prověření došlého oznámení o přestupku (§ 60 odst. 2 PřZ: „Tomu, kdo se bez závažných důvodů nedostaví na výzvu ke správnímu orgánu k podání vysvětlení …, nebo tomu, kdo bezdůvodně podání vysvětlení odmítá, může správní orgán uložit pořádkovou pokutu až do výše 5 000,- Kč…“) 24.9.201676

77 Správní pořádkové delikty Významnou právní úpravou, která obsahuje problematiku pořádkových pokut je oblast správního dozoru. Právě zde lze vysledovat určité odlišnosti od úpravy pořádkové pokuty ve správním řádu a také na otázku, poněkud nejednoznačné subjektivní odpovědnosti u správních pořádkových deliktů, lze odpovědět, že princip zavinění se v případě správního dozoru uplatňuje. 24.9.201677

78 Správní pořádkové delikty Takovou pořádkovou pokutou, u které můžeme odlišnosti od obecné úpravy ve správním řádu zaznamenat je např. pořádková pokuta podle zákona o státní kontrole. Pořádková pokuta zde může být uložena, když kontrolovaná osoba nesplnila povinnost podle § 10 tedy povinnost vytvořit základní podmínky k provedení kontroly a poskytnout potřebnou součinnost. Jedná se zde o postup správního orgánu, jehož účelem je vydání rozhodnutí, jímž se v určité věci zakládají, mění nebo ruší práva anebo povinnosti jmenovitě určené osoby (§ 9 správního řádu). V tomto případě se tak jedná o řízení o uložení pořádkové pokuty, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, a proto je třeba, aby mu správní orgán uložil povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou (§ 79 odst. 5 správního řádu). 24.9.201678

79 Správní pořádkové delikty Správní dozor je vykonáván v různých oblastech působnosti veřejné správy, kde tyto zvláštní úpravy k zajištění správního dozoru můžeme nalézt např. při kontrolách prováděnými Úřadem na ochranu osobních údajů, kontrolní činnosti na úseku zaměstnanosti, inspekce práce, státního veterinárního dozoru, státního dozoru ve věcech drah a celé řady dalších odborných úseků správního dozoru vykonávaného v podobě kontrol, dohledu a dozoru. 24.9.201679

80 Použité zdroje SLÁDEČEK, Vladimír, POUPEROVÁ, Olga a kol. Správní právo. Zvláštní část. 2. vydání. Praha: Leges, 2014. HENDRYCH, Dušan. Správní právo: obecná část. 7. vydání. Praha: C.H. Beck, 2009. PRŮCHA, Petr. Správní právo: obecná část. 6. doplněné a aktualizované vydání. Brno: Doplněk, 2004. HAVLAN, Petr et al. Správní právo (zvláštní část). Brno: Masarykova univerzita, 2001. SKULOVÁ, Soňa. Správní právo procesní. Plzeň: Aleš Čeněk, 2012. 24.9.201680

81 Použité zdroje SLÁDEČEK, Vladimír, POUPEROVÁ, Olga a kol. Správní právo. Zvláštní část. 2. vydání. Praha: Leges, 2014. HENDRYCH, Dušan. Správní právo: obecná část. 7. vydání. Praha: C.H. Beck, 2009. PRŮCHA, Petr. Správní právo: obecná část. 6. doplněné a aktualizované vydání. Brno: Doplněk, 2004. HAVLAN, Petr et al. Správní právo (zvláštní část). Brno: Masarykova univerzita, 2001. SKULOVÁ, Soňa. Správní právo procesní. Plzeň: Aleš Čeněk, 2012. 24.9.201681

82 Použité zdroje ŽÁK, Josef. Jiné správní delikty právnických osob a fyzických osob podnikajících na úseku vodního hospodářství. Brno: Masarykova univerzita, 2012. SODOMKA, Jiří. Správněprávní odpovědnost za disciplinární delikty. Brno: Masarykova univerzita, 2014. SOLANSKÝ, Josef. Pořádkové delikty jako forma správního deliktu. Brno: Masarykova univerzita, 2013. 24.9.201682